Klikl jsem na článek v domnění, že zase někdo někoho vypekl, klient si nepřečetl pojistné podmínky a stěžuje do médií. Jenže tady je to úplně opačně. Pracuji pro jednu pojišťovnu (ne tu zmiňovanou), a tak mám upřímnou radost z Měšce, že umí napsat i pochvalu, když si ji někdo zaslouží. Já to vidím u nás, stížností a kritických dopisů dostáváme spoustu. Když však vše funguje jak má, je to „samozřejmost, za kterou klient přece zaplatil“. To ano, ale i v pojišťovně jsou lidé a potěší je, když jim někdo poděkuje, pochválí, uslyší zpětnou vazbu. Takže za kolegy z konkurence – děkuji!
se stalo mé manželce v roce 2008 na Tenerife. Zlomený kotník. Ještě štěstí, že jsem měl pojíštění od Evropské cestovní pojišťovny. Servis, zabezpečení, telefonické spojení – vše luxusní bez chyby, nadstandartní pokoj v nemocnici na Tenerife. Sdělili mně, abych si schovával všechny doklady, které jsem platil, včetně taxi hotel – nemocnice – hotel, hotel – letiště – hotel, vše proplatili a ještě poděkovali, že využívám jejich služeb.
Bez pojištění úhrady léčebných výloh od pořádné cestovní pojišťovny – ani metr za hranice ČR.
Nejhorší, co mi hrozí u majetku, je že o něj přijdu. Např. mám auto, někdo mi ho ukradne, nemám auto. Hůř než s „nulovou bilancí“ z toho nevyjdu. Pokud vím, že se bez auta obejdu, nebo mám dostatečnou rezervu na nákup nového, nemusím ho pojišťovnat proti odcizení.
U cestovního pojištění nejen že můžu přijít o majetek (zavazadla, mimochodem většinou pojištěná velmi mizerně), ale můžu se vrátit domů s dluhy a pak mohu přijít nejen o to pojištěné auto). Cestovní pojištění tedy chápu jako mnohem důležitější.
Co mě udivuje je, že lidé zanedbávají odpovědnostní pojištění. Stojí to několik set ročně a krytí na několik milionů.
To ano, ale pořád jsem v nejhorším případě na nule a můžu začít od začátku (popř. mám vytvořenou rezervu pro náhradní řešení – např. koupi malého , bytu, nájem, …). Kdežto v případě účtu „nad moje možnosti“ za ošetření, způsobenou škodu, atd můžu být v mínusu i po prodání toho domu (zabavení exekucí).
Teoreticky: bude to komplikovanější, chvilku to potrvá, ale asistenční služba by toto měla zajistit a vyřešit, peníze může poslat např. přes Western Union. . Na druhé straně, najít banku či bankomat by neměl být tak velký problém. Ale to je jen teorie. Shodou okolností jdu v úterý do jedné asistenční centrály, poptám se na to.
Primárně přeci vůbec nejde o to, že vám někdo někam pošle 100 euro a nebo,že ty peníze vyklepete z nějakýho dementního bankomatu.Přece, jste pojištěn a tím to hasne a tedy asistenční služba musí povrdit, že zdravotnickému zařízení,že zavazek uhradí a ne že bude klient nosit tyhle peníze po kapsách.Trochu mě sere to naše čecháčkovství že si necháme něco podobného líbit.
no to je teorie, ale zažil jsem v Norsku, že doktor na žádné slibované zpětné zaplacení nechtěl přistoupit a bez hotovosti odmítl ošetření. Pravda, nešlo o život, ale jen bolestivé potlučení a odřeniny po pádu z kola … jenže shánějte někoho, kdo vás celého od krve odveze 100 km daleko do smluvní nemocnice.
To neni cechackovstvi, to je nahodou skvela vec, protoze tim ze vy si zaplatite poplatek do 100-150 Eur, jak je i v podminkach pojisteni, si usetrite spoustu casu nez to asistencni sluzba zaridi a necekate tak nekolik hodin na "odbaveni" k osetreni ci na luzko. Po navratu to pojistovna navic hradi v plne vysi zpet. Tzn. radeji to zaplatim na tech par dnu za ni a pak mi to vrati, nez abych cekal nekde v bolestivem stavu na to, az doktor dostane svych par eur.
U takhle malých částek většinou jiné řešení není. Ano, asistenční služba může zajistit smluvní zařízení, zaslání peněz pro úhradu (ovšem to už obvykle není jejich povinnost), ale už vidím, jak ležím někde na podlaze hotelu se zlámaným kolenem a čekám, až mi přijdou peníze.
Měl jsem o hodně lehčí příhodu (jen nevolnost) a také jsem to musel platit v hotovosti (šlo i o nižší částku). Pojišťovna mi to pak proplatila.
Tohle je system podobny zdravotnim pokladnam, ktere tu byly za prvni republiky. Doktor nemusel podepisovat smlouvu s kdejakou pojistovnou, ale proste vystavil doklad, ktery jste si nechali proplatit. Ma to tu nevyhodu ze musite mit penize u sebe a az nasledne je dostanete proplacene. Ale zase to ma tu vyhodu, ze pokud jste pojisteni u nejake exoticke pojistovny, ze se nestane ze by vas doktor neosetril (coz se v CR stava).
Ten soucasny system jen tezko muze fungovat mezinarodne, protoze proste nejste schopni udelat smlouvy se vsema nemocnicnima zarizenima po celem svete, to proste nejde, proto se voli ten prvorepublikovy. Stejne tak je asistencni sluzba pro dane zarizeni vetsinou neznama a jeji slovo nema zadnou vahu dokud od ni neprijdou penize.
Přesně tak. Žádná pojišťovna nemůže mít smlouvu se všemi zdravotnickými zařízeními a stejně tak tato zdravotnická zařízení určitě nebudou mít zájem vyřizovat si plnění kvůli několika desítkám EUR, to raději zkásnou pacienta (a pokud odmítne zaplatit tak ho jednoduše neošetří – tyhle případy se běžně stávají i v Evropě, např. Rakousku).
Studuju nyni pojistné podmínky Evropské cestovní pojištovny a nikde jsem nenašel zmínku o tom,že bych si musel akutní ošetření nejprve zaplatit a teprve poté nechat proplatit.Já to beru tak,že jsem se pojistil a že nechám dohodu o zaplacení na jednání mezi pojištovnou a lekarem.Pokud mne neošetří bez zaplacení předem budu to brát jako porušení smlouvy ze strany mojí pojištovny a nebo bude muset pojistovna najit zpusob jak mi pomoct s tim placenim.Nikde nepisou ze v případe pojitné události musím mít k dispozici stovky eur abych vůbec ošetřen.
A1 LÉČEBNÉ VÝLOHY (škodové), článek 3
Pokud během zahraniční cesty náhle akutně onemocníte či utrpíte úraz, uhradíme Vám či za Vás obvyklé, odpovídající a přiměřené výlohy na léčení či operaci, a to zejména,.....
článek 6
Nemůžete-li při ambulantním ošetření zaplatit účet na místě v hotovosti, obraťte se na asistenční službu, která poskytne platební záruky a zajistí úhradu. Účty uhrazené v hotovosti Vám proplatíme po návratu do vlasti.
Jinak řečeno, pojišťovna dostojí svému závazku, pokud zdravotnickému zařízení slíbí, že jim náklady uhradí (a nebo pokud klientovi následně uhradí vynaložené prostředky). Ovšem zdravotnické zařízení není nuceno slib přijmout a pacienta tak ošetřit jen na základě příslibu, že dostane zaplaceno. Samozřejmě pacient si může s ošetřením pár dní počkat, než bude realizován mezinárodní bankovní převod :).
Ono prostě není technicky možné realizovat, aby měla pojišťovna smlouvu s každým lékařem a každým zdravotnickým zařízením a ani to, aby měla smluvní zařízení v každém městě, vesnici,…
Záleží to vždy na dobré vůli onoho zdravotnického zařízení, jestli pacienta ošetří „na dluh“ a pokud jde o potenciální účet v řádu desítek eur, tak asi moc ochotno nebude, protože administrativní zátěž s tím spojená se jednoduše nevyplatí.
A rezervu pár set eur by člověk při cestě do zahraničí měl mít vždy (když ne v hotovosti tak jako limit na kreditní kartě nebo jako zůstatek na účtu, ke kterému má vydanou kartu debetní), aby se měl jak dostat domů, když mu např. uletí letadlo.
Ano každopádně to je přesně to co jsem psal.žádnou hotovost nepotřebujete.Pojišťovna poskytne platební záruku a to neznamená, že ty peníze musí nutně zaplatit předem nebo dokonce vy.Prostě já nemám žádnou povinnost platit cash, ale pojištovna musí dostát svým závazkům vůči mě.Tedy bud zaplatí nebo vystaví záruku,ale to je to co mě jako klienta nezajímá.Ani kdybych ty peníze měl tak je platit nebudu a ten kdo tak činí, tak činí s vlastní vúle.
No nevim jak by se vam libilo, kdyby zdravotnicke zarizeni reklo, ze zaruku neprijima. Vzdyt ani takovou pojistovnu treba vubec nezna. Tak i kdyby se pojistovna pretrhla, tak nedosahne vaseho osetreni driv nez penize skutecne dorazi na lekaruv ucet. Proto je lepsi mit hotovost primo u sebe.,
Jak píše „benzin“. Pojišťovna je povinna poskytnout záruku, ale zdravotnické zařízení není povinno záruku přijmout. Nyní záleží na podmínkách v dané zemi. V EU nesmí odmítnout ošetření úrazu nebo nemoci, která akutně ohrožuje život, ale klidně může odmítnout klienta se zlomenou rukou/nohou, pokud nemá/nechce na zaplacení („specialisté“ jsou na toto různé soukromé ordinace a nemocnice v Alpách v Rakousku). Záruku nechce, chce peníze.
Z toho důvodu si právě pojišťovna vymiňuje ve svých podmínkách, že své povinnosti dostojí, pokud klientovi proplatí náklady až následně, protože ví, že není schopna kdykoliv a kdekoliv zajistit bezplatné ošetření přímo na místě.
V méně civilizovaných zemích klidně člověka nechají umřít na ulici, pokud není schopen IHNED zaplatit.
To co říkáte v podstatě znamená,že i když se člověk řádně komerčně pojistí může nastat situace, že nebude ošetřen a to jen proto že u sebe nebude mít dostatečnou hotovost, což v žádném případě není uvedeno v pojistných podmínkách a pojistná smlouva mu to nijak nanařizuje ani ho neupozorňuje, že taková situace může nastat.Neboli by se jednalo o porušení smlouvy. Ale může se to stát doopravdy?Myslím si, že renomované pojišťovny jsou na to připravené a že v zemích v kterých nabízejí pojištění jsou schopné zajistit zaplacení za klienta cash téměř okamžitě nebo zajistit záruku,kterou nikdo neodmítne.Např. prostřednictvím nějakého finančního partnera v zemi.
To co říkáte v podstatě znamená,že i když se člověk řádně komerčně pojistí může nastat situace, že nebude ošetřen a to jen proto že u sebe nebude mít dostatečnou hotovost,
Ano, je to tak a není to nic neobvyklého, např. v tom Rakousku.
což v žádném případě není uvedeno v pojistných podmínkách a pojistná smlouva mu to nijak nanařizuje ani ho neupozorňuje, že taková situace může nastat.
Ale ovšem že je. To je to „Vám či za Vás“. A stejně tak ten článek 6, kde se pojišťovna nezavazuje k zajištění bezplatného ošetření na místě, ale pouze k poskytnutí záruk. Pokud zdravotnické zařízení záruku neakceptuje, má nemocný/zraněný smůlu. A opět je tam uvedeno, že zaplatí -li pacient ošetření v hotovosti, bude mu proplaceno.
Ale může se to stát doopravdy?
Ano, může.
http://tn.nova.cz/zpravy/zahranici/nejdriv-zaplat-pak-te-osetrime-slysi-zraneni-lyzari-v-rakousku.htm
Myslím si, že renomované pojišťovny jsou na to připravené a že v zemích v kterých nabízejí pojištění jsou schopné zajistit zaplacení za klienta cash téměř okamžitě nebo zajistit záruku,kterou nikdo neodmítne.Např. prostřednictvím nějakého finančního partnera v zemi.
Problém je v tom, že ono pojištění je poskytováno pro celý svět a opravdu nemohou mít všude smluvní partnery. Záruku samozřejmě poskytnou, ale jak už jsem psal, zdravotnické zařízení ji nemusí přimout. „Papírování okolo“ zabírá čas a kvůli několika desítkám EUR se s tím nikdo (v tom zdravotnickém zařízení) dělat nebude. Navíc když v 99 % případů se ty peníze vždy nakonec nějak najdou (viz to, jak se skládaly ty učitelky). A to 1 % co odvezou do jiné (třeba i sto km vzdálené) nemocnice, která bude ochotna záruku akceptovat je nevytrhne.
V tom odkazu mi vypadlo jedno písmeno na konci:
http://tn.nova.cz/zpravy/zahranici/nejdriv-zaplat-pak-te-osetrime-slysi-zraneni-lyzari-v-rakousku.html
Jasně,ale pořád je to jen o tom,že někdo si řekne o peníze a někdo je nakonec zaplatí.Nic o tom,že někdo prostě nezaplatil(neměl na zaplacení předem a disponoval platnou kartou komerčního pojištění a jednal s asistenční službou) a byl z té sanitky vysazen.Jsem přesvědčen, že nátlak ano,ale nic víc by si Rakouská záchranná služba nedovolila.Pořád tvrdím, že minimálně v zemích EU ty peníze dopředu platit nemusíte.Jasně, je lepší je mít,ale není to nezbytné a také bude asi záležet na tom u koho jste pojištěn.
Konkrétně v tomto případě bylo ošetření skutečně odmítnuto (přestože dívka byla pojištěna u AXA):
http://zena-in.cz/clanek/rakousky-lekar-neosetril-ceskou-skolacku-co-na-to-rakusaci/kategorie/zahranici/rubrika/podpora@zena-in.cz
V následujícím vyjádření sice lékař tvrdí, že to není pravda, faktem ale je, že dokud se celý zájezd nesložil na ošetření, toto nebylo provedeno.
Ono záleží na na urgentnosti případu. V případě životohrožujícího zranění bude aspoň v EU bez problémů ošetřen, ale třeba u jednoduché zlomeniny je poměrně velká pravděpodobnost, že minimálně soukromá ordinace před zaplacení předem „ani nerozmíchá sádru“.
Proti podmínkám pojištění to není, proti zákonným podmínkám (aspoň pokud jde o zranění které akutně neohrožuje život) jak se zdá také ne.
Já jsem byl jednou ošetřován na Srí-Lance. Bylo mi zle, tak jsem si zavolal do hotelu doktora. Přijel i se sestřičkou vyšetřil mě a dal mi nějaké prášky – ty samozřejmě až poté, co jsem zaplatil. Kartička pojištění ho nezajímala. Ano, mohl jsem zavolat asistenční službě a nechat si dát tip na nějakou nemocnici, kterou oni mají jako smluvní, nechat se do ní odvést (pravděpodobně několik hodin cesty) a tam si ty samé pilule nechat dát. Ale stejně bych dal to samé za taxika (pochybuji, že kvůli nevolnosti by mi vyslali sanitku) a s bolestmi břicha bych se svíjel o několik hodin déle.
Prostě je potřeba počítat s tím, že v soukromé ordinaci obvykle budou chtít úhradu v hotovosti, protože nebudou chtít vyřizovat nějaké papíry. Postižený má maximálně možnost po dohodě s asistenční službou jet do jiné nemocnice, která může být ale značně vzdálená. Otázkou je, jestli to za pár desítek EUR, která dostane uhrazeny po návratu, stojí.
nevím proč je tak těžké pochopit, že pojistka prostě kryje zejména nepředvídatelná a jinak nezvladatelná rizika. takže pár stovek eur musíte mít vždy v lapse, protože nějaká banální újma LZE předpokládat. teprve když jde do tuhého využijete pojistku.
říkejte si tomu třeba spoluúčast – ale absolutně bezplatné (jnými slovy 110% předplacené) zdravotní pojištění je tak extrrémně nákladné, že ho chtějí jen ti, kdo si ho nemohou dovolit.
„Pár stovek eur musíte mít vždy v kapse…“
Já přece nebudu nosit po kapsách stovky eur, když jsem někde na dovolené u moře na pláži jenom kvůli tomu, aby mě mohl ošetřit doktor, když se mi náhodou něco stane. V případě, že se mi nic nestane a někdo mi ty peníze ukradne, tak o ně přijdu. A to bych nerad.
Mám zkušenost asi 3 roky starou z Dominikánské republiky. Kamarád musel vyhledat doktora, jelikož se mu udělala vyrážka skoro po celém těle. Doktorka v hotelu ho bez problémů ošetřila (vyšetření, mastičky, injekce …) a pak se zeptala na pojišťovnu, resp. telefonní číslo na asistenční službu, kam si sama zavolala a domluvila se s něma, že jim faxem pošle všechny papíry od vyšetření, abychom nemuseli nic platit. Už to vypadalo, že nebudeme nic platit. Ale jelikož fax pojišťovny nějak nemohl příjmout ty dokumenty, tak jsme museli platit hotově. Bylo to cca 150 dolarů. Po příjezdu to pojišťovna všechno zacvakala a díky výkyvu kurzu na tom kamarád ještě vydělal :)))
Raněný klient měl platební kartu DinersClub, což není až tak tuctová karta. Bylo by zajímavé udělat jakési srovnání na onom zranění, jak by postupovaly ostatní, tuctové pojišťovny (klasické cestovní pojištění) včetně pojištění v rámci běžné platební karty (pro banky zajišťují mnohdy stejné pojišťovny a asisteční služby, ale může tam být jiný rozsah plnění). Ono když sjednáváte pojištění nebo kartu, tak vás prodejce zasype všemi možnými klady, a jelikož není likvidátorem, nemůže nebo nechce vám říci o výlukách, kterým v přiložených psaných podmínkách přes důkladné studium nerozumníte i když se na ně ještě extra ptáte. Mělo by být samozřejmostí, aby nevítězil zisk, sobectví a peníze, a aby vám prodejce po pravdě řekl, že tohle a tohle nejde z pojistky krýt. Ale kdo si při sjednávání vzpomene, že se zlomenou končetinou v sádře nebo v dlaze nemůžete jen tak cestovat a potřebujete extra seat a že ne každý přepravce je schopen zajitit takovou přepravu?
Ano, když si podmínky přečtete, nerozumíte jim – tak se zeptáte, ale nemusíte dostat vždy tu správnou odpověď, a bohužel v posledních 20ti letech platí, že mnohdy dostanete odpověď, jakou jako klient chcete slyšet. A jelikož se z jednání nepořizuje žádný záznam, můžete se 100× hádat, že na tuhle a tuhle nejasnost jste se ptal a bylo vám to vysvětleno takhle a takhle, čili ve váš prospěch. Nic neprokážete a je to vlastně, jako kdybyste se na nic neptal.
Co se týče odmítnutí ošetření našich občanů, je nutno vzít v úvahu, že ne všechen vyspělý svět nás považuje za vyspělé a dívají se na nás mnohdy skrz prsty. Asi tak jako my se díváme, nechci nějak rasovat, třeba na Rumuny nebo Turky. A i když někde máváte prestižní kartou, tak řeknou, že jste ji ukradli. Asi tak jako v nějakých obchodech, slyší-li, že nemluvíte jejich mateřštinou, se hned kolem vás semknou, protože máme pověst zlodějů.
Mluvit můžete, oblečený být taky, přesto mají někde na cizince čuch. Jako my poznáme bývalý SSSR, a nemusí ani promluvit. Většina pokladních v běžných obchodech a restauracích nerozezná jednotlivé karty od sebe, takže netuší, zda máte prestižní nebo nějakou úvěrovou. Není nic zvláštního, když našim sportovcům v jiné unijní zemi zahrají jinou hymnu nebo ukážou vlajku jiné země. A jak jsem psal, většina zemí nerozlišuje, jestli jsme Slováci, Slovinci, Rumuni Poláci či Češi. Proto v obchodech zvýšená pozornost proti zlodějům z ciziny. Ale cedule v češtině o možnosti chycení při krádeži už sundali, možná si v Unii někdo stěžoval. Zrovna tak v cizině dělají detailní prohlídky aut a přepravovaných osob z bývalého východního bloku, taky jsme se nějak diplolmaticky snažil bránit, ale vše je v souladu s předpisy. Taky o tom běžela v TV informace. A perlička: pro některé úředníky státní správy jsou nejnápadnější právě takoví ti slušňáci, ve značkových hadrech, v luxusním autě. Už jsem projížděl okolo pár takových kontrol, doslova pár metrů za hranicema, když museli zbourat kamenné celní a pasové prostory, tak na to mají mobilní pracoviště. Někdy je pro ně vodítkem cizí SPZtka, „místní cizince“ nechají většinou na pokoji.
Co my jezdíme do Německa, a bereme s sebou rodilé Němce, kteří ale žijou od války tady, tak na jejich přízvuku poznají, že to nejsou „praví“ Němci. Asi jako u nás poznáte v Čechách Brňáka či Ostravaka, o východňárích zo Slovenska ani nemluvě. A ještě když bývalo NDR, tak ani těmhle Němcům neprodali nedostatkové zboží – včera o NDR běžel pořad Retro na ČT1.
Takže žádné kecy, jen trochu zkušeností z častějších přejezdů hranic, a to za obou režimů.
Co si budeme povídat, tyhle pojistky jsou v podstatě loterie. Buď se o vás postarají nebo budete mít smůlu, budete nuceni se o sebe postarat sami a pak se soudit s tím, že z nich snad vyrazíte plnění. Kromě jinýho se mi i stalo, že jsem zaplatil cestovní pojištění přes internet, vytisknul papíry, strhly se peníze z karty. A když jsem si chtěl druhý den dotisknout ještě 1× kartičku, tak to nešlo. Když jsem tam volal, tak mi tvrdili, že tam v systému žádnou takovou pojistku nemají – takže dvojnásobnýho bacha. Dokazovat něco s papírem vytištěným z internetu se Vám taky bude dokazovat těžko.
tak mě napadá – jak to funguje v případě krátkodobých pojištění = uzavřených obvykle jen na přesnou dobu cesty a cesta se pak takhle protáhne? platí pak pojištění i na další – neplánované dny? nebo jen na to, co se mi stalo v průběhu platnosti? (a na opožděné zpáteční cestě už se mi nesmí ztratit třeba kufry?)
Většinu smluv je možné před ukončením jejich platnosti (tedy aspoň 1 den předem) alespoň 1 krát prodloužit (pokud není překročena maximální celková doba pojištění, u některých pojišťoven půl roku u jiných rok) a to telefonicky, přes Internet a nebo na pobočce (pošlou se tam např. známí co jsou v ČR), záleží na způsobu sjednání.
Tady je příklad, jak to skutečně dopadnout:
http://www.lezec.cz/clanek.php?key=8679&nazev=mountain.ru__shani_pomoc_pro_rodinu_rakhmetova
bracho pracuje v callcentre poistovne a rozpraval vselijake historky, niektore uplne neuveritelne logisticky skombinovane
napriklad zorganizovat a poslat lietadlo+lekarsku posadku do mexika pre cloveka po mrtvici
alebo zorganizovat transport xx ludi s ohladom na ich zdravotny stav z lokalnych nemocnic v rakusku do ciech ked sa tam vybural autobus s turistami
Zlomená ruka, poškozené rameno v Řecku. V malé vesnici lékař s rentgenem a profesním přístupem. Papírek, který mě podal umožnil nastoupit do letadla. Smluvní pojišťovna (nechci jmenovat) naprosto selhala a letadlo mě zajistila cestovka Yason. Pak to šlo rychle. Taxík, nemocnice, operace. Dva dny po operaci mě volali z pojišťovny, že bohužel nemohou letadlo zajistit. Proto se nenechte ukolébat tímto článkem. Bez balíku peněz do ciziny nelez.