Hlavní navigace

Jaroslava Nožičková, Česká pojišťovna: i svářeč může způsobit milionové škody

Autor: Shutterstock

I když má podnikatel minimální majetek, může se mu podnikatelské pojištění vyplatit. Nikdy totiž nemůže s jistotou říct, že sám nezpůsobí škodu někomu jinému, a to i v řádu milionů korun.

Doba čtení: 10 minut

Sdílet

Se začátkem podnikání se pojí řada administrativních a dalších úkonů a samotný rozjezd bývá často mnohem těžší než následné další roky. I když ale vše funguje, jak má, může se stát, že nešťastnou náhodou někdo upadne ve vaší provozovně a zlomí si ruku či nohu. A i za to jako podnikatel nesete odpovědnost a případné škody jdou za vámi.

Možnost, jak je snížit, je sjednat si pojištění podnikatelských rizik, které za vás alespoň částečně uhradí vzniklé škody. O tom, jak takové pojištění funguje v praxi a na co si dát pozor, než si ho sjednáte, jsme si povídali s JUDr. Jaroslavou Nožičkovou a Petrem ČechurouČeské pojišťovny.

Pro jaké typy profesí je praktické pojištění podnikatelských rizik na základě vašich zkušeností?

J.N.: Nedá se říci, že některým podnikatelům hrozí škoda více a některým méně. Každému podnikateli hrozí určitá specifická rizika. Pojištění podnikatelských rizik má dvě základní složky – majetkové pojištění a pojištění odpovědnosti. Každý podnikatel, resp. jeho profese je náchylnější k určitému typu škod.

P.Č.: Většina podnikatelů vlastní nebo používá ke svému podnikání nějaký majetek, např. vybavení, stroje, zásoby apod., a případné škody na tomto majetku mohou firmu významně ohrozit v její činnosti. Pak jsou podnikatelské činnosti, u nichž není majetek tak zásadní, ale kde hrozí zejména škody odpovědnostní, tedy že svou činností způsobí újmu někomu jinému.

Můžete uvést případ z praxe?

P.Č.: V podstatě každý podnikatel vlastní nějaký majetek, o který může přijít. Truhlář má svoji dílnu a v ní stroje, zásoby, rozpracované zakázky atd. A v případě požáru může o veškerý majetek přijít. Taková škoda už ho může existenčně ohrozit. Tyto typy profesí si proto sjednávají hlavně majetkové pojištění.

J.N.: Naopak např. svářeč, který jezdí po zakázkách, může způsobit vysokou škodu někomu jinému, například způsobit požár celého objektu. Zatímco majetek má minimální a pojišťovat si ho pravděpodobně nebude, tak škodu jiným může způsobit i v řádech milionů. Ti si proto sjednávají hlavně pojištění odpovědnosti.

J.N.: Neznamená to ale, že by si živnostník měl sjednat jen jedno z rizik. V praxi může dojít ke škodám obou druhů.

Jak to myslíte?

J.N.: Pokud mám malý obchůdek s bižuterií, pojistím si v rámci pojištění podnikatelských rizik svůj majetek. Tedy obchod, zásoby zboží, vybavení prodejny atd. Současně ale nemohu opomenout ani pojištění odpovědnosti, protože mohu svým zákazníkům způsobit například újmu na zdraví. Může na ně spadnout zboží z regálu a poranit je, mohou uklouznout na mokré podlaze a zlomit si nohu apod.

JUDr. Jaroslava Nožičková

JUDr. Jaroslava Nožičková

Petr Čechura

Petr Čechura

JUDr. Jaroslava Nožičková v České pojišťovně pracuje od roku 1999. Od roku 2008 zastává pozici manažera útvaru pojištění odpovědnosti.

Petr Čechura, pracuje v České pojišťovně od roku 1994, v současné době působí na pozici vedoucího útvaru úpisu SME.

Od jaké částky byste doporučili sjednat majetkové pojištění?

P.Č.: Záleží na tom, jak velká škoda by pro živnostníka byla ohrožující. Pokud je to i 20 000 Kč, např. na nové vybavení, pak doporučujeme pojistit si i takový majetek. Pro některé živnostníky ale není taková částka podstatná a pojišťují se až na vyšší částky.

V jakých profesích není pojištění podnikatelů potřeba? Dokážu si představit, že duševně pracující člověk jen obtížně způsobí finanční či jinou škodu.

J.N.: Naopak, duševně pracující člověk způsobí zpravidla finanční škodu. Bývají to například daňoví poradci. Tím, že poradce podal za klienta chybné daňové přiznání, finanční úřad jeho klientovi doúčtuje správnou výši daně a navrch ještě penále a úroky. Doměřená daň samozřejmě není škodou, proto ji z pojištění nezaplatíme, ale uhradíme za našeho klienta – daňového poradce – škodu, kterou způsobil, tedy penále a úroky. Což je přesně ta finanční škoda, kterou způsobil.

Tyto profese ale mají ze zákona povinnost si toto pojištění sjednat.

J.N.: To je pravda, ale takové profese si sjednávají v podstatě stejné pojištění odpovědnosti jako ostatní podnikatelé. Princip produktu je stejný, ať se jedná o povinné, nebo nepovinné odpovědnostní pojištění. U profesí, kde povinnost sjednat pojištění odpovědnosti není dána zákonem, se mohou podnikatelé sami rozhodnout, jestli si jej sjednají, nebo ne.

Pro jaké profese tedy pojištění podnikatelských rizik není úplně vhodné?

J.N.: Spíše jde o to, zda bude určitý typ škod, který podnikatel může způsobit, z pojištění likvidní. Jako příklad mohu jmenovat blogery či autory různých textů, kteří často jako OSVČ působí. Ve chvíli, kdy napíše takový autor mylné informace a následně jej někdo zažaluje o náhradu, půjde zpravidla o nemajetkovou újmu. Toto riziko je samozřejmě také možné pojistit, ale posouzení takového nároku je velmi individuální. Vždy záleží na konkrétních okolnostech vzniku škody či újmy. Obecně řečeno škod, které by v těchto případech byly likvidní, je málo.

Jaké nejčastější chyby dělají lidé při sjednávání podnikatelského pojištění?

P.Č.: U majetkového pojištění je nejčastější chybou špatně stanovená pojistná částka. A to jak z důvodu neznalosti, kdy živnostník o hodnotě svého majetku nemá představu, tak i z důvodu úspory pojistného. Ve snaze ušetřit několik stokorun svůj majetek záměrně podhodnotí.

P.Č.: To se pak ale projeví při likvidaci škod. Pokud pojišťovna zjistí, že majetek byl podhodnocen, tedy je podpojištěn, je pojistné plnění kráceno ve stejném poměru, v jakém byl majetek podpojištěn.

P.Č.: Také záleží na tom, jakými riziky se podnikatel cítí ohrožen. Standardně jsou to většinou živelní rizika, tedy požár, vichřice, povodně atd. Další rizika jsou pak na zvážení podnikatele, proti kterým se pojistí a proti kterým ne. Někteří podnikatelé to vnímají tak, že některá rizika jsou pro ně okrajová, a pokud by ke škodě došlo, jsou případně schopni ze svých finančních prostředků škodu pokrýt.

V jakých případech to živnostníci takhle vyhodnotí?

P.Č.: Nejčastěji je to např. v případě pojištění proti odcizení. Buď má živnostník malý, pro pachatele nezajímavý majetek, nebo se např. domnívá, že má tento majetek dobře zabezpečen. Případně nechce vynakládat peníze na pojištění a přijme raději riziko, že pokud k odcizení dojde, uhradí si škodu ze svých prostředků.

Dělají lidé chyby i při sjednávání pojištění odpovědnosti?

J.N.: V případě pojištění odpovědnosti se stává, že živnostníci nedomyslí škody, které by mohli způsobit. Typickým případem jsou věci převzaté k užívání. To znamená, že si živnostník půjčí například vertikutátor nebo mulčovač a poškodí ho. Pak je překvapen, že tuto škodu není možné z jeho pojištění odpovědnosti uhradit, protože při sjednání tuto situaci opomenul.

J.N.: Při sjednávání pojištění totiž vycházel z toho, že si ještě nikdy žádný pracovní nástroj nepůjčil, nebo to dělá jen velmi výjimečně, a tak tuto situaci v rámci pojištění neřešil.

Jak byste doporučili stanovit pojistnou částku u majetkového pojištění?

P.Č.: Částka má odpovídat nákladům na znovupořízení majetku, který živnostník ke svému podnikání používá.

P.Č.: Například u malého obchůdku s bižuterií by částka měla odpovídat tomu, za jakou cenu je obchodník schopen prodejnu znovu postavit, dále pak částka, za kterou pořídil zásoby, vybavení a inventář. Výsledná hodnota musí odpovídat novým cenám, za který se dá majetek pořídit.

Například zásoby jsou ale velmi variabilní. Tam může k podpojištění dojít snadno.

P.Č.: Tam je možné postupovat dvěma způsoby. Buď se živnostník pojistí na maximální hodnotu, kterou očekává, že jeho zásoby budou mít. Jinými slovy pojistí si hodnotu plného skladu.

P.Č.: Nebo, v případě velkých výkyvů hodnoty zásob během roku, si může pojistit jakýsi průměr zásob, který obvykle na skladě má, a k tomu připojistit tzv. preventivní pojistnou částku, kterou využije v případě špiček, kdy má naskladněno více zboží než v průměru a za kterou platí jen zálohové pojistné. V případě, kdy bude nucen z této preventivní částky čerpat při pojistné události, doplatí za ni plné pojistné.

Jak byste doporučili stanovit limit plnění u pojištění odpovědnosti?

J.N.: Záleží na tom, jak velkou škodu může živnostník způsobit. To se ale málokdy dá dopředu určit. I malý svářeč může nešťastnou náhodou zapálit objekt za 40 milionů.
Nejčastěji doporučujeme sjednat limit plnění alespoň na 5–10 milionů. To by měl být určitý standard. Ale samozřejmě záleží na konkrétní profesi.

Které oblasti podnikání nepojišťujete a proč?

J.N.: Nepojišťujeme například odpovědnost pro výrobce tabákových výrobků. Obecně u nás platí, že i kdybychom nepojistili danou podnikatelskou činnost jako takovou, protože bychom ji vyhodnotili například jako velmi rizikovou, můžeme pojistit živnostníkovi alespoň jeho majetek, případně odpovědnost vyplývající z vlastnictví či nájmu nemovitosti.

Pokud nějaký živnostník podniká ve více oblastech, musí se pojistit vícekrát, nebo je pojištění uzavřeno pro celou oblast jeho podnikání? Například na vašich webových stránkách je nutné si vybrat jen jednu oblast.

P.Č.: Vícekrát určitě ne. Zpravidla živnostník uvede, jaká jeho podnikatelská činnost je převažující. Pokud není možné rozhodnout, které se věnuje více, pak vybíráme tu, která je rizikovější. A na základě té se pojištění sestaví a stanoví se jeho cena. Standardně se dělá jedna pojistná smlouva na celou oblast podnikání.

U pojištění odpovědnosti podnikatele máte na výběr z územní platnosti Česká republika, případně Evropa. Proč nepojišťujete i mimo Evropu?

P.Č.: Na webových stránkách nabízíme pouze pojištění Jistota, což je balíčkový produkt pro drobné podnikatele a živnostníky s příjmem do 12 000 000 Kč ročně.

P.Č.: Jde o souhrn pojistných rizik pro nejběžnější situace, které mohou nastat, protože málokterý drobný živnostník podniká za hranicemi Evropy. Pokud ale ano, pak jsme samozřejmě schopni mu tuto možnost nabídnout v rámci pojištění sestaveného na míru.

Kdyby tedy nějaký živnostník stál i o pojištění odpovědnosti mimo Evropu, je možné mu nabídnout jiný produkt nebo individuální nabídku?

P.Č.: Určitě. Pokud podnikateli balíčkový produkt nevyhovuje, doporučujeme obrátit se na specialistu, který se věnuje podnikatelskému pojištění a který pro něj připraví produkt na míru. A to jak v oblasti limitů plnění, tak i co se týče pokrytí specifických rizik, územní platnosti a dalších faktorů.

P.Č.: Což ostatně doporučujeme. Vždy je vhodnější, když se před sjednáním pojištění obrátí na poradce a probere s ním svou situaci.

Nesjednává si ale většina lidí pojištění právě přes internet?

P.Č.: U pojištění podnikatelských rizik to rozhodně neplatí. Počty živnostníků, kteří si toto pojištění sjednali přes internet, jsou minimální. Jde o jednotky kusů.

Jakou spoluúčast umožňujete klientům v rámci pojištění sjednat?

P.Č.: U pojištění majetku je minimální spoluúčast 1000 Kč a maximální je neomezená. Nejčastěji si podnikatelé sjednávají spoluúčast ve výši 5000 – 10 000 Kč.

J.N.: V rámci pojištění odpovědnosti je minimální spoluúčast 500 Kč, ale tu si moc živnostníků nesjednává. Nejčastěji volí spoluúčast ve výši 1000 – 10 000 Kč.

Nestěžují si klienti, že neumožňujete i nulovou spoluúčast jako u jiných pojistných produktů?

P.Č.: Naše zkušenosti jsou takové, že o to živnostníci nestojí. V podnikatelském pojištění není trend volit co nejnižší spoluúčast.

P.Č.: Když si pojišťuje majetek běžný občan, chce co nejnižší spoluúčast. Je to i logické. Když má škodu 5000 Kč v důsledku vodovodní havárie a měl by zaplatit 2000 Kč spoluúčast, nepřijde mu to výhodné.

P.Č.: U podnikatelských rizik jsou ale často škody v úplně jiných částkách a z naší zkušenosti vyplývá, že živnostník na pojišťovnu ani nevolá, pokud jde o škodu v řádech jednotek tisíc korun, protože pro něj není problém si škodu zaplatit sám.

Ve výlukách máte u pojištění odpovědnosti uvedeno, že pojištění se nevztahuje na povinnost nahradit škodu způsobenou v rozsahu mimořádné ceny nebo ceny zvláštní obliby. Co to znamená v praxi?

J.N.: Nový občanský zákoník zavedl nový pojem. Pokud někdo způsobí škodu ze škodolibosti nebo svévole, má poškozený právo požadovat tzv. cenu zvláštní obliby. Například máte jedinečnou fotku své babičky, která už nežije. Taková fotka má pro vás velkou hodnotu, i když skutečná cena takové fotografie může být zanedbatelná. Pokud by vám ji někdo úmyslně zničil, můžete kromě skutečné ceny zničené věci požadovat i tuto cenu zvláštní obliby.

J.N.: Z pojištění však tuto cenu zvláštní obliby nebude možné uhradit. Škodolibost či svévole totiž znamená úmyslné jednání. Úmyslně způsobené škody jsou z pojištění vyloučené. Lze uhradit pouze skutečnou cenu věci, případně částku, za kterou se dá pořídit věc nová.

Kolik Česká pojišťovna nejvíce plnila z pojištění podnikatelů a za co to bylo?

J.N.: Například již zmíněný svářeč, který při banální opravě způsobil požár ve výrobní hale za několik milionů korun. I takové extrémy se stávají.

J.N.: V praxi se ale setkáváme spíše se situacemi, že i drobná a zdánlivě neriziková podnikatelská činnost může mít za následek vysoké škody. Třeba v případě podnikatele, který provozoval svou činnost v pronajatých prostorech. Tam mu na WC praskla přívodní hadička. Vytékající voda poškodila stavební součásti budovy i přilehlou lékařskou ordinaci. Škoda přesáhla 600 000 Kč.

tipli

P.Č.: Dalším příkladem je řemeslník, který v novém rodinném domě připojoval tepelné čerpadlo. Během toho se uvolnila hadička vedoucí k tepelnému čerpadlu a unikající voda vytopila celý dům. Škoda se vyšplhala k milionu korun.

Děkuji vám za rozhovor.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).