Hlavní navigace

Když porušíte bezpečnostní předpisy práce a zraníte se, nemusíte dostat odškodnění

14. 1. 2021
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Počínáte si lehkomyslně a riskujete při práci? Pokud dodržíte bezpečnostní předpisy, odškodnění za pracovní úraz vám sníží, ale nepřipraví vás o něj zcela. Jakmile se ale zraníte v důsledku nedodržení bezpečnostních předpisů, odškodnění se nedočkáte.

Zaměstnanec má nárok na odškodnění veškeré újmy, kterou mu přinesl pracovní úraz. (Zaměstnavatel je mu povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Při pracovním úrazu musí dorovnat ztrátu příjmu a uhradit věcnou škodu.)

Ale není tomu tak vždy. Zaměstnavatel se může podle okolností případu zbavit své odpovědnosti zčásti, nebo úplně. Zaměstnanec pak získá jen částečné (poměrné) odškodnění, ale také nemusí dostat žádné.

Přečtěte si, co vám náleží, pokud se zraníte v práci při plnění pracovních úkolů: Při pracovním úrazu musí dorovnat ztrátu příjmu a uhradit věcnou škodu. Na co máte nárok?

Zákoník práce umožňuje, aby se zaměstnavatel své odpovědnosti za určitých, v zákoně uvedených podmínek zcela, nebo zčásti zprostil. Důvodem, pro který se může za splnění v zákoně stanovených předpokladů zcela zprostit své odpovědnosti, je buď porušení bezpečnostních předpisů, nebo opilost zaměstnance, jestliže tyto důvody byly jedinou příčinou škody.

Zčásti se zaměstnavatel své odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že příčin škody sice bylo více, ale že uvedené důvody přesto byly jednou z nich. Třetím důvodem, avšak jen pro částečnou liberaci zaměstnavatele, je tzv. lehkomyslnost.

Když si zaměstnanec počíná lehkomyslně

Zaměstnavatel se (dle § 270 odst. 2 písm. b) zákoníku práce ZP) zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu (která vznikla zaměstnanci z důvodu pracovního úrazu) zčásti, prokáže-li, že vznikla proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), jednal lehkomyslně. Jinak řečeno musel si vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví.

Jedná se zejména o případy, kdy způsob jednání zaměstnance při určitém pracovním úkonu neupravuje žádný bezpečnostní předpis, pravidlo nebo pokyn. Kdy se však zaměstnavatel může zprostit částečně odpovědnosti, prokáže-li, že jednání zaměstnance lze charakterizovat jako nebezpečné riskování nebo hazardérství, kdy si zaměstnanec vzhledem ke konkrétní časové i místní situaci na pracovišti počíná způsobem, při němž vědomě podstupuje riziko hrozícího nebezpečí újmy na zdraví. Lehkomyslnost, hazardérství zaměstnance proto částečně zbavuje zaměstnavatele odpovědnosti za případný pracovní úraz.

Jistě, ono to nemusí být vždy jen projevem machrování zaměstnance. Něco se děje, hoří úkoly, hoří termíny, zaměstnanec se pustí do riskantní práce, třeba opravy, aby se nečekalo na servisní firmu, protože má obavu o prémie. Může také pracovat v úkolové mzdě. A když práce stojí, pak vlastně nevydělává…

Nevíme, jestli tomu tak bylo v případě řešeném Nejvyšším soudem (spis. zn. 21 Cdo 1798/2020). Neplyne to z písemného vyhotovení rozsudku (ze dne 15. 9. 2020), který je veřejnosti k dispozici. Nicméně tento případ zaslouží pozornost.

Přišel o 4 prsty při opravě stroje

K úrazu zaměstnance (a to mechanickému rozdrcení prstů na ruce) došlo tak, že zaměstnanec krátkým kovovým šroubovákem čistil zaseknutou rolnu granulátoru (na výrobu pelet), který však před tím nebyl uveden do klidového stavu (byl pod proudem). Po uvolnění se rolna roztočila a rotující součásti stroje vtáhly ruku zaměstnance mezi sebe a stroj mu rozdrtil čtyři prsty na levé ruce.

Zaměstnanec se domáhal odškodnění úrazu, a to náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhrady (renty) za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, bolestého, náhrady za ztížení společenského uplatnění a nákladů spojených s léčením. Spory o odškodnění pracovního úrazu, pokud není situace jednoznačná, jsou velmi složité. Bylo tomu tak a je tomu tak i v tomto případě. A tak není divu, že soudy věc (spor o odškodnění) opakovaně projednaly.

Až odvolací soud dospěl k názoru, že když zaměstnanec čistil stroj, který byl pod proudem, a to železným nástrojem, lze takové jednání posoudit jako lehkomyslné, a je tak dán liberační (pro zaměstnavatele osvobozující) důvod podle § 367 odst. 2 písm. b) ZP, nyní dle § 270 odst. 2 písm. b) ZP, a to v rozsahu dvou třetin. Takže soud dovodil, že zaměstnanec má nárok na jen třetinové odškodnění pracovního úrazu.

Porušení předpisů k BOZP je stopkou odškodnění

Věc se ale dostala k Nejvyššímu soudu. Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 1798/2020, ze dne 15. 9. 2020, vyložil: Je-li úraz zaměstnance (mechanismus jeho vzniku) následkem porušení existujícího pokynu k zajištění bezpečnosti práce, jinak řečeno, je-li dána příčinná souvislost mezi úrazem zaměstnance a porušením pokynu k zajištění bezpečnosti práce, nepřichází v úvahu liberační důvod (podle § 367 odst. 2 písm. b) ZP (aktuálně § 270 odst. 2 písm. b)). I kdyby (v obecné rovině) chování zaměstnance bylo také možno posoudit jako chování zjevně lehkomyslné.

Již ve stanovisku (ze dne 19. 6. 1980, spis. zn. Cpj 11/80) Nejvyšší soud zdůraznil, že liberační důvod, spočívající v lehkomyslném chování zaměstnance, přichází v úvahu pouze tehdy, pokud zaměstnanec neporušil bezpečnostní předpisy. Na uvedené závěry Nejvyšší soud navázal následně také v rozsudku (ze dne 3. 4. 2017, spis. zn. 21 Cdo 1739/2016), kde poukázal na to, že se jedná o případy, kdy způsob jednání zaměstnance při určitém pracovním úkonu neupravuje žádný bezpečnostní předpis, pravidlo nebo pokyn.

Kdy se však zaměstnavatel může zprostit částečně odpovědnosti, prokáže-li, že jednání zaměstnance lze charakterizovat jako nebezpečné riskování nebo hazardérství, kdy si zaměstnanec vzhledem ke konkrétní časové i místní situaci na pracovišti počíná způsobem, při němž vědomě podstupuje riziko hrozícího nebezpečí újmy na zdraví.

Liberační důvod spočívající v lehkomyslném jednání žalobce tak může být uvažován teprve tehdy, jestližev příčinné souvislosti s pracovním úrazem není možné vytýkat zaměstnanci jakékoli porušení předpisů ani pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Bezpečností předpis zakazoval okamžitou opravu stroje

Jenomže, jak se prokázalo, u zaměstnavatele existoval přinejmenším bezpečnostní pokyn (předpis), podle nějž bylo zakázáno používat k čištění stroje šroubovák, a dále pokyn (předpis), podle nějž bylo možno stroj čistit pouze při vypnutém stavu elektrického zařízení.

Přičemž zaměstnanec měl oba tyto předpisy při manipulaci s granulátorem (jeho čištění) porušit. Pokud by dodržel onen bezpečnostní pokyn (nešťourat se ve stroji, je-li pod proudem, resp. není-li v klidové poloze), k úrazu by nedošlo – rolny by se nemohly roztočit a vtáhnout jeho ruku do stroje.

Pakliže tedy odvolací soud připustil v uvedeném sporu o odškodnění pracovního úrazu existenci liberačního důvodu (podle § 367 odst. 2 písm. b) ZP, nyní dle § 270 odst. 2 písm. b) ZP), pochybil.

Připomeňme, že ze 2/3 (byl tedy pro třetinové odškodnění zaměstnance) není jeho právní hodnocení správné. Nejvyšší soud proto rozhodnutí odvolacího soudu svým rozsudkem (spis. zn. 21 Cdo 1798/2020, ze dne 15. 9. 2020) zrušil.

Zaměstnanec nejspíš nic nedostane

Zaměstnanec se tak nejspíš žádného odškodnění nedočká. Bude mít nejspíš nárok na invalidní důchod, ale ani to nemůžeme předjímat. Je otázkou, zda o něj požádá a jak jeho zdravotní stav posoudí posudkové orgány.

Ale nebude mít nárok na odškodnění pracovního úrazu od zaměstnavatele, resp. jeho úrazové pojišťovny, třeba na pravidelnou rentu, o jejíž valorizaci jsme vás informovali: Zničil vám pracovní úraz zdraví? Od 1. ledna 2021 dostanete víc peněz

Při porušení existujícího pokynu k zajištění bezpečnosti práce nepřichází v úvahu liberační důvod lehkomyslnosti zaměstnance vedoucí k částečnému osvobození zaměstnavatele za odpovědnost za pracovní úraz.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.