Ani 3 měsíce poté, co odstartoval příjem žádostí o superdávku, není jasné, jak konkrétně tato novinka na příjemce sociálních dávek dopadne. U žádostí přijatých do konce roku totiž měli úředníci na zpracování 90 dní. Tato lhůta ovšem začíná běžet až v momentě, kdy je podaná žádost kompletní.
Značná část žadatelů tedy na zprávu od Úřadu práce stále čeká – jak v prosinci na tiskové konferenci uvedla ředitelka sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek MPSV Iva Merhautová, výplatu prvních dávek rezort očekává ke konci ledna.
Stávající příjemci dávek – tedy ti, kteří před zavedením superdávky pobírali příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí či doplatek na bydlení a stihli žádost podat do konce roku 2025, by pak podle Merhautové měli rozhodnutí o přiznání, nebo zamítnutí dávky dostat na přelomu února a března.
Jak přechod na superdávku ovlivní tuzemské domácnosti tak prozatím propočítala alespoň výzkumná organizace PAQ research.
Méně lidí, méně peněz
Podle výpočtů provedených na základě dat z reprezentativního šetření Život k nezaplacení se pravděpodobně sníží podíl domácností s nárokem na dávku (z 29 na 23 %) a zároveň mírně – zhruba o 300 Kč měsíčně – klesne reálně čerpaná výše dávek u současných příjemců.
U příjemců, kteří čerpali – a až do dubna, pokud včas podali žádost, budou čerpat – staré dávky pak podle přibližného odhadu přijde o nárok asi 14 % domácností.
Důvodem je zpřísnění kritérií ale i zavedení majetkového testu. Ten má nově z nároku na dávku vyloučit ty domácnosti, které mají vlastní hodnotný majetek, díky kterému by mohli svoji životní situaci zlepšit. Konkrétně úředníci zkoumají 3 oblasti: úspory, osobní automobily a nemovitosti.
Platí, že domácnost může vlastnit 1 nemovitost, ve které bydlí a po dobu maximálně 3 let od podání žádosti ještě 1 další nemovitost určenou k bydlení nebo rekreaci. Zároveň může domácnost vlastnit tolik osobních automobilů, kolik má plnoletých členů. Tedy 2 dospělí v domácnosti mohou vlastnit 2 auta.
Úspory domácnosti (peníze v hotovosti, na běžných a spořicích účtech) pak nesmí překročit určité limity. Pokud jde o jednotlivce je hranicí 200 tis. Kč a s každým dalším členem domácnosti se limit zvyšuje o 50 tis. Kč. Pro pěti a vícečlenné rodiny je pak maximem 400 tis. Kč.
Ohrožení pro jednočlenné domácnosti
Nejhůře, na což vedle oborníků z neziskovek mnohokrát upozorňovali také někteří politici, má dávková reforma dopadnout na jednočlenné domácnosti, samoživitele či samostatně žijící důchodce.
Podle odhadů může superdávka vyřadit z nároku na dávky zhruba čtvrtinu samostatně žijících seniorů a více než polovinu jednotlivců do 65 let, kteří nejsou zranitelní. Omezení nároku aktivních jednotlivců v předdůchodovém věku je žádoucí efekt dávky. Ale kvůli chybnému nastavení životního minima se týká i velmi chudých a zasahuje i samostatně žijící důchodce,
upozorňuje studie.
Příklad: Člověk na hraně bezdomovectví
55letý muž po prodělaných duševních problémech a pobytu v nemocnici se snaží vrátit do pracovního života. Má invaliditu I. stupně (důchod 7 000 Kč), takže nesplňuje kritéria zranitelnosti, a pracuje za minimální mzdu. Za bydlení dává v krajském městě 14 500 Kč.
Dosud měl příspěvek na bydlení 6986 Kč (což je stále méně, než měsíčně odvádí na daních a odvodech). V superdávce se jeho podpora sníží na 1750 Kč. Sníží se mu složka na bydlení a nemá nárok na pracovní bonus. Bude mít problém si udržet bydlení a nezadlužit se.
Zdroj výpočtu: PAQ research
Ve snaze minimalizovat negativní dopad na tyto skupiny příjemců zákonodárci v rámci schvalovacího procesu k superdávce prosadili také zvýšení životního minima pro jednotlivce a první dospělou osobu v domácnosti. Právě od této státem stanovené minimální hranice se totiž odvíjí nárok i následná výše dávky.
Přečtěte si také:
Navýšení životního minima nabírá zpoždění. Od kdy vzroste a jaké dávky to ovlivní?
Podle studie ale chystané navýšení nestačí. Řešením by bylo zvýšení životního minima ještě o dalších 600 až 700 Kč – tedy na 6200 Kč pro jednotlivce a 5600 Kč pro první dospělou osobu v domácnosti a valorizace všech částek životního minima o inflaci.
Vedle nedostatečně nastaveného životního minima je pak další příčinou poklesu u jednočlenných domácností rozdělení kategorie normativních nájmů pro jednu až dvě osoby v domácnosti na 2 samostatné kategorie: jednočlenné domácnosti a dvoučlenné domácnosti.
V důsledku tohoto rozdělení totiž jednotlivcům celkově klesají uznatelné výdaje na bydlení. Podle výzkumníků by tedy bylo vhodné zvážit znovuzavedení společné kategorie.
Zlepšení pro rodiny s dětmi
To, že bude nutné některé parametry superdávky upravit, po jejím zavedení avizoval i exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Nový ministr Aleš Juchelka, respektive celá vláda, si pak revizi superdávky vytyčila jako jeden z bodů svého programového prohlášení.
Jedním z kroků má být například vyčlenění přídavku na dítě. Podle výzkumníků by ale takový krok rodinám s dětmi spíše uškodil. Ty totiž dosud často čerpaly pouze přídavek na dítě, i když mnohdy měly nárok i na příspěvek na bydlení. V momentě, kdy se při žádosti o superdávku posuzuje nárok na všechny její složky, by si tak mohly polepšit. Podle propočtů PAQ research by se to mohlo týkat až 30 % domácností.
Příklad: Čtyřčlenná rodina s malými dětmi 4 a 6 let v Jihlavě
Otec pracuje za 30 000 Kč hrubého a matka na částečný úvazek za 14 000 Kč. Bydlí v malém nájemním bytě za 12 000 Kč (plus 3 500 Kč za energie a poplatky).
Dnes čerpají přídavek na dítě ve výši 2660 Kč a nevědí, že mají nárok i na příspěvek na bydlení. Superdávka bude činit přes 8000 Kč, protože spojí bonus na děti (2000 Kč), složku na bydlení (2061 Kč) a pracovní bonus (3962 Kč). Sjednocení tedy rodině výrazně pomůže.
Zdroj výpočtu: PAQ research
Na bonus na dítě navíc může díky mírnějším pravidlům pro posouzení příjmu dosáhnout více rodin. Ještě více by pak pomohlo, kdyby se bonus na dítě, který nahrazuje staré přídavky na děti, zvýšil i pro rodiče, kteří nejsou výdělečně činní a tolik se neposuzovala pracovní aktivita.
Nárok na bonus na dítě totiž v superdávce vzniká pouze rodinám, jejíž dospělí členové jsou pracovně aktivní – jsou zaměstnání, pracují na dohody alespoň 30 hodin měsíčně, podnikají nebo jsou v dočasné pracovní neschopnost či evidenci Úřadu práce.
Výjimku z pravidla mají v tomto případě pouze osoby, které spadají do skupiny zranitelných osob. Stejně jako u starých přídavku na dítě se pak bonus na dítě zvyšuje, pokud mají rodiče příjem z výdělečné činnosti.
Ztráta nároku pro nízkopříjmové domácnosti i OSVČ
Dalším výsledkem dávkové reformy má být vymizení nároku na dávky mezi domácnostmi se středními a vysokými příjmy. Tento efekt byl ostatně jedním z cílů změny systému dávek.
Přechod na superdávku ale dost výrazně dopadne také na osoby samostatně výdělečně činné. Podle odhadů klesne podíl domácností s nárokem z řad OSVČ na zhruba 2 % ze současných 21 %.
Rozhodný příjem u osob samostatně výdělečně činných pro účely dávky totiž nikdy nemůže být nižší než 80 % průměrné mzdy podle vyhlášky MPSV. Na takové výdělky ovšem většina drobných živnostníků, kteří by teoreticky dávky potřebovali, nedosáhne.
Podrobně jsme se tématu věnovali v následujícím článku, v mezidobí se ovšem změnila ona průměrná mzda, ze které se hranice rozhodného příjmu odvozuje – z 44 300 Kč na 47 500 Kč.
Nárok ale vzhledem k přísnějším pravidlům ztratí i část domácností s nejnižšími příjmy, klesnout – zejména u domácností v takzvaném druhém decilu, tedy ve skupině těsně nad 10 % nejchudších – by mohla i výše dávek. Zatímco na dávky nad 2 000 Kč mělo v systému dávek státní sociální podpory a hmotné nouze zhruba 60 % domácností v druhém decilu, po zavedení superdávky to bude už jen 32 %,
stojí ve zprávě PAQ research.
Řada nízkopříjmových rodin pak také dávky nečerpá, ačkoli by na ně měla nárok. Právě u této skupiny by přitom čerpání dávek přispělo ke snížení příjmové chudoby v Česku. Jako řešení navrhují sociologové informovat tyto zranitelné skupiny prostřednictvím státních úřadů, například České správy sociálního zabezpečení.
Informace uvedené v článku jsou pouze výběrem ze studie, kompletní výstupy a doporučení lze prostudovat na webu PAQ research.
Kdo na superdávku dosáhne a jak se počítá?
Připomeňme, že nová dávka státní sociální pomoci – přezdívaná superdávka – nahrazuje 2 sociální dávky a 2 dávky pomoci v hmotné nouzi. Konkrétně: příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení.
Tyto dávky už samostatně neexistují, nově jsou zahrnuté pod superdávku jako její složky: složka bydlení, složka živobytí, bonus na dítě a nově také pracovní bonus.
V závislosti na vaší finanční situaci vám úřady práce přiznají některou, nebo všechny z uvedených složek.
Složka bydlení: nárok na tuto složku vznikne, pokud náklady na bydlení přesáhnou určitou zákonem stanovenou mez a zároveň nejsou vyšší než takzvané rozhodné náklady na bydlení. U domácností s příjmem do 2násobku životního minima je hranicí 30 % příjmu domácnosti. Pro domácnosti s příjmem nad 2násobek životního minima se rozhodný příjem vypočte jako 30 % příjmu domácnosti + 10 % z částky, o kterou příjem domácnosti přesahuje 2násobek životního minima.
Bonus na dítě: na bonus dosáhnou rodiny s příjmem nižším než 4násobek životního minima, výše podpory se odvíjí od příjmu vaší domácnosti, rozhoduje ale i to, zda se snažíte zlepšit soběstačnost vaší domácnosti vlastní prací. Pracovní aktivita je zároveň podmínkou pro přiznání této složky stejně jako plnění povinné školní docházky.
Složka živobytí: Na tuto složku dosáhnou domácnosti s příjmem pod 1,43násobek životního minima, konkrétní výše této složky se odvíjí od příjmů a snahy zapojit se do pracovního procesu, pouze u skupiny zranitelných osob se tato snaha neposuzuje.
Pracovní bonus: jde o finanční odměnu pro domácnosti, kde alespoň 1 její člen pracuje, nebo pobírá rodičovský příspěvek. Konkrétně se zohledňují následující příjmy:
- ze závislé činnosti (zaměstnání),
- ze samostatné výdělečné činnosti,
- z dávek nemocenského pojištění (nemocenská, mateřská),
- z odměny pěstouna, pokud nárok trval v rozhodném období celý kalendářní měsíc,
- z rodičovského příspěvku, který navázal na peněžitou pomoc v mateřství,
- z příjmů ze zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti či dávek nemocenského pojištění ze zahraničí.
Konkrétní výše superdávky, respektive jednotlivých složek, se vedle příjmů řídí také tím, zda některý z členů vaší domácnosti spadá do skupiny zranitelných osob. Jde o:
- osoby starší 68 let,
- starobní důchodce,
- osoby invalidní ve II. nebo III. stupni,
- osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem,
- rodiče pečující o dítě mladší 4 let věku nebo osamělého rodič pečující o dítě mladší 7 let věku,
- osoby osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I. nebo osoba osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II. nebo vyšším
- příjemce příspěvku na péči ve stupni II. nebo vyšším,
- nezaopatřené děti (děti do 18 let věku, nebo studenti do 26 let věku),
- pozůstalého manžela či pozůstalou manželku, nebo pozůstalého partner či partnerku po dobu 12 kalendářních měsíců od měsíce následujícího po měsíci, kdy jeho či její manžel, manželka nebo partner či partnerka zemře.
U skupiny zranitelných osob se nevyžaduje pracovní aktivita.
Zda by vám na superdávku vznikl nárok a kolik by mohla dělat, si můžete orientačně spočítat na naší kalkulačce:
ČLÁNKY DO MAILU