Hlavní navigace

Kolik si můžete vydělat jako uchazeči o zaměstnání, když nepobíráte podporu v nezaměstnanosti?

17. 1. 2023
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Dalibor Z. Chvátal
Uchazečům o zaměstnání bez nároku na podporu je povolen výdělek do výše poloviny minimální mzdy v tzv. nekolidujícím zaměstnání. Možné jsou i jiné výdělečné činnosti, které nebrání registraci na Úřadu práce. Jaké to jsou? A jaké činnosti nebrání dokonce ani současnému pobírání podpory v nezaměstnanosti?

Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, může, i když je evidován jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce, pracovat v tzv. nekolidujícím zaměstnání. Musí to však Úřadu práce, respektive jeho pobočce, nahlásit a nesmí mu to bránit v plnění povinností uchazeče o zaměstnání (jinak řečeno ono zaměstnání nesmí s těmito povinnostmi kolidovat).

Toho mohou využít lidé, kterým ještě nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, protože se jim odkládá z toho důvodu, že z posledního zaměstnání obdrželi odstupné nebo odchodné.

A samozřejmě lidé, kterým už nárok na podporu v nezaměstnanosti vypršel, když plně vyčerpali podpůrčí dobu, po kterou se sociální dávka maximálně poskytuje. A také lidé, kteří vůbec nárok na podporu v nezaměstnanosti nemají, protože jim ani nevznikl, ani nezanikl.

Nekolidující zaměstnání? Zásadně na dohodu o pracovní činnosti

Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, na rozdíl od nároku na podporu v nezaměstnanosti, nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, nebo na základě dohody o pracovní činnosti (nikoliv dohody o provedení práce), pokud měsíční odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy (hovoří o tom ust. § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti). V roce 2023 si lze takto vydělat 8650 Kč hrubého, v loňském roce to bylo možné do výše 8100 Kč měsíčně, je tak možno si nově vydělat měsíčně až o 550 Kč více, což právě představuje polovinu navýšení minimální mzdy. Jde o tzv. nekolidující zaměstnání.

Výdělky z drobných nekolidujících zaměstnání se sčítají

Pokud by uchazeč o zaměstnání vykonával více takových činností, pak by se mu výdělky sčítaly. Bude se nejspíš jednat o více dohod o pracovní činnosti, protože málokterý zaměstnavatel si bude komplikovat život, aby někoho za tak malý peníz odpovídající nízkému úvazku bral do zaměstnání na pracovní poměr, nebo dokonce do státní služby na poměr služební.

Dohoda o pracovní činnosti: smlouva pro dlouhodobý úvazek na kratší pracovní dobu Přečtěte si také:

Dohoda o pracovní činnosti: smlouva pro dlouhodobý úvazek na kratší pracovní dobu

Vyplatí se více nižších výdělků než jeden maximálně povolený

Nicméně mít více dohod o pracovní činnosti u více zaměstnavatelů může být výhodnější než jedna dohoda u jednoho zaměstnavatele. Nekolidující zaměstnání však nesmí být na dohodu o provedení práce, kdy se pojistné sráží až z odměny nad 10 000 Kč čili od příjmu 10 001 Kč a výše měsíčně.

Stát chce, aby byli uchazeči o zaměstnání v nekolidujícím zaměstnání pojištěni, a to zvláště nemocensky. U dohody o pracovní činnosti se totiž v uplynulém roce sráželo pojistné až od měsíčního výdělku 3500 Kč a nově v roce 2023 až od měsíčního výdělku 4000 Kč. Tyto částky jsou tzv. rozhodnou částkou pro účast zaměstnance na nemocenském pojištění. A účast na nemocenském pojištění má své výhody i nevýhody. Samozřejmě je to nárok na nemocenské dávky na straně jedné a na straně druhé jsou to pojistné odvody z odměny.

Nárok na nemocenské dávky ovšem znamená platit pojistné odvody

Účast na systému státem provozovaného nemocenského pojištění je přitom pro zaměstnance (respektive pro jejich drtivou většinu) povinná. Výjimky jsou stanoveny jen z toho důvodu, že u osob s nízkými příjmy by administrativní i finanční náročnost spojená s prováděním pojištění a výplatou plnění z něj nebyla adekvátní nízké výši vypočtené dávky.

Proto je stanovena hranice příjmu pro vznik a trvání účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění. Ještě do konce loňského roku to byla právě výše onoho rozhodného příjmu 3500 Kč, respektive nově (v roce 2023) 4000 Kč za měsíc, pokud jde o pracovní poměr, případě dohodu o pracovní činnosti. Jestliže jde o dohodu o provedení práce, pak se jedná o částku 10 001 Kč.

Dohoda o provedení práce: vhodná smlouva nejen pro studentské brigády Přečtěte si také:

Dohoda o provedení práce: vhodná smlouva nejen pro studentské brigády

A od účasti v systému nemocenského pojištění je odvozována i povinná účast v dalších veřejných pojistných systémech, jako je systém důchodový a systém veřejného zdravotního pojištění. Takže nejde jen o odvody na nemocenské pojištění, ale o celé pojistné na sociální zabezpečení, včetně důchodového, a o odvody na zdravotní pojištění, které jsou pak zaměstnanci strhávány z jeho příjmu.

Z hlediska maximalizace čistého výdělku je tak pro uchazeče o zaměstnání, který si vydělává v nekolidujícím zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti, výhodnější mít eventuálně více nekolidujících zaměstnání u více zaměstnavatelů. Do konce roku 2022 šlo o příjem do 3499 Kč a nově od roku 2023 do 3999 Kč. Proto se vyplatí z hlediska výše čistého výdělku mít např. raději třeba 2 dohody o pracovní činnosti na 3999 Kč u dvou různých zaměstnavatelů, byť celkový příjem je jenom 7998 Kč, než třeba jednu dohodu na 8200 Kč.

Daňové dopady

V návaznosti na zvýšení částky rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění se mění i limit pro uplatnění srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti, pokud nejde o dohodu o provedení práce, tedy jde-li např. o v článku hojně zmiňovanou dohodu o pracovní činnosti, resp. o odměnu z ní vyplývající:

Srážková daň se za stanovených podmínek uplatní dle ust. § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů, jde-li o příjem zúčtovaný u plátce daně v úhrnné výši nepřesahující za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění čili jde-li o příjmy do 4000 Kč za měsíc.

Nutnost vše hlásit Úřadu, dodržovat termíny kontrol na Úřadu a stále si hledat nové plnohodnotné zaměstnání

Výkon práce v takovém (nekolidujícím) zaměstnání musí uchazeč nahlásit Úřadu práce při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání, nebo v den nástupu do výdělečné činnosti a ta mu nesmí bránit v poskytování součinnosti Úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a v přijetí nabídky vhodného zaměstnání od Úřadu práce.

Další možné povolené příjmy

Příjem z nekolidujícího zaměstnání ve výši do poloviny minimální mzdy však není zdaleka jediným příjmem, který můžete pobírat, i když jste uchazeči o zaměstnání v evidenci Úřadu práce. Nesmíte jen současně pobírat podporu v nezaměstnanosti.

Můžete být:

  • Společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným nebo komanditistou komanditní společnosti, nebo ředitelem obecně prospěšné společnosti, a nebo vedoucím organizační složky zahraniční právnické osoby vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou jste touto společností odměňováni, pokud vaše měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem z nekolidujícího zaměstnání nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
  • Členem představenstva nebo správní rady nebo statutárním ředitelem akciové společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou jste společností odměňováni, pokud vaše měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem z nekolidujícího zaměstnání nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
  • Členem dozorčí rady obchodní společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou jste touto společností odměňováni, pokud vaše měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem z nekolidujícího zaměstnání nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
  • Členem družstva vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k družstvu pro družstvo práci, za kterou jste družstvem odměňováni, pokud vaše měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem z nekolidujícího zaměstnání nepřesáhne polovinu minimální mzdy (to se hodí zvláště představitelům bytových družstev, ale zákon o zaměstnanosti nepamatuje na představitele společenství vlastníků – bytových a nebytových jednotek).
  • Osobou pověřenou obchodním vedením, jestliže tuto činnost vykonáváte za odměnu mimo pracovněprávní vztah a vaše měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem z nekolidujícího zaměstnání nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Co je povoleno i k podpoře v nezaměstnanosti?

Všechny uvedené činnosti můžete za úplatu vykonávat, i když jste uchazeči o zaměstnání, pokud nepobíráte současně podporu v nezaměstnanosti. Nesmíte si však vydělat více než polovinu minimální mzdy, přičemž se do toho počítá příjem i z případného (současně vykonávaného) nekolidujícího zaměstnání. Žádnou z uvedených činností tedy nesmíte vykonávat (a pochopitelně nesmíte z nich mít ani onen omezený příjem ve výši poloviny minimální mzdy), pokud chcete pobírat podporu v nezaměstnanosti.

Existuje však jedna výjimka. Zákaz výkonu uvedených činností neplatí pro člena bytového družstva, který vykonává práci nebo činnost pro bytové družstvo mimo pracovněprávní vztah, nebo je pověřen obchodním vedením bytového družstva (ust. § 39 odst. 2 písm. e) zákona o zaměstnanosti).

skoleni_15_4

A pak jsou tu pochopitelně činnosti, se kterými zákon nepočítá, nepamatuje na ně (nezakazuje je ani nestanoví, že jsou překážkou registrace na Úřadu práce nebo nároku na podporu v nezaměstnanosti), a které tak vykonávat můžete, i když pobíráte podporu v nezaměstnanosti. Tedy, co není zakázáno, to je dovoleno.

Například můžete rozprodávat svůj majetek, ať drobnosti, nebo cennosti, ať už movitý, nebo nemovitý (tedy dům či pozemek), ať už příjem z prodeje podléhá, nebo nepodléhá dani z příjmu, a to ať prodáváte věci za několik stovek korun, nebo i když inkasujete částky v řádu milionů.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).