Hlavní navigace

Jednotná sazba DPH sníží možnost obcházení zákona

1. 4. 2011
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Debata nad sjednocením sazeb DPH ukazuje vliv jednotlivých zájmových skupin. Argumenty pro výjimky mají ti, kteří jsou ohroženi vyšší daní. Celospolečenské zájmy jsou ale jiné.

Po oznámení připravovaných změn v sazbě DPH v souvislosti s penzijní reformou se v médiích začala objevovat až hysterická vyjádření, jak to zlikviduje tu či onu skupinu výrobců/prodejců a jak se to dotkne různých skupin obyvatel.

My jsme nepostradatelní, chceme výjimku

Snad nejvíce byli slyšet výrobci a prodejci tiskovin, ale přisadili si i zemědělci nebo prodejci potravin. Z médií jsme se dozvěděli o hrozícím kolapsu knižního trhu (nebo minimálně vymizení komerčně nezajímavých titulů), zemědělci se bojí, že prudce klesne odbyt jejich produkce a obchody s potravinami se obávají, že kvůli poklesu prodeje budou snad muset i zavřít. Už od dob Bílé hory si stěžujeme, že „tak špatně jako dnes ještě nebylo“.  Přitom jde o zdražení (za předpokladu, že se celé promítne do konečné ceny) o 10 %. To rozdíly v cenách mezi jednotlivými super-hyper markety jsou větší a i v těch dražších je někdy tak narváno, že mám pocit, jako by bylo před Vánocemi.

V původním návrhu zákona bylo několik výjimek, kde měla být zachována nižší sazba DPH. Zelenina, brambory (brambory nejsou zelenina?), chléb, mléko, dětská výživa a potraviny pro speciální výživu. Tímto se otevřela stavidla pro další a další nezbytně nutné potřeby, které „přece nemohou“ být ve zvýšené sazbě DPH. Nejhlasitěji se ozvali vydavatelé tiskovin (mají k tomu nejlepší podmínky, mohou využít vlastní média). Ať jde o klasické knihy nebo noviny a časopisy. Šéf poslanců TOP 09 Petr Gazdík se vyjádřil ve smyslu, že lidé kvůli těm deseti procentům přestanou číst a zhloupnou. Možná. Možná si ukrojí vydavatelé či prodejci ze svých marží, nebo se budou vydavatelé snažit ušetřit na autorských honorářích či korekturách. A nebo to bude tím pravým impulsem majitelům práv k povolení otěží u elektronického vydávání knih. Samozřejmě na tomto může stát i tratit, protože prodej ze země s nižší, nebo nulovou DPH je velmi jednoduchý, když nemusíte dodávat fyzický produkt.

Osobně si dokáži představit snížení daně u zboží, kde by to bylo užitečnější, např. po vzoru Velké Británie u dětského oblečení, protože mně to přijde účinnější než přímá finanční podpora rodinám. Bohužel by to u nás nejspíše dopadlo stejně jako při současném pokusu, kdy by se ozvala spousta nátlakových skupin, že zrovna ten jejich produkt je nejméně stejně důležitý, ne-li důležitější a že si určitě zaslouží rovněž zvýhodnění. Nakonec je tedy jednotná sazba bez výjimek možná tím nejlepším řešením. Čtěte také: Vyplatí se vložit peníze na termínovaný vklad nebo na pražskou burzu?

Banky a pojišťovny mají dost, zavedeme speciální daň

V článku Jiřího Hovorky se objevila úvaha, že další peníze by mohl stát získat nějakým dalším (nad standardní daň ze zisku) zdaněním bank. V souladu se zákony EU není na bankovní služby možné DPH uvalit. Přesněji řečeno to není možné na většinu služeb, protože např. z pronájmu bezpečnostních schránek či získávání obchodních referencí se DPH platí už dnes. Některé země se rozhodly toto omezení obejít a uvalily speciální bankovní daň (její výhodou je to, že banky stále nemohou uplatňovat odpočet DPH na vstupu jako nyní a stát tak dostane mnohem více, než při placení klasické DPH).

Na jednu stranu to vypadá lákavě, zisk bank v poměru k jejich kapitálu je přibližně 80 % a je tedy z čeho brát. Na druhou stranu je otázka, jaký vliv by to mělo na konečné spotřebitele. U některých poplatků by to mohlo trhu naopak prospět, na situaci by vydělaly nízkonákladové banky, které si poplatky neúčtují, a staly by se tak pro klienty ještě atraktivnější. Možná by díky konkurenčnímu prostředí velké banky konečně přestaly účtovat poplatky za takové transakce jako příchozí a odchozí platby. Za odchozí platbu zaplatí ČNB v nejlevnějším pásmu 2 až 12 haléřů, ale klientovi naúčtují i 6 korun, u příchozí nezaplatí nic a některé banky (např. UniCredit Bank) jsou si schopny účtovat shodnou částku.

Horší by to mohlo být v případě, že by se podobná daň vztahovala i na úroky z úvěrů, které jsou v důsledku současné vysoké rizikové přirážky poměrně drahé. Jaký vliv na finanční sektor mají různá omezení, se ukázalo u leasingu, který nyní mimo firemní sféru prakticky vymizel. Nejdříve to bylo DPH na finanční část služby (tedy jakási „daň z úroku“, kterou banky neplatí a která službu pro neplátce DPH prodražuje) a nyní možnost odstoupit od smlouvy do 14 dnů. Leasingovkám tak hrozí, že se stanou bezplatnými autopůjčovnami, a proto řada z nich poskytování služeb soukromým osobám vzdala. Vztahovala by se bankovní daň i na hypotéky? A pokud bychom rozhodli, že na něco by se vztahovala a na něco nikoliv, opět bychom byli v podobné situaci jako u zvyšování DPH, kdy by více či méně „férově“ soupeřily jednotlivé zájmové skupiny, aby ten či onen produkt nebyl do bankovní daně zahrnut.

Kde by se mi to ale vůbec nelíbilo, je pojištění. To už je nyní přibližně 2 x dražší, než odpovídá pojištěnému riziku. Pětinu z pojistného tvoří náklady pojišťovny (většina z toho jsou provize vyplácené prodejcům), desetinu tvoří zisk, a někde mezi 15 a 30 procenty (nejhorší je to u automobilů) tvoří pojistné podvody. Když se vezme v úvahu ještě to, co pojišťovny platí zajišťovnám, tak na zpětnou výplatu klientům někdy nezbude ani polovina z vybraného pojistného.

Další daň by tak ještě zvýšila náklady na pojistnou ochranu a doplatili by na to ti, kteří se sami starají o zajištění svého majetku (případně o finanční dopady poškození svého zdraví) a těžili by ti, kteří se nepojišťují vůbec a v případě nějaké škody hned natahují ruku směrem ke státu, který se o ně přece musí postarat! Ono na pojišťovny si „brousí zuby“ kde kdo, padl i návrh, aby pojišťovny ze svého přispívaly na provoz dobrovolných hasičů či výstavbu různých prvků ochrany (požární nádrže, protipovodňové valy, atd).

Je to jednoduché, z velké hromady se snáze bere a spousta lidí má zakořeněný takový ten „jánošíkovský komplex“, kdy předpokládají, že je nespravedlivé, aby někdo měl víc než oni a že se musí najít někdo, kdo se postará o to, aby se tento rozdíl snížil. Čtěte také: Změnám bankovních sazebníků se na apríla nezasmějete 

Bude to mít efekt, nebo to zabijeme kompenzacemi?

Jaký bude finanční výsledek celé akce „kulový blesk“, se teprve ukáže. Vše záleží na tom, jak moc se různým nátlakovým skupinám podaří prosadit všelijaké kompenzace, protože právě tudy utíkají státu největší finance. Je jasné, že aby mělo sjednocení DPH nějaký efekt, musí to pro většinu obyvatel znamenat, že zaplatí o něco více. Jednotná sazba DPH je určitě dobrý nápad už proto, že se sníží možnost více či méně legálních možností obcházení zákona (kdopak si ještě vzpomene na dotované ceny telefonů v GO a TWIST sadách a několikatisícového poplatku za aktivaci?).

Můžeme se bavit o tom, jestli 17,5 % je hodně nebo málo, ve srovnání s takovým Japonskem (jednotná sazba 5 %)  nebo třeba i bližším Švýcarskem (standardní 8 %, snížená 2,5 %, speciální 3,8 %) je to obludná sazba, v rámci EU je to – bohužel – zcela normální (možná i podprůměrná) výše – v Dánsku a Švédsku je standardní sazba DPH 25 %).

dan_z_prijmu

Bohužel si lidé zvykli, že stát se o všechno postará, že zařídí dotace, podpory, příspěvky, dávky a zapomněli, že ty samé peníze (a ještě o kousek víc) jim nejdříve musí vzít. Politikům to samozřejmě vyhovuje. Politik totiž potřebuje moc (jinak to není žádný politik) a nejlepší cestou k ní je, pokud má možnost rozdělovat nějaké peníze, kterými si více či méně přímo kupuje své voliče. Samozřejmě čím více peněz systémem proteče, tím více jich v systému zůstane (od mezd zaměstnanců přes nadstandardní vybavení kanceláří či luxusní autopark po různé provize a úplatky).

Možná by bylo dobré, kdyby na to myslelo trochu víc lidí než dnes, až jim zase nějaký hodný politik „postaví“ nové fotbalové hřiště, „zaplatí“ oslavu výročí založení města, nebo až bude nějaká politická strana prosazovat dotaci, bez níž její zájmový obor určitě nepřežije a bude to mít za následek pomalu krach společnosti (obzvláště aktivní jsou v této oblasti různé ekologické organizace). Možná by potom ty daně nemusely být tak vysoké.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Neúnavný přispěvatel do diskuzních fór na českém internetu je zároveň moderátorem diskusí na serverech Měšec.cz a FinExpert.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).