Využívat při nákupech cizí peníze místo vlastních je v poslední době stále více populární. Banky svým klientům ochotně nabízejí nejrůznější druhy půjček – spotřebitelské úvěry, kreditní karty nebo třeba přečerpání zůstatku běžného účtu (kontokorent).
Poslední dva zmiňované úvěrové nástroje – kreditka a kontokorent – mají mnoho společného. Vyplatí se platit poplatky za kreditní kartu, když už máme běžný účet s kontokorentem?
Kreditní karty, které vydává většina českých bank, svému majiteli nabízejí možnost mít po ruce stále dost peněz. Bonitní klient, který od banky kreditní kartu dostane, získá nepřetržitý úvěrový nástroj, který může používat k libovolným nákupům.
Banka | Typ kreditní karty | Úroková sazba |
---|---|---|
Citibank | stříbrná | 26,40 % |
Česká spořitelna | MC Partner | 19,80 % |
ČSOB | MC Standard | 19,20/21,60 %* |
HVB Bank | VISA Classic | 23,40 % |
Komerční banka | InterCard EC/MC | 22,80 % |
Raiffeisen Bank | VISA Classic | 22,68 % |
Živnostenská banka | VISA Credit Classic | 15,40 % |
*klienti banky / neklienti
Zdroj: banky
Jednoznačnou výhodou kreditní karty je bezúročné období. Banky jej poskytují až v délce 35 – 51 dní. Klient, který dlužnou částku splatí v této lhůtě, neplatí žádné úroky.
Ještě před několika lety byla kreditní karta jen snobskou záležitostí, určenou pouze pro majetnější a pečlivě vybrané klienty. V poslední době však banky svá omezení pro vydání kreditní karty výrazně zmírnily. K získání kreditní karty většinou postačuje průměrný příjem.
Banky vydání kreditní karty nepodmiňují vlastnictvím běžného účtu ve stejné finanční instituci. Obvykle to ale bývá výhodou, především pokud klientovi na účet chodí pravidelně výplata. Banka tak zná platební historii klienta a při žádosti o vydání kreditní karty není nutné dokládat například výši příjmu potvrzením od zaměstnavatele.
Kontokorent je ve většině bank standardní součástí běžného účtu. Někdy banky schválení žádosti o kontokorent podmiňují určitou lhůtou, kdy musí klient účet v bance mít – obvykle nejméně tři měsíce.
Banka | Úroková sazba (p.a.) |
---|---|
Citibank | Neposkytuje |
Česká spořitelna | 12,90 % |
ČSOB | 13,90 % |
HVB Bank | 14,00 % * |
Komerční banka | 19,00 %** |
Raiffeisen Bank | 12,80 % |
Živnostenská banka | 10,40 % |
* Konto rodina
** Perfekt konto
Zdroj: banky
Výše maximálního limitu, do kterého je možné běžný účet přečerpat, se ve většině bank odvíjí od vašeho průměrného příjmu a zůstatku na účtu. Nejčastěji banky klientům stanovují úvěrový kontokorentní rámec ve výši jedno- až trojnásobku měsíčního příjmu. Překročení kontokorentního limitu banky trestají vysokou úrokovou sazbou či pokutou.
Banky nabízejí kontokorent nezajištěný a zajištěný. U prvního typu kontokorentu není třeba žádného ručitele, ovšem banka vám maximální debetní limit přečerpání účtu povolí jen na nižší částku. Naopak pokud máte zájem o vyšší limit, musíte mít ručitele nebo například termínovaný vklad v dostatečné výši nebo životní pojištění.
A jaké je tedy vzájemné porovnání obou produktů? Absolutní výhodou kreditní karty je bezúročné období. To ale ocení jen ti, kdo mají přesný přehled o svých financích. Pokud totiž bance nesplatíte dlužnou částku během stanovené lhůty, celá půjčka se dost prodraží. Úroky na kreditní kartě se pohybují mezi 15 a 26 procenty za rok.
Kontokorent je oproti kreditní kartě úročen hned od prvního dne, kdy klient běžný účet přečerpá. Úroková sazba je však o dost nižší než u kreditních karet. U většiny bank se pohybuje pod hranicí patnácti procent.
Rozdíl je i v systému splácení dluhu. U kreditních karet banka stanoví minimální výši splátky (5 – 10 % z vyčerpané částky) a klient se může rozhodnout, zda bude splácet více. U kontokorentu je každý vklad na běžný účet použit primárně k vyrovnání mínusu. U kontokorentu se vás nikdo neptá, jestli se vám zrovna tenhle měsíc hodí zaplatit to, co jste použil, nebo jestli byste radši odložil svoji splátku na později. Všechny peníze, které přijdou na váš účet, slouží na zaplacení dluhu,
vysvětluje Petr Sládek z Raiffeisenbank.
Majitelé kreditních karet se také musí připravit na poplatky, které jsou s tímto produktem spojené. Obvykle se pohybují v řádu stokorun ročně. „Lepší“ kreditky, které jsou spojené s nadstandardními službami, však stojí i tisíce korun ročně. Kontokorentní úvěr naopak poskytuje řada bank zdarma či za nízký poplatek nebo v ceně různých balíčků běžných účtů.
Rozhodnutí, zda volit při placení kreditní kartu či kontokorentní úvěr, tedy záleží na povaze klienta. Kontokorent poskytuje svému uživateli nižší pohodlí a obvykle i nižší úvěrový rámec. Kreditní karta je zase spojena s vyššími poplatky. Úrokové sazby jsou u kontokorentu nižší, ovšem není zde bezúročné období.
V určitých případech je vhodné oba nástroje kombinovat. Kreditkou platíte nákupy, z běžného účtu složenky. Jednou za měsíc vám přijde z kreditky výpis a vy se rozhodnete, kolik zaplatíte. Pro zaplacení kreditky můžete samozřejmě využít kontokorent, a pokud takto zaplatíte celou dlužnou částku, nebude vám banka počítat úroky z kreditní karty, ale z kontokorentu (které jsou nižší) a navíc o dobrý měsíc později,
popisuje ideální kombinaci Petr Sládek.