Hlavní navigace

Jde vám podnikání letos hůře? Požádejte o snížení záloh

Autor: Shutterstock

Ne každý rok se vašemu podnikání musí dařit. Pokud zrovna letos nejdou obchody, jak byste si představovali, můžete požádat o snížení záloh ze strany zdravotní pojišťovny a ČSSZ. Víme, co k tomu potřebujete a jak na to.

Doba čtení: 6 minut

Při podnikání není nic jisté a každý rok se nemusí dařit. Snadno se tak může stát, že zatímco rok 2017 pro vás byl z hlediska příjmů nadprůměrně dobrý, naopak letošní rok prochází váš podnik krizí. Kromě nákladů na provoz vašeho podnikání pak platíte i zálohy na zdravotní a sociální pojištění, které zvláště po předchozím úspěšném roce mohou být vysoké.

Zákon ale na takovou možnost myslí, a pokud máte v letošním roce výrazně menší příjem než loni, můžete jednoduše požádat o snížení záloh. Vysvětlíme, jak na to.

Kdy můžete žádat?

Ačkoli se vám možná daří hůře než v předchozím roce, musíte splnit určité podmínky, aby vůbec mělo smysl žádat o snížení záloh. Aby vám dané instituce vaši žádost uznaly, musí být váš průměrný měsíční zisk v letošním roce o minimálně třetinu nižší než průměrný měsíční zisk za loňský rok.

Tuto skutečnost navíc musíte nějak dokázat. Například peněžním deníkem. Přičemž průměr za letošní rok se bude stanovovat nejméně ze tří po sobě jdoucích měsíců. Znamená to, že o snížení záloh můžete v kalendářním roce požádat nejdříve na začátku dubna s tím, že budete dokládat výši průměrného zisku za období od ledna do března.

Pokud tedy budete žádat v průběhu července, budete dokládat minimálně měsíce duben, květen a červen.

Potřebujete speciální formulář

Vaše zdravotní pojišťovna, ale i Česká správa sociálního zabezpečení, vypočítávají výši vašich záloh podle přehledu o příjmech a výdajích, který jste jí letos odevzdali.

To znamená, že letos vlastně platíte zálohy na základě příjmů, které jste měli v minulém roce. A pokud jste v minulém roce měli výrazně vyšší příjmy než letos, možná své zálohy přeplácíte. O peníze samozřejmě nepřicházíte, vzniká vám tučný přeplatek. Pokud na tom ale letos nejste z hlediska příjmů dobře, nejspíše byste pro peníze měli lepší využití než vytváření přeplatku.

Můžete tedy požádat vaši Okresní správu sociálního zabezpečení a vaši zdravotní pojišťovnu o snížení záloh. K tomu musíte vyplnit příslušný formulář. U ČSSZ si stáhnete formulář Žádost o snížení měsíčního vyměřovacího základu OSVČ a u zdravotní pojišťovny Žádost o snížení zálohy na pojistné pro OSVČ (uvedený formulář je platný pouze pro VZP. Pokud máte jinou zdravotní pojišťovnu, naleznete její formulář na příslušném webu, případně na pobočce pojišťovny).

Snížení platí do dalšího přehledu

V případě, že vám dané instituce uznají váš nárok a sníží vám zálohy na pojistné, začínáte od dalšího měsíce platit zálohy v nové-nižší výši. To platí do podání dalšího přehledu o příjmech a výdajích, tedy do jara 2019. Poté vám podle vašich skutečných příjmů bude opět vyměřena nová záloha.

To, co jste nyní zaplatili či přeplatili na zálohách, vám v letošním roce nikdo nevrátí. V roce 2019 ale budou tyto peníze použity na případný nedoplatek, nebo si je můžete nechat zaslat na bankovní účet, který uvedete právě do podávaného přehledu o příjmech a výdajích.

To, že vám zdravotní pojišťovna a ČSSZ snížila zálohy na pojistném, není třeba nikde nahlašovat. Obě instituce uvedou danou změnu do své evidence. Změnu nemusíte hlásit ani v roce 2019 při podávání daňového přiznání, protože správce daně takovou informaci nevyžaduje.

Minimální zálohu zaplatíte vždy

I kdyby si vaše podnikání v letošním roce vedlo o polovinu hůře než v tom loňském, existuje jeden případ, kdy už vám zdravotní pojišťovna ani ČSSZ zálohy nesníží. A to v případě, že už platíte minimální zálohy na pojistné. Pro rok 2018 jsou tyto zálohy nastaveny na 2024 Kč pro zdravotní pojištění a 2189 Kč pro sociální pojištění. Níž už prostě nikdo platit nemůže, ať jsou vaše zisky jakékoli.

Stejně tak platí, že při případném snížení záloh vám dané instituce mohou zálohu snížit maximálně na úroveň těchto minimálních záloh, ne níže.

Výjimky z pravidla

Abyste platili nižší zálohy na pojistném, museli byste spadat do jedné z výjimek. Například byste měli samostatně výdělečnou činnost pouze jako vedlejší, a nikoli hlavní. V takovém případě byste platili pouze poloviční zálohy na pojistném. A u těchto podnikatelů může zdravotní pojišťovna zálohy snížit i pod minimální mez, případně říci, že pro vás povinnost hradit zálohy vůbec neplatí.

Povinnost platit zálohy by se vás například netýkala v případě, že jste podali přehled za loňský kalendářní rok se záporným výsledkem nebo pokud pojišťovna povolí snížení záloh na nulu (v případě, že i letos máte zatím záporný výsledek).

Nebo byste v letošním roce onemocněli, čímž by pro vás za určitých podmínek také neplatila povinnost hradit si minimální zálohy. Tam je ale situace složitější. Zcela jednoznačně nemusíte platit zálohy na zdravotní pojištění pouze v případě, že vám byla nařízena karanténa. Za každý měsíc, který jste v karanténě museli strávit, pak nemusíte zálohy odvádět.

Pokud vás ale skolí nemoc, musí se vám zároveň šikovně trefit do kalendáře, jinak máte smůlu.

Příklad: Na začátku června 2018 jste onemocněli, a tak jste odpracovali jen 1 den. Byli jste nemocní celý červen a ještě první týden v červenci. Vaše nemoc trvala 35 dní. Zálohy na zdravotní pojištění ale zaplatíte stejně, protože v každém z těchto měsíců jste něco odpracovali.

Aby vám byly zálohy za červen odpuštěny, nesměli byste onen jeden den odpracovat. Podle zákona jste totiž výdělečně činní, pokud jste v daném měsíci odpracovali alespoň něco. Vy jste odpracovali 1 den v červnu a několik dní v červenci, tudíž zálohy platíte. Výjimkou je výše zmíněná karanténa.

Všechno navíc musíte pečlivě zadokumentovat. Na příslušnou zdravotní pojišťovnu musíte doručit alespoň kopii neschopenky. Nedoporučuje se také oznámení příliš odkládat, a to kvůli případným komplikacím v případě zpětného dokazování.

O tomto tématu jsme podrobně psali v článku OSVČ a zálohy: kdy musíte a nemusíte platit?

Příklad

Paní Kovářová podniká jako šperkařka a v roce 2017 měla za celý kalendářní rok příjem ve výši 1 000 000 Kč. Výdaje činily 400 000 Kč. Průměrný měsíční zisk za rok 2017 tak byl 50 000 Kč.

V roce 2018 ale podnikání nejde tak dobře a za období leden–červen měla paní Kovářová příjem 250 000 Kč, přičemž výdaje činily 100 000 Kč. Průměrný měsíční zisk tedy v letošním roce činí 25 000 Kč.

Z porovnání průměrných měsíčních zisků snadno zjistíme, že paní Kovářová má v letošním roce zatím o polovinu nižší zisk než v roce předchozím. V tomto případě má tedy na snížení záloh nárok a může si požádat, viz postup výše.

Kam s přeplatkem?

Pokud se vám v letošním roce vaše podnikání příliš nedaří, nejspíše budete mít pro případný přeplatek využití velmi rychle.

Varianta, kdy si spoříte u ČSSZ a peníze se vám vrátí při podání dalšího přehledu o příjmech a výdajích na jaře 2019, ale není moc výhodná. Peníze se nijak nezhodnocují, nemůžete si je vybrat atd.

Ke spoření můžete využít mnoho jiných variant. Ne zrovna vhodnou variantou jsou spořicí účty, protože aktuálně platí, že peníze se na nich znehodnocují, viz článek Kam uložit peníze? I s tím nejlepším spořicím účtem se znehodnocují. O něco lepší varianta jsou termínované vklady, kde alespoň pokryjete inflaci, viz článek Kam uložit peníze? Nejlepší termínované vklady pokryjí inflaci. V nejhorším případě můžete využít i některý z běžných účtů. I tam totiž dostanete úroky, ačkoli je to spíše výjimka, viz článek Kdo vám dá na běžném platebním účtu úroky? Bez podmínek jen jedna banka.

Našli jste v článku chybu?