Hlavní navigace

Konec levné práce? Průměrná mzda je poprvé nad 30 tisíci a dál poroste

Autor: Depositphotos
Jiří Hovorka

Průměrná mzda na konci loňského roku překonala historický milník, poprvé se dostala nad úroveň 30 tisíc korun. Reálná mzda rostla v roce 2017 nejrychleji od roku 2003. Bude to pokračovat? Doháníme konečně Německo?

Doba čtení: 10 minut

Ekonomika roste, trh práce je přehřátý, firmy nemají kde brát nové lidi a stát zvyšuje mzdy svých zaměstnanců i minimální mzdu. To jsou hlavní důvody, proč výplaty v Česku dál rychle rostou a průměrná mzda se dostala poprvé v historii přes hranici 30 tisíc korun.

Rychlý růst bude v příštích měsících pokračovat, což kromě jiného povede k dalšímu zvyšování úrokových sazeb ze strany České národní banky. Shodly se na tom ekonomové, kterým server Měšec.cz položil pět stejných dotazů.

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Je rychlý růst průměrné mzdy důvodem k radosti pro většinu lidí v Česku? Netáhnou ho vzhůru jen státní zaměstnanci, kterým vláda v minulém roce výrazně zvedala platy?

Za výrazným růstem mezd v ČR v posledních letech stojí stát. „Diktát“ státu prostřednictvím růstu mezd státních zaměstnanců (u učitelů ale velmi oprávněný) a zvyšování minimální mzdy, která je plně pod kontrolou politiků, a neřídí se tak vůbec ekonomickými parametry (bohužel). Soukromý sektor se musí tomuto růstu mezd přizpůsobit – stát vytváří silnou mzdovou konkurenci. A není to snadné. Produktivitu, přidanou hodnotu a následně výrobní (prodejní) marže na tržní produkci jen tak ze dne na den nelze zvýšit. Vyžaduje to velké úsilí, ale i čas.

Růst o osm procent

Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2017 vyrostla průměrná mzda meziročně o osm procent (po odečtení inflace o 5,3 procenta) na 31 646 korun, oznámil Český statistický úřad. Medián mezd vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 8,9 procenta na 27 320 korun. Za celý rok 2017 dosáhla průměrná mzda 29 504 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 1929 Kč (7 %).

Jak dlouho bude ještě rychlý růst mezd pokračovat?

Mzdy ve čtvrtém čtvrtletí rostly nejrychleji od roku 2008 a jsou tlačeny nahoru nejen výbornou kondicí tuzemské ekonomiky a eurozóny, ale i navýšením platů ve veřejném sektoru, opakovaným zvýšením minimální mzdy a historicky nejnapjatějším trhem práce. Nadprůměrný růst mezd proto bude pokračovat i v prvních dvou čtvrtletích tohoto roku společně s dalším poklesem nezaměstnanosti, a poté mírně zpomalí kvůli vyšší srovnávací základně.

K tomu musíme připočíst omezené možnosti firem navyšovat mzdové náklady, jelikož si potřebují zachovat konkurenceschopnost. Pro rok 2018 počítáme, že průměrná nominální měsíční mzda poroste o více než sedm procent při průměrné míře nezaměstnanosti 3,8 procenta. Česká ekonomika se nyní pohybuje na vrcholu svého růstu, a ačkoliv růst mezd vždy reaguje se zpožděním, tak dynamický a rychlý růst v dalších letech nemůžeme očekávat. Přesto by mzdy v ČR si měly udržet náskok před růstem mezd v Německu či Rakousku, což bude znamenat, že naše příjmová úroveň se bude i přesto dál dotahovat k „západu“.

Přibližujeme se momentálně Německu a dalším vyspělým státům?

Ano, konečně. Jeden z pilířů transformace české ekonomiky byl postaven na dostupné, kvalifikované a hlavně levné pracovní síle. A fungovalo to. Přicházeli investoři, kteří měli nejen peníze, know-how, moderní technologie a přístup na západní trhy. Díky tomu jsme v Česku měli jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti. Ale tato strategie „levné ekonomiky“ se už před globální finanční krizí vyčerpala. Ve výsledku se rozevřely nůžky mezi produktivitou práce a úrovní mezd. I když ani v produktivitě práce ještě zdaleka nedosahujeme úrovně například Německa, ve mzdách zaostáváme daleko výrazněji.

Představuje rychlý růst mezd pro tuzemskou ekonomiku i nějaké případné riziko?

Současný růst ekonomiky, který už vyčerpal „levný“ trh práce v ČR, jasně naznačuje, kde jsou slabiny české ekonomiky: v levné produkci závislé na levné práci. Firmy se teď musí soustředit na růst přidané hodnoty, růst produktivity a hledání nových zákazníků, kteří nebudou vyžadovat jen levné polotovary. Nicméně pokud růst mezd má být udržitelný, nesmí se příliš vzdalovat od růstu produktivity a efektivnosti. V opačném případě by nám hrozila ztráta konkurenceschopnosti – vzpomeňme si na Řecko.

Zvyšuje rychlý růst mezd tlak na ČNB, aby dále zvyšovala úrokové sazby?

Samotný růst mezd dává centrální bance jasně zelenou pro růst úrokových sazeb. Růst cen, které ale centrální banka cíluje, zatím nereflektuje tak silný mzdový nárůst. To se ale může brzy změnit. Jinými slovy, ČNB není nucena překotně zvedat sazby, může vyčkávat a sledovat vývoj cen v ekonomice. Nicméně dynamický růst mezd, ekonomika nad potenciálem a vysoký růst cen nemovitostí jsou asi nejsilnějšími argumenty pro další zvyšování sazeb v ČR. Nebylo by rozumné vytvářet závislost ekonomiky na nízkých úrokových sazbách, tedy levném dluhu. Nedávná historie americké ekonomiky ukázala, jak umějí být „levné peníze“ nebezpečné. A navíc, až přijde opět recese a ekonomika bude potřebovat stimul, musí mít centrální banka dostatek prostoru pro snižování sazeb, tedy zlevňování peněz. Teď žádný nemá.

Stahujeme náskok

Podle Davida Marka vedlo loňské zrychlení růstu mezd k dalšímu přiblížení životní úrovně Čechů k obyvatelům ve vyspělejších zemích. Průměrná mzda v České republice po zohlednění rozdílu v cenových hladinách se loni zvýšila na 67 procent průměru EU z předloňských 65 procent unijního průměru. Mzdy v České republice jsou na zhruba stejné úrovni jako v Polsku, Portugalsku či Řecku, uvedl hlavní ekonom společnosti Deloitte.

Mzdy jsou v Česku vyšší než na Slovensku, kde průměrná mzda v loňském posledním čtvrtletí byla 1041 eur (v přepočtu 26 440 Kč) a v průměru za celý loňský rok dosáhla 954 eur (24 230 Kč). V Německu podle předběžných údajů tamního statistického úřadu rostly mzdy v průměru o 2,5 procenta nominálně a o 0,8 procenta reálně. Pokud se to potvrdí, vzroste průměrná mzda v Německu z 3703 eur v roce 2016 na 3796 eur (zhruba 96 780 Kč).

Česká průměrná mzda tak v současnosti dosahuje zhruba třetiny té německé. Po započtení kupní síly jsme pak zhruba na polovině německého příjmu.

Miroslav Novák, ekonom Akcenta

Je rychlý růst průměrné mzdy důvodem k radosti pro většinu lidí v Česku? Netáhnou ho vzhůru jen státní zaměstnanci, kterým vláda v minulém roce výrazně zvedala platy?

V minulém roce růst mezd pocítila nadpoloviční většina všech zaměstnanců. Samozřejmě, že mzdy nerostly všem stejně. Záleželo na odvětví, na vyjednávací pozici daného zaměstnance a na síle odborů. Rychleji rostly výdělky zaměstnancům s nižší mzdou, což bylo vidět v rychlejším růstu takzvané mediánové mzdy oproti mzdě průměrné. Konkrétně ve čtvrtém čtvrtletí k rychlejšímu růstu mezd významně dopomohla i státní sféra, když se výrazněji zvýšily platy ve školství, ve zdravotnictví a v kultuře. Určitě však neplatí, že růst mezd v závěru loňského roku táhly výhradně státní zaměstnanci, podílela se na něm i soukromá sféra.

Jak dlouho bude ještě rychlý růst mezd pokračovat?

Při pohledu na domácí pracovní trh s nejnižší nezaměstnaností v EU a zároveň s velmi vysokým počtem volných pracovních pozic bude svižný růst mezd pokračovat minimálně i po celý letošní rok. Osobně si myslím, že mzdy letos v průměru porostou ještě o něco rychleji než loni. Opět samozřejmě platí, že se najde řada zaměstnanců, kterým mzdy porostou výrazně podprůměrně, nebo jim neporostou vůbec.

Odbory nekončí

Rychlý růst mezd si chválí i odboráři, kteří v roce 2015 vyhlásili akci Konec levné práce. I přes nynější nadějný vývoj ale s touto iniciativou nekončí. Ne každý obor je na tom dobře. V cestovním ruchu je to ještě hluboko pod 20 000 Kč. Takže odbory rozhodně ve své činnosti nepoleví, vyhlásila Českomoravská konfederace odborových svazů na svém twitteru.

Přibližujeme se momentálně Německu a dalším vyspělým státům?

Přibližujeme, ale mzdová propast mezi ČR a Německem je stále obrovská. Oproti Německu jsou české mzdy v průměru zhruba třetinové. Lepší výsledek dostaneme po úpravě mezd o nestejnou cenovou hladinu v ČR a v Německu, ale i potom je česká průměrná mzda zhruba na polovině mzdy německé. Takže stále je v tomto směru co dohánět.

Představuje rychlý růst mezd pro tuzemskou ekonomiku i nějaké případné riziko?

Rychlý růst mezd představuje problém především pro ty podniky, které se pohybují v odvětvích s nižší přidanou hodnotou, mají tím pádem nižší marže a nejsou schopny mzdově konkurovat velkým firmám se zahraničními vlastníky.

Zvyšuje rychlý růst mezd tlak na ČNB, aby dále zvyšovala úrokové sazby?

Vývoj mezd v závěru loňského roku byl víceméně v souladu s prognózou ČNB. Z toho vyplývá, že žádný silnější tlak na to, aby ČNB zvyšovala rychleji úrokové sazby, z této statistiky nevzešel. V únoru navíc zpomalil růst spotřebitelských cen pod dvě procenta. Pokud však mzdy v první polovině letošního roku porostou stejně rychle, nebo i rychleji, spotřebitelská inflace se bude pohybovat nad dvěma procenty a koruna nebude výrazně posilovat, tak ČNB může začít úrokové sazby opět zvyšovat již během třetího čtvrtletí.

Jana Steckerová, ekonomka Komerční banky

Je rychlý růst průměrné mzdy důvodem k radosti pro většinu lidí v Česku? Netáhnou ho vzhůru jen státní zaměstnanci, kterým vláda v minulém roce výrazně zvedala platy?

Růst mezd byl sice nejrychlejší ve veřejné sféře, mzdy však rostou i v soukromém sektoru. Nedostatek pracovní síly tlačí mzdy nahoru ve všech odvětvích reálné ekonomiky.

Jak dlouho bude ještě rychlý růst mezd pokračovat?

Růst mezd bude pokračovat. Nicméně jeho tempo bude pomalejší než doposud. V závěrečném čtvrtletí loňského roku mzdám pomohlo zvýšení ve veřejné sféře, které se v letošním roce nebude zřejmě opakovat. Tudíž i tlaky na zvyšování mezd v soukromém sektoru budou nižší.

Přibližujeme se momentálně Německu a dalším vyspělým státům?

Mzdová úroveň se i přesto vyspělým státům zatím přibližuje jen velmi pomalu. Ve srovnání s Německem zůstávají mzdy na zhruba třetinové úrovni.

Představuje rychlý růst mezd pro tuzemskou ekonomiku i nějaké případné riziko?

Růst mezd je rychlejší než růst produktivity. Pokud tento růst nevyváží nárůst produktivity, odrazí se negativně buď v poklesu ziskových marží, nebo růstu cenové hladiny.

Zvyšuje rychlý růst mezd tlak na ČNB, aby dále zvyšovala úrokové sazby?

Rychlý růst mezd představuje jeden z argumentů, proč očekáváme, že ČNB bude muset ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat. Vzhledem k vývoji inflace, která v únoru za očekáváním ČNB zaostala (spotřebitelské ceny rostly o 1,8 %), však začíná být květnové zvýšení sazeb v ohrožení.

Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank

Je rychlý růst průměrné mzdy důvodem k radosti pro většinu lidí v Česku? Netáhnou ho vzhůru jen státní zaměstnanci, kterým vláda v minulém roce výrazně zvedala platy?

Veřejný sektor je jedním z tahounů současného mzdového růstu, zdaleka ne však jediným. Z plošného růstu mezd se v současnosti většina české populace skutečně může radovat.

„Šťastné“ sedmičky

Hodnoty dvaceti tisíc korun dosáhla průměrná mzda poprvé v roce 2007. Hodnotu deseti tisíc korun přesáhla poprvé v roce 1997. Nad hranici třiceti tisíc korun pak průměrná mzda v posledních měsících doslova „dospurtovala“. Rychleji než ve čtvrtém čtvrtletí roku 2017 rostla nominální mzda naposledy v prvním čtvrtletí roku 2008. Reálná mzda pak rostla rychleji naposledy v prvním čtvrtletí roku 2007. Za celý rok 2017 pak reálná mzda rostla tempem 4,4 procenta. V ročním sledování se jedná o nejvyšší nárůst od roku 2003, vypočítává Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Jak dlouho bude ještě rychlý růst mezd pokračovat?

Rychlý růst mezd je především funkcí nedostatku volných kapacit na trhu práce a ten jako faktor ještě nějakou dobu vydrží. Dovoz pracovní síly ze zahraničí zůstane omezený a skokový růst produktivity, který by omezil poptávku firem po pracovní síle, je nemožný. Trh práce uvede zpět do rovnováhy tedy jen zpomalení ekonomiky v Evropě, které čekáme nejdřív v příštím roce.

Přibližujeme se momentálně Německu a dalším vyspělým státům?

Z hlediska výše průměrné mzdy se přibližujeme vyspělým zemím včetně Německa. Je ale třeba si uvědomit, že ve statistikách figurují hrubé mzdy, které znamenají v každé zemi něco jiného.

Představuje rychlý růst mezd pro tuzemskou ekonomiku i nějaké případné riziko?

Zaměstnanci a odbory v současné situaci nepochybně tahají při mzdových vyjednáváních za delší konec provazu než zástupci firem. Nadměrný tlak na růst mezd ovšem může vyvolat rozhodnutí firem relokovat produkci do zahraničí nebo omezit portfolio produkce jen na nejziskovější výrobky či služby. To se později projeví na trhu práce obratem k vyšší nezaměstnanosti než při umírněném růstu mezd.

FIN18_tip_v_clanku_Pejsa

Zvyšuje rychlý růst mezd tlak na ČNB, aby dále zvyšovala úrokové sazby?

Pro ČNB je tempo růstu mezd jedním ze zásadních sledovaných parametrů. Není snadné udělat rovnítko, že akcelerace mezd o X vyvolá zvýšení úrokových sazeb o Y, taková souvislost ale nepochybně existuje.

Anketa

Jak jste na tom vy?

Našli jste v článku chybu?