Hlavní navigace

Létání: V národních barvách, nebo s nízkými náklady?

3. 3. 2006
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Létání je stále dostupnější zejména díky nízkonákladovým leteckým společnostem. Těm se snaží čelit mnohdy z velké části ještě státní národní letecké společnosti. A jaké společnosti zvolit? Nízkonákladové, nebo národní? Zeptali jsme se odborníků z aerolinek.

Tématice nízkonákladových leteckých společností vs. národních leteckých společností jsme se na finančním serveru Měšec.cz věnovali již několikrát. Jedním z posledních článků na toto téma byl Musí být letenky drahé? z klávesnice Kateřiny Müllerové. Protože ale právě v tomto období je nejvhodnější čas pořídit letenky na letní dovolenou – jsou nejlevnější, vracíme se opět k tomuto tématu, tentokráte v cyklu Rady odborníků.

Čtyřem leteckým společnostem působícím v České republice jsme zaslali dotaz, proč využívat nízkonákladové nebo národní letecké společnosti. A jaké důvody jejich odborníci uvedli? Dokázali obhájit jeden či druhý typ společností ve vašich očích?

Jaroslav Sopuch, poradce společnosti SkyEurope

Letecká doprava byla ještě donedávna považována za luxusní dopravní prostředek, který je výsadou pouze bohatých, a který je spojen s image byznysmena pokuřujícího doutník a popíjejícího sklenku whisky. Sektor letecké dopravy byl přísně regulovaný, existovala zpravidla pouze jediná letecká společnost v každé zemi, která byla vlastněna státem, a ta neměla nejmenší důvod dbát na výši nákladů a efektivitu provozu, protože konkurence žádná nehrozila. Výsledek? Obrovské molochy s desetitisíci zaměstnanců a astronomicky vysoké ceny letenek, dostupné pouze „vyvoleným“.

S postupující deregulací letecké dopravy, která započala ve Spojených státech a postupně se prosadila i v Evropě, se začal obraz civilní letecké dopravy dramaticky měnit. Začaly přicházet nové letecké společnosti, které začaly svůj model podnikání přizpůsobovat potřebám cestujících. Začínají vznikat nízkonákladové a, mnohem podstatněji, nízkocenové letecké společnosti a začíná se hovořit o fenoménu demokratizace letecké dopravy. Letecká doprava je nyní přístupná širokým vrstvám cestujících.

Nízkonákladová letecká společnost operuje s vynaložením co nejnižších nákladů. Je potřeba zdůraznit, že úspory nákladů nejsou v žádném případě dosahovány na úkor bezpečnosti cestujících. Pro nízkonákladové společnosti platí naprosto stejné bezpečnostní předpisy a pravidla jako pro tradiční letecké dopravce a jsou podrobeny naprosto identickému schvalovacímu režimu a dohledu ze strany identických státních orgánů jako tradiční letecké společnosti. Ve skutečnosti mnohé nízkonakladové a nízkocenové letecké společnosti využívají modernější a v průměru mladší flotilu letadel než tradiční dopravci. SkyEurope například na svoji základnu v Praze od počátku nasadí dva zcela nové stroje Boeing 737–700 Next Generation s aerodynamickou úpravou křídel umožňující nižší spotřebu paliva a redukující hluk.

Většina cestujících využívá leteckou dopravu obecně proto, aby se mohla co nejrychleji a s vynaložením co nejnižších nákladů přepravit z místa A do místa B. Diky úspornému provozu a konkurenci na trhu jsou dnes ceny letenek u nízkocenových leteckých společností nižší než cena jízdného ve vlaku nebo autobusu a nižší než náklady na palivo při jízdě autem. O úspoře času netřeba se zmiňovat.

Je tradičním omylem domnívat se, že úroveň služeb u nízkocenových dopravců je nižší než u dopravců tradičních. Není to pravda. Rozdíl je pouze v tom, že zatímco u nízkocenového dopravce má cestující volbu pořídit si příslušnou službu za přiměřený poplatek, u tradičního dopravce takovou volbu nemá a za službu je nucen zaplatit, i když ji nepotřebuje. Co to znamená „občerstvení v ceně letenky“? Že platím za jídlo a pití, i když nemám hlad ani žízeň. Co to znamená „věrnostní program pro cestující“? Že v ceně své letenky u společnosti, s níž letím jedenkrát v životě, platím její personál, který se stará o nákladnou administrativu věrnostního programu, z něhož má užitek někdo úplně jiný než já. Co to znamená „péče o cestující v případě zpoždění“? Že platím v ceně letenky jakousi pojistku za to, že mi v případě zpoždění společnost uhradí například hotel. Ale co když let zpožděn není? Peníze mi nikdo nevrátí!

Proč tedy využívat nízkonákladové letecké společnosti? A proč ne? Naštěstí máme nyní na výběr a můžeme si zvolit to, co nám nejlépe vyhovuje…

Aktuální názor českého národního leteckého dopravce ČSA jsme bohužel neobdrželi. Ovšem i k „problematice nízkonákladových leteckých společností“ se v rozhovoru pro finanční server Měšec.cz vyjadřoval Bohuslav Šantrůček, viceprezident obchodu a prodeje ČSA.
John Kohlsaat - easyJet

John Kohlsaat – generální obchodní ředitel easyJet

Cestování s nízkonákladovými aeroliniemi vám ušetří peníze! Letecký dopravce easyJet způsobil revoluci v evropském leteckém průmyslu: zaměřil se na dosažení maximální efektivnosti, snížení nákladů, ale přitom jeho prioritou zůstalo zajištění bezpečnosti pro cestující. Díky tomu mohla tato společnost nabídnout podstatně nižší ceny letenek než konkurence, ale též vytvořila konkurenci tradičním leteckým dopravcům, kteří byli nuceni přehodnotit své postupy a cenové strategie.

Díky levnějším letenkám můžete cestovat častěji a za své peníze toho dostat více. To je skvělé pro turisty i ty, kteří cestují za obchodem. Tyto služby lze při dodržování nízkonákladového modelu rozvinout po celém evropském kontinentu.

Bernd Hahn - Lufthansa

Bernd Hahn, ředitel společnosti Lufthansa pro Českou republikou a Slovensko

Tradiční národní letecké společnosti jistě musí brát nízkonákladové letecké společnosti v úvahu, jejich produkty se však zásadní měrou odlišují a závisí na každém cestujícím, která kritéria pro výběr jsou pro něho nejdůležitější – jde o co nejnižší cenu bez ohledu na pohodlí a délku letu, jde mu o konkrétní čas, kdy musí na určitém místě být, jak důležité jsou pro něho možnost využití salonku při přestupu, získání odměn v rámci bonusových programů, flexibilita a pocit jistoty pro případ nečekaných změn apod.

Základních rozdílů nabízených služeb tradičních přepravců, jako je společnost Lufthansa, je několik:

  1. Za prvé, Lufthansa se tradičně zaměřuje na přepravu cestujících, kteří přestupují, a těch, kteří cestují na dlouhých trasách, zatímco nízkonákladové společnosti se specializují pouze na přímou přepravu cestujících bez přestupů. Zejména mezikontinentální lety nemohou nízkonákladové společnosti cestujícím z principu nabízet.
  2. Nízkonákladové společnosti většinou také nevyužívají služeb centrálních letišť a přistávají na místech, odkud nemusí být dobré dopravní spojení. Doprava z okrajového letiště do centra či na letiště, odkud má cestující návazný spoj, se tak i přes nižší cenu letenky může prodražit.
  3. Nízkonákladové společnosti neposkytují žádnou přidanou hodnotu, co se týče občerstvení a služeb na palubě, či bonusové programy pro časté cestující a podobně.

Lufthansa a jejích 15 partnerů ve Star Alliance koordinují své letové řády tak, aby při přestupech docházelo k co nejmenším časovým ztrátám. Cestující zakoupí pouze jednu letenku u první společnosti, odbaví svá zavazadla na nástupním letišti a do příletu v cílové stanici se o nic dalšího nemusí starat.

dan_z_prijmu

Za celou trasu pak získává cenné bonusové míle do programu Miles & More pro individuální nebo Star Alliance Company Plus pro firemní zákazníky, za které může získat letenku zdarma, upgrade do vyšší třídy a hmotné dárky.

Centrální letiště Lufthansy v Evropě se nacházejí ve Frankfurtu a v Mnichově, kam dosud žádné nízkonákladové společnosti z České republiky nelétají. Pro cestujícího, který chce letět například do USA, proto nemá smysl kombinovat jednotlivé úseky s nízkonákladovými společnostmi, protože by nemohl využít zmiňovaných výhod vyplývající z harmonizace služeb partnerských společností jako odbavení zavazadel z počátečního až do cílového letiště, více výhod a pohodlí spojených s bonusovými programy apod., navíc na koncové ceně by se výhoda v porovnání s letenkou v rámci sdružení Star Alliance příliš neprojevila, ztrácel by čas přejížděním z okrajového letiště, a nezískal by ani možnost náhradního návazného spojení ani ubytování ani jinou kompenzaci v případě, že by se jeho první spoj opozdil, nebo dokonce zrušil.

Redakce

Zda jsou lepší nízkonákladové, nebo národní letecké společnosti, nelze jednomyslně rozsoudit. Kdyby to možné bylo, jeden či druhý „typ“ leteckého přepravce by vymizel.

Pokud leteckou „dopravu“ využíváte především jako „dopravu“ a letadlo pro vás je jen jedním z „dopravních prostředků“, pravděpodobně pro vás bude důležité, zda vás z jednoho místa na druhé dopraví v čase, ve kterém potřebujete, a za cenu, kterou jste ochotni zaplatit. Ani v tomto ohledu nehrají nízkonákladoví dopravci jednoznačný prim – řadu leteckých destinací nenabízí, a pokud ano, je mnohdy třeba kombinovat několik samostatných tras (letenek) bez jistoty stihnutí spoje (i když… dáte-li si přiměřenou rezervu, tento argument by jako samostatný vzhledem k rozdílu ceny neobstál).

Jak zmiňují zástupci „obou stran“, národní letecké společnosti nabízejí celou řadu doplňkových služeb – uvedené přestupní letenky, náhradní lety v případě zmeškání, V. I. P. salónky, věrnostní programy… To může být výhodou i nevýhodou. Pro lidi, kteří si potrpí na pohodlí, může být rozhodující možnost zakoupení letenky v lepší než turistické třídě zásadní bariérou nízkonákladových společností.

Vraťme se ale k podstatě létání – k funkci „dopravy“. Pokud je to to jediné, oč u leteckých společností stojíte, pak bude rozhodující jednak cena, ale především zda letecký dopravce létá z vámi zvolené do vámi určené destinace v době, kterou potřebujete. Pokud nikoli, i cena jde stranou. Pokud ji nabízí s přestupem, je na zvážení, zda se vyplatí riskovat např. nepřízeň počasí a levnou letenku. Pokud let nabízí jen jeden typ dopravce, celá otázka odpadá.

V každém případě přinesli nízkonákladoví dopravci nový vítr do letecké dopravy… a možnost volby. Na linkách, kde se nízkonákladoví usadili, jsou levnější letenky i národních dopravců. Inu, konkurence dokáže divy.

Upřednostňuji...

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).