Hlavní navigace

Konec superhrubé mzdy: Opoziční návrh by výrazně pomohl vaší peněžence

Autor: Depositphotos
Jiří Hovorka

Opoziční ODS navrhuje výrazné snížení daně z příjmů. Chce zrušit superhrubou mzdu a nechat současnou sazbu daně. Vládě se to nelíbí, státní rozpočet by přišel o desítky miliard. Spočítali jsme, co by to udělalo s vaší výplatou.

Doba čtení: 6 minut

Superhrubá mzda je už několik let v Česku na odstřel. Zatím k němu ale nedošlo. Nově se o něj pokouší ODS. Navrhuje návrat k hrubé mzdě při zachování současné sazby daně a zároveň zrušení solidární daně pro lidi s nadprůměrnými příjmy. Znamenalo by to poměrně výrazný nárůst výplat pro všechny zaměstnance, ale také výrazný výpadek příjmů pro státní rozpočet.

Právě z toho důvodu opoziční návrh na svém úterním jednání zamítla koaliční vláda stran ANO a ČSSD (i tak o něm budou rozhodovat poslanci). Podle výpočtů ministerstva financí by schválení návrhu od ODS znamenalo propad příjmů státu o 75 miliard korun za rok. ODS došla k číslu o 20 miliard nižšímu. Podle občanských demokratů je v pořádku snížit daně v době, kdy ekonomika roste a stejně tak i příjmy státního rozpočtu.

Vláda ale omezovat příjmy nechce, protože na druhé straně zvyšuje o desítky miliard korun výdaje státu – ať už to jsou plány na růst mezd ve veřejném sektoru, nebo třeba rekordní zvyšování důchodů od začátku příštího roku.

Vláda má navíc rozpracovaný vlastní návrh na zrušení superhrubé mzdy. S návratem k výpočtu daně z příjmů z hrubé mzdy počítá i ve svém programovém prohlášení. Návrh z dílny ministerstva financí počítá s tím, že po zrušení superhrubé mzdy zvýší základní daňovou sazbu ze současných 15 na 19 procent a u příjmů nad 1,5 milionu korun ročně zavede druhé daňové pásmo se sazbou 23 procent. Změna by měla začít platit nejdříve od roku 2020.

I vládní návrh zaměstnancům mírně přilepší a státní pokladnu má vyjít na více jak 20 miliard korun. Na druhou stranu růst daňové sazby znamená, že lidé budou platit vyšší daně třeba ze zisku z pronájmu, akcií, nebo třeba i bitcoinu (čtěte podrobnosti).

Porovnání čisté mzdy podle současných a navrhovaných pravidel ukazuje následující tabulka. Ve všech případech dochází ke zlepšení, tedy zvýšení čisté mzdy. U vládního návrhu je to nejčastěji v rozmezí od jednoho do dvou procent, u návrhu ODS je to podstatně více.

Co dělají s čistou mzdou návrhy ministerstva financí a ODS
Hrubá mzda Bez slevy za děti Sleva na 1 dítě Sleva na 2 děti
12 200 Kč dnes 10 468 Kč 11 735 Kč 13 352 Kč
12 200 Kč po vládním návrhu 10 610 Kč 11 877 Kč 13 494 Kč
Růst o 1,36 % 1,21 % 1,06 %
12 200 Kč po návrhu ODS 10 858 Kč 12 125 Kč 13 742 Kč
Růst o 3,73 % 3,32 % 2,92 %
17 500 Kč dnes 14 120 Kč 15 387 Kč 17 004 Kč
17 500 Kč po vládním návrhu 14 320 Kč 15 587 Kč 17 204 Kč
Růst o 1,42 % 1,30 % 1,18 %
17 500 Kč po návrhu ODS 15 019 Kč 16 286 Kč 17 903 Kč
Růst o 6,37 % 5,84 % 5,29 %
25 000 Kč dnes 19 295 Kč 20 562 Kč 22 179 Kč
25 000 Kč po vládním návrhu 19 570 Kč 20 837 Kč 22 454 Kč
Růst o 1,43 % 1,34 % 1,24 %
25 000 Kč po návrhu ODS 20 570 Kč 21 837 Kč 23 454 Kč
Růst o 6,61 % 6,20 % 5,75 %
40 000 Kč dnes 29 630 Kč 30 897 Kč 32 514 Kč
40 000 Kč po vládním návrhu 30 070 Kč 31 337 Kč 32 954 Kč
Růst o 1,48 % 1,42 % 1,35 %
40 000 Kč po návrhu ODS 31 670 Kč 32 937 Kč 34 554 Kč
Růst o 6,88 % 6,60 % 6,27 %
75 000 Kč dnes 53 745 Kč 55 012 Kč 56 629 Kč
75 000 Kč po vládním návrhu 54 570 Kč 55 837 Kč 57 454 Kč
Růst o 1,54 % 1,50 % 1,46 %
75 000 Kč po návrhu ODS 57 570 Kč 58 837 Kč 60 454 Kč
Růst o 7,12 % 6,95 % 6,75 %
100 000 Kč dnes 70 970 Kč 72 237 Kč 73 854 Kč
100 000 Kč po vládním návrhu 72 070 Kč 73 337 Kč 74 954 Kč
Růst o 1,55 % 1,52 % 1,49 %
100 000 Kč po návrhu ODS 76 070 Kč 77 337 Kč 78 954 Kč
Růst o 7,19 % 7,06 % 6,91 %
200 000 Kč dnes 142 472 Kč 143 739 Kč 145 356 Kč
200 000 Kč po vládním návrhu 149 275 Kč 150 542 Kč 152 159 Kč
Růst o 4,77 % 4,73 % 4,68 %
200 000 Kč po návrhu ODS 155 275 Kč 156 542 Kč 158 159 Kč
Růst o 8,99 % 8,91 % 8,81 %

Poznámka: Jde o vlastní výpočty serveru Měšec.cz. Růst se vždy počítá oproti dnešnímu stavu. U hrubé mzdy 200 tisíc jsme čistou mzdu vypočetli jako průměrnou za celý rok. V jednotlivých měsících se bude ve skutečnosti lišit, protože vyšší sazba se počítá až od okamžiku, kdy příjem přesáhne roční limit.

Živnostníci v řešení

Na živnostníky by změna podle návrhu ODS měla pozitivní vliv v případě, že mají roční příjmy nad úrovní čtyřnásobku průměrné mzdy. V takovém případě by nově neodváděli solidární daň. Jinak se nic nemění.

U vládního návrhu je situace složitější. Na jedné straně vzroste daňová sazba z 15 na 19 procent a vztahovat se na živnostníky bude i zvýšená sazba pro roční příjmy nad 1,5 milionu korun. Na druhou stranu pro ně ale ministerstvo financí chystá úlevu s cílem, aby po změně neplatili více.

V původním návrhu se počítalo s možností od daňového základu odečíst tři čtvrtiny odvodů na zdravotní a sociální pojištění, a to i pro ty, kteří využívají výdajové paušály. Tento systém by ale i tak zvýšil odvody živnostníkům s vyššími příjmy.

Podle výpočtů serveru Měšec.cz platí, že zatímco u živnostníka s ročním příjmem ve výši 500 tisíc korun, který uplatňuje 60% paušál, celková výše odvodů (daň + pojistné) zhruba o tři procenta klesne, u dvojnásobného příjmu je to už zhruba stejně velký růst odvodů.

Potvrdili to i „daňaři“ z firmy APOGEO. Podle našich výpočtů u živnostníku s vyššími příjmy nebude možnost odečtu ¾ výdajů na sociální a zdravotní pojištění kompenzovat zvýšenou sazbu daně, takže jejich daňová povinnost bude vyšší, než tomu je při současné úpravě, říká Jaroslava Hanková, která řídí tým daňového poradenství a účetních služeb ve společnosti APOGEO.

Zvyšovat daně živnostníkům nechtějí ani opoziční strany, ani vládní ANO. Ministerstvo financí tak v novém návrhu kompenzace pro živnostníky za vyšší sazbu daně ještě zřejmě upraví.

Babiš konec superhrubé mzdy nejprve odmítl

Superhrubá mzda se v Česku počítá od roku 2008, kdy ji prosadila vláda vedená Mirkem Topolánkem. V ODS ji dlouhodobě prosazoval bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý. Superhrubá mzda je koncept, který jinde ve světě není běžný. Její výhoda je v tom, že zaměstnancům ukazuje, kolik za ně zaměstnavatel skutečně platí peněz. Počítá se do ní k hrubé mzdě i pojistné, které odvádí za zaměstnance zaměstnavatel.

Na druhou stranu ale zkresluje informace o zdanění. I když totiž daňová sazba je 15procentní, ve skutečnosti nyní Češi platí efektivní sazbu – právě proto, že se daň platí i z odvodů na pojistné, které platí zaměstnavatel – v průměru ve výši 20,1 procenta.

Solidární přirážku pak zavedla v rámci úsporných opatření v době pokrizové vláda vedená Petrem Nečasem, ve které byl ministrem financí Miroslav Kalousek. Šlo vlastně o zavedení progresivního zdanění, které se aplikuje na příjmy vyšší, než je čtyřnásobná průměrná mzda (pro letošní rok to je zhruba 1,44 milionu korun). Solidární přirážka měla podle původně schváleného zákona platit jen v letech 2013 až 2015.

Vláda vedená Bohuslavem Sobotkou, ve které byl ministrem financí současný premiér Andrej Babiš, ale účinnost solidární přirážky prodloužila i do dalších let. Stejně jako zrušila některé další naplánované změny v daních, mezi kterými bylo právě i zrušení superhrubé mzdy a zavedení jedné sazby ve výši 19 procent.

Tehdejší ministr financí Babiš argumentoval tím, že konec superhrubé mzdy by tehdy lidem nic nepřinesl a že zákon bylo třeba zrušit, protože jeho součástí byl i Kalouskem připravený projekt jednoho inkasního místa. Ten byl podle Babiše ale nedotažený.

diners2018

Babiš tenkrát argumentoval také tím, že státní rozpočet může s koncem superhrubé mzdy přijít o desítky miliard korun ročně. Současný návrh od ministerstva financí počítá s propadem příjmů přes 20 miliard korun.

Tip: Láká vás auto do zásuvky? Tyhle elektromobily můžete mít hned

Našli jste v článku chybu?