Hlavní navigace

Krizové ošetřovné končí. Žádost o dávku podejte hned. Další nárok vznikne při karanténě dítěte

19. 5. 2021
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
S návratem k prezenční výuce obecně končí i nároky na čerpání krizového ošetřovného. V případě, že vaše dítě bude pozitivně testované na covid-19 nebo půjde do karantény, ho ale dostanete znovu. Jak potom postupovat?

Postupný návrat školáků k prezenční výuce ve škole znamená, že rodiče mohou začít pracovat tak, jak byli kdysi zvyklí. To znamená, že nárok na krizové ošetřovné dle zákona č. 438/2020 Sb. s ukončením distanční výuky až na specifické situace končí.

Na konec měsíce už čekat nemusíte

Pokud potřeba pečovat o dítě kvůli distanční nebo rotační výuce skončila v průběhu kalendářního měsíce, nemusíte tentokrát čekat s podáním žádosti o dávku. Zaměstnavateli ji na předepsaném tiskopisu předejte hned. Dosud přitom bylo kvůli pokračující distanční výuce (tedy kvůli pokračující potřebě péče o dítě) nutné žádost za předchozí měsíc zaměstnavateli odevzdat až na začátku toho dalšího.

Pokud tedy například vaše dítě začalo chodit do školy v běžném prezenčním režimu od 17. května, končí potřeba péče o dítě k 16. květnu a formulář za květen bylo možné odevzdat hned 17. 5. 2021.

Kdy nárok na krizové ošetřovné přetrvá?

Připomeňme, že institut krizového ošetřovného tu s námi bude dál. Do doby, než se případně vrátí rotace a distanční výuka, se bude využívat v situacích, kdy vaše dítě musí do karantény či izolace. Ať už kvůli rizikovému kontaktu, nebo kvůli faktu, že mu vyšel pozitivní test na covid-19. A to za podmínky, že jde o:

  • dítě mladší 10 let,
  • nezaopatřené dítě (bez omezení věku), které je závislé na péči jiné osoby (už od stupně I),
  • osobu starší 10 let využívající služby denních, týdenních stacionářů apod. určených pro péči o osoby závislé na péči jiné osoby alespoň ve stupni I,
  • nezaopatřené dítě se speciálními vzdělávacími potřebami (dítě se závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem).

Vyjde-li vašemu dítěti pozitivní antigenní test, nesmí ve škole zůstat a musí jít na konfirmační PCR test. Ode dne pozitivního antigenního testu do dne získání výsledku PCR testu trvá nárok na ošetřovné, stejně jako po dobu izolace dítěte v případě, že PCR test potvrdí pozitivitu. (Podobně nárok na krizové ošetřovné trvá v případě, že vaše dítě musí do karantény kvůli tomu rizikovému kontaktu s nakaženou osobou.)

Vyjde-li naopak konfirmační PCR test negativní, končí dnem oznámení výsledku nárok na ošetřovné a dítě se další den vrací do kolektivu. Pro účely nároku na ošetřovné v tomto případě uschovejte potvrzení o výsledcích testů jako důkaz pro vznik překážky v práci na straně zaměstnance.

Je-li vaše dítě pozitivně testováno na covid-19, se vší pravděpodobností vám váš lékař nařídí karanténu (předpokládáme, že jste nebyli vzájemně izolováni). V takovém případě dochází k souběhu nároku na ošetřovné (pokud je uplatněn) a na náhradu mzdy či později nemocenské. Tyto případy se řeší standardně podle pravidel předpisů o nemocenském pojištění, tzn. že nárok na výplatu nemocenského má přednost před nárokem na výplatu ošetřovného, uvedla Jitka Drmolová, mluvčí ČSSZ.

Nárok na ošetřovné v těchto případech uplatníte na formuláři Žádost o ošetřovné při péči o dítě za kalendářní měsíc, ve kterém bylo uzavřeno výchovné zařízení (škola) či jeho část, a to i pokud budete mít od dětského lékaře zároveň vystavené Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče).

Správy sociálního zabezpečení budou při uplatnění žádosti o ošetřovné v každém případě požadovat při pozitivních testech u dítěte, aby žádost o ošetřovné byla uplatněna předložením tiskopisu, předkládaném z důvodu uzavření příslušného zařízení, a nikoliv předložením tiskopisu, který vyhotovil dětský lékař z důvodu onemocnění dítěte, zdůraznila Drmolová.

Po ukončení izolace či karantény se dítě (za předpokladu, že potrvá i nadále prezenční výuka ve školách a nevrátí se rotace) může vrátit zpět do kolektivu. Vy pak můžete žádost o dávku odevzdat zaměstnavateli už v průběhu měsíce po skončení potřeby péče o dítě.

Od 1. března 2021 došlo v nemocenském pojištění ke změně v terminologii u pojmu karanténa. Podle § 167 zákona o nemocenském pojištění se nově karanténou rozumí také izolace.

Karanténa přitom znamená oddělení osoby, která sice nevykazuje příznaky onemocnění, ale během inkubační doby byla ve styku s infekčním onemocněním nebo byla v ohnisku nákazy. Jde tedy o preventivní opatření.

Izolace je oddělení osoby, která onemocněla infekční nemocí nebo má příznaky této nemoci.

Krizové ošetřovné na X způsobů

Připomeňme, že výše dávky i podmínky pro nárok na tzv. krizové ošetřovné se několikrát měnily. Zpětně od března se výše krizového ošetřovného zvýšila na 80 % denního vyměřovacího základu. Zpětně proto, že změna vyšla ve sbírce zákonů až 23. 4. 2021. Podle přechodných ustanovení musí být rozdíl v ošetřovném, které bylo tedy od března vypláceno v nižší než stanovené výši, doplacen bez nutnosti podat žádost, a to nejpozději do konce května. Doplatky, které byly poukazovány nejčastěji v průběhu prvních dvou květnových týdnů, Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplácí stejným způsobem jako samotné ošetřovné (tedy převodem či složenkou).

Správa sociálního zabezpečení k tématu ještě upozornila, že na doplatek nevzniká nárok, pokud kvůli stanovené minimální výši ošetřovného za kalendářní den (400 Kč, případně méně, nejde-li o plný úvazek) už byla dávka poskytnuta tak, že sama o sobě dosahuje 80 % redukovaného denního vyměřovacího základu nebo více.

Kromě zvýšení samotné dávky novela zákona o úpravách ošetřovného se zpětnou účinností od března rozšířila i okruh pojištěnců, kterým na dávku vzniká nárok. Nově ji mohou čerpat také rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, kterým je 10 let a více (protože u dětí do 10 let je ošetřovné přiznáváno na všechny děti). Konkrétně se jedná o děti se závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem, k nimž takto přistupuje škola na základě školského zákona a kterým školské poradenské zařízení vystavilo doporučení, jež stanovuje podpůrná opatření pro jejich vzdělávání.

Nejbližší příbuzní jsou ti, které jsou v příbuzenském vztahu v tzv. přímé nebo vedlejší linii podle § 772 občanského zákoníku. V přímé linii jde o prarodiče, ve vedlejší linii pak o sourozence, tety, strýce, neteře a synovce.

S účinností od 30. 4. 2021 pak byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 183/2021 Sb., který rozšířil skupinu pojištěnců s nárokem na krizové ošetřovné také o nejbližší příbuzné bez ohledu na to, jestli podmínku obývání společné domácnosti splňují. Do té doby nárok vznikal pouze rodičům nebo osobám žijícím ve společné domácnosti. Podmínka účasti na nemocenském pojištění pro vznik nároku na dávku ale platí pro všechny beze změny.

Kde žadatelé nejčastěji chybují

Česká správa sociálního zabezpečení upozornila na to, že se průběžně setkává při zpracovávání žádostí o krizové ošetřovné s řadou chyb a nedostatků. Jde zejména nesprávné využití navazujících a nenavazujících žádostí. Žadatelé často použijí novou žádost o dávku s novým číslem rozhodnutí i v případě, že se jedná o pokračování v péči. Pokud přitom péče o dítě přechází z jednoho do dalšího měsíce, je potřeba používat číslo ze žádosti za minulý měsíc, aby mohla ČSSZ podklady správně spárovat.

A naopak, když dojde k ukončení péče v jednom měsíci, například kvůli konci rotace a přechodu na plnou prezenční výuku, a v dalším měsíci vznikne potřeba nové péče kvůli nařízené izolaci nebo karantény dítěti. V případech, kdy v rámci kalendářního měsíce skočila potřeba péče o dítě, tj. došlo k obnovení plné docházky do školy namísto rotace, žadatel podá za daný kalendářní měsíc poslední vyplněný tiskopis žádosti s doposud používaným číslem žádosti. Pokud v následujícím kalendářním měsíci vznikne nová potřeba péče o dítě, je třeba ze strany žadatele vytvořit novou žádost o dávku a současně si vygenerovat také nové číslo žádosti, vysvětlila mluvčí ČSSZ s tím, že podmínky nároku na dávku se budou posuzovat ke dni vzniku této nové potřeby péče.

Dalším častým nedostatkem v žádostech je při střídání dvou osob v péči neuvedení druhé pečující osoby, se kterou se žadatel střídá. V těchto případech uvádí každá z pečujících osob ve své žádosti také údaje o druhé osobě, s níž se střídá. Včetně dnů, kdy péči poskytovala druhá osoba.

Klasickou chybou, na kterou kromě ČSSZ často upozorňuje v souvislosti s daňovým přiznáním i finanční úřad, je chybějící podpis žadatele o dávku na daném tiskopisu.

Často také na žádosti o krizové ošetřovné v části Záznamy zaměstnavatele chybí doplnění sjednané pracovní doby. ČSSZ přitom tento údaj potřebuje k výpočtu minimální výše denní dávky ošetřovného, která se při částečném úvazku poměrně snižuje.

skoleni_29_6

Někteří pojištěnci také posílají žádosti přímo na OSSZ. Tiskopisy přitom správně musí předat zaměstnavateli, který je musí doplnit. Teprve on zasílá podklady úřadu.

Nedostatky v tiskopisech znamenají, že úředníci musí údaje došetřovat nebo posílat tiskopisy zpět zaměstnavateli. Tím se výplata dávek zbytečně zpožďuje.

Autor článku

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz. Příležitostně píše pro magazín Reportér a Deník N.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).