Hlavní navigace

Jsme opravdu středoevropským tygrem?

10. 3. 2006
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Růst HDP o 6,9 % za loňské 4. čtvrtletí a 6 % za celý rok nás činí jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v EU. Při bližším zkoumání však získáme trošku jinou představu o tom, jak se naší ekonomice dařilo. A jak se k celé věci staví politici? Roste ekonomika díky nim, nebo jim navzdory?

Včera oznámil Český statistický úřad, že česká ekonomika vzrostla ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku o 6,9 %, což je nejvyšší růst v novodobé historii České republiky. Hodnota sama překvapila nejen ekonomy, ale snad každého, kdo jen trochu sleduje dění v ekonomice. Ekonomové počítali s růstem kolem pěti procent (celý trh odhadoval růst 4,9 %), skutečnost tak byla o téměř dva procentní body vyšší!

Vyvstává tak hned několik otázek. Jednak co podněcuje tak rychlé tempo růstu a zároveň důvod pro tak velký rozdíl v očekávání trhu a v skutečných hodnotách růstu.

Zdroje růstu

Ve statistice se pro určení HDP využívá hned několik metod. Tou základní je sčítání jednotlivých druhů užití domácího důchodu, tedy součet celkové spotřeby v ekonomice, investic, vládních výdajů a rozdílu mezi vývozy a dovozy.

Z těchto čtyř agregátů přitom sehrál nejvýznamnější roli vývoj rozdílu mezi vývozy a dovozy, neboli vývoj našich čistých exportů. Jen zvýšení vývozu zboží dosáhlo 12,6 %, a bylo tak v porovnání s nárůstem dovozu zboží 6,1 % více než dvojnásobné.

Meziroční přírůstek investic (tvorby hrubého fixního kapitálu) činil ve čtvrtém čtvrtletí 4,2 % a své tempo výrazným způsobem nezměnil. Ani změny v domácí spotřebě nijak nepřekvapily a meziročně vzrostly o 2,6 %. Jediným negativním příspěvek tak zůstala vláda, která oproti čtvrtému čtvrtletí roku 2004 utrácela o 0,6 % méně.

Česká ekonomika tak v loňském roce využila stoupající zájem zahraniční o své výrobky. Zejména pak výrobky automobilového průmyslu a jiných strojírenských odvětví. Výrazně se na výsledcích podepsal i rozjezd kolínské automobilky TPCA, jehož vliv na zvýšení HDP bývá odhadován až na 1,5 % z přírůstku HDP.

Revize, revize, revize

Jistým koloritem se staly revize, které Český statistický úřad se zveřejněním údajů o HDP přináší. Nejinak tomu bylo i včera, kdy úřad oznámil, že růst HDP nečinil v prvním čtvrtletí 5 %, ale 5,3 %, ve druhém čtvrtletí dosáhl 5,8 % namísto 5,2 % a ve třetím 5,8 % namísto 4,9 %. Takové výrazné posuny pochopitelně zásadně ovlivňují i prognózy, které analytici sestavují. Částečně se tak staly i důvodem pro odlišné odhady růstu ve čtvrtém čtvrtletí.

Při zohlednění nových dat tak statistický úřad spočítal přírůstek HDP za celý loňský rok na úctyhodných 6 %.

Trochu jiná skutečnost

Informace o růstu jsou veskrze pozitivní, nicméně ve světle některých dalších dat se optimismus snižuje. Zejména pak v souvislosti s vývojem našich směnných relací (terms of trade). Směnné relace jsou pojmem, kterým se ve statistice označují hodnoty určující vztah mezi změnami cen vývozu k cenám dovozu.

Zásadní je pak to, zda se relace zlepšují, či zhoršují. Zlepšují-li se, může si daná ekonomika za méně vývozů (fyzického objemu) dovolit více dovozů a naopak. V úvodu tohoto článku bylo uvedeno, že jednou z veličin určujících HDP je i rozdíl mezi vývozy a dovozy. A právě prostřednictvím tohoto rozdílu ovlivňují směnné relace nepřímo i výši reálného domácího produktu a z dlouhodobého hlediska nám směnné relace podávají informaci o vývoji konkurenceschop­nosti domácí ekonomiky ve vztahu k okolnímu světu.

A právě směnné relace se v našem případě snižují, přičemž za celý loňský rok to bylo o 3,8 %! Důvodů je v tomto případě hned několik. Zejména jde o posilování české koruny, která výrazně zdražuje české vývozy a nutí tím domácí výrobce, aby zlevňovali své výrobky na zahraničních trzích. Naopak zvýhodňuje dovozy ze zahraničí, u nichž tak dochází reálně ke zdražování. V rámci směnných relací je pak nejnepříznivější vývoj cen ropy, která má výrazný vliv i na jejich celkový vývoj a změny ve směnných relacích zároveň přispívají k tomu, že čeští vývozci nemohou zdražování surovin promítnout plně do svých cen.

Meziroční směnné relace

Zdroj: ČSÚ

Pokud tak celý obrázek o HDP o vývoj směnných relací zohledníme, vypadá již trošku jinak. Růst by v tomto případě činil pouze 4,2 %, nutno dodat, že v minulých letech byl dopad vývoje směnných relací na HDP zcela opačný, a údaje o něm by tak byly o něco lepší.

Pocítíme růst?

Základní otázku, kterou si většina občanů klade, je, zda růst pocítí sami na sobě. V tomto případě je nejnázornější růst dokreslit vývojem mezd, které se v průměru vyšplhaly ve čtvrtém čtvrtletí na 20 841 korun. V podnikatelské sféře to přitom bylo 20 646 Kč při reálném růstu o 2,4 % a v nepodnikatelské sféře 21 499 Kč při reálném růstu o 2,1 %.

skoleni_15_4

Reakce politiků

Ačkoliv politika dlouhodobě české ekonomice spíše škodí a výkon domácího hospodářství je spíše důkazem toho, že ekonomika může růst i politice navzdory, čeští politici si automaticky dobrá čísla připisují na svůj účet. Nejlepším příkladem je ministr financí Bohuslav Sobotka, který čísla o HDP komentoval slovy: Loňský vynikající a rekordní růst ekonomiky je důkazem správné hospodářské politiky realizované od roku 1998.

Signálem pro růst politice navzdory je i vývoj na trhu práce, kde je možné pozorovat stále velké množství nezaměstnaných, respektive nedostačující tempo snížení míry nezaměstnanosti. O problémech penzijního, daňového a právního systému raději nemluvě.

Domníváte se, že česká ekonomika roste politice navzdory?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).