Kolik se toho zdá zjistit z vaší platby kartou? Možná více, než si myslíte

Banka neví, co kupujete. Nebo ano?

K napsání tohoto článku mě povzbudil příspěvek jedné výrazné osobnosti na českém internetu. Má názory na všechno a obvykle velmi vyhraněné. Zažil jsem s ním dobu, kdy český internet vznikal a kdy vznikaly i ty legendy. Některé jsou legendami do dnes a stále přinášejí něco nového, některé jsou už jen legendami.

Příspěvek, který mě „probudil“ ,zněl následovně:

Když platím v obchodě/restauraci kartou, dozví se banka (či dokonce stát) co konkrétního jsem koupil?

Narazíte na to u odpůrců placení kartou. Tvrdí, že stát a a banky vědí, co přesně kupují. Celé to ale klasicky patří mezi typické konspirační výmysly.

Jenže není to až tak úplně výmysl.

Obchodník tu informaci má a má číslo vaší karty (musí mít, protože v případě reklamace musí doložit, že jste u něj nakoupili včetně přesného času). A teď jde jen o to, jestli bance informaci o vašem nákupu poskytne. Proč by to dělal? Třeba proto, že mu za to někdo zaplatí, nebo aby získal jinou výhodu, pak dokonce on sám si zaplatí za to, aby pak mohl ovlivnit nákupní chování svých zákazníků.

Dateio

Firma Dateio obhospodařuje právě takový cashbackový a slevový systém pro Air Bank, Českou spořitelnu a MONETA Bank a UniCredit Bank. Hezky jim setřídí, co kupujete a u jakého obchodníka a vám, jako klientovi, za to nabídnou možnost bonusů. Každému klientovi jinak, podle toho, jak moc kartu používá a u jakých obchodníků.

Pravidelně nakupujete v Kauflandu? Přijde vám nabídka na 20 % vratku při nákupu v Albertu.

Nakupujete pravidelně v Bille v Příčné ulici, přestože hned za rohem v Papírenské je Albert? Přijde vám nabídka na 10 % slevu přímo v daném Albertu v Papírenské.

Přesná pravidla jsou neveřejná a vy můžete hádat jen systémem pokus-omyl. Naštěstí na to nejste sami, v diskusních fórech o financích je takových „Kouzelníků Pokustónů“ víc a vy si tak s nimi můžete ladit svoje noty. To, jak hluboko se budou vaše nákupy zkoumat, záleží jen na objednávce obchodníka. Může vám tak nabídnout slevy za džusy nebo balené uzeniny. Prostě „máte naši kartičku?“ Level 2.

Samozřemě, že toho využívám, všelijak kombinuji a pravidelně kontroluji, kdo mi dá větší bonus.

Při psaní tohoto článku zjišťuji, že ČS mi dává 20 % za první nákup v Albertu. Možná to půjde zkombinovat s 10 % za Click to Pay (podmínky jsou tam nejasné, hovoří se jen o e-shopech, ale v minulosti jsem bonus za Click to Pay u Air Bank dostal) a ještě dostanu 140 bodů (= korun) za nákup v celkové hodnotě 2100 korun.

Vzdáváme se své svobody a soukromí?

Ano, vzdáváme. Peníze na účtu a tedy na k němu připojené platební kartě vám může banka zablokovat, ať už z vlastního rozhodnutí (už se mi stalo opakovaně, nejsem úplně „vzorný klient“ a občas využívám možnost produktů, tak trochu nad rámec běžného používání) nebo z rozhodnutí státu. Třeba kyperská krize v roce 2013, kdy byly omezeny výběry z bankomatů, zasílání plateb do zahraničí a platby kyperskými kartami v zahraničí. Vklady v bankách nad 100 000 eur byly prakticky zabaveny (de iure zdaněny 80 %). O nějakém způsobu „regulace“ vkladů se hovoří i v současném Rusku. 

To, co kupujete, se ke státu (asi; to že jste paranoidní, ještě neznamená, že po vás nejdou) nedostane. Nicméně ta data existují a obvykle je mají firmy uložené někde na cloudu, kam se dostat není asi pro bezpečnostní složky neřešitelný problém (a v nejhorším případě si prostě o ten přístup řeknou).

Již dnes se nedoporučuje na hlavním účtu mít nějaké podezřelé transakce, loterijní hry, sázky. Četl jsem o případech, kdy přidělení hypotéky zkomplikovala „vtipná poznámka“ kamaráda, co vracel dluh.

Určitě doporučuji nepoužívat účet, ke kterému máte hypotéku na „běžný provoz“. Mám ve svém okolí případ, kdy banka, když zjistila, že dlužník je bez práce (přestala chodit výplata těsně v době konce fixace) pořádně novou úrokovou sazbu zvýšila, protože věděla, že nemůže jít jinam. Možná jednou i stát napadne, že by tohle měl sledovat, třeba nejdříve u žadatele o různé dávky, později to rozšířit. K loteriím mohou přibýt nákupy alkoholu, cigaret.

Je to lákavé, bonusy za platby kartou, nemuset nosit hotovost, platební karta už ani nemusí být karta ale něco, co s sebou stejně běžně nosíte (mobilní telefon, hodinky, náramek, prsten), snadno se na to zvyká a přiznám se, také jsem podlehl.

Chlácholím se tím, že v mých desítkách účtů a platebních karet se stejně nikdo nikdy nevyzná a pro jistotu mám zásoby drobných bankovek v různých měnách (často cestuji, tak se stejně hodí).

Slevy za vaše data

Platba kartou tedy sama o sobě neznamená, že banka přesně vidí každý rohlík, láhev vína nebo balení uzenin, které jste si koupili. Zároveň ale není pravda, že po sobě nezanecháváte žádnou stopu. Banka, obchodník, karetní společnost i další zapojené firmy pracují s údaji o tom, kde, kdy a za kolik platíte. A pokud se tato data propojí s věrnostními programy, cashbackovými nabídkami nebo dalšími službami, může z nich vzniknout poměrně přesný obrázek vašeho nákupního chování.

Neznamená to, že bychom se měli plateb kartou bát nebo se vracet výhradně k hotovosti. Znamená to spíš, že bychom neměli podléhat iluzi, že pohodlí je zadarmo. Za rychlost, bonusy a slevy platíme částí svého soukromí. Někdo s tím problém nemá, jiný ano.

Důležité je vědět, co se děje, a rozhodovat se podle toho vědomě. Karta je skvělý sluha, ale neměla by se stát jediným způsobem, jak máme přístup ke svým penězům. Hotovost v peněžence proto není přežitek. Je to záloha, pojistka a malý kousek svobody, který se může jednou hodit víc, než si dnes připouštíme.