Hlavní navigace

Lidé přišli na fintu, jak neplatit za jízdy přes Taxify. Není to ale legální

16. 10. 2018
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Objednají si taxík přes aplikaci Taxify, svezou se a na konci cesty nezaplatí. Redakce Měšce získala dokumenty, které prokazují, že se často cestující a řidiči drží ve vzájemných kleštích. Zákony přitom porušují obě strany.

Provozovatel estonské mobilní aplikace Taxify si svůj byznys postavil na negativní reklamě, nekalých praktikách a umožňování porušování celé řady zákonů. A to se nyní začíná obracet proti němu, resp. proti řidičům, kteří pro Taxify jezdí.

Server Měšec.cz zjistil, že existuje ostravská uzavřená facebooková skupina sdružující cestující Taxify, kteří si navzájem předávají finty, jak za jízdu neplatit, či dokonce hrají „hru“, kde je výhrou dojet nejdál bez placení. Předem však čtenáře upozorňujeme, že je to nelegální, a vysvětlíme si proč.

Problém zvaný doklad o přepravě

Celá finta spočívá v tom, že cestující striktně vyžadují dodržování § 21d, bodu 4c)  Zákona 111/1994 Sb. o silniční dopravě:

V něm se uvádí, že řidič je povinen vydat cestujícímu doklad o přepravě pořízený jako výstup z tiskárny taxametru obsahující předepsané náležitosti, pokud o doklad cestující požádá. Jenže řidiči jezdící pro Taxify až na výjimky v autech taxametry nemají. A ti, co je mají, je nezapínají, protože „vše přece účtuje aplikace“.

Přitom stávající a stále platný zákon 111 je nekompromisní. Buď má auto taxametr, nebo musí být s cestujícím předem uzavřená písemná smlouva, resp. může být elektronická, ale pak musí být opatřena elektronickým podpisem. Ani jedno řidiči jezdící pro Taxify zpravidla nemají.

Cestující Pavel si vzal Taxify z Ostravy do Olomouce.
Autor: Facebook Inc.

Cesta s Taxify z Ostravy do Olomouce.

Šedá ekonomika v praxi

Mimo to celá řada řidičů jezdících pro Taxify nemá oprávnění k podnikání, totéž chybí provozovateli vozidla. Faktury vystavují soukromé fyzické osoby. Registrace u finančního úřadu je pro ně sci-fi, zálohová platba silniční daně se nekoná, zdravotní prohlídka řidičů neexistuje. Česká správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovna o jejich podnikání oficiálně neví, rozhlasové poplatky za autorádio nikdo neplatí. Pojišťovna poskytující povinné ručení si v dobré víře myslí, že dané auto jezdí jako běžné auto určené k soukromé jízdě, nebo k podnikání, ale ne jako auto vozící lidi za peníze (tedy taxík, který má dražší povinné ručení). Technickou kontrolu a emise řidiči u Taxify také mohou házet za hlavu, protože policisté nepoznají, že jde ve skutečnosti o taxík, tedy s každoroční povinností kontroly.

Když to shrnu, řidiči jezdící pro Taxify představují velkou šedou díru v tzv. sdílené ekonomice, z níž má přínos pouze zákazník (nízká cena vlivem nedodržování zákonů) a Taxify (poplatky od řidičů). Stát a obce, ve kterých řidiči jezdí, z nich nemají nic. A na to právě někteří cestující vsázejí a s Taxify jezdí bez placení.

Cestující Pavel jel z Olomouce do Ostravy opět s Taxify. Vezl jej řidič se služebním autem od Coca-Coly.
Autor: Facebook Inc.

Cesta z Olomouce do Ostravy s Taxify. Řidič použil služební vůz od Coca-Coly.

Hra na dodržování zákonů

Itinerář je vždy stejný. Cestující si přes aplikaci Taxify objedná jízdu do vzdáleného města a zvolí platbu v hotovosti. Řidič Taxify totiž předem nikdy neví, kam cestující jede, a zjistí to až po nástupu do vozidla. Po nástupu řidič zjistí cílový bod pro výstup a vyráží na dlouhou trasu. Na konci jízdy řidič cestujícího požádá o platbu. Měšec.cz zdokumentoval případy, kdy cestující měl u sebe značný objem hotovosti, tedy ochotu zaplatit, ale vyžadoval na místě doklad o cestě a platbě. Řidič však nikdy doklad nevydal s odkazem, že přijde cestujícímu do e-mailu, anebo že jde o sdílenou ekonomiku, ve které se doklad nevydává. (O formě a náležitostech dokladů budeme psát v jiném článku.)

Jenže pokud jízdu přes Taxify objednává třetí osoba (např. číšník v restauraci, kterého cestující oficiálně nezná), nastává patová situace. Cestující prokazatelně chce zaplatit, má u sebe dostatek hotovosti, ale řidič není schopen vydat doklad o jízdě nebo jej odeslat na jinou e-mailovou adresu. Následuje výstup cestujícího s odkazem, že není-li platný doklad, není platba. Jde o podobnou situaci jako v případě, kdy ve vozidle vybaveném taxametrem řidič nevydá účtenku. Cestující pak nemusí za jízdu platit, dokonce některé taxi firmy cestující samy aktivně informují, že nevydá-li jejich řidič účtenku, jízda byla zdarma.

Finta, jak neplatit za jízdu s Taxify, funguje i při platbě kartou, jen je složitější na přípravu, popisují si cestující ve skupině: Nejprve je nutné mít na kartě nízký limit, provést objednávku do bližšího místa a po cestě změnit blízké cílové místo na vzdálené (to lze přímo v aplikaci). Prvotní předautorizace karty na cca 150 Kč se již nezvýší a na konci jízdy se platba kartou nezrealizuje z důvodu nedostatečného krytí. Cestující pak bude vyzván k platbě v hotovosti. A nastává klasická písnička o dokladu.

Lidé se navzájem ujišťují, že vše je legální, protože řidiči jezdící pro Taxify reálně nedodržují celou řadu zákonů. Jenže se mýlí, zákony platí jak pro řidiče Taxify, tak pro cestující. Dodržovat je prostě musí obě strany.

Cestující, který si říká „Ostravský drak“, jel s Taxify z Ostravy do Prahy.
Autor: Facebook Inc.

Cesta s Taxify z Ostravy do Prahy.

Povinnost zaplatit, až poté informovat úřady

Z pohledu zákona je to jasné. Cestující má vždy povinnost za jízdu přes Taxify zaplatit řidiči, a to i přesto, že mu nevydá doklad. Smlouva (o přepravě) mohla být uzavřena např. ústně.

Především (až na výjimky) u služby Taxify a Uber to funguje tak, že řidič nebere od cestujícího hotovost ani neurčuje částku. Samotná aplikace se stará o to, že spotřebiteli (většinou formou strhnutí částky z platební karty) jízdu naúčtuje, řidič to nemá jak ovlivnit. Tomu za jízdu platí společnost Uber, nikoli cestující. (Cestující platí peníze společnosti provozující aplikaci, aplikace pak vyplatí řidiče.), odpovídá Jiří Fröhlich, tiskový mluvčí České obchodní inspekce, na dotaz Měšce, zda má cestující povinnost zaplatit za služby taxíku, když neobdrží na místě platný doklad. Jenže toto ČOI nemá v kompetenci kontrolovat.

Mohu vám sdělit, že podle našeho právního názoru na tuto věc dopadá § 1949 občanského zákoníku, radí však čtenářům Fröhlich. A v něm se uvádí toto:

(1) Přijímá-li věřitel plnění, vydá dlužníkovi na jeho žádost potvrzení o splnění dluhu (kvitanci). V kvitanci vyznačí jméno dlužníka i věřitele, předmět plnění a místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn. Je-li kvitance vydána na jistinu, má se za to, že bylo vyrovnáno také příslušenství pohledávky.
 
(2) Dlužník může plnění odepřít, nevydá-li mu věřitel zároveň kvitanci.

Pokud tedy spotřebitel dostane kvitanci se všemi náležitostmi, má povinnost zaplatit. To, že kvitance v konkrétním případě nebude splňovat veškeré požadavky „účetního dokladu“, dokladu EET, dokladu podle § 16 zákona o ochraně spotřebitele, to neznamená, že spotřebitel nemusí platit – v takovém případě sice může ten, kdo službu poskytl, dostat pokutu od příslušného úřadu, to však nic nemění na tom, že služba (jízda) byla poskytnuta, vznikl dluh a spotřebitel je povinen tento dluh uhradit, vysvětluje Fröhlich a zdůrazňuje, že jde spíše o rady čtenářům, ale nikoli věc, kterou by se ČOI zabývala. Pokud by spotřebitel za jízdu nezaplatil, řidič to řešil (případně provozovatelé aplikace), celá věc by mohla skončit u soudu, nikdy však (nezaplacení ze strany spotřebitele) u České obchodní inspekce, uzavírá mluvčí České obchodní inspekce.

A totéž jinými slovy potvrzuje i Bohumila Vodičková Krpcováadvokátní kanceláře Špaček & Krpcová:

Pokud si klient přivolá taxi, resp. Uber či Taxify a rozhodne se využít této placené přepravy, uzavírá soukromoprávní smlouvu, na základě které má řidič automobilu závazek zákazníka přepravit  za sjednanou cenu a zákazník má závazek za řádně uskutečněnou přepravu zaplatit. Náležitostí smlouvy je tedy stanovení ceny – pokud tedy taxikář nezapne taxametr a dopředu neřekne zákazníkovi cenu, pak mám za to, že cena nebyla sjednána a klient by nemusel za přepravu platit. Nicméně u Uberu a Taxify to funguje zřejmě jinak. Nejsem uživatelem ani jedné aplikace, ale mám za to, že tam zákazník ví cenu dopředu již při objednávání dopravy a objednáním služby cenu akceptuje.

Pokud je přeprava uskutečněna, tj. řidič splnil svou část závazku, má klient závazek zaplatit. Již samotným provedením přepravy vzniká závazek zaplatit. Vystavení dokladu není právním důvodem pro úhradu přepravy.

Pokud řidič nemá např. živnostenské oprávnění nebo nevydá doklad o úhradě, pak tím samozřejmě porušuje normy veřejnoprávní a hrozí mu za to postih od příslušného úřadu, nicméně to dle mého názoru nic nemění na povinnosti zákazníka sjednanou přepravu uhradit.

Největší „úlovek“ měl jiný cestující, opět se jménem Pavel, jel přes Taxify z Plzně do Ostravy. Ve skupině měl přezdívku „Taxify Hunter“.
Autor: Facebook Inc.

Cesta s Taxify z Plzně do Ostravy.

Otázky zůstaly nezodpovězeny

Měšec.cz se v souvislosti s předběžným opatřením vůči Taxify a kaucemi rozdanými řidičům v Ostravě zeptal na dvě otázky:

1) Pane Sysle (pozn. red.: šéf Taxify pro ČR), chcete tvrdit, že Taxify prostřednictvím aplikace nic nezprostředkovává, vaši řidiči jezdí jen proto, že je to baví a jde o spolujízdu, nejde o podnikání a zákon jejich činnost nijak nereguluje?
2) Budete vždy a všem řidičům plně hradit sankce udělené v rámci správního řízení, pokuty udělené Policií České republiky a kauce ukládané úřady v souvislosti s jejich činností pro Taxify?

Po dohodě s Taxify bychom se k vašim dotazům nechtěli vyjadřovat. Jan Novosad, RUBIKON Public Relations, s.r.o.

Vzájemně se drží v kleštích

Pokud tedy lidé jezdí s aplikacemi Taxify nebo Uber (funguje na stejném principu) a neplatí za jízdu s vědomím, že jejich řidiči porušují zákony, mýlí se. Cestující mají povinnost za jízdu vždy zaplatit. Pokud by řidič nebo společnost Taxify cestujícího zažalovali, na konci soudu bude rozhodnutí dluh uhradit včetně příslušenství.

skoleni_15_4

Jenže tím by se zase prokázalo, že řidič nebo provozovatel, či dokonce správce aplikace porušil či porušuje řadu právních předpisů. To by sice nebyla věc cestujícího, na druhé straně by tyto skutečnosti zajímaly úřady a cestující by mohli plně využít svých práv po nich požadovat jejich konání. Následná správní řízení s řidičem a provozovatelem vozidla by znamenala řadu sankcí, které by zcela jistě převýšily dluh z jízdy.

Obě strany jsou si toho vědomy, takže se takzvaně drží ve vzájemných kleštích. Cestující se svezou zdarma a pořídí si pro další jízdu jiný mobil. Řidiči nezaplacenou jízdu odepíšou, Taxify jim půlku uhradí a účet cestujícího je zablokován včetně zařízení, se kterým se přihlašuje. Případné správní řízení nebo kauce Taxify řidičům opět zaplatí a kola šedé ekonomiky se točí dál.

Taxify i přes předběžné opatření vesele láká další řidiče na výdělky, které ale „nejsou podnikáním“.
Autor: Facebook Inc.

Taxify i přes předběžné opatření vesele láká další řidiče na výdělky, které ale „nejsou podnikáním“.

Taxify řidičům správní řízení a kauce platí, ale řidiči netuší, že příjmy z Taxify musí přiznat.
Autor: Facebook Inc.

Taxify řidičům správní řízení a kauce platí, ale řidiči netuší, že i tyto příjmy musí přiznat.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se věnuje publikační činnosti v oblasti osobních financí. Specializuje se na finanční produkty, spotřebitelská témata a oblast dopravy.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).