Hlavní navigace

Kdy musí podat daňové přiznání i zaměstnanec nebo podnikatel s paušální daní?

17. 3. 2022
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos Inc.
Povinnost podat daňové přiznání někdy vznikne i poplatníkům, kteří od ní obecně bývají osvobozeni. Kdy musí podat daňové přiznání podnikatelé v režimu paušální daně a kdy zaměstnanci?

Blíží se konec řádného termínu pro podání daňového přiznání v papírové podobě. Dnes se proto zaměříme na poplatníky, kteří mají povinnost podat přiznání k dani z příjmů. I ty, na které se obecně tato povinnost většinou nevztahuje.

Kdy vzniká povinnost podat daňové přiznání

Povinnost daňového subjektu podat daňové přiznání upravuje § 38g zákona o daních z příjmů (ZDP). Podle něj musí přiznání podat každý:

  • jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 15 000 Kč (pokud nejde o příjmy osvobozené, příjmy, jež se daní srážkou dle zvláštní sazby daně (§ 36 ZDP),
  • kdo vykazuje daňovou ztrátu,
  • kdo má příjmy ze závislé činnosti dle § 6 ZDP pouze od jednoho, anebo postupně od více zaměstnavatelů a nepodepsal u nich na dané období prohlášení k dani dle § 38k ZDP,
  • kdo má vedle příjmů ze závislé činnosti (vyjma příjmů osvobozených a příjmů daněných srážkou dle § 36 ZDP) i jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6000 Kč,
  • kdo je uvedený v § 2 odst. 3 ZDP (daňový nerezident), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) nebo g) ZDP, nebo daňové zvýhodnění, anebo nezdanitelnou část základu daně,
  • komu byly vyplaceny nebo kdo jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány v jeho prospěch,
  • kdo má příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP,
  • kterému tak stanoví § 239 a následující daňového řádu v případě úmrtí poplatníka a dále poplatník dle § 244 daňového řádu v souvislosti s insolvenčním řízením (v těchto případech se postupuje dle § 38ga a § 38gb ZDP),
  • jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP,
  • u něhož došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti,
  • kdo je správcem daně k podání daňového přiznání vyzván (§ 135 odst. 1 daňového řádu).

Většina z nás paragrafy v hlavě nenosí. Může pak jednomu přijít s podivem, když se povinnost podat daňové přiznání vztáhne i na poplatníky, u nichž to obecně nebývá zvykem. Jednou takovou skupinou jsou zaměstnanci, kteří daň platí ze svého příjmu každý měsíc, ale odvádí ji za ně zaměstnavatel, který zároveň většinou po skončení roku také provádí tzv. zúčtování daně. Zaměstnanci tak většinou zůstávají povinnosti „přiznat se“ ušetřeni.

Další skupinou jsou podnikatelé, kteří vstoupili do režimu paušální daně, jehož benefitem je snížení administrativy kolem odvodů. Ti v drtivé většině nemusí podávat daňové přiznání ani přehledy pro zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení. Jako všude jinde i u paušální daně ale platí výjimky.

Kdy musí podnikatelé v režimu paušální daně podat přiznání?

Podnikatel v režimu paušální daně musí podat daňové přiznání v případě, že mu vznikne jiný příjem než ze samostatné činnosti, jež bude vyšší než 15 000 Kč.

Může jít o:

  • příjem z kapitálového majetku (§ 8 ZDP),
  • příjem z nájmu (§ 9 ZDP),
  • tzv. ostatní příjmy (§ 10 ZDP).

Dále musí takový podnikatel podat daňové přiznání i v situaci, kdy bude mít příjmy ze zaměstnání, které není zdaněné srážkovou daní (např. dohoda o pracovní činnosti nad 3500 Kč měsíčně nebo dohoda o provedení práce nad 10 000 Kč měsíčně, uzavřená pracovní smlouva o pracovním poměru apod.).

Pokud na konci roku zjistíte, že jste nesplnili zákonné podmínky pro stanovení paušální daně, podáte daňové přiznání, ve kterém uvedete všechny příjmy, včetně těch ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP).

Na výslednou daň z příjmů se pak započtou zaplacené paušální zálohy na daň z příjmů a případné další sražené zálohy (zálohy sražené zaměstnavatelem apod.). I přesto, že kvůli výše zmíněným důvodům vznikla povinnost podat přiznání, můžete i nadále v následujícím roce v paušálním režimu setrvat.

Existují však i situace, kvůli kterým je nutné podat v paušálním režimu daňové přiznání a zároveň pro další období není možné v paušálním režimu setrvat.

Jedná se o případ, kdy:

  • má podnikatel příjmy ze samostatné činnosti nad 1 000 000 Kč (s výjimkou osvobozených příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů, ze kterých je daň vybírána srážkou),
  • stal se plátcem DPH,
  • stal se společníkem veřejně obchodní společnosti,
  • stal se komplementářem v komanditní společnosti,
  • bylo vůči němu zahájeno insolvenční řízení,
  • žije dlouhodobě v cizině (daňový nerezident).

Takový poplatník v daňovém přiznání vyčíslí svou daň podle obecných pravidel (tj. jako by v paušálním režimu nebyli). Obdobně se bude postupovat i v případě veřejných pojistných, kdy vzniká povinnost podat pojistné přehledy na okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, uvádí Finanční správa.

Pokud tedy musíte v takových případech podat daňové přiznání, vztahuje se na vás také povinnost podat přehledy pro zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení.

Kdy musí podat daňové přiznání zaměstnanec?

Jak už jsme uvedli výše, za zaměstnance ve většině případů daně vyřeší zaměstnavatel. Jak z hlediska odvodu daně samotné, tak z hlediska ročního zúčtování, kdy jsou vyúčtovány zálohy na daň oproti celkové daňové povinnosti s ohledem na případné uplatnění odčitatelných položek od základu daně nebo daňových slev, které nebyly uplatněny během roku na měsíční bázi.

V některých případech si ale musí zaměstnanci vyřešit daně sami.

Poplatníci, kteří mají příjmy jen ze zaměstnání, mohou využít zjednodušený dvoustránkový formulář daňového přiznání, který najdete na našem daňovém portálu.

Například když v předchozím roce pracovali během měsíce souběžně pro dva a více zaměstnavatelů a u obou z nich byla odvedena zálohová daň. Tedy např. v situaci, kdy si k hlavnímu pracovnímu poměru vyděláváte jinde třeba na dohodu o provedení práce více než 10 000 Kč měsíčně nebo na dohodu o pracovní činnosti více než 3500 Kč měsíčně.

Dále se zaměstnanci musí přiznat i v případě, že měli kromě příjmů ze zaměstnání ještě jiné zdanitelné příjmy (z podnikání, nájmu apod.) nad 6000 Kč.

dan_z_prijmu

Povinnost podat přiznání zakládá i existence tzv. příležitostných příjmů, pokud v úhrnu nepřesáhnou 30 000 Kč. Nebo přijetí daru, u kterého nejsou splněné podmínky pro jeho osvobození od daně.

Zaměstnanec musí podat přiznání i v případě, že předčasně zruší a vybere penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění. Pak totiž musí dodanit uplatněné odpočty za 10 let zpět.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).