Nejlepší je O2.
Když mi z účtu neoprávněně zinkasovali 3 litry, tak operátorka na zákaznické lince nechtěla vidět nic jiného než nafaxovaný papírový výpis z mé banky. To že by si to mohla ověřit podle mnou nadiktovaných zúčtovacích údajů na účtu O2 ji ani nenapadlo. Elektronický výpis e-mailem v O2 také neberou.
Je to celkem legrační ČSSZ jako "rigidní" státní instituce akceptuje elektronické výpisy, O2 jako "dravá" soukromá společnost nikoliv.
Zajímalo by mne, jak je to s infoterminály, kde si mohu zdarma vytisknout výpisy z účtu ( Volksbank), nejedná se o internetové bankovnictví, ale ani o klasický výpis poštou...Jak se staví instituce k těmto výpisům?
Tento výpis má stejnou hodnotu, jako výpis zaslaný poštou. Jen je uvolněn od poplatku za doručení, které pro nás poskytuje pošta nebo banka poště a ta následně strhne peníze klientovi.
Některé banky si za pořízení výpisu z elektronického bankovnictví nechávají zaplatit, jako kdyby ho dělaly ony samy a vznikaly jim tak náklady.
Někdo sice ušetří, když si volí vedení účtu bez výpisu poštou*, ale pak někde po něm výpis budou chtít a narazí. Někde vás může vystavení výpisu přijít na i 3 - 5 stovek.
* Pamatuji si celkem nedávno, jak banky poskytovaly výpisy zdarma na přepážce. Aby dostaly lidi z přepážek, osobní převzetí zpoplatnily a nabídly výpisy poštou zdarma. Ty ale také skončily a byly nahrazeny výpisem za poplatek nebo za poštovné. Co nás čeká dál?
Někde od listopadu měly být výpisy z účtu zdarma, ale jak si banky ono "zdarma" vyloží po svém, je ve hvězdách. Výpis sice bude třeba zdarma, ale můžeme platit vyšší peníz za samotné vedení BÚ. Výpadek za výpisy banky jistě zacelí poplatkem ještě vyšším za něco jiného. Zisky přece musí meziročně stoupat o dvojciferná čísla, krize nekrize.
S účinností od 1. března 2004 již nejsou konstantní symboly povinnou náležitostí všech příkazů k zúčtování, ale pouze těch, které jsou příjmem nebo výdajem státního rozpočtu a těch, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis (vyhláška č. 514/2002 Sb., kterou se stanoví podmínky pro označování účelu peněžních úhrad, potřebných pro sestavování platební bilance České republiky).
Poopravil bych sdělení LBBW - loni na podzim jsem vyřizoval úvěr na pobočce LBBW Churchillovo náměstí a jako doklady jsem poskytl vytištěný výpis z bankovniího účtu (banka neposílá papírové výpisy) a vytištěné SIPO (originální SIPO mi nechodí, pošta si SIPO sama sráží z mého účtu a chodí jen emailem).
Pracovník pobočky LBBW však neuznal elektronický výpis ani z banky ani SIPO.
Ve sdělení LBBW se hovoří o "potvrzených" elektronických výpisech bankou...Problém všech vytištěných elektronických dokumentů je podle mě ten, že se dají snadno sfalšovat např. v grafickém editoru.... Pokud by se třeba jednalo o dokumenty podepsané elektronickým podpisem a tudíž by se předávali elektronicky, tak by bylo o problém méně.
I vytištěné dokumenty můžou mít elektronický podpis - prostě se na ně ten hexadecimální řetězec vytiskne také. Jen to ověřování je pak trochu složitější a zdlouhavější.
Banky by treba v homebankiingu mohly zavest jednorazove heslo pro zobrazeni vypisu, pak by se pracovnik uradu na svem pocitaci pres https prihlasil na web banky a pomoci tohoto hesla by si zobrazil vypis. Takove heslo by slo poslat i emailem, i primo jako URL. (to by se to presmerovavalo!)
A kdyz uz mame zakon o digitalnim podpisu, mel by ve statni sprave automaticky platit bankou podepsany vypis doneseny do uradu na klicence. Staci, aby si banky na to poridily "kvalifovavany" certifikat.
Z hlediska auditu se k zůstatkům a pohybům na bankovním účtu přistupuje jako k ostatním složkám majetku.
Tj. zůstatek (nebo alespoň významný zůstatek) ověřen protistranou (tj. bankou), transakce se běžně prověřují z elektronických výpisů (ovšem musí být na ně doplněny náležitosti účetního dokladu).