Kdyby se každý, kdo si někdy nad knížou řekl Ježiš, to je strašný pustil do psaní románů, nakladatelští redaktoři by brzy vyskákali z oken. A dobrou knížku už by v tom množství navíc nikdo nikdy nenašel. Každý máme svoji práci a je to tak dobře. Jinak bychom všichni právě teď zkoušeli rovnat mandarinky v supermarketu, abychom vyzkoušeli, jestli se to dá udělat tak, že mezi nimi polovička nebude shnilá...
Vždycky se dává příklad s pekařem... nepamatuju si ho přesně, ale pokusím se: Že pekaři spadla do těsta myš, to pozná skoro každý. Měl by ten, kdo do ní kousne, mlčet a pokoušet se péct chleba líp?
Bohužel máte pravdu jenom částečně samozřejmě jen dle mého subjektivního názoru a to s vaším pekařem souhlasím, avšak kritizovat by měl pouze ten, kdo si danou věc už minimálně vyzkoušel, toť můj nezaujatý názor, pana Lazareviče neznám, ale podobné navážení mi je proti srsti a to nemusím se vším publikovaným taktéž souhlasit. Možná je to jen nátura české společnosti, která na skoro vše nadává, ale nemá snahu situaci nějak zlepšit...
"Nacher také podotkl, že si lidé často sjednávání nevýhodná životní a investiční pojištění, kde posílají peníze na netransparentní produkt s obrovskými poplatky. Přitom kapitálové životní je produkt, který se často nevyplatí. "
Má autor vůbec nějaké vlastní názory?
Nacher má pravdu. Jenže úplně jinou, než si myslí. Lidi si opravdu uzavírají nevýhodné pojistné produkty - jsou na nich nízké pojistné částky nebo obsahují pojištění zbytečností - protože na pojištění (= krytí rizik) se*rou. Tohle je skutečný důvod, ne ta věčně okecávaná nevýhodnost pojistných smluv jako rezervotvorných produktů. Kdybych někomu řekl, aby si koupil Tatru 815 coby rodinný vůz, tak by na mě čučel jako na vola. Ale pojištění si na tvorbu rezervy klidně sjedná.
Jaký je podle autora rozdíl mezi životním a investičním pojištěním? Podle mě to autor není schopen říct, neb jaksi neví. Ale to nevadí, hlavně když napíše co nejvíc vět o věcech, kterým nerozumí.
A nakonec překvapení pro Nachera i autora. U ižp se dají využívat mimořádné vklady a stav splacenosti, u některých produktů to výrazně omezuje nákladovost.
S tím hodnocením IŽP / KŽP bych nebyl tak radikální. Jeho oprávněná kritika je věcná spíš k tomu, jakým způsobem a za jakým účelem je využíváno (jako "lepší spoření"). Pokud si jej člověk uzavře pouze kvůli ochraně, může být (záleží na produktu a nastavení) výhodnější než čistá rizikovka.
Riziko např. smrti, závažných onemocnění apod. totiž s věkem stoupá a tomu odpovídá i pojistné. Čísla plácnu, ale pro příklad: dejme tomu ve třiceti potřebuju pojistku na 25 let, rizikový poplatek je u 30letého 500 Kč a u 55letého 1500 Kč. Průměrně (uvažujeme-li, že se zvyšuje lineárně) tedy 1000 Kč. Rizikovka tedy bude stát právě 1000 Kč měsíčně (tedy tak do půlky pojistné doby přeplácíme). Investičko, pokud na konci nemá nic zůstat (což předpokládám - mám to na ochranu, ne spoření) taky tisíc. Ty se ale platí do fondů, z nichž se odečítá ten rizikový poplatek odpovídající věku (ze začátku tedy zlomek toho, co ke konci). Jenže v životě většinou člověk splatí dluhy rychleji či nějaké rezervy naspoří a pojistnou ochranu už nepotřebuje (nebo ne v takové výši), čili to pojištění vypoví nebo sníží pojistnou částku, ve fondu mu tedy u IŽP něco zbyde. U rizikovky ne.
Ve skutečnosti je to složitější (riziko smrti apod. nestoupá lineárně, postupem času stoupá spíše jako exponenciálně), vstupují tam administrativní poplatky apod. Ale v principu je to približně takto a pokud si to člověk nenastaví tak, že mu má na konci zbýt nějaké (ne zanedbatelné) odbytné, tak pokud to pojištění nedojede se stejnými parametry až do konce, vyplatí se spíš IŽP (při cca podobné měsíční platbě a stejném nastavení poj. částek).
Bohužel poradci to prodávají právě i jako spoření (a bohužel lidi to tak sami chtějí).
Cituji: "Nechtějí postupovat vyšší rizika a investovat do akcií nebo podílových fondů. Většinu svých peněz mají uložených na spořících, běžných účtech nebo v produktech stavebního spoření a penzijního připojištění."
Tomu se divíme? Po 90.letech, kdy byla spousta fondů vytunelována, což je jen jiné, hezčí označení pro krádež? Podniky byly prodány, jejich akcie ztratily hodnotu? Proběhly obchody mezi fondy, kdy byly akcie z českých poboček vyměněny za méně hodnotné zahraniční, protože vydělat musel zahraniční držitel akcií na úkor toho českého méněhodnotného blbečka (zářným příkladem byly např. fondy PIONEER)? Pochopme konečně, že tady nejde o to, aby investor na investici vydělal. Investor je rád, když mu jeho peníze nikdo nerozkrade. Na tom se pak fakt těžko staví základy finanční gramotnsoti. Já bych řela, že drobný investor je gramotný dost, když si peníze nechá na stavebním spoření. Nevynese to nic moc, ale nikdo mu to (snad) neukradne!!