Hlavní navigace

Má nemocný chudý člověk výhodu ve sporu s rozhádanými spoluvlastníky?

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Může být v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví důvodem pro přiznání vyššího vyrovnávacího podílu, než jaký podle výše podílu druhému spoluvlastníkovi náleží, nepříznivý zdravotní stav? Pokud se má ze společného domu odstěhovat např. invalida?

Někdy se jen těžko dokáží spoluvlastníci dohodnout o správě a užívání věci, kterou společně vlastní. Tím spíše, jde-li o nemovitost, ať už sloužící k rekreaci – každý ji chce samozřejmě užívat ve stejnou dobu atp., a tím spíše k bydlení, společnému trvalému bydlení. U rozhádaných rozvádějících se manželů nebo rozvedených exmanželů je to nabíledni. Proto také podle ust. § 1140 odst. 1 (nového) občanského zákoníku (o. z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může podle ust. § 1140 odst. 2 o. z. kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví.

Jistí manželé, kteří se vzali v roce 1978, dostali od matky manželky společně darem, takže každý získal ideální jednu polovinu, rodinný domek s příslušným pozemkem. Tady se sluší poznamenat, že pokud chcete, aby majetek zůstal i pro případ budoucího konfliktu (rozvodu) mezi manžely tzv. v rodině, můžete darovat věci jen do vlastnictví svého potomka a vůbec je nemusíte darovat oběma manželům společně. Ale v praxi se často daruje oběma a po letech se rodina jen diví…

Někdy vypořádání odložit nelze

Soud prvního stupně ve sporu rozvedených manželů rozhodl, že rodinný dům, který podle posudku znalce nelze reálně stavebně-technicky rozdělit, s pozemkem v celkové ceně nemovitostí 550 000 Kč, které společně užívají, přikazuje do výlučného vlastnictví bývalé manželce, která spor iniciovala. Uložil jí povinnost zaplatit bývalému manželovi vypořádací podíl 300 000 Kč ve lhůtě dvou měsíců od právní moci rozsudku.

Soud přihlédl k tomu, že exmanžel má podstatně zhoršený zrak, může proto vykonávat jen některé pracovní činnosti, invalidní důchod nepobírá, pracuje jako osoba se změněnou pracovní schopností (soudce byl zjevně specialista na občanské právo, když nezaznamenal, že takoví lidé jsou už dávno označování jako osoby se zdravotním postižením, a ne se změněnou pracovní schopností) za minimální mzdu a není prognóza zlepšení jeho zdravotního stavu. Soud tedy navýšil jeho podíl z 275 000 Kč (polovina ceny) na 300 000 Kč s přihlédnutím k jeho zhoršenému zdravotnímu stavu, který ho částečně omezuje při zajištění bydlení.

Avšak ve skutečnostech, že žalovaný exmanžel má zhoršený zrak, dosahuje nízkého příjmu a případná výše vypořádacího podílu mu neumožní pořídit si vlastní bydlení, neshledal důvody zvláštního zřetele ani pro zamítnutí žaloby, ani pro jím navrhovaný odklad zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

Galerie: Byli jste někdy v nemocnici? A jedli jste v ní? 

Kdy může soud zrušení spoluvlastnictví odložit?

Na návrh spoluvlastníka totiž může soud zrušení spoluvlastnictví odložit, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky (ust. § 1155 odst. 1 o. z.). O tom už jsme psali v článku Do spoluvlastnictví vás nutit nemůžou, ale pozdržet jeho vypořádání soud může.

V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016, spis. zn. 22 Cdo 4755/2015, se uvádí: Odklad zrušení spoluvlastnictví může být podle § 1155 odst. 1 o. z. odůvodněn: a) požadavkem na zabránění majetkové ztráty některého spoluvlastníka, nebo b) požadavkem na předejití vážného ohrožení oprávněného zájmu některého ze spoluvlastníků, k jehož ohrožení by došlo likvidací spoluvlastnického vztahu. Důvody trvalého charakteru zpravidla nebudou samy o sobě k takovému požadovanému postupu soudu dostačující, nýbrž by k nim měla přistoupit určitá další okolnost, která ospravedlní zásah do práva ostatních spoluvlastníků domáhat se kdykoliv zrušení spoluvlastnictví.

Může jít zejména o naplnění předpokladu, že ve lhůtě pro odklad zrušení spoluvlastnictví může objektivně dojít k vyřešení ochrany oprávněného zájmu spoluvlastníka. Odklad vypořádání spoluvlastnictví by totiž neměl jako takový sloužit k zachování a pokračování stavu trvajícího spoluvlastnictví bez dalšího, nýbrž by měl především chránit oprávněné zájmy dotčeného spoluvlastníka, které převáží nad právem spoluvlastníka domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Podrobněji jsme se problematikou zabývali v článku Do spoluvlastnictví vás nutit nemůžou, ale pozdržet jeho vypořádání soud může.

Všichni mají stejná práva

Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, ale snížil částku vypořádacího podílu exmanželky pro exmanžela na 275 000 Kč a zkrátil lhůtu k výplatě na jeden měsíc. Případ byl předložen k posouzení i Nejvyššímu soudu ČR, ten ve svém rozsudku spis. zn. 22 Cdo 4604/2016, ze dne 28. 2. 2017, konstatoval ve shodě s odvolacím soudem, že zdravotní stav nemůže být důvodem pro přiznání vyššího vyrovnávacího podílu, než jaký podle výše podílu spoluvlastníkovi náleží; jednalo by se o faktické odnětí části majetku žalobkyni bez náhrady. Pro takový postup nelze najít žádné opodstatnění v občanském zákoníku.

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 22 Cdo 4604/2016, ze dne 28. 2. 2017, má význam i pro řešení procesních otázek (pokud někoho zajímají – je to s podivem, ale kupř. i advokáti se někdy dotazují na správný postup nebo výklad otázky redakce Měšec.cz), protože NS ČR určil: O návrhu na odklad zrušení spoluvlastnictví je vždy třeba rozhodnout samostatným výrokem. Nárok na odklad zrušení spoluvlastnictví lze uplatnit jak v samostatném řízení, tak i v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. V takovém případě půjde o vzájemnou žalobu a vzhledem k jejich vzájemné souvislosti nebude soud moci rozhodnout o žalobě na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, aniž by dříve či alespoň současně nerozhodl o žalobě na odklad zrušení spoluvlastnictví.

Našli jste v článku chybu?