Hlavní navigace

Kdo a kdy po vás dědí, když nenapíšete závěť?

20. 11. 2017
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Když závěť napíšete, je dědictví jasné. I tak ale nesmíte opomenout vaše potomky. Když ale žádnou závěť nenapíšete, dědí se podle zákona a podle dědických tříd.

Každý má podle nového občanského zákoníku právo za svého života sepsat závěť, ve které se rozhodne, komu odkáže svůj majetek. O tom, jak závěť sepsat, jsme již psali v článku Jak sepsat závěť? Notářská komora ČR ale v současné době zveřejnila několik informací týkající se závěti, které dle jejích zkušeností lidé neví, nebo je často opomíjejí.

Ručně nebo na počítači. Ale pozor na svědky

Můžete si vybrat, jestli závěť napíšete vlastní rukou, na počítači, na psacím stroji či někoho pověříte, aby ji za vás sepsal. Podle volby metody se ale dále určuje, kolik svědků musíte mít přítomno při sepisování a podepisování závěti.

Jestliže píšete závěť celou ručně a na závěr ji vlastnoručně podepíšete, nemusí být u tohoto úkonu nikdo. Pokud ale chcete závěť napsat na počítači a následně si ji jenom vytisknout a podepsat, vyžaduje se přítomnost dvou svědků, kteří se také podepíší. Podle zkušeností Notářské komory patří právě takové závěti mezi ty, které jsou po smrti dané osoby napadány těmi, kteří chtěli dědit, ale vlivem závěti nedědí. Potenciální dědicové jako argument často používají domnělou nesvéprávnost osoby, která svůj majetek v závěti rozdělila ostatním.

Jak jste řekli, tak můžete i odvolat

Závěť je jednostranným projevem vaší svobodné vůle. Při sepisování a odkazování majetku s vámi dané osoby nemusí souhlasit v tom, co kterému dědici odkazujete. Ovšem jak bylo řečeno, můžete si svůj projev vůle rozmyslet. V takovém případě závěť odvoláte nebo zničíte a sepíšete novou. Nebo sepíšete novou s novým datem a po vaší smrti se bude přihlížet k závěti, která je „nejmladší“, i kdybyste jich sepsali deset.

Odvolat závěť ale můžete i jen ústně, kdy prohlásíte, že konkrétní závěť odvoláváte. Z právního hlediska pak ale může být dokazování tohoto odvolání poměrně problematické.

Aby toto platilo, je důležité všechny závěti opatřit datem. Pokud se po vaší smrti najde více závětí, které budou nedatované a navzájem si budou odporovat, budou všechny prohlášeny za neplatné a bude se postupovat jinak.

Závěť má vždy přednost

Zákon pamatuje i na situace, kdy závěť sepsána není, ale dědicové přesto jsou. V takovém případě nastupuje tzv. dědění ze zákona. K tomu ale nedojde, pokud veškerý majetek v závěti rozdělíte. Jestliže jste na nějaký majetek zapomněli a po vaší smrti se na to přijde, rozdělí se podle zákonné posloupnosti. Stejně se bude postupovat v případě, že některý z dědiců svůj podíl odmítne. Pak se přikročí k náhradnímu dědici, nebo právě k dědění ze zákona.

Ovšem pozor. I když má závěť vždy přednost před děděním ze zákona, existuje i výjimka. A tou je nepominutelný dědic. Tím se stává váš potomek, a pokud ten nedědí, pak jsou nepominutelnými dědici jeho děti, tedy vaše vnoučata. Pokud je nepominutelný dědic nezletilý, musí dostat alespoň tři čtvrtiny zákonného podílu. Pokud je zletilý, pak musí dostat alespoň čtvrtinu zákonného podílu.

Potomka můžete vydědit

Zákon však pamatuje i na možnost zbavit vašeho potomka jakéhokoli dědictví. V takovém případě musíte potomka vydědit. Místo nepominutelného dědice se z něj stane vyděděný potomek a nedostane nic. Musíte k tomu ale mít zákonné důvody.

Těmi jsou situace, kdy vám potomek opakovaně neposkytl pomoc v nouzi, neprojevil o vás žádný zájem, byl odsouzen za spáchání trestného činu svědčícího o jeho zvrhlé povaze nebo když tento potomek trvale vede nezřízený život či je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že existuje obava, že se pro jeho potomky nezachoval povinný díl.

Dědění ze zákona

Zákonná posloupnost obsahuje 6 dědických tříd:

  • 1. třída – stejným dílem dědí vaše děti a manžel či manželka. Pokud některý z potomků z nějakého důvodu nedědí, připadne jeho podíl jeho dětem (vašim vnoučatům). Totéž platí i pro dědění vzdálenějších potomků.
  • 2. třída – pokud nejsou děti, dědí manžel či manželka, vaši rodiče nebo osoby, které s vámi sdílely společnou domácnost alespoň jeden rok před vaší smrtí nebo jste na nich byli výživou závislí. Všichni dědí stejným dílem, ale manžel či manželka musí dostat alespoň polovinu pozůstalosti.
  • 3. třída – pokud není manžel, manželka nebo rodiče, připadá dědictví rovným dílem vašim sourozencům nebo osobám, které s vámi sdílely společnou domácnost alespoň rok před vaší smrtí. Pokud váš sourozenec nedědí, připadne tento podíl dětem tohoto sourozence.
  • 4. třída – pokud nedědí nikdo z předešlých tříd, dědictví náleží stejným dílem vašim prarodičům.
  • 5. třída – pokud nedědí nikdo z předešlých tříd, dědictví náleží stejným dílem vašim praprarodičům. Polovina připadne praprarodičům ze strany vašeho otce a polovina praprarodičům ze strany matky. A pokud někdo dědit nemůže, pak tuto uvolněnou čtvrtinu přebírá druhý manžel z páru. Pokud nemůže dědit celá dvojice, připadá podíl druhé dvojici.
  • 6. třída – pokud nedědí nikdo z předešlých, rozdělí se dědictví mezi děti dětí vašich sourozenců – tedy mezi vaše praneteře a prasynovce. A také mezi děti vašich prarodičů, tedy mezi tety a strýce. Pokud strýc ani teta dědit nemohou, připadne jejich podíl jejich dětem, tedy vašim sestřenicím a bratrancům.

Kdo se v žádné z dědických tříd nenajde, má bohužel smůlu a nedědí vůbec nic. Obecně platí, že pokud některý z dědiců odmítne svůj podíl, pak tento podíl připadne jeho dětem.

Zákonné dědické třídy však neznamenají, že se dostane na všechny, kteří jsou v nich uvedeny. Naopak – postupuje se tak dlouho, dokud se v dědické třídě neobjeví někdo, kdo je naživu a může tudíž dědit. Jakmile jsou tyto osoby nalezeny, k dalším dědickým třídám se nepokračuje.

Pokud dojde k situaci, kdy je jeden z dědiců příbuzný z více než jedné strany, má právo ze zákona dědit z každé této strany.

Stát se však může i to, že závěť není sepsaná nebo se nenajde a v dědických třídách již není nikdo živý, kdo by mohl dědit. V takovém případě propadá vaše pozůstalost státu.

Bojíte se o zničení? Závěť je možné schovat

Někdy se může stát, že vztahy v rodině nejsou zrovna příznivé. Dědic, který pak po vaší smrti najde závěť, může být nespokojen se stavem toho, co má zdědit, a nabude dojmu, že bez závěti by na tom při dědickém procesu byl lépe. Pak dochází k tomu, že dědicové závěť zatají, schovají či zničí. A ačkoli to sice byl projev vaší vůle, nikdy k jeho uplatnění dojít nemusí.

Proti této situaci se můžete bránit a uložit závěť u někoho, koho považujete za velmi důvěryhodného, aby po vaší smrti závěť zveřejnil a dohlédl na to, aby k ní bylo přihlédnuto. Pokud nikoho takového nemáte, můžete závěť uložit k notáři, který ji zaeviduje v evidenci pořízení pro případ smrti.

Pozor na dluhy. Mohou překročit výši majetku

Podle starého občanského zákoníku jste mohli s dědictvím zdědit i dluhy. Pokud se tak ale stalo, měli jste jistotu, že nebudete nic doplácet. Pokud by byl dluh vyšší než jaká je cena děděného majetku, prostě jste zdědili nula korun a dluhy vás dále nezajímaly. Podle nového občanského zákoníku to už ale neplatí. A v situaci, kdy jsou dluhy vyšší než cena děděného majetku a vy dědictví přijmete, stáváte se odpovědnými i za tyto dluhy.

skoleni_15_4

Proto je dobré v případě nejasností požádat o výhradu soupisu majetku. Z toho bude následně patrné, jaká je celá situace a jestli pro vás má smysl dědictví přijmout, či odmítnout.

Podívejte se v naší galerii, jak poznat padělané peníze, než je přijmete:

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Psaním jsem skloubila své znalosti ze studií financí a žurnalistiky. Ráda se učím nové věci, tančím a běhám.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).