Hlavní navigace

Jedno dítě stojí matku několik stovek korun měsíčně na starobním důchodu

30. 5. 2017
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Kolik stojí mateřství? Odpověď není jen o ušlém příjmu a výdajích za dítě, ale také o nižším budoucím starobním důchodu.

Podíváme-li se na mateřství ryze finančním pohledem, zjistíme, že v jeho důsledku jsou důchody žen o několik stovek měsíčně nižší. Kromě toho současný daňový systém snižuje motivaci matek s menšími dětmi k práci. Vyplývá to ze studií Think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR, který se v několika studiích zabýval ekonomickými dopady mateřství.

Máte dítě? Počítejte s nižším důchodem

Podle studie vlivu mateřství na výši starobního důchodu jsou průměrné měsíční důchody žen skoro o pětinu nižší než u mužů. Samotný fakt, že má žena dítě, ji podle studie stojí na starobním důchodu několik stovek měsíčně, a to kvůli nižší zaměstnanosti a nižšímu výdělku kvůli rodičovství. V současnosti negativně působí i odlišný důchodový věk žen podle počtu vychovaných dětí. Tento faktor ale postupně zmizí s tím, jak se důchodový věk mužů a žen sbližuje.

Rozdíly v důchodech způsobené rodičovstvím naopak snižuje ustanovení zákona o důchodovém pojištění, které zahrnuje období rodičovské dovolené mezi plně započítávané doby pojištění a tzv. vyloučené doby. Bez těchto zápočtů by podle studie nástupní důchod  průměrné matky poklesl o 971 až 2065 Kč (tj. o 10 až 20 % průměrného důchodu).

Doba pojištění žen v důsledku rodičovství klesne v průměru o méně než jeden rok. Díky zápočtu let strávených na mateřské a rodičovské je v tomto období paradoxně u žen s dětmi doba pojištění v průměru vyšší než u žen bez dětí. Ženy bez dětí totiž mohou být během této doby nezaměstnané či ekonomicky neaktivní. Z hlediska doby pojištění tedy matkám (nebo otcům na mateřské a rodičovské) působí zápočet této doby jako ochrana před negativními dopady na výši důchodu.

Po skončení rodičovské je ale riziko nezaměstnanosti či neaktivity u žen s nezaopatřenými dětmi vyšší právě kvůli péči o děti.


Think-tank IDEA

Schéma simulovaných dopadů mateřství a výchovy na důchod

Pro lepší posouzení si výzkumníci ve studii nasimulovali tři zkoumané situace, a to kdy žena nemá žádné dítě, má jedno dítě nebo má dvě děti. Ženy s dítětem ve zkoumaných případech absolvují mateřskou a rodičovskou dovolenou do čtyř let věku dítěte a během této doby jsou ekonomicky neaktivní. Studie už kalkuluje se skupinou žen, u kterých je důchodový věk na počtu vychovaných dětí už nezávislý.

Dopady rodičovství na výši příjmu

Kromě doby pojištění, jejíž ztrátu zákon eliminuje, výši důchodu výrazně ovlivňují příjmy po roce 1986, které vstupují do výpočtu důchodu skrze upravený průměrný měsíční příjem ženy po roce 1986. Růst příjmů žen během jejich kariéry ovlivňuje právě výchova dětí. U žen se staršími nezaopatřenými dětmi je totiž logicky nižší než u jinak porovnatelných bezdětných žen (během vyloučené doby na mateřské a rodičovské se příjmy z tohoto období zohledňují jen v případě, že si to žena přeje, u žen se staršími nezaopatřenými dětmi už se ale příjmy do výpočtu normálně zahrnují a právě tyto příjmy jsou nižší než u bezdětných žen). Tento fakt má už negativní dopad na důchod.

Následující tabulka ukazuje důchody žen v případě, že se rozhodnou zůstat bezdětné nebo mít jedno nebo dvě děti. Největší průměrný pokles starobních důchodů v důsledku rodičovství čeká vysokoškolsky vzdělané ženy, které se rozhodnou mít dvě děti. U nich nástupní měsíční starobní důchod klesne o 434 korun měsíčně. Naopak nejméně klesnou v důsledku rodičovství důchody žen se základním vzděláním. V důsledku rodičovství měsíční důchody žen klesnou o méně než 10 %.


Think-tank IDEA

Výše měsíčního důchodu mužů a žen dle počtu dětí a vzdělání

(ZV = základní vzdělání, SV = středoškolské vzdělání, VV = vysokoškolské vzdělání)

Jak už jsme zmínili výše, důchodový systém, resp. zápočet doby strávené na mateřské a rodičovské do doby pojištění poměrně účinně eliminuje dopady rodičovství na výši starobního důchodu. Bez těchto zápočtů by se důchod průměrné matky snížil o 10 až 20 % průměrného důchodu, přičemž nejhůře by se to projevilo na důchodech žen s vysokoškolským vzděláním kvůli nezapočtenému upravenému průměrnému příjmu během doby na mateřské a rodičovské.

Přísné daně

Vedle studie analyzujících vliv mateřství na výši starobního důchodu se výzkumníci z institutu zabývali i otázkou na daňové zátěže matky dítěte a představili i zahraniční studii o důvodech nízké porodnosti v Evropě, která zkoumá shodu či neshodu mezi partnery, zda mít, či nemít (další) dítě.

Podle autora studie o daňové zátěži matek Jiřího Šatavy jsou české matky jako tzv. druhý vydělávající člen domácnosti (tzn. osoba s nižším výdělkem) vystaveny participační daňové sazbě až o 30 % vyšší než jejich partneři.

Jde o to, o kolik se zvýší čistý příjem celé domácnosti, pokud její člen začne pracovat. Platí, že čím je zdanění práce nebo dávky vázané na ekonomickou neaktivitu nebo nezaměstnanost vyšší, tím je motivace pracovat nižší. Tento typ motivace kvantifikuje tzv. participační daňová sazba (PTR). Ta pro jednotlivce ukazuje, jak velkou část dodatečných superhrubých příjmů jeho domácnost odvede státu na dani z příjmu a pojistném, pokud tento jednotlivec začne pracovat.

Vědomí, že brzkým návratem do práce žena vydělá tak málo, že rodinný rozpočet moc neobohatí, funguje jako silný demotivační faktor, uvedl Šatava s tím, že řešením může být snížení sazby pojistného na sociální pojištění o 5 procentních bodů z ročního základu pojistného nepřesahujícího 60 % průměrné roční hrubé mzdy v národním hospodářství u toho rodiče, který intenzivněji pečuje o dítě do 11 let věku.


Think-tank IDEA

Mezinárodní porovnání participačních daňových sazeb

Proč ženy nechtějí mít více dětí

Poslední studie zkoumá, proč ženy nechtějí mít více dětí. Podle výsledků se partneři v otázce preferencí mít či nemít dalšího potomka neshodnou, neboť žena často další dítě nechce, protože ve většině zemí leží drtivá většina péče o dítě na jejích bedrech.

Tato neshoda má trvalé následky. Podle zkoumání u párů, kde další dítě nechce muž, existuje (oproti párům, kde oba chtějí dalšího potomka, je třetinová) šance, že se další dítě přece jen narodí. U párů, kde další dítě nechce naopak žena, se ale tato šance blíží nule. Muž tedy většinou není schopen své přání realizovat navzdory preferencím své manželky, naopak to funguje častěji.

V důsledku této neshody může porodnost zůstat nízká, a to i přesto, že evropské státy péči o dítě dotují rodičovskou dovolenou, daňovými výhodami nebo dávkami, jako je porodné.

Rozhodnutí ženy o tom mít další dítě výrazně ovlivňuje míra zapojení otce do činností, jako je například oblékání, ukládání ke spánku nebo dozor nad domácími úkoly (ve studii indikátor průměrného zapojení mužů do péče o dítě pro každou sledovanou zemi). Ačkoli ve všech sledovaných zemích vykonává muž méně než polovinu práce spjatou s péčí o dítě, v zemích s vysokou porodností jako jsou Belgie, Francie nebo Norsko, je zapojení muže poměrně vysoké (mezi 30–40 %). Naopak v zemích s nízkou porodností míra zapojení mužů klesá až na 22 %.

skoleni_15_4

Opatření, která ulehčují péči o dítě přímo ženám – například zajištění dostatku míst ve školkách nebo zvýšení jejich motivace k návratu do zaměstnání skrze nižší pojistnou sazbu – mají až dvakrát vyšší efektivitu než obecné pobídky typu zvýšení daňového odpočtu na dítě nebo vyšší porodné, vysvětlil výzkumník IDEA Filip Pertold.

Podíl pracujících českých matek s dětmi do šesti let je druhý nejnižší v celé EU a téměř poloviční než v Nizozemsku. Navíc na bedrech české matky stále leží největší díl péče o dítě. Mezi všemi těmito faktory existuje silná souvislost, vysvětlila výzkumnice IDEA Klára Kalíšková, podle níž mnoho českých matek s malými dětmi zůstává dlouho doma i přesto, že by se do práce vrátit chtěly. Kromě nedostatku míst ve školkách je podle studie na vině i již zmíněné vysoké zdanění druhého vydělávajícího v rodině, což je většinou žena.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).