Hlavní navigace

Komu se vyplatí paušální daň? Ministerský návrh není pro nejmenší podnikatele

6. 2. 2019
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Zaplaťte paušální daň 500 korun měsíčně a netrapte se s daňovým přiznáním ani s přehledy k pojistnému. Takovou nabídku pro živnostníky připravuje ministerstvo financí. Spočítali jsme, komu by se paušál vyplatil.

Malí podnikatelé mají dostat možnost jednoduchého plnění daňových povinností. Ministerstvo financí jim slíbilo výrazné snížení administrativy. Oznámilo práce na návrhu zákona, který může většinu živnostníků zbavit povinnosti odevzdávat daňové přiznání a přehledy k sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Kdo tyto formuláře nebude chtít na začátku každého roku řešit, přihlásí se podle ministerského plánu k platbě paušální daně ve výši 500 korun měsíčně.

Zatím není jisté, jak konkrétně vše bude fungovat, od kdy to bude fungovat a vlastně ani to, zda k realizaci návrhu skutečně dojde. Obecným záměrem ministerstva financí je co nejdříve připravit možnost pro malé podnikatele plnit si daňové a odvodové povinnosti placením paušální částky. Konkrétní parametry návrhu však musí být nejprve prodiskutovány na politické úrovni, řekl serveru Měšec.cz Jakub Vintrlík z tiskového oddělení ministerstva financí. 

Pokud by ale ministerstvo financí návrh skutečně prosadilo, nebyl by výhodný pro nejdrobnější podnikatele. Právě těm by ale měl pomoci. Podle plánu ministerstva financí zveřejněného v tiskové zprávě by paušální daň v budoucnu měla být určena pro živnostníky s ročním příjmem do jednoho milionu korun.

Z výpočtů serveru Měšec.cz vyplývá, že platit paušálně 500 korun měsíčně by se vůbec nevyplatilo živnostníkům, jejichž měsíční příjem se pohybuje kolem hranice 27 tisíc korun, což zhruba odpovídá mediánu mezd v Česku. Platí to pro všechny úrovně výdajových paušálů, které živnostníci mohou využívat.

Podnikatelé s tímto příjmem dnes daň z příjmů neplatí kvůli základní daňové slevě na poplatníka (24 840 korun ročně) žádnou, mají nulovou daň. A pokud ještě uplatňují daňovou slevu za děti, vyplácí jim stát daňový bonus. Pokud by se přihlásili k paušální dani, tratili by minimálně 6000 korun za rok (500 × 12).

Zaplacená daň po přepočtení na jeden měsíc. Roční příjem 324 000 Kč
Počet dětí 80% paušál 60% paušál 40% paušál
0 0 Kč 0 Kč 360 Kč
1 −1267 Kč −1267 Kč −907 Kč
2 −2884 Kč −2884 Kč −2524 Kč

Poznámka: Jde o výpočty serveru Měšec.cz. Minusové položky značí vyplacení daňového bonusu pro poplatníka daně. Ten tak neplatí daň, naopak inkasuje podporu od státu za to, že si vydělává a zároveň vychovává děti.

S rostoucím příjmem je situace složitější. Další tabulka ukazuje živnostníka s příjmem téměř 42 tisíc korun měsíčně. Více jak 500 korun měsíčně na dani z příjmů zaplatí jen v případě, že neodečítá slevy za děti a má 40% paušál.

U 60% paušálu a při neuplatňování slevy za dítě je měsíční rozdíl mezi skutečnou a paušální daní minimální – 70 korun měsíčně. To dělá 840 korun ročně. To už může být cena, kterou živnostníci budou ochotni obětovat za to, že nebudou muset vyplňovat daňové přiznání a přehledy k pojistnému.

Pokud si navíc živnostník tyto formuláře nechává vyplnit daňovým poradcem, bude jeho bilance s paušální daní kladná. Poradci si totiž za vyplnění těchto tří formulářů účtují obvykle (dle ceníků na internetu) kolem 2000 korun. Pokud navíc dochází ke konzultacím, cena dál roste.

Zaplacená daň po přepočtení na jeden měsíc. Roční příjem 500 000 Kč
Počet dětí 80% paušál 60% paušál 40% paušál
0 0 Kč 430 Kč 1680 Kč
1 −1267 Kč −837 Kč 413 Kč
2 −2884 Kč −2454 Kč −1204 Kč

U měsíčního příjmu ve výši 75 tisíc korun, který už se blíží horní hranici pro využití paušální daně, je situace opačná než u živnostníků s nejnižšími příjmy. Paušální daň, jak s ní počítá ministerstvo financí, zde dává smysl. Nevyplatí se jen řemeslníkům, kteří využívají 80% paušál a zároveň neodečítají slevy za děti. 

Zaplacená daň po přepočtení na jeden měsíc. Roční příjem 900 000 Kč
Počet dětí 80% paušál 60% paušál 40% paušál
0 180 Kč 2430 Kč 4680 Kč
1 −1087 Kč 1163 Kč 3413 Kč
2 −2704 Kč −454 Kč 1796 Kč

Průlomové rozhodnutí

Paušální daň má být podle současných představ ministerstva financí placena měsíčně jedinou platbou a má zahrnovat minimální zálohy pro sociální a zdravotní pojištění pro příslušný rok. K tomu se má připočítat paušální daň ve výši 500 Kč. V roce 2019 by to bylo 5096 korun.

Kdo by se k paušální dani přihlásil, ušetřil by administrativu a také by u něj podle ministerstva zcela postrádala smysl případná daňová kontrola. Chceme tím malým živnostníkům ušetřit čas, peníze i stres, které jsou s plněním odvodových povinností spojeny. Díky tomu se budou moci více věnovat svým zákazníkům, klientům, obchodním partnerům, nebo třeba rodině, říká ministryně financí Alena Schillerová.

Jedná se o průlomové rozhodnutí, kterým se začíná naplňovat náš dlouhodobý požadavek na zjednodušení podnikání nejmenších živnostníků. Podnikatele s příjmy do jednoho milionu korun chceme postupně vyjmout z řady nadbytečných povinností a zcela minimalizovat jejich administrativu, říká Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, která se na návrhu podílela.

Pozor na důchody

Plán obecně vítá i Svaz průmyslu a dopravy ČR, zůstává ale v hodnocení opatrný. Pro téměř půl milionu drobných podnikatelů to bude znatelná úleva od administrativních povinností spojených s placením daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění. Ministerstvo financí ovšem zatím nevysvětlilo, jak nový paušální odvod ovlivní příjmy důchodového systému. Takové propočty nás velmi zajímají a jsou potřeba stejně jako osvěta pro samotné živnostníky, kteří nový paušál využijí, říká tisková mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Eva Veličková.

Platbou minimálního pojistného na důchodové zabezpečení si totiž živnostníci podle Veličkové sníží budoucí výši svého důchodu. Například živnostník s ročním příjmem 1 milion korun, který si uplatňuje výdajový paušál 60 %, nyní platí sociální pojištění z ročního základu ve výši 200 tisíc korun. V navrhovaném paušálu se bude počítat z poloviční částky. A právě výše vyměřovacích základů je klíčová pro výpočet budoucího důchodu, dodává.

skoleni_15_4

V České republice je podle ministerstva financí evidováno celkem 514 tisíc osob samostatně výdělečně činných, které mají příjem pouze z podnikání. Z nich 422 tisíc má roční příjem nižší než jeden milion korun.

Se zjednodušením administrativy pro podnikatele počítal již projekt jednotného inkasního místa. Ten prosadil tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek ve vládě vedené Petrem Nečasem. Tento systém měl zjednodušit výběr daní, cel a sociálního a zdravotního pojistného. Vše se mělo odvádět na jediném místě prostřednictvím jediného formuláře. Jednotné inkasní místo mělo začít fungovat od roku 2015, ale tehdejší koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL tehdy byla proti. Ministrem financí byl Andrej Babiš.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).