Počet škod, které pojišťovny každoročně vyřizují z povinného ručení, neustále narůstá. Zatímco v roce 2014 to bylo 246 703 škod, o rok později se jejich počet přehoupl přes čtvrt milionu a odhad na letošní rok hovoří o počtu škod přes 280 000.
S tím samozřejmě souvisí i škody spojené se zdravotními nároky podle typu zranění. Jejich počet ale kolísá a v průměru se pohybuje okolo 12 000 případů za rok. Z toho drtivá většina (86 %) jsou škody na zdraví z lehkého zranění. Dalších 11,5 % pak tvoří škody na zdraví z těžkého zranění a ve 2,5 % případů jde o odškodnění z úmrtí poškozeného. Zvyšují se však vyplacené částky, a to výrazně.
Vyšší plnění díky novele zákona a valorizaci mezd
Na výši vyplaceného pojistného plnění v případě zdravotních nároků má vliv hlavně novela občanského zákoníku, který platí od 1. ledna 2014. Od účinnosti zmíněné novely došlo k navýšení nároků ze škod na zdraví u téměř všech typů, které pojišťovny hradí. Více jsme o tématu psali v článku Cena života podle nového občanského zákoníku? Záleží, kolik si vyhádáte.
V grafu vidíme, v jakých částkách se pohybovalo odškodnění před účinností nového občanského zákoníku a po ní.
Například u bolestného se tak před rokem 2014 pohybovala průměrná vyplacená částka okolo 40 000 Kč. Poté ale došlo k razantnímu zvýšení o 125 % a v roce 2018 činí průměrné odškodnění 93 942 Kč. Podobně je tomu i u dalších škod na zdraví. Ještě výrazněji se navýšení odškodnění projevilo u jednorázového odškodnění pozůstalých, kde vyplácená částka vzrostla v průměru dokonce o 144 %.
Kromě toho se ale na zvýšení vypláceného pojistného plnění přímo podílí i valorizace mezd. Indexace je totiž navázána na průměrnou mzdu a ta neustále roste, přičemž podle ekonomů v roce 2018 přesáhla částku 30 000 Kč. Z této průměrné mzdy se následně vypočítávají tzv. body, přičemž 1 bod je vypočítán jako 1/100 průměrné mzdy za předchozí rok.
Když roste průměrná mzda, roste i hodnota jednoho bodu, viz tabulka. A například u odškodnění za ztížení společenského uplatnění je maximální možné odškodné 400násobek, který vlivem vyšší hodnoty jednoho bodu neustále stoupá. V grafu pak můžete vidět, jak za poslední 4 roky vzrostlo toto odškodnění.
Víc peněz dostanete i za majetkovou újmu
Neroste ale jen částka, kterou pojišťovny vyplácejí za škody na zdraví. I pojistná plnění za majetkovou újmu se zvyšují, a to v průměru o 7 % ročně.
Zatímco v roce 2012 tak byla průměrná výše škody 28 623 Kč, za letošní rok se odhaduje průměrná částka na 42 127 Kč.
Důvody jsou jednoduché, vše zdražuje. Cena práce v autoservisech je dražší než před 6 lety a roste i cena náhradních dílů. Zároveň existují sofistikovanější a modernější metody diagnostiky vozidla, které ale stojí více peněz.
Máte hodně škod? Pak si připlatíte
A dostáváme se k samotným cenám za povinné ručení. 2869 Kč, což představuje 3,4% růst oproti roku 2017. Pojistné se ale výrazně liší podle jednotlivých segmentačních kritérií.
Mezi ta klasická patří věk, bydliště, bonus/malus, způsob užití vozidla, objem nebo výkon motoru a škodní historie. Pojišťovny už ale přikročily i k úpravám segmentace a rozlišují například řidiče, co používají telematiku, řeší, jaký mají roční nájezd kilometrů, a segmentují i ty, kteří mají velkou frekvenci škod.
V praxi tak budou mít dražší povinné ručení ti, kteří mají na svém kontě opakované škody.
Například klient, který měl v roce 2017 bezeškodní průběh pojištění, má i v roce 2018 stejnou výši pojistného. U klienta s jednou škodou došlo k mírnému navýšení v průměru o desetikoruny. Naopak ti, kteří měli za rok více škod, si připlatí o stokoruny.
Pojišťovny se novou rizikovou segmentací snaží zaměřit ty klienty, kteří reálně způsobují velké škody, a zdražovat pojistné primárně jim. A naopak, aby ti, jež nemají jediný problém, nemuseli platit větší pojistné.
Nejrizikovější klienti
Pokud patříte do skupiny nejrizikovějších klientů, velmi pravděpodobně si za povinné ručení ještě připlatíte.
Mezi tyto pojišťovny řadí hlavně osobní auta patřící fyzickým osobám, které měly v minulosti již několik škod, případně jim pojistné zanikalo z důvodu jeho neplacení.
Tam je zároveň pro pojišťovny i největší technická ztráta, protože ačkoli se za rok u těchto klientů na pojistném vybere 1,679 miliardy, reálně vyplacené pojistné plnění je vyšší, a to 2,050 miliardy.
Podobně je tomu u firemních flotil a leasingových společností, ale také u nákladních aut. Pokud navíc tato auta patří společnosti, která provozuje mezinárodní přepravu, jsou škody ještě vyšší, protože pokud k nim dojde v zahraničí, náklady strmě stoupají.
Pojistné se ale zvýší i mladým řidičům do 30 let, kteří představují podle segmentačních kriterií tradičně rizikovou skupinu.
Nejdražší pojištění v tomto případě budete mít, pokud jste mladý muž do 30 let a pořídíte si auto s velkým objemem a velkým výkonem.
Jezdí bez pojištění, a ještě bourají
Kromě toho vzrůstá i počet nepojištěných škod. Ty vznikají, když viník nehody nemá uzavřené povinné ručení a způsobí škodu. Ano, povinné ručení má už v názvu, že je povinné a musí jej mít uzavřeno každé vozidlo, které se chce pohybovat na pozemních komunikacích. I přesto nemá v České republice 143 000 aut toto pojištění sjednáno.
V tabulce se můžete podívat, kde je největší pravděpodobnost, že škodu způsobí řidič s autem bez povinného ručení.
Nejhůře je na tom Středočeský, Pardubický a Karlovarský kraj. Oproti roku 2017 v nich totiž počet nepojištěných škod stoupl o 133–151 %. Velmi rizikové jsou ale i další kraje. Existují však i dvě světlé výjimky. V Plzeňském a Královéhradeckém kraji počet nepojištěných škod oproti loňsku klesá.
Od 1. ledna 2018 platí znovu povinnost odvádět příspěvek za auto bez povinného ručení, a to v mírně upravené podobně. Nově je totiž zastropována částka, kterou bude moci ČKP vymáhat na vinících nepojištěných nehod. Strop je nastaven na 30 %, přičemž maximální částka může být 300 000 Kč.
Toto pravidlo má zabránit extrémním sociálním dopadům při vymáhání škod. V minulosti totiž byly evidovány případy, kdy škoda činila i několik milionů a viník nehody pak byl do konce života dlužníkem. V některých případech bylo na vině například pouze opomenutí zaplacení povinného ručení, nebo si viník nehody půjčil auto, které bylo nepojištěné.
Máte ve smlouvách pořádek?
Česká kancelář pojistitelů se ale setkává s různými případy. Během roku 2018 postupně obesílá ty, kterých se příspěvek týká, a žádá je, aby jej uhradili. Někteří zareagují a zaplatí, jiní nereagují ani na opakované výzvy, a tak jejich případ časem skončí u soudu.
Množí se ale případy, kdy lidé auto prodali a už jej v rejstříku nepřevedli. Při prodeji auta totiž někomu udělili plnou moc s tím, že má vše vyřídit. A daná osoba nevyřídila tak úplně vše. Auto už tedy patří jinému majiteli, ale evidováno je na starého majitele.
ČKP proto apeluje na ty, kterých by se situace mohla týkat, aby si ověřili, že vše proběhlo tak, jak mělo. Samozřejmě se vás poplatek netýká, pokud doložíte, že k prodeji došlo a auto již nevlastníte. Je ale potřeba situaci řešit a uvést na pravou míru.
Zdražení je, zdá se, nevyhnutelné
Zdražování nikdy nebývá populárním krokem a řada pojištěných se zlobí, když jim pojišťovna oznámí, že nová pojistka bude zase o pár set korun dražší. Ze statistik ale vyplývá, že zdražení je nejspíše nevyhnutelné, a to i v dalších letech. Ukazuje to mimo jiné i srovnání průměrné škody a průměrného pojistného.
Mezi lety 2001 a 2009 rostla jak průměrná cena pojistného, tak i průměrná výše škod. Od roku 2010 ale pojišťovny začaly pojistné snižovat a cena postupně klesala. Naopak ale došlo ke zvýšení částek za škody. Od roku 2010 se tak tyto pomyslné nůžky rozevírají a od roku 2014, kdy nový občanský zákoník umožnil žádat ještě vyšší odškodné za újmy na zdraví, se tyto nůžky rozevírají o to markantněji.