Hlavní navigace

Kontrola co spalujete: je víc vaše domovní svoboda, nebo zájem na ochraně ovzduší?

21. 9. 2017
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Za jakých podmínek může být provedena kontrola spalovacího kotle v soukromém obydlí? Jak se mohou dotčení bránit u správního soudu? A co práva těch, co zplodiny dýchají?

Skupina 41 poslanců, právně zastoupená advokátem a vysokoškolským učitelem práva JUDr. Zdeňkem Koudelkou, navrhla Ústavnímu soudu zrušit v zákoně o ochraně ovzduší ustanovení, které dává obecnímu úřadu s rozšířenou působností možnost, aby za účelem kontroly spalovacího stacionárního zdroje zasáhl do práva coby provozovatele, a to na nedotknutelnost obydlí, a provedl kontrolu, a ustanovení, které obsahuje skutkovou podstatu přestupku, spočívajícího v nesplnění povinnosti umožnit kontrolujícímu přístup ke spalovacímu stacionárnímu zdroji, jeho příslušenství a používaným palivům, přičemž v případě naplnění této skutkové podstaty hrozí pachateli pokuta až do výše 50 000 Kč (ust. § 17 odst. 2, § 23 odst. 1 písm. j) a část § 23 odst. 2 písm. a) v ust. písm. j) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 369/2016 Sb.). Ústavní soud podrobil příslušnou právní úpravu podrobné ústavní kontrole, provedl srovnání se zahraničními právními úpravami, posoudil konformitu s mezinárodně právními závazky ČR v oblasti ochrany lidských a občanských práv. Výsledkem bylo, že právní úpravu shledal ústavně konformní a nezrušil ji, tedy návrh na její zrušení zamítl svým nálezem Pl. ÚS 2/17 ze dne 18. 7. 2017.

Vstup do domu až po opakovaných varováních

Ust. § 17 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší obsahuje určitý stupňovitý mechanismus své aplikace, který zabraňuje orgánům ochrany ovzduší, aby jednaly svévolně. Orgán ochrany ovzduší má nejprve povinnost vás písemně upozornit jakožto provozovatele spalovacího stacionárního zdroje. V upozornění bude informace o tom, že příslušný orgán pojal důvodné podezření o neplnění některé z povinností podle ust. § 17 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší (např. na základě nepřípustné tmavosti kouře, video nebo fotodokumentace apod.).

Tento orgán má povinnost své podezření odůvodnit. Může vás vyzvat k doložení dokladu o provedení kontroly technického stavu zdroje, kontroly spalinových cest, případně k předložení dalších dokladů (např. doklad o zakoupení paliva). Napadená právní úprava mu současně ukládá povinnost vás v upozornění poučit o následcích opakovaného důvodného podezření v podobě provedení kontroly.

Tedy až v případě vzniku dalšího podezření, že porušujete některou z povinností podle ust. § 17 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší, může kontrolující vstoupit do vašeho obydlí a zkontrolovat dodržování zmíněných povinností. Jde o krajní řešení. (Přitom pro případ neumožnění kontroly spalovacího stacionárního zdroje za podmínek ust. § 17 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší není stanovena domněnka, podle které by se mělo za to, že vy jako provozovatel tohoto zdroje porušujete povinnosti stanovené § 17 odst. 1 zákona.)

Jaký má být postup

Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona, na jehož základě byla přijata napadená právní úprava, popisuje, jak by kontrola mohla vypadat v praxi. Kontrolující by si měl nejprve vyžádat dokumentaci ke stacionárnímu zdroji a k palivu (pokud nebyly předloženy dříve). Poté ověří správnou instalaci stacionárního zdroje a připojení na spalinové cesty.

Následně provede optickou kontrolu spalovacího zdroje (kontrolu čistoty výměníkových ploch, technického stavu vnějšího opláštění. Pokud nebude zdroj v provozu, tak též kontrolu spalovacích komor a zatápěcích klapek, vstupních a čisticích otvorů, přívodních cest vzduchu a paliva a odvodu odpadního plynu). Dále zkontroluje funkčnost regulačních prvků a způsob provozu zdroje.

Pak by se měl zaměřit na používané palivo včetně toho, zda je používáno palivo určené výrobcem spalovacího zdroje. V případě potřeby může odebrat vzorky popela, úsad ve spalinových cestách (v případě spalování dřeva) či paliva k provedení následných analýz. O kontrole musí sepsat protokol, proti kterému můžete podat námitky. Celá kontrola se navíc řídí zákonem č. 255/2012 Sb., zákon o kontrole (kontrolní řád) ve znění pozdějších předpisů. Jako provozovatel se tak budete moci bránit proti kontrole buď námitkou podjatosti kontrolující osoby či přizvané osoby, nebo podáním námitky proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole.

Emise ohrožují zdraví jiných lidí

Občané si u orgánů ochrany ovzduší často stěžují na kouř a zápach z lokálních topenišť v okolí svého bydliště. Tyto stížnosti opakovaně upozorňují na případy vypouštění emisí, ve kterých mělo být použito nedovolené palivo. Přitom ústavní pořádek ČR předvídá možnost zásahu do nedotknutelnosti obydlí z důvodu ochrany práv a svobod jiných. Tímto právem je zejména právo na příznivé životní prostředí. Emise z protizákonně používaného spalovacího stacionárního zdroje mají nepochybně vliv i na zdraví těchto osob.

Spalovací zdroje na tuhá paliva používané k vytápění domácností představují jeden z nejvýznamnějších zdrojů jemných prachových částic a benzo(a)pyrenu, který se považuje za karcinogen. Tyto látky vytvářejí reálnou hrozbu onemocnění dýchacích cest a rizika dalších onemocnění. Nikdo nesmí při výkonu svých práv ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.

Práva jednoho končí tam, kde začínají práva druhého

Existuje-li tedy důvodné podezření, že určitý provozovatel spalovacího stacionárního zdroje například spaluje nepovolené palivo (typicky odpad), ačkoliv ho předtím orgán ochrany ovzduší upozornil na toto své podezření a poučil ho o možných následcích, pak musí jeho domovní svoboda ustoupit právům osob, na které tento provozovatel eventuálně nebere zřetel, aby mohl orgán ochrany ovzduší najisto postavit, zda provozovatel zdroje porušil své zákonné povinnosti, či nikoli.

Hodnocení Ústavního soudu

Stát nastavil novou právní úpravu ochrany ovzduší tak, že může v zájmu ochrany zdraví a práva na příznivé životní prostředí snižovat celkovou úroveň znečištění ovzduší a současně zvyšovat jeho kvalitu, pokud bude moci efektivně postihovat provozovatele porušující své povinnosti při používání spalovacích zdrojů v domácnostech. V kombinaci s existencí dostatečných procesních záruk ochrany domovní svobody se Ústavnímu soudu nejeví toto omezení domovní svobody jako nepřiměřené.

Napadená právní úprava ji totiž omezuje pouze mírně, současně však podstatně uspokojuje zájem na ochraně zdraví jiných osob a jejich práva na příznivé životní prostředí. Nad tímto zájmem ochrana nedotknutelnosti obydlí provozovatelů spalovacích stacionárních zdrojů nepřevažuje.

Právo na nedotknutelnost obydlí nepředstavuje jednocestnou garanci domovní svobody. Z hlediska aktivit, které jednotlivec vykonává ve svém obydlí, obsahuje také závazky navenek. Činnosti, které jinak chrání právo na respektování soukromého života, nesmí nežádoucím způsobem ohrozit zdraví a životy jiných osob a koneckonců ani samotného uživatele daných prostor.

Jako provozovatel spalovacích stacionárních zdrojů proto musíte zachovávat potřebnou míru solidarity vůči jiným osobám ve sférách jejich práva na příznivé životní prostředí a zejména práva na ochranu zdraví. Nelze totiž přehlédnout, že následky znečištění ovzduší se promítají i do nákladů zatěžujících systém veřejného zdravotního pojištění, které plynou z poškození zdraví všech dotčených osob.

Autor, jenž vybral klíčové pasáže z odvodnění nálezu Ústavního soudu, konstatuje, že se s výkladem a přístupem konstitučního tribunálu plně ztotožňuje, ba dokonce se domnívá, že člověk, který respektuje životní prostředí a práva druhých-spoluobčanů a neničí jej a nepoškozuje je jen proto, aby ušetřil pár korun, by vůbec neměl zavdat kontrolním orgánům důvod k tomu, aby byl kontrolován, a jestliže přece ano, kontrola spalovacího stacionárního zdroje, tedy jednoduše řečeno jak a čím topí nebo si ohřívá např. vodu, není kontrolou např. jeho ložnice, paměti počítače nebo bankovního účtu…

dan_z_prijmu

Možnost obrany kontrolovaných

V řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, která bude namířena proti kontrole spalovacího stacionárního zdroje v obydlí jeho provozovatele, se správní soudy budou muset při hodnocení přiměřenosti kontroly zaměřit na

  • vhodnost kontroly (ve smyslu adekvátnosti využití tohoto procesního institutu vzhledem ke konkrétním skutkovým okolnostem),
  • délku kontroly,
  • rozsah kontroly.

Při hodnocení posledně zmíněného kritéria rozsahu kontroly by pak měly akcentovat existenci proporcionálního vztahu mezi rozsahem podezření z porušení povinností podle ust. § 17 odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 369/2016 Sb., a rozsahem samotné kontroly. Pokud takový vztah existovat nebude, pak správní soudy musí zkoumat, nakolik se tento stav na průběhu a výsledku kontroly k újmě žalobce reálně projevil.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).