Hlavní navigace

Je bitcoin bezpečnější investice než státní dluhopis? Pětina Evropanů souhlasí

Autor: Depositphotos
Jiří Hovorka

Výzkumníci se ptali 15 tisíc lidí, co si myslí o virtuálních měnách. I když to bylo těsně po splasknutí cenové bubliny, bitcoin si udržel důvěru z předchozích let.

Doba čtení: 5 minut

Třetina Evropanů věří v budoucnost virtuálních měn, především bitcoinu. Zhruba každý desátý pak nějakou kryptoměnu vlastní. V Česku jsme na tom velmi podobně, od průměru nejsme příliš vzdálení. Praktické použití virtuálních měn vidí běžní lidé nejčastěji v mezinárodních převodech. Vyplývá to z velkého průzkumu společnosti ING ve třinácti evropských zemí a v Austrálii a USA. Celkově se ho zúčastnilo téměř 15 tisíc lidí a z Česka odpovídala zhruba tisícovka respondentů.

Zjistili jsme, že jen asi třetina (35 %) v Evropě souhlasí, že bitcoin je budoucností nakupování online. Podobný podíl (32 %) respondentů se domnívá, že kryptoměny jsou budoucností investování, shrnuje výsledek průzkumu Jessica Exton, behaviorální ekonomka ING.

Vzhledem k tomu, že sběr dat proběhl v průběhu března roku 2018, ale není třetinová důvěra ve virtuální měny úplně špatný výsledek. Připomeňme si, že zatímco na konci roku 2017 vrcholila zlatá horečka a bitcoin atakoval hranici 20 tisíc dolarů za kus, v březnu se cena propadla o více jak polovinu z tohoto maxima. Dnes se už nejpopulárnější a největší virtuální měna zhruba od poloviny roku 2018 poměrně stabilně (zvláště na své poměry) drží kolem hranice 6500 dolarů.

Pětina Čechů chce bitcoin

Podle průzkumu vlastní nějakou virtuální měnu devět procent Čechů. To je pátý největší podíl ze všech 15 zkoumaných zemích. Největší podíl vlastníků kryptoměn na celkové populaci je v Turecku, kde podle průzkumu vlastní virtuální měnu 18 procent dotázaných. Například v Německu a USA je to osm procent a nejskeptičtější ke kryptoměnám jsou v zemích Beneluxu: v Lucembursku mají nějakou jen čtyři procenta občanů, v Belgii každý dvacátý.


Autor: ING

Kolik lidí vlastní virtuální měnu?

V další otázce se výzkumníci ptali, zda lidé čekají, že budou nějakou virtuální měnu v neohraničené budoucnosti vlastnit. Na vrcholu jsou opět s výrazným odstupem Turci (45 % odpovídá kladně), nejzdrženlivější jsou opět obyvatelé Beneluxu, v Belgii vlastnictví virtuální měny očekává jen každý desátý.


Autor: ING

Kolik lidí očekává, že v budoucnu bude vlastnit virtuální měnu?

Platí také, že nakloněnější k nákupu virtuálních měn jsou ti, kdo více používají moderní technologie. Zatímco pozitivně se k budoucímu vlastnictví kryptoměny vyjádřilo celkem 25 procent Evropanů, u těch, kteří využívají mobilní bankovnictví, je podíl vyšší – 31 procent.

Benelux věří euru

Komentář Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma CZECH FUND

Poměrně otevření jsou ke kryptoměnám Turci nebo Rumuni. To je dáno relativně značnou rozkolísaností turecké nebo rumunské měny a nezralostí příslušných ekonomik, které lze stále přiřadit k takzvaným rozvíjejícím se trhům. Rovněž Poláci, kteří platí vlastní národní měnou, se mohou cítit zranitelnější v případě turbulence na světových finančních trzích, pročež diverzifikují ve větším měřítku část svého portfolia do kryptoměn. Španěly a Italy k tomu samému vede stále velmi živá zkušenost s evropskou dluhovou krizí počátku desetiletí, z níž se země dosud úplně nezotavily.

V Německu a Rakousku je zájem o kryptoměny motivován historickou zkušeností s hyperinflací výmarské republiky a tedy povědomím, že jakákoli státní měna – ať už marka, šilink nebo euro – může nakonec selhat, takže je dobré nedávat všechna vejce do jednoho košíku. Tento postoj částečně sdílí i Češi. Navíc koruna je objektivně zranitelnější než euro v případě globální turbulence, podobně jako zlotý.

Země beneluxu jsou jádrem Evropské unie i eurozóny. Což tamním obyvatelům dává pocit vysoké stability měny, s nímž platí, čili eura. Navíc nemají takovou historickou zkušenost s hyperinflací jako Němci, což pocit stability měny jen umocňuje. Tento pocit stability vlastní měny je vede k tomu, že v investici do bitcoinu či jiné kryptoměny spatřují ještě rizikovější podnik než obyvatelé jiných evropských zemí.

Třetina bitcoinu věří

Dobrou zprávou pro budoucnost virtuálních měn je, že celková důvěra v ně po výrazném propadu ceny na začátku roku 2018 neklesla. V roce 2016 uvedlo ve stejném průzkumu 32 procent evropských respondentů, že „digitální měny jako bitcoin jsou budoucnost internetového nakupování“. Letos to bylo 35 procent.

Za budoucnost investování pak letos považovalo virtuální měny 32 procent evropských respondentů. Česko je opět nedaleko od průměru s 32 a 29 procenty. Výzkumníci se v této části ptali jen lidí, kteří o virtuálních měnách alespoň někdy slyšeli.


Autor: ING

Mají virtuální měny budoucnost v online světě nebo jako investice? A poroste v příštích 12 měsících jeho hodnota?

Třetina Čechů o bitcoinu neví

Vzhledem k pozornosti, která se k bitcoinu v médiích upírala především na konci roku 2017, vypadá poměrně překvapivě fakt, že 31 procent Čechů o bitcoinu a dalších virtuálních měnách podle průzkumu neslyšela. Ještě pozoruhodnější je, že v Belgii o bitcoinu někdy slyšelo jen 38 procent respondentů. Belgie je tak jedinou zkoumanou zemí, kde o virtuálních měnách neslyšela alespoň polovina respondentů.

To, že lidé slyšeli o kryptoměnách ve sdělovacích prostředcích, samozřejmě není to samé, jako že o něm mnoho ví nebo mu rozumí. Rozdíly mezi zeměmi mohou být způsobeny mnoha faktory včetně kulturních rozdílů, popularity ostatních investičních nástrojů nebo důrazu na vývoj špičkových technologií v lokálním zpravodajství, říká Jessica Exton.


Autor: ING

Slyšeli jste někdy o virtuálních měnách?

Častěji pak alespoň základní povědomí o virtuálních měnách mají muži. Podle věku pak rozdíly v informovanosti příliš veliké nejsou. Znamená to, že se informovanost o digitálních technologiích během posledního desetiletí rozšířila a již se neomezuje pouze na mladší věkové kategorie, dodává Exton.


Autor: ING

Slyšeli jste někdy o virtuálních měnách?

I akcie jsou bezpečnější

Průzkum se také ptal, jak by v praxi ti, co o bitcoinu alespoň slyšeli, byli ochotni virtuální měny používat. Největší nechuť z nabízených položek byla k vyplácení mzdy – pro bylo 15 % Evropanů. To pravděpodobně odráží typickou averzi k nejistotě, co se výdělků týká. Roli zde hraje i typická příchylnost k hmatatelným věcem, jako je hotovost nebo plastová karta, v porovnání s nehmotnými kryptoměnami, vysvětluje Exton.

diners2018

Nejvíc kladných hlasů naopak posbíral mezinárodní převod (30 %). Kafe by si za virtuální měnu klidně koupilo 23 procent dotázaných Evropanů. Zajímavé je, že majitelé bitcoinu (spíše než jejich ne-vlastníci) by nepoužívali kryptoměnu pro nákupy, dodává Exton. Ukazuje to, že vlastníci virtuálních měn je spíše vnímají jako investici než platební prostředek.

Výzkumníci chtěli po účastnících průzkumu také vědět, jak hodnotí riziko virtuálních měn ve srovnání s běžnými investičními nástroji. Bitcoin a spol. samozřejmě prohrály na celé čáře. Pro někoho ale může být zarážející, že 30 procent Evropanů považuje investici do bitcoinu za bezpečnější než investici do akcií. A vrcholné politiky pak nepotěší, že pětina lidí vnímá bezpečněji mnohdy anonymní virtuální měny než státní dluhopisy.


Autor: ING

Co je bezpečnější? (Vše se porovnává s bitcoinem. Jde o akcie, vlastní podnikání, státní dluhopisy, nemovitosti, zlato a hotovost.)

Našli jste v článku chybu?