Hlavní navigace

Kdo neplatí včas, toho čekají vyšší sankce. Úroky z prodlení se už podruhé zvýší

Autor: Isifa.com
Richard W. Fetter

Když dlužník nezaplatí včas, může chtít věřitel navíc k jistině (základní částce) dluhu i úroky z prodlení. Ty se po několika letech zvýšily od 1. ledna 2018 a znovu od 1. července téhož roku.

Doba čtení: 4 minuty

Po dlužníkovi, který se zpozdí s placením závazku (dluhu), tedy se ocitne v prodlení se splácením peněžité částky čili svůj dluh slovy zákona řádně a včas neplní, může věřitel, který sám řádně splnil své povinnosti, které má vůči dlužníkovi on, požadovat vedle zaplacení samotného dluhu, samotné dlužné částky (jistiny), i úroky z prodlení. Jejich výši si mohou věřitel a dlužník dohodnout v libovolné výši – ta však nesmí být nepřiměřená.

Kdyby věřitel po dlužníkovi v tísni, kterému půjčuje peníze, požadoval lichvářské úroky, tak by se jich nejen nedočkal, ale navíc by mu ještě hrozil trestní postih. Viz pojem lichva, kdy podle § 1796 NOZ je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru, neplatná.

Pokud si věřitel a dlužník, a nemusí přitom jít vždy jen o půjčení peněz, ale třeba splácení ceny díla, služby atp., výši smluvních úroků nedohodnou, uplatní se úroky zákonné – úroky ve výši stanovené zákonem, resp. nařízením vlády, protože zákon zmocňuje ke stanovení výše úroků vládu a vláda zase výši úroků odvozuje od sazeb České národní banky, aby nemusela své nařízení často měnit.

Podle repo sazby ČNB

Výše úroku z prodlení odpovídá podle platného nařízení vlády ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Výše úroku z prodlení se tedy neodvíjí od repo sazby platné v době (v den), kdy se dlužník dostal do prodlení, tedy sazby, která platí první den po dni, v němž měl dlužník zaplatit, nýbrž od repo sazby platné v první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení.

Pokud se dlužník dostal do prodlení např. 4. dubna určitého roku, uplatní se vůči němu úroky z prodlení určené ke dni 1. ledna tohoto roku (podle repo sazby účinné k 1. lednu), pokud se dostane do prodlení kupř. 10. října, uplatní se vůči němu úroky určené ke dni 1. července (podle repo sazby stanovené k tomuto dni).

Inflace zvyšuje a zase znovu bude zvyšovat sankci pro dlužníky

Ačkoliv se předpokládá, že výše úroků z prodlení se často mění s ohledem na vývoj ekonomiky, inflace, měnověpolitických nástrojů – a v minulosti tomu tak také bylo (pokud vás zajímají úroky za dřívější období, nahlédněte do našeho přehledu a uvedené tabulky, kde uvidíte historii vývoje výše úroků), tak po určité období velice dlouho (od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2017) činily úroky z prodlení stále 8,05 % ročně, protože repo sazba ČNB v tu dobu stagnovala na 0,05 %. (0,05 % navýšených o 8 procentních bodů.)

Ve druhém pololetí 2017 se ovšem příslušná sazba dvakrát zvýšila, nejprve na 0,25 a potom na 0,5 %. Tato posledně uvedená sazba platila k 1. lednu 2018, a proto po delší době narostly úroky z prodlení od 1. ledna 2018 na 8,5 %. (0,5 % + 8 procentních bodů.)

Pokud se tedy dlužník dostal do prodlení od 1. července 2013 do 31. prosince 2017, může po něm věřitel požadovat úroky ve výši 8,05 % p.a. Pokud se dlužník dostal do prodlení od 1. ledna 2018 do 30. června 2018, může věřitel chtít úroky ve výši 8,5 % p.a.

V 1. pololetí 2018 se repo sazba ČNB také dvakrát zvýšila – nejprve na 0,75 % a podruhé, a to bude pro výši úroků z prodlení od 1. 7. 2018 rozhodující, aktuálně od 28. 6. 2017 na 1 %. Úroky z prodlení proto budou pro prodlení započatá od 1. 7. 2018 činit 9 % p.a. (1 % + 8 procentních bodů.)

Radši si ještě jednou podtrhněme, abyste správně vypočítali úroky z prodlení, protože se zase mění, resp. začínají měnit častěji, že pro určení jejich výše není rozhodující, od kterého data věřitel úroky požaduje (vůbec je totiž nemusí požadovat už od prvního dne prodlení, ale klidně od pozdějšího data, kdy mu došla s dlužníkem trpělivost), nýbrž den, kdy se dlužník dostal do prodlení. Tento den je rozhodující i zpětně.

Od kdy do kdy úroky účtovat a jak?

Úroky z prodlení může věřitel dlužníkovi napočítat od 1. dne prodlení, tedy ode dne následujícího po dni, v němž mělo být zaplaceno, až do posledního dne prodlení, kterým je den, kdy dlužník konečně aspoň dodatečně zaplatil. Může mu je napočítat i od pozdějšího data, jak jsme naznačili, ale pro jejich výši je určující výše zákonných úroků ke dni započetí prodlení dlužníka, tedy výše repo sazby ČNB platná k 1. dni kalendářního pololetí, v němž se dlužník dostal do prodlení.

Vzorec výpočtu

Výpočet úroků z prodlení za určité období (prodlení s úhradou dluhu), jestliže prodlení nastalo po 30. 6. 2010, lze shrnout v tomto jednoduchém vzorci:

úrok za určité období (prodlení) v daném kalendářním roce v Kč = dlužná částka v Kč x příslušná roční úroková sazba v % / 100 x počet dnů určitého prodlení (od 1. dne prodlení, resp. od 1. dne dalšího kalendářního roku, v němž pokračuje prodlení, do dne úhrady dluhu včetně, resp. do posledního dne příslušného kalendářního roku, v němž trvá prodlení, včetně) / počet dnů daného kalendářního roku.

Vzorce pro výpočet úroků prodlení v dřívějších dobách naleznete v článku Jak správně spočítat úroky z prodlení?

Na další rizika vyplývající z nikoliv včasného splácení dluhů jsme upozornili v článku  Musíte platit dluhy i v sobotu, v neděli nebo o svátcích? Kdy ztrácíte výhodu splátkového kalendáře? 

Věřitele jsme nabádali k opatrnosti v článku Pozor, aby se půjčka nepromlčela dříve, než vyzvete ke zaplacení dluhu.

Našli jste v článku chybu?