Hlavní navigace

Kdy budete muset přímo bývalému manželovi/manželce platit po rozvodu alimenty?

1. 3. 2018
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Kdy musíte platit alimenty bývalému manželovi? Z jakých důvodů máte jako rozvedený člověk nárok na finanční pomoc od bývalého manžela i léta po rozvodu? Je péče o děti důvodem, aby výživné dostaly nejen ony, ale i vy jako jejich matka?

Je všeobecně známo, že jako manželé máte vůči sobě vzájemnou vyživovací povinnost. A to podle § 697 odst. 1 NOZ v rozsahu, který vám oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Takže pokud jednomu z manželů jeho příjmy a majetkové možnosti nezajišťují dostatečnou životní úroveň, musí žádat o výživné u druhého z manželů. A případně si je vymoci i soudní cestou. Teprve až potom, co neuspěje, může žádat výživné po svých dětech nebo rodičích.

Účastníky soudního řízení jsou pak oprávněný – potřebný manžel jako žalobce a povinný manžel jako žalovaný. Žaloba na určení výživného se podává k okresnímu soudu podle místa bydliště žalovaného, tedy toho, po kom je výživné vymáháno. Jako žalobce musíte v žalobě konkrétně popsat všechny okolnosti a tvrzení svědčící pro vás. A dále také uvést konkrétní částku, kterou jako výživné požadujete, neboť soud v tomto případě nemůže překročit váš návrh.

Od 1. 1. 2014, kdy vstoupil v účinnost NOZ, podobně upravoval vzájemnou vyživovací povinnost manželů i zrušený zákon o rodině. Vyživovací povinnost mezi manžely vzniká uzavřením sňatku a zaniká právní mocí rozhodnutí o rozvodu manželství, pochopitelně též smrtí jednoho z vás. Vyživovací povinnost však někdy – za určitých podmínek – může přetrvat i po rozvodu. A do pravidel výživného pro rozvedeného manžela přinesl NOZ vícero změn.

Rozvodové smlouvy mohou být i o výživném

Stále platí, že na případné alimentační závazky po rozvodu můžete jako snoubenci nebo manželé, kteří sňatek berou spíše jako obchod, myslet již předem. A můžete si dohodnout v manželské majetkové smlouvě pravidla hospodaření a rozsahu a správy společného jmění podle § 716 a násl. NOZ i porozvodovou rentu (pravidelné peněžité plnění přispívající na živobytí po rozvodu). Ostatně § 718 odst. 2 NOZ výslovně říká, že smlouvou lze rovněž uspořádat majetkové poměry pro případ zániku manželství.

(Pokud však zmiňujeme téma majetkových manželských smluv, ačkoliv jde o jiné téma, tak na okraj radši poznamenáme, že takovou smlouvou nelze podle § 718 odst. 3. NOZ vyloučit ani změnit zákonná pravidla o obvyklém vybavení rodinné domácnosti. Ledaže jeden z vás opustil trvale domácnost a odmítá se vrátit, jakož i to, že smlouva o manželském majetkovém režimu nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu – zakazuje to § 719 odst. 1 NOZ) Výplatu vyživovací renty lze sjednat také v písemné smlouvě upravující vaše porozvodové poměry – tedy úpravu majetkových poměrů, bydlení a případného výživného – ve smyslu § 757 odst. 1 písm. c) NOZ. Taková dohoda urychlí a ulehčí rozvodové řízení. (Psali jsme o tom v článku Rozvod: Vše, co byste měli vědět, než se rozhodnete ukončit manželství, jakkoliv to bylo podle pravidel starého zrušeného občanského zákoníku, informace o rozvodové smlouvě platí i nadále.)

Pravidelná renta nebo jednorázové odbytné

Rozsah vyživovací povinnosti a způsob poskytování výživného se řídí vaší dohodou jakožto manželů nebo rozvedených manželů (§ 761 odst. 1 NOZ). Výživné ale nemusí mít jen formu opětujících se dávek, ale může být nahrazeno jednorázovým odbytným, což přichází v úvahu mezi lidmi z lépe situovaných vrstev společnosti. (Tady radši ještě jednou zdůrazníme, že vyplatit se jednorázovým odbytným můžete z vyživovací povinnosti vůči bývalému manželovi, ale ne z alimentů určených dětem, jak jsme o tom psali v článku S výživným neexperimentujte. Jednorázové odbytné vám neprojde a „vyplatit“ se nejde.) Pokud je výživné takto nahrazeno odbytným, zanikne vám jeho vyplacením právo na výživné. Jinak vám právo na výživné na rozvedeného manžela zanikne podle § 763 NOZ v případě, že uzavřete nové manželství nebo vstoupíte do registrovaného partnerství.

Pokud se manželé nedohodnou, může získat výživné ten, kdo není schopen se sám živit

Pokud se nedohodnete o výživném, může potřebný bývalý manžel podle § 761 odst. 2 NOZ navrhnout, aby o vyživovací povinnosti druhého manžela rozhodl soud. Není-li totiž rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu podle § 760 odst. 1 NOZ jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost. A to v případě, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.

Požadovat výživné i po skončení manželství tak může např. matka celodenně pečující o děti (tedy nejen výživné pro ně, ale i pro sebe – ale jen po určitou dobu a za určitých podmínek, jak si ukážeme na pozadí jednoho velmi zajímavého případu řešeného Ústavním soudem – usnesení ÚS spis. zn. III. ÚS 3180/17, ze dne 31. 10. 2017, které si přiblížíme příště), anebo třeba starší žena, která se za trvání manželství věnovala výhradně péči o rodinu a domácnost, a ztratila proto možnost pracovního uplatnění. Musí vždy jít o objektivní neschopnost se živit sám. Neuspěje proto ten, kdo se úmyslně vyhýbá obživě prací apod.

K řízení o rozvodu a určení výživného je příslušný okresní nebo obvodní soud, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště v ČR. Není-li takového soudu, pak okresní soud určený podle bydliště žalovaného.

Vyšší alimenty jako trest za rozvrat manželství

Manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, může podle § 762 odst. 1. NOZ navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela i v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň. Právo rozvedeného manžela na výživné lze v tomto případě považovat za důvodné jen po dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu tří let od rozvodu.

Výživné pro rozvedeného manžela totiž může být a zásadně je nižší než výživné za trvání manželství. Jde o příspěvek na výživu, jež má postačovat k zajištění existenčních, nikoliv nadstandardních, potřeb. Rozvedenému manželovi, který není schopen se živit sám, má být zajištěna výživa přiměřená.

Oprávněný manžel si po rozvodu už nemůže nárokovat zajištění stejné hmotné a kulturní úrovně s bývalým manželem až na uvedenou výjimku, pokud je rozvodem závažně poškozen, a přitom rozvod manželství, s nímž nesouhlasí, resp. nesouhlasil, převážně nezapříčinil. Nárok na vyšší sankční výživné však není oprávněn požadovat podle § 762 odst. 2 NOZ, dopustil-li se vůči druhému manželovi jednání, které naplňuje znaky domácího násilí, ač by jinak podmínky přiznání práva na vyšší výživné splňoval.

Pokud soud shledá zákonem stanovené podmínky splněnými, může tedy převážně nevinnému bývalému manželovi přiznat výživné až do stejné výše, jako kdyby účastníci rozvodového řízení byli stále manžely, nejdéle ovšem na dobu 3 let od rozvodu. Oprávněnému tak bude zajištěna i nadále nesnížená hmotná a kulturní úroveň. Takové alimentační plnění představuje v podstatě sankci za rozvrat manželství.

Není mi však zřejmé, zda může být takové výživné přiznáno jen při splnění podmínek uvedených v § 762 NOZ (tedy závažná újma na straně oprávněného, nesouhlas s rozvodem a nezavinění rozvratu manželství) a není třeba, aby byly splněny podmínky § 760 odst. 1 NOZ (tedy neschopnost se sám živit), z čehož se vycházelo při interpretaci a aplikaci obdobných pravidel dřívějšího zákona o rodině, anebo musejí být splněny všechny podmínky.

Po uplynutí doby 3 let může bývalý manžel uplatnit nárok na výživné v nižším rozsahu, pokud trvá stav jeho odkázanosti z důvodu, že není schopen se živit sám. Žaloba se pak podává k okresnímu soudu podle místa bydliště žalovaného.

Z čeho bude soud vycházet

Soud při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme podle § 760 odst. 2 NOZ zřetel na to, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda

skoleni_15_4

  • si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka,
  • si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem,
  • se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost,
  • se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželi nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo
  • je dán jiný obdobně závažný důvod.

Na jak dlouho

Jak už bylo řečeno, zákon časově neohraničuje trvání vyživovací povinnosti mezi rozvedenými manžely, pouze limituje případný nárok na zvýšené výživné ve smyslu § 762 odst. 1. NOZ dobou 3 let, přičemž právo na výživné zaniká smrtí jednoho z bývalých manželů (alimentační povinnost ani právo nepřechází na dědice) nebo pokud oprávněný manžel vstoupí do nového manželství či do registrovaného partnerství. (V r. 2005 neuspěl legislativní pokus sjednotit časové omezení pro přiznání výživného pro rozvedeného manžela, resp. časově limitovat i vyživovací povinnost z důvodu neschopnosti samostatné obživy oprávněného rovněž dobou 3 let po rozvodu.)

Nicméně stejně jako může potřebný rozvedený manžel navrhnout stanovení vyživovací povinnosti povinnému manželovi, může povinný manžel žalovat na ukončení vyživovací povinnosti, jak vyplývá i z rozhodnutí Ústavního soudu (spis. zn. III. ÚS 3180/17, ze dne 31. 10. 2017), které jsme uvedli, ale přiblížíme pro jeho zajímavost příště v dalším pokračování problematiky výživného pro rozvedeného manžela. (Obdobnými situacemi, ukončováním vyživovací povinnosti nebo jejím snižováním, pokud jde o výživné pro děti, jsme se zabývali v článcích Zvýšit výživné lze rychle, ale na snížení budete čekat, Kdo a kdy je povinen vrátit výživné/alimenty?, Věčný student chtěl po otci vyšší výživné, místo toho nedostane žádné.)

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).