Hlavní navigace

Kolik loni vydělal váš penzijní fond? Na inflaci nestačil ani jeden, většina je v minusu

17. 1. 2019
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Loni padaly akcie a s růstem úrokových sazeb klesala i hodnota dluhopisů. Penzijní fondy tak mají za sebou kompletně nepovedený rok. Projděte si jejich výsledky.

Rok 2018 byl špatný pro penzijní fondy, a tedy i pro zhruba 4,5 milionu lidí, kteří si v nich spoří. Nejenže žádný z fondů nepřekonal loni inflaci, drtivá většina skončila v minusu. Nad nulou skončily jen transformované fondy, u kterých je to zákonná podmínka, a dva účastnické povinně konzervativní fondy.

Celý trh penzijního spoření se státním příspěvkem nestačil na inflaci naposledy v roce 2012. Tehdy ale ještě fungovalo jen devět fondů penzijního připojištění a inflace byla ve výši 3,3 procenta. Loni už v Česku fungovalo 28 účastnických fondů a k tomu osm transformovaných (bývalé penzijní připojištění) a inflace byla ve výši 2,1 procenta.

Ještě o rok dříve přitom platilo, že lidé, kteří vsadili na dynamičtější fondy, často překonali i inflaci. V roce 2017 byla dokonce vyšší než loni (2,5 %) a porazilo ji hned jedenáct fondů. To se ale ještě dařilo akciovým trhům.

Rok 2018 byl naopak rokem, kdy se nedařilo ničemu. Česká národní banka zvyšovala rychle úrokové sazby, čímž znehodnocovala české dluhopisy, do kterých investují konzervativní fondy, a akcie po celém světě táhla dolů nejistota spojená s možnou obchodní válkou Spojených států a Číny, nejistota kolem dalšího vývoje u brexitu nebo třeba nezodpovědná rozpočtová politika Itálie.

Vývoj účastnických fondů v roce 2018 byl v souladu s vývojem na globálních finančních trzích. Ceny akcií poklesly v podstatě na všech hlavních trzích. Mírná ztráta dluhopisového fondu odpovídá tomu, že s rostoucími úrokovými sazbami (ČNB loni zvýšila základní sazbu postupně z 0,5 na 1,75 % – pozn. redakce) nadále klesaly ceny českých dluhopisů, když např. index českých státních dluhopisů poklesl o celé jedno procento, shrnuje vývoj minulého roku Richard Siuda, ředitel Conseq penzijní společnosti.

Například americké akcie v indexu S&P500 v korunovém vyjádření ztratily jen procenta, ale evropské akcie Stoxx Europe 600 dvanáct procent, akcie rozvíjejících se trhů MSCI Emerging Markets také ztratily dvanáct procent a výrazných 8,5 procenta odepsal i index pražské burzy PX. Když k tomu přidáte ještě klesající hodnotu dluhopisů, je jasné, že loni nepomohla ani tak často zdůrazňovaná diverzifikace. Propadu se nešlo vyhnout, když padalo vše.

Bude líp?

Je fair podotknout, že minulý rok nepatří mezi ty nejúspěšnější. Po velmi dobrém zhodnocení v minulém roce došlo k propadům prakticky ve všech typech fondů napříč celým trhem penzijního spoření, říká Marcel Homolka, generální ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny.

Pro rok 2019 jsme poměrně dost optimističtí, zejména co se týká konzervativních typů fondů. V dlouhodobém horizontu vidíme všechny typy fondů jako vysoce prosperující, zejména dynamické tituly mohou díky své nynější ceně vynést klientům v budoucnu velmi zajímavý výnos, snaží se Homolka uklidňovat střadatele v penzijních fondech.

Ti by neměli zapomínat na to, že u dlouhodobých investic je třeba s výkyvy trhu počítat. A také je může alespoň částečně uklidňovat, že zatímco investice třeba do podílových fondů dopadly loni se zhodnocením podobně, u penzijních fondů se o zlepšení výsledků stará státní příspěvek. Ten je u průměrné úložky zhruba na úrovni tří procent ročně. Například peníze investované do transformovaných fondů nebo fondů účastnických s nejmenšími ztrátami tak po započtení státního příspěvku skončí nad inflací. Reálně na nich tedy hodnota peněz loni neklesla.

U účastnických fondů pak platí, že jen čtyři z 28 jsou za celou dobu své existence v minusu. U tří z nich jde přitom ještě o fondy, které nevznikly hned v roce 2013, od kdy je penzijní společnosti mohou nabízet. Zároveň také platí, že vyšší celkový výnos zatím připsal ten, kdo vsadil na dynamický, či alespoň vyvážený fond.

Podrobně výsledky účastnických fondů za rok 2018 i celkově zachycuje následující tabulka:

Penzijní společnost Účastnický fond Výnos za rok 2018 Celkový výnos od začátku fungování fondu
Inflace Inflace 2,10 % ---
Allianz Povinný konzervativní fond 0,30 % 2,59 %
České spořitelny Povinný konzervativní fond 0,20 % 1,80 %
NN Povinný konzervativní fond –0,07 % 0,21 %
Conseq Dluhopisový fond –0,09 % 9,73 %
České pojišťovny Povinný konzervativní fond –0,34 % 3,56 %
Komerční banky Povinný konzervativní fond –0,83 % –0,52 %
Axa Povinný konzervativní fond –0,84 % 1,51 %
Axa Dluhopisový fond –0,91 % 2,05 %
Conseq Povinný konzervativní fond –0,98 % 0,71 %
ČSOB Povinný konzervativní fond –1,16 % 2,85 %
České pojišťovny Spořicí fond –1,35 % 6,07 %
České spořitelny Etický fond* –1,50 % –0,50 %
ČSOB Garantovaný fond –1,53 % 0,16 %
Komerční banky Spořicí konzervativní fond** –2,65 % –3,22 %
České spořitelny Vyvážený fond –3,00 % 10,20 %
Allianz Vyvážený fond –3,62 % 4,78 %
AXA Vyvážený fond*** –4,24 % 7,46 %
NN Vyvážený fond**** –4,42 % –3,54 %
České pojišťovny Vyvážený fond –4,85 % 9,40 %
ČSOB Vyvážený fond –5,88 % 7,78 %
České spořitelny Dynamický fond –6,00 % 15,80 %
Komerční banky Vyvážený fond –6,41 % 1,51 %
Allianz Dynamický fond –6,86 % 8,04 %
České pojišťovny Dynamický fond –9,13 % 9,94 %
NN Růstový fond***** –9,22 % 0,15 %
Komerční banky Dynamický fond –9,51 % 7,76 %
Conseq Globální akciový fond –9,69 % 48,12 %
ČSOB Dynamický fond –10,09 % 11,89 %

Poznámky: zdrojem dat jsou jednotlivé penzijní společnosti (tisková oddělení a v případě ČSOB web společnosti); * fond funguje až od 11/2017; ** fond funguje až od 8/2015;  *** fond funguje až od 1/2015,  je nástupcem zrušeného smíšeného fondu AXA, do celkového výnosu se ale počítá i výnos zrušeného fondu ; **** fond funguje až od 11/2014; ***** fond funguje až od 3/2015

skoleni_15_4

Transformované fondy budou výš

Zatímco výnosy u účastnických fondů jsou za loňský rok již známé, výsledky u transformovaných fondů penzijní společnosti zveřejní až po valných hromadách na jaře. Zatím serveru Měšec.cz poskytly některé jen odhady, penzijní společnost České spořitelny předpokládá výnos 0,5 procenta, u Komerční banky je odhad nad 0,5 procenta a AXA slibuje zhodnocení v rozmezí 0,85 až jedno procento. Ani transformované fondy tak loni neporazily – bez připočtení státního příspěvku – inflaci.

Připomeňme, že transformované fondy jsou smlouvy o bývalém penzijním připojištění, které přestaly penzijní společnosti prodávat na konci roku 2012. Většina lidí v nich ale zatím zůstává a nepřestupuje do nových účastnických fondů. Transformované fondy totiž kromě jiného nabízejí garanci takzvané kladné nuly, na kterou Češi slyší. Penzijní společnosti v těchto fondech tak každý rok musí přispat minimálně nulové zhodnocení, to se tak nikdy nemůže dostat nominálně do záporu.

Srovnání: Staré vs. nové fondy

Původně penzijní společnosti prodávaly penzijní připojištění. Od roku 2013 ale začala platit důchodová reforma prosazená vládou Petra Nečase. Ta kromě jiného změnila i fondy nabízené v rámci takzvaného třetího pilíře. Penzijní připojištění přestaly penzijní společnosti prodávat posledního listopadu v roce 2012, tyto fondy ale stále pro lidi, kteří do nich vstoupili, fungují. Jmenují se nově transformované fondy. Nové fondy, které penzijní společnosti nabízí od začátku roku 2013, se jmenují účastnické fondy. Zde jsou nejpodstatnější rozdíly mezi oběma typy fondů: 

  • Zatímco v transformovaných fondech musí penzijní společnost garantovat nezáporný výsledek každý rok, u účastnických fondů tato povinnost není. Mohou tak investovat i s odvážnější strategií, na druhou stranu s rizikem ztráty.
  • U nových fondů dále například neexistuje takzvaná výsluhová penze, při které je možné z transformovaných fondů vybrat po patnácti letech spoření polovinu peněz. Na druhou stranu například předdůchody je možné čerpat jen z nových účastnických fondů.
  • Liší se i maximální poplatky, které zákon umožňuje penzijním společnostem účtovat. U transformovaných fondů je to 0,8 procenta ročně ze spravovaných peněz a 10 procent ze zisku, tedy z ročního zhodnocení. U účastnických fondů je to 0,4 procenta u povinného konzervativního fondu a rovné jedno procento u všech dalších fondů za správu a 15 procent ze zisku (10 procent u povinného konzervativního).
  • Naopak se u obou typů fondu neliší třeba výše státního příspěvku ani možnost daňových odečtů. A od roku 2016 jsou i stejné podmínky pro věk nutný pro výplatu naspořených peněz. I v účastnických fondech je to 60 let a už ne hranice důchodového věku, jak tomu bylo původně od roku 2013 (u některých starších penzijních plánů pro transformované fondy může být věk pro výplatu stanoven i pod hranicí 60 let).

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).