V Česku je v porovnání s členskými zeměmi Evropské unie celkové daňové zatížení k hrubému domácímu produktu průměrné. Výše nepřímých daní, majetkových daní či sazby přímých daní jsou srovnatelné s ostatními západoevropskými zeměmi.
Výše sociálního a zdravotního pojištění je však v Česku velmi vysoká, a proto z naší průměrné hrubé mzdy odvedeme do státní pokladny téměř 44 %. Přitom placení daní ze mzdy se nevyhne žádný pracující občan; spotřební daň odvádí pouze ten, kdo si zboží podléhající spotřební dani kupuje…
Osm členských zemí Evropské unie má zdanění práce ještě vyšší (v Belgii dokonce 54,5 %). Ve které evropské zemi je zdanění práce nejnižší? Jak jsou na tom ostatní vyspělé země světa (Japonsko, USA či Austrálie)?
Odvody ze mzdy
Ve většině zemí je způsob vyměření čisté mzdy obdobný jako v Česku, tj. z hrubé mzdy odvede zaměstnanec sociální a zdravotní pojištění (v některých zemích je pouze jedna sazba – sociální pojištění, ze kterého je následně hrazeno i zdravotní ošetření a léky). Uvedené částky se spolu s nezdanitelnými částkami daně (na poplatníka, studenta…) odečtou od hrubé mzdy a dostane se tak vyměřovací základ pro výpočet daně z příjmu fyzických osob.
V některých zemích se kromě centrální daně z příjmů fyzických osob odvádí též regionální daň z příjmů fyzických osob (její výše je v jednotlivých regionech rozdílná), která je příjmem daného regionu.
Nesmíme rovněž zapomenout na skutečnost, že tak jako v Česku i v ostatních členských zemích Evropské unie odvádí sociální a zdravotní pojištění za svého zaměstnance i zaměstnavatel. Tato částka je pro mnoho zaměstnanců neznámá, přitom se jedná o značné sumy, které zvyšují zaměstnavatelům mzdové náklady.
Evropa versus svět
Celkově můžeme říci, že zdanění práce je v evropských zemích podstatně vyšší než v ostatních vyspělých zemích světa. Evropské sociální systémy jsou velmi štědré a poskytují občanům nacházejícím se v složité životní situaci (nemoc, nezaměstnanost, penze, …) dostatek peněžních prostředků k důstojnému životu. Tento sociální solidární systém je finančně velice nákladný, a proto musí být daňové zatížení vyšší.
Není bez zajímavosti, že nejspokojenější Evropané se svým životem jsou Švédové a Dánové, tedy občané zemí s vysokými daněmi.
Ve Spojených státech amerických, Jižní Koreji či Austrálii jsou občané více odkázáni sami na sebe a svoji rodinu. Ze mzdy odvedou na daních méně, avšak státní penze či podpora v nezaměstnanosti je nízká. Životní minimum není v těchto zemích zavedeno. Rozumní občané si proto uzavírají soukromé zdravotní, penzijní a nemocenské pojištění. Závisí pouze na nich, kolik si přispívají a kolik tedy budou v budoucnosti čerpat.
Nejméně se hrubá mzda od čisté liší v Jižní Korey
Nejnižší zdanění práce je z členských zemí OECD v Jižní Koreji (průměrná mzda je celkem zdaněna 14,1%), na druhém místě je Mexiko (17,3%) a na třetím místě je Nový Zéland (20,6%). Nejnižší zdanění práce z členských zemí Evropské unie je v Irsku (24,5%), ještě v polovině devadesátých let však bylo těsně nad 20%.
Nejvyšší zdanění práce je v Belgii (52,4%), Německu (52,0%) a Francii (48,3%). Největší světoví konkurenti Evropské unie – Japonsko a USA – mají zdanění práce podobné: Japonsko (27,0%) a Spojené státy Americké (29,4%).
Země | Zdanění průměrné mzdy (v % z hrubé mzdy) |
---|---|
Jižní Korea | 14,1 % |
Mexiko | 17,3 % |
Nový Zéland | 20,6 % |
Irsko | 24,5 % |
Japansko | 27,0 % |
Austrálie | 28,3 % |
Švýcarsko | 29,2 % |
Island | 29,3 % |
USA | 29,4 % |
Velká Británie | 31,1 % |
Lucembursko | 31,7 % |
Kanada | 32,4 % |
Portugalsko | 32,6 % |
Řecko | 34,3 % |
OECD | 36,5 % |
Norsko | 36,8 % |
Španělsko | 37,6 % |
EU-15 | 40,9 % |
Slovensko | 41,4 % |
Turecko | 42,1 % |
Dánsko | 42,7 % |
Polsko | 42,9 % |
Nizozemí | 43,0 % |
Česko | 43,8 % |
Finsko | 44,5 % |
Rakousko | 45,0 % |
Itálie | 45,3 % |
Maďarsko | 45,7 % |
Švédsko | 46,6 % |
Francie | 48,3 % |
Německo | 52,0 % |
Belgie | 54,5 % |
Pramen: OECD FACTBOOK 2005 – ISBN 92–64–01869–7