Hlavní navigace

Jaké příjmy by měl škůdce/pojišťovna uhradit OSVČ, když nemůže kvůli zdraví pracovat?

17. 3. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Jak a z čeho se počítá náhrada za ztrátu na výdělku OSVČ po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity, pokud vám kvůli poškození zdraví poklesly příjmy a přicházíte o obchodní příležitosti? Jak se liší výpočet zdravotního důchodu podnikatele od úrazové renty zaměstnance?

Často se věnujeme způsobu výpočtu rent pro na zdraví poškozené zaměstnance, kteří dostali nemoc z povolání nebo utrpěli pracovní úraz a nemohou si vůbec, nebo jen s omezením vydělávat. Ti jsou odškodňováni zaměstnavateli, respektive jejich úrazovými pojišťovnami, a to podle pravidel zákoníku práce. Nelze je odbýt jen invalidním důchodem.

Pokud ale někdo utrpí poškození zdraví mimo výkon pracovních povinností, tedy zaměstnanec mimo zaměstnání, tedy nikoliv při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, nebo jakýkoliv jiný člověk, pak má být odškodněn podle pravidel občanského zákoníku. Může se zranit na neuklizeném chodníku nebo při přepadení, autohavárii a tak podobně.

Nároky jsou podobné jako podle zákoníku práce a patří mezi ně i dlouhodobá náhrada ucházejícího příjmu, která má dorovnat rozdíl mezi případným invalidním důchodem a sníženým výdělkem z důvodu zdravotního handicapu (nebo skutečnost, že si nemocný vůbec vydělávat nemůže) a původním výdělkem před poškozením zdraví.

Vypočíst tuto rentu je snadné pro zaměstnance, kteří mají pravidelné příjmy. U osob samostatně výdělečně činných – podnikatelů – je to složitější. Jak na to?

Renta: důchod po skončení pracovní neschopnosti nebo uznání invalidity

Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku je jedním z dílčích nároků spojených s poškozením zdraví. Rozlišuje se ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, kdy je poškozený vyřazen z dosavadního pracovního zapojení, a po jejím skončení, kdy může nastat snížení pracovní způsobilosti vyvolané zdravotními následky a z toho plynoucí dopady do dalšího možného pracovního zařazení.

Ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti či při invaliditě se hradí peněžitým důchodem (v případě náhrady za již uplynulé období jednorázovou částkou), a jde přitom o náhradu majetkové újmy. Neodškodňuje se totiž samotná ztráta či snížení pracovní způsobilosti, nýbrž až majetková újma projevující se tím, že v důsledku trvalé ztráty (snížením) pracovní způsobilosti vlivem újmy na zdraví přichází poškozený zcela či zčásti o výdělek, kterého by jinak dosáhl.

Škoda spočívající ve ztrátě na výdělku má majetkový charakter a stanoví se ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před poškozením a výdělkem, pokud je dosahován po poškození, k němuž je třeba připočítat případný invalidní nebo částečný invalidní důchod poskytovaný z téhož důvodu; tímto způsobem jsou vyjádřeny snížení (omezení) nebo ztráta pracovní způsobilosti poškozeného a jeho neschopnost dosahovat pro následky újmy na zdraví stejného výdělku jako před poškozením.

Invalidní důchod se počítá jako příjem

Vychází se z toho, že po skončení pracovní neschopnosti či při invaliditě vzniká poškozenému újma, je-li v důsledku poškození zdraví natolik snížena jeho pracovní způsobilost, že nemůže vykonávat buď žádnou práci, anebo jen takovou práci, která je méně finančně ohodnocena, takže se oproti stavu před poškozením sníží jeho výdělek.

Měřítkem této újmy je srovnání průměrného výdělku před poškozením s nově dosahovaným příjmem, který může být ovlivněn tím, zda a v jaké výši poškozený pobírá (částečný) invalidní důchod. Dávky invalidního důchodu slouží ke kompenzaci ztráty pracovní způsobilosti. Nahrazují trvale (nedojde-li ke změně zdravotního stavu), zcela či částečně příjem poškozeného, který není schopen obstarat si prostředky vlastní pracovní činností, a při určování ztráty na výdělku se k nim ve smyslu uvedeného přihlíží vedle případného příjmu ze zaměstnání či jiné výdělečné činnosti po ukončení pracovní neschopnosti. Neměl-li poškozený před úrazem žádný výdělek, nemohlo dojít zásadně ani k jeho ztrátě.

Nikdo nemůže být nucen vydělávat si jen závislou činností

Právní úprava občanskoprávní odpovědnosti za škodu na zdraví žádným zákonným ustanovením nepodmiňuje nárok na náhradu za ztrátu na výdělku pracovní činností vykonávanou pouze v zaměstnaneckém poměru, potvrdil logicky Nejvyšší soud ČR (v rozsudku spis. zn. 25 Cdo 2319/2018, ze dne 10. září 2019).

Ztráta příjmu podnikatele z výdělečné činnosti v době po skončení jeho pracovní neschopnosti odpovídá újmě, jež vzniká osobě, která pro poškození zdraví není schopna vykonávat své dosavadní zaměstnání. Náhrada ztráty na výdělku je jedním z dílčích samostatných nároků náhrady škody na zdraví a nelze ji jakožto zvláštní kategorii škody podřadit pod pojem skutečné nebo jiné škody (ušlého zisku).

Výše ušlého výdělku podnikatele je dána rozdílem mezi celkovým příjmem z podnikání a náklady potřebnými k dosažení tohoto příjmu.

Co musíte prokázat

Významná pro vymezení nároku (pokud se jej poškozený domáhá například soudní cestou) mohou být například tvrzení o konkrétních smluvních vztazích, které měl pro rozhodnou dobu sjednány, o pravidelně se opakujících obchodních příležitostech, o něž v té době přišel.

Poškozený musí aktivně tvrdit a prokázat svou ztrátu, soud za něj tyto skutečnosti zjišťovat nebude. Taková povinnost tvrzení a následně i povinnost důkazní, kterou má poškozený, jenž se domáhá odškodnění, se vztahuje i na konkrétní údaje o tom, v čem jeho ztráta spočívá a jak vznikla.

Žalující poškozený musí uplatněný nárok na náhradu škody zdůvodnit, musí prokázat soudu, z čeho dovozuje, že nebýt zdravotního handicapu, tak by svou činností dosáhl při podnikání příjmu, o který přišel a který chce nahradit.

KL20-hlasovnai-tip

Příjmy podnikatele nemusí být pravidelné, podnikání není zaměstnání

Vzhledem ke specifikům podnikatelské činnosti a odlišnostem od pracovního poměru nemusí být dosahované příjmy podnikatele pravidelné, a lze je tedy vyčíslit různým způsobem s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem každého případu. Předpoklady vzniku takového nároku lze pak zkoumat obdobně podle principů zjišťování ušlého zisku.

Ušlý zisk (a tedy i ztrátu na výdělku) však nemůže představovat jen zmaření zamýšleného výdělečného záměru či příslibu možného příjmu, není-li takový majetkový přínos podložen již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že při jejich pravidelném běhu, nebýt škodné události, k zamýšlenému zisku by skutečně došlo, vyložil zase naopak restriktivně vůči potenciálním nárokům podnikatelů Nejvyšší soud ČR.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).