Hlavní navigace

Kratší pracovní úvazek a minimální mzda. Jak se správně dopočítat?

15. 11. 2018
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Je jasné, že kratší pracovní doba znamená nižší výdělek. Musí ale kratší úvazek plnit také pravidla pro minimální mzdu? A jak se liší od zkrácené pracovní doby?

Ještě jednou musíme připomenout, a opravdu to není žádné právnické slovíčkaření, ale dosti podstatná věc, že je rozdíl mezi tzv. kratší pracovní dobou, což je termín zákoníku práce pro kratší pracovní úvazky, a zkrácenou pracovní dobou. Vysvětlili jsme si to v souvislosti s pojednáním o kratších pracovních úvazcích v textu Chcete kratší pracovní dobu? Kdy vám zaměstnavatel musí vyhovět.

Také jsme vám vysvětlili, kdy máte, nebo nemáte nárok na kratší pracovní dobu, kdy vám musí zaměstnavatel vyhovět a kdy nemusí, když chcete pracovat méně. A v pokračování jsme si posvítili na vaše nároky v zaměstnání, když máte kratší pracovní dobu.

A protože mnohdy má zaměstnanec pracující na kratší pracovní úvazek nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, což ovlivňuje výši náhrady mzdy nebo platu za dovolenou, vrátili jsme se ke mzdovým a platovým nárokům při kratší pracovní době v textu Jak to budete mít se penězi a dovolenou, když si dohodnete kratší pracovní úvazek? A tentokrát se ještě jednou budeme věnovat vašim mzdovým nárokům.

Kratší a zkrácená pracovní doba

Kratší pracovní dobu, tedy pod rozsah běžné týdenní pracovní doby 40 hodin, si může dohodnout pouze konkrétní zaměstnanec individuálně se zaměstnavatelem.

Naproti tomu zkrácenou pracovní dobu předepisuje zákoník práce pro určité druhy prací nebo provozy: U zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu 37,5 hodiny týdně, s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem rovněž 37,5 hodiny týdně, s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodiny týdně.

Taková zkrácená pracovní doba platí pro všechny zaměstnance v daném oboru nebo provozu, kdežto kratší pracovní domu má jenom jednotlivý zaměstnanec, který si ji dohodl se zaměstnavatelem, a to i když ostatní zaměstnanci mají standardní, tedy stanovenou týdenní pracovní dobu, nebo zkrácenou pracovní dobu.

Kratší pracovní dobu si proto může dohodnout i zaměstnanec, který by měl jinak spolu s ostatními zaměstnanci nárok u zaměstnavatele na zkrácenou pracovní dobu, prostě u zaměstnavatele se nepracuje 40 hodin v týdnu, ale jenom třeba 37,5 hodiny v týdnu, ovšem zaměstnanec si dohodne jenom 18 hodin v týdnu.

Přepočet minimální mzdy

Rozdíl mezi tím, zda zaměstnanec pracuje méně, protože má zkrácenou pracovní dobu v daném oboru či provozu podle zákona, anebo kratší pracovní dobu, protože si ji sám dohodl ve smlouvě se zaměstnavatelem, se projevuje např. i ve výši minimální mzdy.

Při zkrácené pracovní době se musí hodinová minimální mzda přepočítat tak, aby byla zvýšena úměrně ke zkrácené pracovní době. A to proto, aby byl zaměstnancům při různé délce stanovené (zákoníkem práce předepsané) týdenní pracovní doby zaručen nárok na stejnou výši minimální mzdy za týden, resp. měsíc, při odpracování plné pracovní doby.

A tak zatímco při 40hodinové týdenní pracovní době činí minimální mzda 73,20 Kč na hodinu, při 38,75hodinové době 75,60 Kč na hodinu a při pracovní době 37,5 hodin za týden činí minimální mzda 78,10 Kč na hodinu. 

Při přepočtu se postupuje podle tohoto vzorce: Sazba hodinové minimální mzdy pro běžnou pracovní dobu 40 hodin se vynásobí číslem 40 a vydělí jinou – zkrácenou – délkou pracovní doby. Výsledkem je přepočtená sazba minimální mzdy na hodinu pro zkrácenou pracovní dobu.

Tento přepočet, navýšení minimální mzdy, se provádí jenom u těch zaměstnanců, kterým se počítá mzda podle odpracovaných hodin, u minimální mzdy stanovené měsíčně to není potřeba, protože minimální mzda stanovená na měsíc zůstane stejná při stanovené pracovní době 40 hodin za týden i při zkrácené pracovní době.

Zatímco zaměstnancům se zkrácenou pracovní dobou se tedy hodinová minimální mzda navyšuje, zaměstnancům s kratší pracovní dobou, kterou si sami dohodli, se snižuje, a to zase naopak minimální mzda stanovená na měsíc.

Jestliže u zaměstnavatele platí běžná pracovní doba 40 hodin týdně, zaměstnanec, který si dohodl poloviční úvazek na 20 hodin týdně, nemá nárok na minimální mzdu ve výši 12 200 Kč za měsíc, ale pouze na 6100 Kč za měsíc. Naproti tomu hodinová minimální mzda zůstává stejná, zaměstnanci se proplatí tolik hodin, kolik odpracoval. Platí tedy pro něj vždy minimální mzda 73,20 Kč na hodinu.

Leda by šlo o zvláštní případ, kdy by zaměstnanec pracoval na kratší úvazek u zaměstnavatele, pro kterého platí zkrácená pracovní doba, pak by jeho minimální hodinová mzda byla zmíněných 75,60 Kč nebo 78,10 Kč na hodinu. 

Doplatky

I v kratším pracovním úvazku platí, že nedosáhne-li mzda v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek, a to bez ohledu na jeho zaviněnou, či nezaviněnou nižší výkonnost.

dan_z_prijmu

Do dosažené mzdy počítané pro vznik nároku na doplatek do minimální mzdy se zahrnují všechna mzdová plnění, s výjimkou mzdy a platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli (přesčasové a jiné příplatky tedy opravdu musejí zůstat příplatky a být bonusem a nelze je při kontrole, zda zaměstnanec dostal aspoň minimální mzdu, do standardní mzdy počítat).

Do mzdy se rovněž nezahrnují plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, odměna za pracovní pohotovost.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).