Hlavní navigace

Magda Chramostová, Česká pojišťovna: způsobit škodu je snadné, lidé se stále dívají do mobilu

Autor: Depositphotos

Jdete po přechodu, sledujete telefon a nešťastnou náhodou způsobíte dopravní nehodu. Nebo v práci zakopnete o přívodní kabel k notebooku a způsobíte škodu za 30 tisíc. Z „pojistky na blbost“ lze ale tohle všechno zaplatit.

Doba čtení: 15 minut

Sdílet

Takzvanou „pojistku na blbost“ si můžete sjednat buď pro běžný život, nebo do zaměstnání. V obou případech má své opodstatnění. O tom, proč si například u varianty do zaměstnání nemůžete sjednat nulovou spoluúčast, jak pojištění funguje a jaké škody lidé nejčastěji uplatňují, jsme si povídali s Magdou ChramostovouČeské pojišťovny.

Proč by se lidé měli pojišťovat tzv. „na blbost“?

V běžném občanském životě se může stát spousta situací, kdy někomu nepozorností nebo neopatrností způsobíme škodu. V dnešní době jdou lidé po chodníku a místo okolo sebe se dívají do mobilního telefonu. Pak si velmi snadno nevšimnou, že do někoho nechtěně vrazí.

Nebo přechází na přechodu na červenou a způsobí dopravní nehodu. Při sportu pak cyklisté nešťastnou náhodou srazí chodce či se srazí s jiným cyklistou a hned může dojít k újmě na zdraví a poškození věcí.

A v případě odpovědnosti v zaměstnání?

Tam je situace dokonce ještě rizikovější. V práci používáme pracovní pomůcky, například notebook, mobilní telefon či služební auto.

Každý zaměstnanec by měl umět alespoň částečně odhadnout, jakou škodu může v práci v rámci své činnosti způsobit a v jaké výši.

Magda Chramostová, produktová manažerka a vrchní disponent občanského pojištění odpovědnosti v České pojišťovně.
Autor: Česká pojišťovna

Magda Chramostová, produktová manažerka a vrchní disponent občanského pojištění odpovědnosti v České pojišťovně.

Magda Chramostová pracuje v České pojišťovně od roku 2011. Tehdy začínala jako likvidátor škod z občanského pojištění majetku a odpovědnosti.

Od roku 2016 pak působila jako disponent občanského pojištění odpovědnosti, kdy posuzovala sporné nároky klientů, řešila likvidaci složitých událostí, školila nováčky a pomáhala při vypracování odpovědí na stížnosti klientů.

V současné době zastává pozici produktového manažera a vrchního disponenta občanského pojištění odpovědnosti.

Zaměstnanci jsou ale stejně zákonem omezeni limitem do 4,5násobku své hrubé mzdy. Víc po nich zaměstnavatel požadovat nemůže.

To je pravda, podle zákoníku práce je stanoven zákonný limit 4,5násobku průměrného hrubého měsíčního výdělku před vznikem škody. I to ale pro řadu zaměstnanců může být velká částka, která zasáhne do rodinného rozpočtu.

Ne každý má takovou částku k dispozici, aby mohl náhradu škody uhradit. Nabízí se i varianta splátkového kalendáře, ale ne každý zaměstnavatel na to přistoupí.

V rámci pojištění si zaměstnanec sjedná limit pojistného plnění, který se nejvíce přibližuje 4,5násobku svého průměrného hrubého výdělku, a zvolí si příslušnou spoluúčast.

Ta je povinná?

Ano, na každé smlouvě musí být sjednaná spoluúčast. Klient si pak může vybrat, jestli ji chce procentní, nebo pevně stanovenou částkou.

Nejmenší spoluúčast, kterou umožňujeme sjednat, je 10 % ze způsobené škody, přičemž je to minimálně 1000 Kč.

V případě škody 100 000 Kč je tak zaměstnanec povinen zaplatit „jen“ 10 000 Kč. To sice pro někoho pořád může být dost peněz, ale je to výrazně méně, než kdyby po něm zaměstnavatel vymáhal celou škodu.

U pojištění odpovědnosti v běžném občanském životě ale spoluúčast nemáte. Proč tady ano?

U pojištění odpovědnosti z výkonu povolání máme spoluúčast povinnou v rámci prevence vzniku škod. Obáváme se, že pokud by se zaměstnanec žádným způsobem nepodílel na škodě, kterou by v zaměstnání způsobil, nebyl by motivován chovat se ke svěřeným věcem s řádnou péčí. Přece jen to není jeho majetek, se kterým v zaměstnání zachází.

U pojištění odpovědnosti v běžném občanském životě naopak doporučujeme nulovou spoluúčast. Klient si ale samozřejmě může vybrat spoluúčast podle svého uvážení.

My doporučujeme nulovou spoluúčast, a to z důvodu, že pojistné plnění není vypláceno pojištěnému klientovi, ale poškozenému. Tedy například tomu, koho náš klient vytopí. A pro poškozeného je tak pohodlnější, když dostane celou částku přímo od nás, než abychom ho odkazovali na to, že například ještě 1000 Kč mu má doplatit jeho soused – náš klient, který mu škodu způsobil.

Zaměstnanec si tedy vypočítá 4,5násobek průměrného hrubého výdělku a podle toho si sjedná pojistný limit. Čím se ale má řídit při výběru limitu u pojištění odpovědnosti běžného občanského života?

Jako zlatou střední cestu považujeme limit 6 milionů korun. To je částka, která by měla pokrýt většinu škod.

Limit je ale samozřejmě možné upravit podle každého klienta individuálně. Například podle toho, jestli vlastní či pronajímá nějaké nemovitosti, jestli provozuje nějaký sport, zda bydlí v bytě či v domě, jestli chová nějaké zvíře apod. To vše může ovlivnit požadovaný limit pojistného plnění.

Můžete uvést příklad?

Pokud klient bydlí v 11. patře panelového domu, má dvě malé děti, chová psa a aktivně sportuje, doporučila bych mu vyšší limit. Při venčení může jeho pes pokousat jiného psa, klient může při jízdě na kole někoho srazit, dítě může svou neopatrností něco shodit.

A rizika hrozí i v bytě. Například může dojít k prasknutí přívodní hadičky k WC nebo umyvadlu a dojde k vytopení všech 10 pater pod bytem pojištěného.

V některých poškozených bytech bude následně potřeba udělat nové rozvody elektřiny, pravděpodobně bude potřeba všechny vytopené byty vymalovat a v některých bytech dojde ke zničení nábytku, koberců, podlah apod.

Dokonce jsme měli případ, kdy klient vytopil byt, ve kterém se nacházely drahé umělecké štukové malby a starožitné obrazy a nábytek. Zde se pak náklady na uvedení bytu do původního stavu před vznikem škody vyšplhaly téměř k milionu korun.

Pokud naopak bydlí klient v přízemí, takže hrozí, že vytopí pouze sklep, není ani sportovně aktivní, nemá děti ani žádné zvíře apod., může mu stačit i limit 2 až 4 miliony korun.

Pojištění domácnosti nekryje škody z případu, kdy někoho vytopím?

Nikoli. Pojištění domácnosti je druh majetkového pojištění, jehož sjednáním si chráním svůj majetek. Teprve pojištění odpovědnosti kryje škody, které mohu způsobit někomu jinému.

Na jaké škody se tedy vztahuje pojištění odpovědnosti občanů?

My nerozlišujeme, jestli jde o újmu na zdraví, škodu na věci, nebo jde o finanční škodu. Limit pojistného plnění u nás platí na pojistnou událost celkově.

Platí, že za jednu pojistnou událost uhradíme maximálně částku do výše sjednaného limitu pojistného plnění, ale v rámci pojistného období může mít klient i několik škod. Pojišťovna pak za to jedno pojistné období uhradí maximálně dvojnásobek sjednaného limitu pojistného plnění bez ohledu na počet škod.

Pokud má tedy klient sjednaný limit pojistného plnění ve výši maximálně 6 milionů korun, může mít za pojistné období třeba 5 škod, ze kterých poskytneme pojistné plnění v celkové výši až 12 milionů korun, protože za dané pojistné období může být sjednaný limit vyčerpán dvojnásobně. Pokud by ale jedna událost překročila daný limit 6 milionů korun, uhradíme v rámci jedné události plnění jen do tohoto sjednaného limitu.

Vytopení sousedů bývá velmi časté

Jaké škody už Česká pojišťovna řešila?

U pojištění odpovědnosti občanů byl za poslední tři roky nejnákladnější případ, kdy došlo k vytopení několika bytů v panelovém domě.

V rámci řešení této události jsme posuzovali, jak byly jednotlivé byty vybavené a jak vysoká škoda vznikla. Jeden byt byl nadstandardně vybavený, byly v něm právě již zmíněné drahé umělecké štukové malby, starožitné obrazy a nábytek. Bylo tak i potřeba k řešení události přizvat soudního znalce, aby nám pomohl s určením hodnoty poškozených a zničených věcí.

Vytopení samotné ale bývá častou pojistnou událostí. Lidé například nechají puštěné vodovodní kohoutky při odstávce vody a ve chvíli, kdy voda opět teče, už třeba nejsou doma. Mnoho lidí navíc kohoutky otevře na maximum, takže umyvadlo brzy přeteče a vytopení je na světě.

U pojištění odpovědnosti z výkonu povolání jsou nejčastější dopravní nehody. Zaměstnanec poškodí služební auto, takže mu zaměstnavatel předepíše vzniklou škodu či spoluúčast z havarijního pojištění na autě k úhradě.

Často to ale i bývají pády pracovních pomůcek, kdy zaměstnanec omylem shodí telefon, který se pádem poškodí. Nebo zakopne o kabel k notebooku a ten spadne a rozbije se.

Pokud má někdo pojištění odpovědnosti a způsobí jízdou na elektrokole škodu či újmu, přičemž se zjistí, že si toto kolo upravil tak, že oficiálně nesmí na veřejné komunikace, plní pojišťovna?

Pojištění odpovědnosti v běžném občanském životě se vztahuje na jakákoli elektrokola, pokud se opravdu stále jedná o elektrokolo.

Nevztahuje se na jízdu s vozidlem, které musí mít dle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla sjednáno tzv. povinné ručení.

V případě pojistné události do ní také nesmí zasahovat některé z výluk z pojištění, například hrubá nedbalost jako lhostejnost ke vzniku škody.

Vylučujeme pouze zařízení, jako jsou segwaye a obdobné elektronické dvoukolky, protože je považujeme za velice rizikové z hlediska udržení rovnováhy jezdců. Benevolentněji však přistupujeme k elektrickým koloběžkám, které nevylučujeme.

Jak v praxi probíhá nahlášení a následná výplata pojistného plnění?

Bezprostředně po vzniku škody je nutné zamezit dalším škodám, takže například okamžitě vypnout přívod vody, pokud jsem někoho vytopila.

Následně by měl klient kontaktovat pojišťovnu. U nás se klient ve většině případů dovolá konkrétnímu likvidátorovi, se kterým se domluví na dalším postupu. Likvidátor bude chtít vědět informace o tom, kde a kdy se škoda stala, jak k ní došlo, co je poškozeno, kdo je poškozený a jaká je přibližná výše této škody. Zaevidovat ale může i škodu, u které ještě neví, co všechno je poškozeno. Nahlásí tedy pouze fakta, která v tu chvíli již zná, např. že bydlí v panelovém domě a že při napouštění vody do vany na to zapomněl a vytopil byty pod ním, ale neví, kolik bytů a kolik pater vytopení zasáhlo, protože teprve bude obcházet sousedy a bude se ptát, zda je nevytopil. Později pak dohlásí dílčí škody opět formou infolinky či webových stránek pojišťovny.

Likvidátor mu pak na základě zaevidování škody přidělí evidenční číslo škody, se kterým může obejít sousedy a sdělit jim, ať tu škodu nahlásí přímo jeho pojišťovně pod tímto evidenčním číslem.

Vyžadujete nějaké doklady?

Ano, v případě, že pro konkrétní případ nepostačují informace od klienta vč. fotodokumentace a zápisu o prohlídce od našeho pracovníka, vyžadujeme podle specifik dané události například doklady o koupi zboží, fakturu za opravu či potvrzení od servisu o neopravitelnosti dané věci, fotodokumentaci, pokud na místo mobilní technik nevyráží, a v případě odpovědnosti z výkonu povolání například pracovní smlouvu a předpis náhrady škody.

Případně vysíláme našeho pracovníka, aby se šel na celou situaci podívat. Například na rozbitou elektroniku, vytopený byt apod. Po návratu sepíše zprávu, jakou škodu na místě našel. Následně čekáme na doklady o koupi či opravě od klienta a vyčíslíme škodu.

Je potřeba mít vždy doklady od zařízení v bytě?

Pokud je klient má, je to lepší, protože vidíme přesnou specifikaci daného zboží. Podle toho jsme pak schopni dohledat alternativu, která se na trhu dá koupit.

Pokud ale doklady nemá, stačí nám specifikace značky a typu věci a odhad pořizovací ceny, kterou klienti zaplatili. Většinou ale klienti tyto doklady mají.

Doporučujete klientům, aby si zajistili svědky, například u škod na zdraví?

Újmy na zdraví u nás řeší specializované oddělení, které si kromě lékařské dokumentace a dalších nezbytných dokladů vyžádá u závažnějších případů i závěry ze šetření Policie ČR, která v těchto případech sama provádí vyšetřování a zajistí i výpovědi případných svědků.

Obecně se dá určitě doporučit, aby si po vzniku události pojištěný i poškozený svědky zajistili, protože jsou důležití pro obě strany, a to jak z hlediska nestranného popisu vzniku události, tak z hlediska rozsahu újmy, a to pro obě strany.

Způsobili jste škodu? Zaměstnavatele se nebojte

Jak probíhá šetření pojistné události v případě zaměstnaneckých škod? Je tam nějaký zrychlený průběh? Umím si představit situaci, kdy zaměstnanec je ve stresu, protože zaměstnavatel už po něm chce zaplatit škodu, ale pojišťovna případ ještě neuzavřela a k vyplacení stále nedochází.

Škody z pojištění odpovědnosti z výkonu povolání se řeší delší dobu než škody z pojištění běžné občanské odpovědnosti. Je to způsobeno administrativou, která s tím souvisí. Například než se vystaví faktury za opravu, v případě opravy služebního auta se také čeká na volný termín v autoservisu atd.

Poměrně dlouho tedy čekáme na podklady. Většinou je to tak, že nás klient odkáže na svého zaměstnavatele, který má k informacím větší přístup, má doklady o pořízení, o opravě, faktury, knihu majetku atd. A my už pak škodu řešíme přímo s ním. Pak zaměstnavatel nemá důvod tlačit na svého zaměstnance, aby byla škoda uhrazena, protože vše řeší s pojišťovnou a má o procesu likvidace škody informace.

Podle zákoníku práce je ale právo na straně zaměstnance. Zaměstnavatel je s ním povinen projednat výši a rozsah škody formou předpisu náhrady škody, někdy událost řeší příslušná škodní komise, ze které pak obdrží zápis. V něm je mu určena konkrétní částka k úhradě. Tyto doklady také pak dokládá ke spisu případu.

Jakým způsobem pak může šetření pojistné události skončit?

Tam mohou nastat v zásadě tři situace. Můžeme zjistit, že na pojistné plnění není ze zákona nárok, a pak případ odkládáme bez náhrady s odkazem na zákonné ustanovení.

Nebo zjistíme, že na případ dopadá výluka z pojištění. V takovém případě obě strany informujeme o tom, že škoda nemohla být vyplacena z konkrétního důvodu dle výluky z pojištění. A že nárok na náhradu škody poškozenému nezaniká, nicméně z pojištění našeho pojištěného nelze vyplatit pojistné plnění, a na náhradě škody se tak obě strany musí dohodnout bez účasti pojišťovny.

Nebo na pojistné plnění nárok vznikl a my obě strany informujeme o tom, že dojde k vyplacení pojistného plnění a v jaké výši.

Je pravdou, že u pojištění odpovědnosti za škody mě pojišťovna také chrání svým právním týmem, aby vznesené nároky nepřekračovaly rozumnou míru apod.?

Ano, my v rámci šetření zkoumáme, jaký je reálný nárok poškozeného na vyplacení pojistného plnění.

V případě pojištění odpovědnosti z výkonu povolání za ně například hlídáme i onen 4,5násobek průměrného hrubého měsíčního výdělku. A pokud chce zaměstnavatel vyšší plnění, oznámíme mu, že na to nemá ze zákona nárok, protože zaměstnanec za vyšší škodu odpovědnost nenese.

Často se stává, že pojištěný třeba i podepíše nějaký interní předpis o tom, že má v případě škody zaplatit nějakou paušální částku, která neodpovídá skutečné výši vzniklé škody. Takový postup ale nemá oporu v zákoně.

U pojištění odpovědnosti v běžném občanském životě máte na výběr z územní platnosti Česká republika, případně Evropa. Proč nepojišťujete i mimo Evropu?

Pro běžný občanský život máme přednastaveno pojistné krytí v rámci Evropy, což opět považujeme za zlatou střední cestu.

Pokud by ale někdo chtěl sjednat i variantu mimo Evropu, tak to posoudíme a s velkou pravděpodobností ho pojistíme.

U pojištění odpovědnosti s územím rozsahem Svět ale doporučujeme sjednat si ho v rámci cestovního pojištění. Tam jsou standardně nastavené pojistné limity přes 10 milionů korun.

Pojistné podvody nejsou výjimkou

Jak časté jsou u tohoto typu pojištění pojistné podvody?

S podvody se setkáváme docela často. Jsou však častější v občanském životě než ve výkonu povolání. U výkonu povolání je totiž v případě pokusu o podvod složitější doložit požadované doklady, do procesu vstupuje například i mzdová účtárna či škodní komise nebo odborová organizace. Do podvodu by zúčastnění museli zatáhnout i další osoby a i třeba jiné firmy, například opravnu telefonů, autoservis atd.

Naproti tomu u pojištění odpovědnosti z běžného občanského života jsou tyto podvody častější. Lidé se často snaží uplatnit škodu na věci, kterou vlastní oni sami, ale prezentují to tak, že věc patří někomu jinému.

Jak takovou situaci odhalíte?

Máme na to vyškolené pracovníky a poznáme i malé rozpory ve výpovědích. Řada kolegů má velké zkušenosti a dokáže rozpoznat, že v nahlašovaném případě není něco v pořádku. A několika dalšími dotazy se dopátrá, o co jde.

Z praxe pak často stačí takovým lidem říci, že pojišťovna došla k tomu, že je to pokus o pojistný podvod, a lidé pak tu žádost o pojistné plnění stáhnou.

Podnikáte proti takovým lidem nějaké kroky?

Většinou jde o běžné občany, kteří se chtějí obohatit o pár tisíc korun. Těm důrazně sdělíme, že tudy cesta nepovede, a že pokud se o to ještě jednou někde pokusí, budou mít vážný problém. Nechceme kriminalizovat lidi, kteří z vlastní hlouposti chtěli pojišťovnu připravit o pár tisíc korun.

Pokud je ale škoda vyšší nebo jde o organizované skupiny, řešíme to samozřejmě s Policií ČR.

Můžete uvést příklad z praxe, který Česká pojišťovna odhalila?

Mohu jmenovat třeba případ dvou mužů, kteří se domluvili a pokusili se o pojistný podvod.

Jeden z mužů ohlásil pojišťovně nehodu na kole. Do cesty mu náhle vstoupil chodec, kterého zachytil řídítkem, roztrhl mu koženou bundu za 10 tisíc korun a rozbil značkové hodinky v ceně 42 tisíc korun. Stačilo ale pár otázek od zkušeného kolegy, který tuto událost řešil, a bylo jasné, že se jedná o pokus o pojistný podvod.

Dalším příkladem je případ podnikatele, který se snažil využít skutečně vzniklé pojistné události k vlastnímu obohacení. Jeho provozovna byla vytopena majitelem sousedního bytu. Poškozený podnikatel ale nelenil a do seznamu poškozených věcí uvedl i poškození zásob za několik milionů korun. Během vyšetřování se ale prokázalo, že se uvedené zásoby za několik milionů korun v objektu vůbec nenacházely a že si podnikatel chtěl na úkor pojišťovny vylepšit zoufalou finanční situaci, do které se dostal svým poněkud nezřízeným životním stylem.

V pojistných podmínkách je uvedeno, že se pojištění vztahuje i na další členy domácnosti. Jak je v takovém případě vnímáno sjednané pojistné krytí? Je pro všechny členy domácnosti dohromady, nebo má každý člen domácnosti samostatný limit pojistného plnění?

Za pojistné období může mít každý pojištěný neomezený počet škod, přičemž každou pojistnou událost uhradíme maximálně do sjednaného limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě. A celkem za všechny pojistné události v jednom pojistném období uhradíme maximálně dvojnásobek limitu pojistného plnění sjednaného v dané pojistné smlouvě, bez ohledu na to, který z pojištěných události způsobil.

Je členem domácnosti i registrovaný partner, nesezdaní partneři nebo rodiče, kteří žijí tzv. „na hromádce“?

Máme to nastaveno tak, že pokud se pojistí jedna osoba z dané domácnosti, tak je automaticky pojištěn i manžel/manželka, druh/družka či registrovaní partneři za podmínky, že s pojištěným trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Dále pak nezletilé děti a i zletilé děti, pokud opět žijí ve stejné domácnosti, jsou samy svobodné, bezdětné a je jim do 30 let. A dále pak děti, které má jeden či oba pojištění svěřeny do péče. Pojištěny jsou i fyzické osoby, které má klient svěřeny do péče z hlediska toho, že mají omezenou svéprávnost. A také osoby, kterým klient dočasně svěří do péče byt či zvíře během své nepřítomnosti.

Zároveň ale platí, že pokud tyto osoby způsobí škodu sobě navzájem, je tato škoda ve výlukách.

Děkuji vám za rozhovor.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).