Hlavní navigace

Které riziko ohrožuje pojišťovny a jak se mu mohou bránit?

25. 1. 2013
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Co je rizikem pro pojišťovny a jakými klasickými i alternativními způsoby se mu mohou bránit?

Pojišťovny nejsou obecně schopny unést vysoké systémové riziko ztrát, které je proto podstoupeno zajišťovnám k dalšímu krytí. Cílem je rozdělit riziko na více částí, zajistit stabilitu vyplácených pojistných plnění pojištěným a lze se také tímto způsobem zbavit i problému odmítnutí pojištění rizik, která přesahují možnosti pojišťovny. V neposlední řadě také může pojišťovna přebírat nová rizika či vytvářet nové pojistné produkty, ke kterým nemá přesně statistické údaje o škodním průběhu z minulosti. Čtěte také: Potřebujeme ratingové agentury?

Pojistně – technické riziko

V rovině teorie, ale i praxe, je jedno z rizik, které ohrožuje bezchybný chod pojišťovny, pojistně-technické riziko. Souvisí s odhadem výplaty pojistných plnění a s tím spojené tvorby brutto pojistného, které představuje pro pojišťovnu příjem. 

Pokud by došlo k výraznému nesouladu mezi přijatým pojistným a vypláceným pojistným plněním, je tu právě zajišťovna či další alternativní způsoby zajištění – sekuritizace pojistných rizik, finanční zajištění nebo pojistné deriváty, které by měly nastalou situaci efektivně a bez problému vyřešit ve prospěch klientů pojišťovny.

Obecně se dá říci, že v rámci neživotních pojištění, které mají za cíl krýt konkrétní „hmatatelné“ potřeby, jsou škody mnohem větší, nežli v rámci pojištění životních, které naopak kryjí především abstraktní „nehmatatelné“ potřeby. V tomto ohledu můžeme pojišťovny jako instituce rozdělit do tří základních skupin, kde už podle názvu je patrné, která pojistná rizika budou krýt. Jedná se o pojišťovny životní, neživotní a smíšené, které kryjí na jedné straně životní rizika a na straně druhé i ty neživotní, což se však ve výsledku odrazí ve vyšší potřebné výši základního kapitálu. Čtěte také: Může Evropská centrální banka zachránit Evropu?

Klasické zajištění pomocí zajišťovny

Vztah mezi pojišťovnou, pojistníkem nebo pojištěným (může být jedna a tatáž osoba, ale také nemusí), je zřejmý. Pojistník platí pojišťovně v pravidelných intervalech či jednorázově na počátku pojistné doby pojistné, čímž si plní svou povinnost v rámci smluvního vztahu. 

Na druhé straně má však i práva, která spočívají ve výplatě pojistného plnění či náhradě škody v případě, že dojde k naplnění skutečností v předmětu pojištění, které musí být přesně specifikovány v pojistné smlouvě, kterou pojistník s pojišťovnou uzavírá na počátku smluvního vztahu.

Na podobném principu funguje i vztah mezi pojišťovnou a zajišťovnou. Pojišťovna za předání svých rizik na další instituci, zajišťovnu, platí takzvané zajistné a na druhé straně obdrží provizi, která slouží k náhradě nákladů na získání obchodu, příspěvků na její správní náklady a podobně.

V rámci tohoto článku nemá smysl hlouběji zkoumat různé možnosti členění zajištění, ale skutečně v obecné rovině můžeme zajištění rozčlenit do několika základních skupin, například aktivní a pasivní; fakultativní a obligatorní + jejich kombinace v podobě fakultativně-obligatorní a obligatorně-fakultativní; proporcionální a neproporcionální. Čtěte také: Potřebuje Evropa bankovní unii?

Sekuritizace pojistných rizik

Počet nedávných hurikánů či jiných velkých přírodních katastrof byl však příliš velký v rámci krytí škod i pro samotné zajišťovny. Finanční trh v závislosti na této skutečnosti začal vyvíjet takzvané pojistné deriváty napojené na katastrofy, které umožní předat či lépe řečeno rozmělnit riziko zajištění menším investorům. Katastrofické dluhopisy (takzvané CAT bondy) se tudíž staly v poslední době mezi investory poměrně populárními a často využívanými formami investic.

Tyto dluhopisy nabízejí odměnu (kupón) v závislosti na výši podstupovaného rizika investorům, kteří však na druhé straně musí nést svůj podíl na riziku spojeném s vybranými pojistnými událostmi, pokud by skutečně nastaly. Může se tak v tom nejhorším případě stát, že investor neobdrží v pravidelném intervalu vyplácený kupón, ale nebude mít ani nárok na vrácení peněžní částky v podobě nominální hodnoty dluhopisu, kterou do jeho koupě na počátku investoval.

Samotné dluhopisy však představují dobrou příležitost k diverzifikaci portfolia, protože zde většinou není žádná spojitost (korelace) s jinými tradičními aktivy a katastrofické dluhopisy tak mohou být dobře uloženy ve velkém portfoliu investora bez strachu o ovlivnění dalších držených investičních instrumentů, což činí tento produkt poměrně zajímavým, i když v závislosti na své podstatě také rizikovým.

Finanční zajištění

Jak už z názvu tohoto typu zajištění vyplývá, jedná se především o řízení finančních rizik pojišťoven, což je menší rozdíl oproti klasické ochraně zajišťovny vůči pojistně-technickému riziku. Do hry v tomto případě navíc vstupuje například investiční, úvěrové či měnové riziko. Finanční zajištění často představuje kombinaci s bankovními produkty, čímž má odstranit nedostatky tradiční formy zajištění. Jasným znakem je taktéž dlouhodobost spolupráce, která má za následek větší stabilitu. 

Důvodů, proč pojišťovna může využít tohoto způsobu zajištění, je hnedka několik. Prvním důvodem může být volatilita cen na zajistných trzích (především u neproporcionálního zajištění).

Například loňské problémy nejenom energetického sektoru Japonska – jaderná elektrárna ve Fukušimě, ale i různé jiné katastrofy způsobené přírodou mají za následek růst cen zajistného na zajistných trzích, který se odrazí do podoby velkých zisků zajišťoven v následujícím období, což následně zase vede ke snížení jejich cen na řekněme původní optimální úroveň díky snížení poptávky po zajištění a hledání spíše levnějších cest. 

Řešením může být dlouhodobý smluvní vztah s pevným nastavením spolupráce, který tyto výkyvy může eliminovat. Dalším důvodem může být snaha pojišťovny o dosahování stabilních hospodářských výsledků a v neposlední řadě finanční zajištění zvyšuje solventnost pojišťovny, protože vytváří prostor pro upsání většího rozsahu pojistných smluv.

Pojistné deriváty

Pojistné deriváty mohou být obchodovány burzovně, ale i mimoburzovně (OTC). V rámci napojení na oblast pojišťovnictví se může jednat o deriváty typu forward či opce na přírodní katastrofická rizika. Specializované burzy, jakou je například Chicago Mercantile Exchange (CME), nabízí již zmíněné futures a opce na hurikány. Obchodování je založeno na takzvaném „hurricane“ indexu.

Hurricane futures

Zdroj: www.cmegroup.com

Tyto deriváty jsou taktéž využívány pro další krytí rizik, například v podobě derivátů na počasí, které bych pár větami zmínil, i když se netýkají přímo pojišťoven jako takových, ale považuji je za zajímavý a pro většinu běžného obyvatelstva České republiky neznámý finanční instrument. Deriváty na počasí jsou obvykle založeny na ukazatelích Heating Degree Day (HDD) a Cooling Degree Day (CDD). 

Menší část zabírají deriváty spojené s naměřeným množstvím deště či sněhu za určité časové období. Nejvíce jsou tyto instrumenty využívané mezi energetickými společnostmi a společnostmi závislými na rostlinné produkci z důvodu ochrany vlastního podnikání, které by mohlo mít vlivem počasí až katastrofické následky pro výsledný úspěch či spíše neúspěch v celkovém bilancování.

Pojišťovny se kryjí konzervativně

V závěru tohoto článku můžeme konstatovat, že pojišťovny i přes variaci mnoha alternativních způsobů pro krytí rizik stále povětšinou preferují klasickou formu zajištění pomocí specializované instituce – zajišťovny. 

skoleni_15_4

Nicméně přes tento nezlomný fakt je zde jasný rozdíl oproti minulosti. Dříve byly síly mezi pojišťovnou a zajišťovnou v podstatě vyrovnané. V současné době lze spíše pozorovat vzrůstající trend, kdy síla zajišťovny nad pojišťovnou je větší. 

Zajišťovny si můžou diktovat podmínky spolupráce především díky velkým hrozbám v podobách různých katastrofických či teroristických scénářů, které se úplně v minulosti neobjevovaly, ale dnes se s nimi již musí počítat. Otázkou blízké budoucnosti je nepochybně i takzvaný internetový terorismus (cyber terrorism) a rizika spojená s ním.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se zajímá o témata spojená s kapitálovými trhy.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).