Banka nestanovuje fixní sazby podle odhadů, ale podle toho za kolik je schopná na trhu v tuto chvíli prodat hypoteční zástavní listy s příslušnou splatností. Pokud sazba poroste, nese riziko držitel hypotečních zástavních listů. Tím jsou například penzijní fondy, stavební spořitelny atd. Zisková přirážka by měla být u obou variant obdobná, protože pro banku je celkem jedno který z těch dvou zdrojů použije. Riziková přirážka je ale naprosto logicky u plovoucí sazby vyšší, protože je tady mnohem větší riziko, že klient nezvládne splátky ve chvíli, kdy půjdou plovoucí sazby nahoru. Můj názor je ten, že by se mělo vycházet z potenciálu trhu. Když jsou úrokové sazby dole, má smysl fixovat – mohou jen růst. Pokud budou nahoře, klidně se můžou nechat plavat – pravděpodobně časem klesnou. Dnes je ovšem trend opačný a je jen otázkou času kdy se otočí. Ti co tvrdí, že včas přejdou na fix to stejně nestihnou v tu pravou chvíli. Ta je totiž teď.