neřekl bych že kuponová privatizace byl neúspěšný pokus, jednak nešlo s těmi podniky nic jiného - rozumějšího vymyslet a kdo měl alespoň minimální ponětí o co jde, mohl si docela dobře "přilepšit" a to zcela dle zákonů i morálky.
Bohužel většina "vepřoknedlo" se nechala zneužít Koženým apod.
Tohle je hodně sporné - dá se najít i pěkných pár příkladů, kdy se posléze k podniku nějaký silný zahraniční partner dostal, ale zdaleka ne všechny tyto případy skončily úspěšně.
Přiznejme si, že spoustě podniků by nepomohlo asi nic a zájem a utržené částky za ně by při dražbě nebyly nijak zajímavé, Navíc by se na ty nákupy braly úvěry a dost možná by to jen dále zvedlo ztráty bankovního sektoru a (už tak velké) náklady na jeho následnou sanaci. A v neposlední řadě by asi vše šlo pomaleji a u řady podniků by před privatizací stát spíš cpal peníze do nich.
Já se s odstupem kloním k poměrně neutrálnímu hodnocení kupónové privatizace - sice se zdaleka vše nepovedlo, ale na druhé straně se obávám, že představy o tom, jak by při jiném způsobu privatizace bylo "vše krásné" jsou víc než naivní.
Představa, že vše vyjde na 100% je hodně naivní. Na druhou stranu rozhodně nebylo nutné nechat tolik podniků hned zavřít a další převzít zahraničními "partnery" jen tak zadarmo. Ano, spousty těch fabrik bylo naprosto nekonkurenceschopných, ale spousty jich koupili šikulkové, kteří jen ukecali zaměstnance, aby jim svěřili svou kuponovou knížku, následně továrnu zavřeli a železo vyvezli se ziskem do sběru. 100% zaměstnanců šlo na dlažbu a pozor: NEBYL to trestný čin.