Ministryně financí Alena Schillerová dnes na tiskové konferenci představila plánované změny penzijního spoření. Jak dříve uvedlo Ministerstvo financí, má jít o nejvýraznější zlepšení 3. pilíře v historii, ze kterého budou profitovat současní i budoucí klienti. Jak si to ministryně financí představuje v praxi a proč je nutné penzijko změnit?
Problémy současného penzijka
Podle dat penzijních společností velká část klientů nespoří efektivně. Penzijko si sjednávají pozdě a od začátku investují spíše konzervativně a ve výsledku tak dosáhnou na nižší zhodnocení, které nemusí jako přilepšení na penzi stačit.
Ještě problematičtější je staré penzijko, tedy transformované fondy penzijního připojištění. Ty se pro nové střadatele sice uzavřely v roce 2013, přesto v nich zůstává 1,7 milionu klientů. U těchto fondů je garantováno nezáporné zhodnocení, což ve výsledku znamená, že jejich výnos nepřekoná inflaci a peníze střadatelů se tak znehodnocují.
Penzijko, respektive penzijní společnosti, které ho nabízí, ale v předchozích měsících čelily kritice také kvůli poplatkům, které si účtují za správu (poplatek za obhospodařování majetku) a za zhodnocení (výkonnostní poplatek).
Jelikož jde o státem podporovaný produkt, nemohou si penzijní společnosti účtovat poplatky, jak se jim zlíbí, ale jsou zde ze zákona nastavené poplatkové stropy: u doplňkového penzijního spoření je to 1 % za správu a 15 % poplatek za zhodnocení, u alternativních fondů až 25 %. V případě transformovaných fondů penzijního připojištění jde o 0,8 % za správu a 10 % za zhodnocení.
Právě této horní hranice se penzijní společnosti drží a podle ekonomů tak může penzijní spoření při dlouhodobém investičním horizontu na poplatcích ukousnout až polovinu výnosů. Poplatky v Česku ostatně patří k vyšším i podle srovnávací studie, kterou pro Asociaci penzijních společností zpracovala poradenská společnost Ernst & Young. Ta srovnala poplatky našeho třetího pilíře se srovnatelnými zeměmi. Výsledky studie si můžete projít v článku: Studie o penzijku: Ohledně zhodnocení si penzijní společnosti vedou dobře, poplatky u nás ale patří k těm vyšším
Konec výkonnostního poplatku
Tyto poplatky, respektive jejich stropy, chce proto Schillerová výrazně seškrtat. Konkrétně se u konzervativních, vyvážených a dynamických fondů, do kterých lze investovat v rámci doplňkového penzijního spoření a také u transformovaných fondů úplně zruší poplatek za zhodnocení. Strop pro poplatek za správu klesne na 0,5 %.
Na stejné úrovni zůstanou poplatky pouze u alternativních fondů, které jsou podle ministryně pro fajnšmekry. U alternativních investic zůstávají poplatky beze změny, protože alternativní investice například do startupů by při sníženém poplatkovém stropu nebylo možné provádět,
vysvětlila.
Penzijko pro mladé a děti: vyšší státní příspěvek, nižší úložka
Dalším avizovaným krokem má být zatraktivnění penzijka pro mladé střadatele, na kterém se vláda shodne i s penzijními společnostmi. Podle Asociace penzijních společností (APS ČR) je důležité, aby se mladí lidé naučili investovat dynamičtěji a začínali včas. Dnes si penzijko často zakládají až čtyřicátníci, kteří navíc volí zbytečně konzervativní strategie. Je alarmující, jak málo spoří mladí do 30 let, pouze 430 tisíc,
uvedla na tiskové konferenci ministryně financí.
Do III. pilíře chce proto přitáhnout nejen mladé, ale i děti. Na tuto skupinu proto cílí hned tři opatření. První snižuje minimální měsíční úložku pro připsání státního příspěvku. Ta musí od roku 2024 činit přinejmenším 500 Kč. Nově má být možné nezletilým střadatelům – tedy dětem ve věku 0 až 18 let – spořit s přispěním státu už od 100 Kč.
Zvednout se má ale i samotný státní příspěvek – ten aktuálně činí 20 % z úložky od 500 Kč a z druhé strany max. 1700 Kč. Střadatelům do 30 let chce ale nyní stát přispívat 40 %. Při měsíčním vkladu 1000 Kč by tak namísto nynějších 200 Kč získali 400 Kč.
Konečně poslední změna, která má cílit na mladé, je možnost jednorázového výběru třetiny naspořených peněz. To půjde maximálně do 36 let věku klienta a po odspoření přinejmenším 10 let. Při tomto jednorázovém výběru nebude podle Schillerové nutné dokládat žádný účel a nebude mít na střadatele žádné sankční dopady jako vracení státního příspěvku či dodanění. Doposud byl výběr možný jen mezi 18. a 20. rokem života.
Úprava podmínek pro nejmladší střadatele může podle odhadů ministerstva přivést ke spoření na stáří až 500 tisíc nových klientů.
Strategie životního cyklu bez investičního dotazníku
Vedle včasného startu spoření na stáří je podle ministerstva ale i ekonomů a samotných penzijních společností stěžejní také správná volba investiční strategie. Současně přitom platí, že každý, kdo chce penzijko uzavřít, musí vyplnit investiční dotazník.
Na základě svých odpovědí pak dostane doporučení, zda zvolit spíše konzervativní nebo dynamickou strategii investování. Klient se sice nemusí výsledkem dotazníku řídit, přesto je řada zájemců dotazníkem nasměrována do zbytečně konzervativních dluhopisových investic, přestože se jedná o mladé lidi, kteří před sebou mají více než dvacet let investování a pro maximalizaci jejich úspor by byla vhodnější mnohem dynamičtější strategie,
vysvětlila Schillerová.
Nově má být u nových klientů povinnost vyplňovat investiční dotazník zrušená. Namísto toho budou penzijní společnosti novým klientům jako první a nejjednodušší volbu nabízet strategii životního cyklu. V rámci této strategie pak budou lidé do 50 let věku investovat přinejmenším 80 % svých investic do akciového fondu a maximálně 10 % do alternativního fondu, aby dosáhli na vyšší investiční zhodnocení. Po padesátce se pak investice začnou postupně překlápět do konzervativního fondu, který sice nabídne nižší zhodnocení, ale na straně druhé také stabilní hodnotu bez výkyvů.
Při vstupu do ostatních účastnických fondů se bude investiční dotazník vyplňovat i nadále. Kdo nebude chtít investovat v rámci strategie životního cyklu, může si individuálně nastavit rozložení investic podle vlastní volby.
Konec transformovaných fondů do 10 let
Zrušení dle předpokladu neujdou transformované fondy penzijního připojištění. Podle Schillerové jde o přežitek z minulosti. Garance černé nuly dávala smysl v 90. letech, ale dnes jde o brzdu bránící tomu, aby se peníze zhodnocovaly. Každému, kdo tam je, velmi doporučuju přechod do doplňkového penzijního spoření,
uvedla.
Činnost transformovaných fondů chce Schillerová ukončit k 31. 12. 2036. Desetiletý časový horizont jsme zvolili ze dvou důvodů. Za prvé kvůli legitimnímu očekávání klientů v transformovaných fondech. Uzavřeli smlouvu za podmínek garance nezáporného zhodnocení a výsluhové penze a je jejich právem za těchto podmínek dospořit,
komentovala. Takzvaná výsluhová penze umožňuje klientům v transformovaných fondech po 15 letech spoření polovinu prostředků bez sankce vybrat.
Návrh změny zákona nyní Ministerstvo financí předloží do mezirezortního připomínkového řízení a do konce června by ho měla projednat vláda. Následně o něm budou rozhodovat poslanci, a pokud projde, změny začnou platit od roku 2027.
