Hlavní navigace

Jaké jsou vaše mzdové nároky, když žádáte o přezkum posudku o vaší způsobilosti k práci?

20. 5. 2021
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Jaký má být postup, když podáte návrh na přezkoumání lékařského posudku, kterým jste byli shledáni, třeba po dlouhodobé pracovní neschopnosti, způsobilými k výkonu sjednané práce? Jak je to s povinností zaměstnavatele přidělovat vám práci? Nastává překážka v práci? Na vaší straně, nebo zaměstnavatele?

Jistý zaměstnanec pracoval jako vedoucí prodejny a téměř rok byl v dočasné pracovní neschopnosti. Po jejím skončení byl zaměstnavatelem odeslán na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku. Ta započala 6. 11. 2018 a skončila 21. 11. 2018. Po ní mu byl vydán lékařský posudek, podle něhož byl zaměstnanec uznán zdravotně způsobilým k výkonu práce.

Zaměstnanec však podal návrh na přezkoumání tohoto lékařského posudku, kterému nebylo vyhověno (příslušným rozhodnutím ze dne 21. 2. 2019).

Po podání návrhu na přezkoumání lékařského posudku mu zaměstnavatel sdělil dopisem ze dne 30. 11. 2018, že jej nelze „zařadit k výkonu práce z důvodu překážek v práci na jeho straně“ a že ho počínaje 3. 12. 2018 uvolňuje z pracovních povinností z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, a to do doby konečného rozhodnutí o jeho pracovní způsobilosti.

Přestože zaměstnanec žádal o přidělování práce, zaměstnavatel mu nevyhověl. V prosinci 2018 tak zaměstnanec neodpracoval celkem 86,5 hodin. Náhrada mzdy za tuto dobu mu nebyla vyplacena. Zaměstnanec se proto domáhal soudní cestou náhrady mzdy za měsíc prosinec 2018 ve výši 29 265 Kč „hrubého“, tedy 22 220 Kč „čistého“. 

Soud prvního stupně žalobu zamítl. Odvolací soud změnil rozsudek soud prvního stupně tak, že žaloba o zaplacení náhrady mzdy za měsíc prosinec 2018 v rozsahu neodpracovaných 86,5 hodin je co do základu po právu; avšak ve výroku o výši této náhrady a ve výroku o náhradě nákladů řízení rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaný zaměstnavatel si podal dovolání k Nejvyššímu soudu. 

Když zaměstnavatel nepřiděluje zaměstnanci práci, jde o překážku na straně zaměstnavatele

Vzhledem k tomu, že zaměstnanci, jehož dočasná pracovní neschopnost skončila dne 31. 10. 2018, ve výkonu práce v prosinci 2018 nebránila žádná z důležitých osobních překážek v práci (uvedených v § 191 a 191a zákoníku práce) ani žádná z jiných důležitých osobních překážek v práci (podle § 199 odst. 1 zákoníku práce) stanovených v příloze nařízení vlády (a ani žádná z překážek v práci z důvodu obecného zájmu uvedených v § 200 až 205 zákoníku práce), Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že v měsíci prosinci 2018 nešlo o překážku v práci na straně zaměstnance, nýbrž o překážku v práci na straně zaměstnavatele, která zaměstnanci v tomto měsíci neumožnila konat práci (spis. zn. 21 Cdo 2063/2020, ze dne 13. 1. 2021).

Proto Nejvyšší soud dovolání zaměstnavatele zamítl a potvrdil, že zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy.

Účinky posudku o zdravotní způsobilosti

Soud totiž nesouhlasil s názorem zaměstnavatele, že důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance založila v prosinci 2018 skutečnost, že zaměstnanec podal návrh na přezkoumání lékařského posudku ze dne 21. 11. 2018, podle něhož byl uznán zdravotně způsobilým k výkonu sjednané práce vedoucího prodejny, neboť návrh na přezkoumání lékařského posudku má odkladný účinek.

Náležitosti posudku

Podle zákona o specifických zdravotních službách (§ 43 odst. 3) lékařský posudek musí mít náležitosti stanovené právním předpisem upravujícím zdravotnickou dokumentaci a podle účelu jeho vydání též náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem (§ 52, § 60 nebo § 65), popřípadě jinými právními předpisy.

Ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda je posuzovaná osoba pro účel, pro který je posuzována, zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá nebo zdravotně způsobilá s podmínkou, případně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost, anebo zda její zdravotní stav splňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byla posuzována.

Součástí lékařského posudku musí být poučení o možnosti podat (§ 46 odst. 1) návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal, a poučení o možnosti vzdání se práva na přezkoumání lékařského posudku.

V poučení se dále uvede, v jaké lhůtě je možno návrh na přezkoumání podat, od kterého dne se tato lhůta počítá a zda má, nebo nemá návrh na přezkoumání podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů odkladný účinek.

Návrh na přezkoumání posudku

Má-li posuzovaná osoba nebo osoba, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, za to, že lékařský posudek je nesprávný, může do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání podat návrh na jeho přezkoumání poskytovateli zdravotních služeb, který posudek vydal.

Návrh na přezkoumání lékařského posudku nemá odkladný účinek, jestliže z jeho závěru vyplývá, že posuzovaná osoba je pro účel, pro nějž byla posuzována, zdravotně nezpůsobilá, zdravotně způsobilá s podmínkou nebo pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost, nejde-li o podmínku, která je v lékařském posudku vydaném pro stejný účel uvedena opakovaně a spočívá v užívání určitého kompenzačně upraveného zařízení nebo zdravotnického prostředku.

Nevyhoví-li poskytovatel zdravotních služeb návrhu na přezkoumání lékařského posudku v plném rozsahu, postoupí spis s tímto návrhem, včetně příslušné části zdravotnické dokumentace nebo její kopie a dalších podkladů potřebných pro přezkoumání lékařského posudku a svého stanoviska, příslušnému správnímu orgánu, který o návrhu na přezkoumání lékařského posudku rozhodne.

Z toho plyne, že na návrh osoby, která je oprávněna k jeho podání, může být příslušným správním orgánem přezkoumán také lékařský posudek, z jehož závěru vyplývá, že posuzovaný zaměstnanec je zdravotně způsobilý k výkonu dosavadní (sjednané) práce. 

Odkladný účinek návrhu na přezkoumání posudku

I když návrh na přezkoumání takového lékařského posudku má odkladný účinek, nezakládá jeho podání překážku v práci na straně zaměstnance, neboť nepředstavuje žádnou ze zákonných překážek v práci na straně zaměstnance a překážku v práci na straně zaměstnance s ním nespojuje ani zákon o specifických zdravotních službách.

Odkladný účinek návrhu na přezkoumání lékařského posudku, podle něhož je zaměstnanec zdravotně způsobilý k výkonu dosavadní práce, znamená, že právní účinky tohoto lékařského posudku nemohou pro osobu, které byl předán, nastat dříve než dnem prokazatelného doručení rozhodnutí o potvrzení posudku příslušným správním úřadem (§ 44 odst. 4 písm. b) zákona o specifických zdravotních službách) a že do té doby nelze považovat závěr lékařského posudku za definitivní.

Podáním návrhu na přezkoumání uvedeného lékařského posudku zaměstnanec nepozbývá zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce a jen proto, že závěr posudku, podle něhož zaměstnanec tuto zdravotní způsobilost má, ještě není (nemusí být) definitivní, na něj nelze nahlížet jako na osobu bez potřebné zdravotní způsobilosti, neboť takovou fikci zákon o specifických zdravotních službách s podáním návrhu na přezkoumání lékařského posudku, podle něhož je posuzovaná osoba pro účel, pro který je posuzována, zdravotně způsobilá, nespojuje.

Zaměstnavatel je proto i po podání návrhu na přezkoumání lékařského posudku, podle něhož je zaměstnanec zdravotně způsobilý k výkonu dosavadní práce, povinen zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy (popřípadě práci odpovídající vedoucímu pracovnímu místu, na něž byl zaměstnanec jmenován) a není oprávněn mu další výkon práce zakázat, ledaže by byla naplněna skutková podstata dle § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, podle něhož je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.

skoleni_29_6

Jak to dopadlo

Zaměstnavatel byl proto i poté, co zaměstnanec podal návrh na přezkoumání lékařského posudku, podle něhož byl uznán zdravotně způsobilým k výkonu práce vedoucího prodejny, povinen přidělovat zaměstnanci tuto sjednanou práci.

Jestliže zaměstnanci konat sjednanou práci v měsíci prosinci 2018 neumožnil, přestože zaměstnanec byl k jejímu výkonu zdravotně způsobilý (jak vyplývá z uvedeného lékařského posudku, který po doručení rozhodnutí o jeho potvrzení příslušným správním úřadem nabyl právní účinnosti), vytvořil tím překážku v práci na straně zaměstnavatele (§ 208 zákoníku práce), a zaměstnanci proto přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, kdy práci v důsledku této překážky nekonal.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).