Hlavní navigace

Komentář: Pojištění versus charita a zdravotní daň („pojištění“) na příkladu

11. 2. 2019
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Co má společného pojištění, charita, zdravotní daň? Mimo jiného pomoc potřebným. Co je rozděluje? Způsob, jakým to dělají. Pojďme se na ně podívat na jednom konkrétním případu.

Úvodem bych vás rád inspiroval tím, že honoráře se vzdávám ve prospěch tohoto případu/příkladu/účtu a budu rád, pokud se vám článek bude líbit, abyste mi za něj poděkovali příspěvkem tomu případu. (Upozornění: příklad jsem neověřoval co do pravosti, viz také v článku, nicméně mu věřím natolik, abych na něj přispěl.)

Zdravotní daň (tzv. pojištění) je povinná platba každého občana dle příjmu. Legálně se jí nelze vyhnout, nicméně někteří občané mají tuto daň nulovou (např. lidé pobírající rodičovský příspěvek), resp. za ně platí stát. Platí se z ní většina zdravotních výdajů, od banalit typu léků na rýmu po operace oka, srdce.

Problémy tohoto systému jsou asi dostatečně známé: čekací doby, neoficiální přesčasy lékařů, přetížení lékařů, nedostatek lékařů a sester, jejich chyby, přepracování, mnohdy robotický přístup zdravotnické „linky“. Na opravdu drahé operace či léky často nezbývá, záleží, jak se člověk vyzná, jak si vyžádá výjimky, ať už ty neoficiální, tak ty oficiální dle § 16 zákona č. 48/1997 Sb.

Všichni mají nárok na stejnou péči, kterou „odborníci“ stanovili. Na první pohled to zní dobře. Na druhý pohled si např. nemůžete zvolit, že nechcete proplácet náklady na banality typu rýmičky, raději byste byli nechat si proplatit tyto náročné operace. Nebo byste si nechali proplatit standard, připlatili ze svého na nadstandard. Nebo byste si raději vybrali nějakou spoluúčast jako u (skutečného) pojištění, výměnou za nižší platbu daně. 

Zdravotní daň platíte povinně danou částkou a dostáváte balíček služeb, který nijak neovlivníte.

Jak může dopadnout člověk v systému zdravotní daně, popisuje článek Jak zachránit člověka aneb Když se dívce hroutí tvář na webu firstclass.cz (podobný článek vyšel i jinde, přes tento článek jsem se o něm dozvěděl já). Zdravotní pojišťovna dle článku nabízí proplacení nákladů 400 tisíc Kč na operaci v Česku, zkušenost s takto ojedinělou operací je v ČR logicky mizivá, rizika tím pádem vysoká. V zahraničí operace vyjde na 5 milionů Kč, ale pacient se stává samoplátce (ze 100 %; zde pojišťovna nepřispěje ani těch 400 tisíc Kč za „standard“).

Motivace zdravotní „pojišťovny“ jsou jasné. V prvé řadě zákon. Dalším důvodem jsou samozřejmě finance: platit 400 tisíc Kč, nebo 5 milionů Kč, nebo ideálně nulu? Dle mě důvodem bude i to, že kdyby operaci zaplatila do zahraničí, stále by v ČR neměl nikdo žádnou zkušenost s takovou operací, pro „pojišťovnu“ je lepší riskovat a postupně vytvořit zkušenosti v ČR.

Motivace pacienta je dle mě zřejmá. Mimochodem nemyslím si, že jim kdokoliv půjčí, riskují pověst při případném vymáhání, nemluvě o regulaci lichvy. I to je odvrácená strana regulace lichvy.

Pacient se tedy odvrátil od systému zdravotní daně a spoléhá nyní na charitu. Doufá, že od rodičů, známých, příbuzných i cizích lidí vybere včas potřebnou částku na transparentní účet 2901488890/2010, v tuto chvíli jsou tam necelé dva miliony. Utkává se zde o omezené prostředky lidí, několikrát zdaněné v konkurenci jiných smutných příběhů, lidských i zvířecích neštěstí, ale také crowdfundingů a, jak tvrdím dále, i pojištění. Ale neměli bychom zapomínat bohužel i na „konkurenci“ podvodníků, kteří spoléhají na štědrost a více či méně zdařile lákají peníze na falešné příběhy.

Na druhé straně charity stojí běžní lidé, dárci, lidé jako vy nebo já. Každý den máte mnoho příležitostí, kam dát své peníze. Na jídlo, energie, svou rodinu, koníčky, záliby, podnikání, investice a v neposlední řadě charitu, crowdfunding. Každý má nějak omezený rozpočet, jak finanční, tak časový. Když vás jako mě osloví bezdomovec s žádostí o zaplacení noclehu, je jen na vás, jak moc nebo vůbec si jeho slova ověříte, jestli darujete, nebo ne. Nejbezpečnější by bylo s ním zajít a přímo mu koupit ten nocleh. Je to ale také časově nejnáročnější.

Protože nechci podporovat podvodníky nebo „pomáhat“ bezdomovci k alkoholu, musí ve mně vzbudit důvěru, být výřečný, zdvořilý, slušný, přesto si nedělám iluze, že se nepletu. A nesmíme zapomínat na riziko legislativních postihů za dary, i dary máme zregulovány pod pokutou. V ČR jsou i některé dary zakázány; potraviny jsou i vyvlastňovány dle zákona č. 110/1997 Sb. § 11 (2).

Na straně dárců tedy máme časová i finanční omezení, a navíc dle mě zbytná rizika ze strany legislativy. To vše omezuje nabídku darů, zvláště těch věcných. Např. bych se bál jim nabídnout věcný dar dopravy na operaci kvůli odpovědnosti v případě nehody, riziku postihu za poskytnutí dopravní služby a zcela jistě dalších rizik.

Charita je velmi svobodná možnost, můžete darovat komu chcete, co chcete. Na druhou stranu je jen na vás, jaké podmínky si dáte, jaký čas obětujete výběru, ověřování. Morálně vám mnozí lidé případně pomohou na oplátku, ale velkou otázkou je výše a jejich možnosti.

Pojištění (tím nemyslím zdravotní daň) je taková charita na ruby. Stejně jako v případě charity přispívám potřebným. Na rozdíl od charity získávám nárok na zpětnou charitu, když peníze budu potřebovat já – detaily viz pojistné podmínky.

Např. výše uvedený smutný příběh by vyřešilo nejlevněji pojištění Best Doctors, když by bylo sjednáno před prvními problémy. Popř. výrazně dražší, ale na druhou stranu obecnější pojištění velmi vážných onemocnění, které je nabízeno většinou pojišťoven – u něj je pojistná částka vyplacena neúčelově obvykle při popsaných diagnozách.

Best Doctors je pojištění mezinárodní konzultace a zahraniční léčby do výše 25 milionů Kč za roční pojistné cca 4000 Kč, děti za půlku, senioři za dvojnásobek, na vybrané nemoci (zhoubný nádor, neurochirurgie, náhrada/oprava srdeční chlopně, transplantace orgánů/tkání, bypass). Bohužel se tomuhle unikátnímu pojištění snížila konkurence. ČSOB už od jara loňského roku tento produkt ukončuje. Kooperativa tento produkt přestala samostatně nabízet na podzim, nyní už jen v rámci balíčku, což znamená náročnější zdravotní dotazník společný pro všechna možná pojištění.

Pojištění je relativně málo sjednávané, protože „máme kvalitní české zdravotní pojištění“ nebo „to je málo pravděpodobné“. To první posuďte sami, to druhé je samozřejmě pravda, proto také pojistné je v takovém poměru k výši pojistného plnění (25 milionů Kč / 50 milionů Kč), 1:5000, tedy 5000 let se budete skládat na limit, resp. 1250 let na jednu operaci za 5 milionů Kč, pojistným. A přesně taková rizika má pojištění krýt, lidské černé labutě, vysoce nepravděpodobné, ale když se tomu konkrétnímu člověku stanou, jsou pro něj likvidační.

Mnohdy slýcháte: nechci platit pojištění zbytečně, chci, aby mi pojišťovna platila. I to je důvod, proč mnoho finančních poradců vždy pojišťuje běžná rizika, snižují tím riziko, že celá pojistka včetně vážných rizik padne, protože klient nic nedostane za zlomenou ruku, a přitom si platí pojištění.

Tenhle případ s paní mi dal další argument. Neplatíte pojištění zbytečně. Platíte, přispíváte placením pojistného na méně šťastné, těm, kteří tu operaci potřebují a také se pojistili. Nejen z ČR, díky zajišťovně (pojišťovna pojišťoven) částečně všem na celém světě. A na rozdíl od charity máte nárok (daný pojistnými podmínkami) na proplacení vaší operace, když i vám se něco podobného stane. 

Pojišťovna něco stojí, není zbytečné ji platit? Není lepší přispívat přímo charitě? Stejně si pojišťovna najde vždy důvody, proč neplatit. Zapomínáte, že placení pojišťoven má své klady i zápory. Má čas a kapacity prověřovat, že lidé, co chtějí pojistné plnění, mluví pravdu. Že paní z článku je ta, za kterou se vydává, že ty obrázky jsou její, že účet je její. Pojišťovna proplatí přesně akorát částku, kterou paní potřebuje. Na rozdíl od charity, která nemusí vybrat potřebnou částku a operace se neuskuteční. Nebo vybere víc a záleží jen na obdarované, jak se k přebytku postaví.

Pojišťovna spoustu podvodů odradí, mnohé odhalí. A samozřejmě občas vyplatí pojistné plnění i podvodníkovi: třeba i lidem, kteří nemají dobré pojištění domácnosti a poškozenou elektroniku nahlásí jako poškození „sousedovic“ elektroniky z pojištění odpovědnosti. Mnohdy se klient musí s pojišťovnou přít, aby jí prokázal, že není podvodník. A zcela jistě někdy pojišťovna odmítne plnění, i když by měla plnit – a pak je to na právníky, kteří se takovými případy zabývají, často bez plateb od klienta, náklady právníků jim zaplatí v případě prohry pojišťovna.

Nicméně oproti charitě jsou ty omyly dle mě řádově jinde, zvláště pokud neobdarováváte člověka, kterého osobně znáte, ale na základě článku a uvedeného čísla účtu, jako se nyní já chystám obdarovat paní z článku.

Osobně pojištění beru jako obrácenou charitu. Pojistné platím sice pojišťovně, ale současně je platím těm, co to potřebují. Oproti charitě, ale s nárokem na něco jako zpětnou charitu.

Je možné ex-post přispívat na charitu, např. té dívce, a neodrazuji vás od toho v žádném případě. Naopak rád bych, abych vás inspiroval jí přispět také (třeba i jako poděkování za tento článek, pokud se vám líbí, i kdyby to měla být jen koruna). Ale obvykle na charitu lidé přispívají méně a jednorázově, na rozdíl od pojištění, na které lidé platí pravidelně.

Osobně preferuji platit takovým lidem přes pojišťovnu. Přispívám pravidelně, jsem motivován přispívat pravidelně a současně se pak jiní nebudou přes charitu skládat na mě… A já osobně budu rád, když všechna svá pojištění budu platit úplně zbytečně, budu přispívat na vaše neštěstí, omyly, chyby.

A nejraději mám pojištění se spoluúčastí. Protože je levnější než pojištění bez spoluúčasti. Protože odrazuje řešit přes pojištění banality za pár korun, což opět přispívá k nižší ceně pojistného. Protože při vhodném nastavení spoluúčasti občas má spoluúčast tu moc odradit podvodníky nebo jen simulanty a tím snížit cenu pojištění. 

Pokud se rozhodnete přispět té dívce, výborně. Ale osobně se vždy při čtení takových případů zamýšlím i nad svými riziky a riziky svých blízkých, především smrt, invalidita nebo právě vážné nemoci. Abychom se pak neskládali na můj nebo váš účet, na operaci, na rekonstrukci bytu na bezbariérový atp. A dělám to i ze sobeckých důvodů, čím víc nás bude, co si preventivně budeme platit pojištění, tím víc se cena pojistného bude blížit poměru nákladů ku pravděpodobnosti, že se to nám stane. Pojistné je už nyní k poměru možného pojistného plnění malé, tedy pojišťovna si myslí, že pravděpodobnost rizika je malá. A samozřejmě přesně to je současně důvod, proč bude pojišťovna málokdy plnit a tím lidé si to nebudou až tak pořizovat na doporučení známých: „pořiď si toto pojištění, plnili mi, když jsem potřeboval“. 

skoleni_15_4

Charita, pojištění i zdravotní daň (včetně současného nepříliš inteligentního nastavení) se navzájem doplňují. Využívejme všechny tři. Systém zdravotní daně, protože stejně nemáme moc na výběr. Pojištění jako systematický a efektivní systém na známá rizika. Charitu, dary nebo také půjčky pro mimořádné záležitosti, spíše v okruhu příbuzných, známých.

Závěrem mi dovolte popřát dívce hodně štěstí, bude ho potřebovat v každém případě.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je finančním poradcem firmy OK Klient a předseda zájmové skupiny SIG Peníze v Mense ČR.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).