Zatímco některá procyklická finanční aktiva těží z kombinace uvolněné měnové politiky centrálních bank a postupného hospodářského oživování rozvinutých ekonomik, ceny komodit výraznějších změn nedoznávají. Investoři přesouvají svoje volné, prakticky neúročené, peněžní prostředky do akcií rozvinutých zemí, zatímco zájem o komodity zůstává stranou. Zřejmě hlavním důvodem této zdrženlivosti k nefinančních aktivům je všeobecné zpomalování rozvíjejících se ekonomik a zejména pak hospodářský útlum v Číně. Důvod však můžeme hledat i ve zvýšené nabídce některých komodit, která přispívá k jejich nepopularitě. Mezi ně lze zařadit mnoho zemědělských plodin, měď, energetické uhlí či zemní plyn. Od těchto aktiv v nadcházejících kvartálech příliš čekat nemůžeme a pravděpodobně se tak budou jejich ceny pohybovat v širším cenovém pásmu.
Příliš prostoru pro zisk nenabízí v současnosti ani ropa, když poptávka i nabídka černého zlata je víceméně vyrovnaná. Na její nižší cenu pak působí oproti očekávání nepatrně horší makroekonomické fundamenty a zároveň snížení geopolitických rizik v souvislosti s nedávnou zprávou ohledně íránského jaderného programu.
Určitou šanci ke zhodnocení portfolia nabízejí základní kovy, konkrétně pak olovo či nikl. Ceny několika těchto komodit se nyní nacházejí pod 90 % produkčních nákladů, což je způsobeno enormním pesimismem investorů spojeným s vývojem v Číně. Nicméně lepšící se ekonomický výhled by mohl v následujících kvartálech pomoci k útlumu této averze, a tím i ke zvýšení poptávky po základních kovech jako celku.
Zlato dlouhodobě ztrácí a zřejmě ještě půdu pod nohama nenašlo. Kombinace nízké inflace, chystaného omezování kvantitativního uvolňování a stále výrazných dlouhých pozic v držbě zlata by měla vést v následujícím období k převaze prodávajících. Navíc výrobci zlata se v poslední době zajišťují proti dalšímu poklesu, což dále tlačí na nižší ceny. V rámci drahých kovů však existuje celkem slušný prostor pro růst cen palladia a platiny. Na trzích existuje poměrně vysoký převis poptávky nad nabídkou. Zásoby největšího producenta palladia na světě, Ruska, postupně vysychají a problémy se objevují i u samotné těžby. Naopak se dá očekávat rostoucí poptávka po těchto komoditách zejména v automobilovém průmyslu, který by měl s globálním hospodářským oživením rovněž posílit.