Hlavní navigace

Koho a z jakých důvodů můžete vydědit? A musíte přepsat starší vydědění?

29. 6. 2018
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Od roku 2014 je více důvodů k vydědění. Co dalšího změnil nový občanský zákoník? A obstojí dříve napsané vydědění i dnes a v budoucnu? Platí i pro budoucno vydědění činěné před rokem 2014, nebo ho musíte napsat znovu?

Ne vždy si potomci zaslouží, aby se těšili z majetku, o nějž se přičinili jejich předci. Nezdárného syna nebo dceru a popřípadě i jejich potomky lze z majetkového nástupnictví, tedy dědění vyloučit jednostranným právním jednáním – vyděděním. Jde o váš vlastní právní úkon, ke kterému nikoho dalšího nepotřebujete, sepíšete si jej sami. Pouze v případě např. zdravotního handicapu k němu potřebujete pisatele, svědky nebo notáře a svědky.

Vyděděním zůstavitel odnímá svému potomkovi jako nepominutelnému dědici právo dědit, které by mu jinak ze zákona náleželo. Potomek tedy na základě takového právního úkonu nemá dostat žádný dědický podíl ze zůstavitelem zanechaného majetku, popř. má dostat méně, než by mu náleželo. Je totiž možné i jen částečné vydědění.

Potomek zůstavitele tak může být vyloučen z dědění části svého dědického podílu, např. bude vyděděn z poloviny svého podílu, a tak místo např. jedné čtvrtiny dědictví, na kterou by jako nepominutelný dědic měl nárok, bude dědit jen jednu osminu majetku. Nebo může být částečným vyděděním vyloučen z dědění majetku určitého druhu, např. nemovitostí. 

Vydědit lze jen děti a jejich potomky

Vydědit lze pouze nepominutelné dědice, což jsou děti zůstavitele, a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Nikdo jiný nemůže být nepominutelným dědicem. Nikoho jiného než své děti a děti těchto dětí proto nemůžete vydědit. Pokud si nepřejete, aby dědili jiní lidé kolem vás – manželka, sourozenci, rodiče atp., kteří by po vás mohli dědit, musíte majetek odkázat závětí někomu jinému.

Kdy vydědění platí i pro vnuky a vnučky

Do 31. 12. 2014 platilo, že pokud to zůstavitel v listině o vydědění výslovně stanovil, vztahovaly se důsledky vydědění i na jeho potomky. Pokud tedy zůstavitel nevydědil i potomky svého dítěte, pak jeho vnuci a vnučky dědily. Od 1. 1. 2014 platí, že přežije-li vyděděný potomek zůstavitele, nedědí ani potomci vyděděného potomka, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli. Nedožije-li se vyděděný potomek smrti zůstavitele, pak jeho potomci dědí vyjma těch, kteří jsou samostatně vyloučeni z práva dědického.

Pakliže tedy nyní vyděděný potomek přežije zůstavitele, nedědí ani jeho potomci. A to aniž by to muselo být výslovně uvedeno v listině o vydědění. Toto pravidlo může zůstavitel odlišnou vůlí vyloučit. Jestliže však zemře vyděděný potomek dříve než zůstavitel, potom jeho potomci dědí mimo těch, kteří jsou samostatně vyloučeni z dědického práva.

Dva nové důvody k vydědění

Starý občanský zákoník znal čtyři důvody k vydědění, nový občanský zákoník jich upravuje šest. Vydědění z jakýchkoliv jiných důvodů než stanovených zákonem je neplatné, důvody vydědění nelze rozšiřovat.

Novinkou je také skutečnost, že od 1. 1. 2014 již není třeba uvádět do listiny o vydědění důvod, pro nějž zůstavitel svého potomka vydědil. Postačí, pokud zákonný důvod, pro který zůstavitel svého potomka zbavil dědictví, stále trvá a lze jej prokázat.

Je tomu prý tak proto, aby nebyl potomek společensky denunciován, takže je ponecháno na vůli zůstavitele, zda důvod vydědění uvede, nebo ne. Pokud opravdu chcete dosáhnout svého, rozhodně doporučuji důvod vydědění uvést.

4 důvody vydědění do 31. 12. 2013 6 důvodů vydědění od 1. 1. 2014
Potomek v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech. Potomek neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi.
Potomek o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl. Potomek o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl.
Potomek byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně 1 roku. Potomek byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze.
Potomek trvale vede nezřízený život. Potomek vede trvale nezřízený život.
Potomek je nezpůsobilý dědit, a proto je z dědického práva vyloučen.
Potomek je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl.

1) Neposkytnutí pomoci

Prvním důvodem, pro který lze nepominutelného dědice vydědit, je neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi. Pod pojem nouze lze jistě zařadit i dřívější pojem nemoc a stáří. Půjde o situace, kdy zůstavitel není schopen se sám o sebe postarat. Je však nutno zohlednit i možnost a schopnost potomka se o svého rodiče postarat. Potřebnost pomoci je třeba posoudit s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu, zejména ke stupni neschopnosti zůstavitele pomoci si sám, k zaopatření zůstavitele jinými osobami (např. manželkou či dalšími potomky) nebo příslušnými zařízeními a institucemi (jako jsou zdravotnická zařízení, domovy seniorů, pečovatelská služba apod.)

2) Neprojevování zájmu

Opravdový zájem si můžeme představit jako snahu o pravidelný styk dědice se zůstavitelem, trvalý zájem z jeho strany o zdravotní stav zůstavitele, o jeho životní problémy, nálady atd. Vydědění přichází v úvahu jen tam, kde zůstavitel o blízký příbuzenský vztah s potomkem sám opravdu stojí, kde se ho nezájem potomka osobně citově dotýká a kde mu tento stav vadí.

Jestliže potomek o zůstavitele neprojevoval zájem proto, že ani zůstavitel neprojevoval zájem o potomka, nelze bez dalšího objasňování konkrétních okolností jejich vztahu v případném sporu, kdy potomek bude chtít vydědění zneplatnit, dospět k závěru, že by neprojevování takového zájmu ze strany potomka bylo důvodem k vydědění.

I v tomto případě je nutno vše posuzovat individuálně. Pokud potomci žijí třeba v zámoří, pak osobní návštěva jednou do roka či telefonát jednou za měsíc lze považovat za dostatečné projevení zájmu na rozdíl od situace, kdy jiný potomek žije třeba v sousední obci.

3) Odsouzení za trestný čin

Změnu, kterou přinesl nový občanský zákoník oproti zrušenému občanskému zákoníku, je možno spatřovat především v tom, že již nezáleží na typu zavinění trestného činu a délce trestu odnětí svobody, ale na charakteru trestného činu. Zvrhlou povahu pachatele je nutno posoudit nejen z hlediska obecné morálky, ale i se zřetelem k tomu, nakolik se konkrétní trestný čin dotýká zůstavitelovy cti a též důstojnosti a vážnosti jeho rodiny.

Důvodová zpráva k návrhu nového občanského zákoníku jako příklad uvádí, že kdo byl sám odsouzen jako recidivista za opakované krádeže, těžko může vydědit potomka odsouzeného rovněž za krádež.

Určitě bude důvodem k vydědění zavrženíhodný skutek posouzený jako závažný trestný čin znásilnění, pohlavního zneužívání, vraždy, loupeže apod., nicméně bude jím jistě i čin, který je postihován trestním právem mírněji, ale zaslouží si potrestání v oblasti dědického práva, jako třeba týrání zvířete, tím spíše pokud by bylo přímo zůstavitelovo. Naproti tomu neměly by být důvodem vydědění skutečnosti jako třeba hospodská rvačka na vesnické zábavě apod.

4) Vedení nezřízeného života

Využití důvodu vedení nezřízeného života k vydědění je zřejmě nejproblematičtější. Každý si pod „trvalým vedením nezřízeného života“ zajisté představí něco jiného. Nezřízeným životem zřejmě budou různé kombinace negativních jevů v životním stylu potomka, např. závislost na alkoholu či jiných návykových látkách, vyhýbání se práci a jiné poctivé výdělečné činnosti, získávání prostředků nečestným způsobem, kupř. žebráním, páchání drobné trestné činnosti, nestarání se o svou rodinu, nepečování o dítě, neplacení výživného apod.

Tyto negativní jevy v životním stylu potomka musejí mít trvalejší ráz, dle intenzity a závažnosti musejí trvat spíše léta než měsíce. Nicméně uvedené důvody nelze vždy přijmout bez výhrad. Alkoholismus stejně jako závislost na omamných látkách lze považovat za duševní poruchu, kterou je potřeba léčit.  

Ostatně k tomuto důvodu vydědění a jeho zpochybnění jsme již přinesli samostatný článek, a to o rozsudku Nejvyššího soudu ČR z června roku 2017 (spis. zn. 21 Cdo 2547/2016), který určil, že naplnění tohoto důvodu k vydědění „přichází v úvahu jen tam, kde vedení nezřízeného života potomkem není bezprostředním a hlavním důsledkem nedostatečného uspokojení důležitých psychických či fyzických potřeb potomka v jeho dětském či mladistvém věku, případně zcela chybějícího či disharmonického rodinného zázemí, na němž se zůstavitel sám podílel“.

5) Dědická nezpůsobilost

Novým důvodem vydědění, který přinesl nový občanský zákoník (o. z.), je možnost vydědit potomka, který je nezpůsobilý dědit, a proto je z dědického práva vyloučen.

Podle § 1481 o. z. je z dědického práva vyloučen ten, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul.

Dále § 1482 o. z. uvádí, že pokud probíhá v den zůstavitelovy smrti řízení o rozvod manželství zahájené na zůstavitelův návrh podaný v důsledku toho, že se manžel vůči zůstaviteli dopustil činu naplňujícího znaky domácího násilí, je zůstavitelův manžel vyloučen z dědického práva jako zákonný dědic. Důvodem je rovněž zbavení rodičovské odpovědnosti z důvodu jejího zneužívání či zanedbání.

6) Zadlužení a marnotratnost

Nově lze vydědit také nepominutelného dědice, jenž je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že je zde obava z nezachování jeho povinného dílu pro jeho děti. Pak je možno potomka vydědit, ale pouze tak, že jeho přinejmenším povinný díl na dědictví bude odkázán právě jeho dětem nebo dalším potomkům vyděděného potomka, tedy vnučkám nebo vnukům nebo pravnučkám či pravnukům zůstavitele.

Vyděděný potomek tak nedostane nic, ale to, co by mu náleželo, musí zůstavitel odkázat jeho potomkům, tedy svým vnoučatům, popř. pravnoučatům. Co se týká marnotratnosti, lze si pod ní představit především život nad poměry. 

Musíte dřívější vydědění opravit?

Sepsali jste vydědění dříve, podle pravidel zrušeného občanského zákoníku, a stále jste mezi námi a těšíte se ze života, ale ne z potomků? Platí jejich vydědění, nebo je musíte učinit znovu? Podle § 3028 odst. 1 o.z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti – 1. 1. 2014; podle § 3028 odst. 3 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti o. z., jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé dosavadními právními předpisy.

Podle § 3072 o. z., zemřel-li zůstavitel po dni nabytí účinnosti o. z., tedy po 31. 12. 2014, a odporuje-li jeho prohlášení o vydědění právním předpisům účinným v době, kdy bylo učiněno, považuje se za platné, vyhovuje-li tomuto zákonu. Takže dříve učiněná vydědění stále platí.

skoleni_15_4

A navíc vám plyne z § 3072 o. z. výhoda pro případ, že jste při sepisování vydědění dříve udělali chybu – zapomněli specifikovat důvod vydědění, neuvedli jste, proč potomka vyděďujete. Podle zrušeného občanského zákoníku by sice bylo vydědění neplatné, potomek by jej mohl zpochybnit, ale teď už se považuje za platné.

Použitá literatura: Nový občanský zákoník zavádí nové důvody vydědění, www.muj-pravnik.cz, 31. 3. 2014

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).