Hlavní navigace

Jaké jsou typy věcných břemen a jak je prakticky využívat?

Jiří Matzner

Reálná břemena zavazují především k tomu něco aktivně dát či konat. Naopak služebnosti zavazují k tomu, abyste ve prospěch oprávněného něco strpěli nebo se něčeho zdrželi.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Občanský zákoník dělí věcná břemena na tzv. služebnosti a reálná břemena. V tomto článku bychom se zaměřili na to, jaké druhy služebností existují, k čemu služebnosti slouží a jaká bývá jejich nejčastější využitelnost v praxi.

Služebnosti osobní a služebnosti pozemkové

Občanský zákoník rozlišuje dva hlavní typy služebností, kterými jsou služebnosti pozemkové a osobní.

Pozemkové služebnosti se váží k určitému pozemku, který je služebností zatížen (tzv. služebný pozemek) ve prospěch jiného pozemku (tzv. panujícího pozemku). Pozemkové služebnosti jsou, na rozdíl od služebností osobních, převoditelné spolu s pozemkem.

Osobní služebnosti naopak zatěžují určitou osobu povinností něco strpět nebo se něčeho zdržet, nejsou převoditelné a smrtí povinné osoby zanikají. Co se týče právních poměrů ve vztahu ke služebnostem, náklady na zachování a opravy věci nese podle zákona osoba, která je ze služebnosti oprávněna.

Užívá-li však věc i ten, kdo je služebností obtížen, má povinnost na tyto náklady buď poměrně přispívat, nebo věc přestat užívat. K určité věci lze samozřejmě zřídit i více služebností najednou, avšak pouze za předpokladu, že novější služebnost nebude působit újmu služebnostem starším. Služebnost lze samozřejmě zřídit jak za úplatu, tak i bezplatně, což bude záležet především na dohodě stran.

Mezi osobní služebnosti patří například

  • užívací nebo
  • požívací právo k určité věci či služebnost bytu.

Mezi služebnosti pozemkové řadíme například

  • služebnost inženýrské sítě,
  • služebnost okapu,
  • právo na vodu,
  • služebnost stezky,
  • služebnost průhonu,
  • služebnost cesty
  • či právo pastvy.

Služebnost se nabývá ve většině případů smlouvou, lze ji ovšem nabýt také třeba závětí nebo i vydržením, a to vždy po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Pokud se služebnost zřizuje k věci zapsané ve veřejném seznamu (např. k pozemku zapsanému v katastru nemovitostí), vzniká v takovém případě služebnost až zápisem do takového seznamu.

Naopak v případě, kdy se služebnost zřizuje k věci nezapsané ve veřejném seznamu, vzniká už samotnou účinností smlouvy. Pojďme si v tomto článku přiblížit dva druhy pozemkových služebností, jejichž využití v praxi bývá nejčastější, a to konkrétně služebnost inženýrské sítě a služebnost stezky, průhonu a cesty.

Služebnost inženýrské sítě

Služebnost inženýrské sítě zakládá právo na vlastní náklad na služebném pozemku zřídit nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, a současně jej i provozovat a udržovat. Vlastník pozemku je na základě smlouvy povinen zdržet se všeho, co by vedlo k ohrožení inženýrské sítě, a pokud je to s ním dopředu projednáno, měl by umožnit oprávněné osobě vstup na pozemek, za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě.

V některých případech je vhodné do smlouvy o zřízení služebnosti zahrnout také právo osoby oprávněné ze služebnosti zřídit a udržovat na služebném pozemku obslužné zařízení (je-li k obsluze inženýrské sítě potřeba), jakož i právo provádět na inženýrské síti úpravy, za účelem její případné modernizace.

Rozsah služebnosti inženýrské sítě závisí výhradně na smluvním ujednání obou smluvních stran. Proto je rovněž důležité dát pozor na to, aby například smluvně sjednaný rozsah služebnosti byl pro její zřízení vždy dostatečný a nevznikala tak zbytečná nedorozumění.

Pro účely akutních a neodkladných záležitostí (např. při náhlém poškození inženýrské sítě) občanský zákoník umožňuje provést opravu inženýrské sítě i bez předchozího projednání s vlastníkem pozemku. V takovém případě je ovšem nutné vstup na pozemek vlastníkovi neprodleně oznámit, místo provádění oprav patřičně označit a zabezpečit a po skončení prací uvést pozemek na vlastní náklady do původního stavu.

Služebnost stezky, průhonu a cesty

Služebnost stezky jakožto pozemková služebnost zakládá oprávněnému ze služebnosti právo po stezce umístěné na pozemku chodit nebo se po ní dopravovat tzv. „lidskou silou“, čímž se rozumí technické prostředky poháněné člověkem, jako například jízda na kole, na koloběžce, na bruslích apod.

Služebnost stezky ovšem už nezahrnuje právo vjíždět na služebný pozemek na zvířatech ani vláčet po něm určitá břemena.

Právo hnát přes služebný pozemek zvířata naopak umožňuje služebnost průhonu, kterou lze pro tyto účely efektivně využít a je s ní spojeno současně i právo jezdit po pozemku jinými než motorovými vozidly.

Vedle toho služebnost cesty zakládá oprávnění přes služebný pozemek jezdit jakýmikoli vozidly – tedy i motorovými. Ve služebnosti cesty nicméně není obsaženo právo průhonu a průchodu zvířat přes služebný pozemek. Osoba oprávněná ze služebnosti cesty je povinna poměrně přispívat k udržování cesty, včetně údržby případných lávek a mostů (pokud existují). Vlastník služebného pozemku má také povinnost na údržbu cesty přispívat, avšak pouze v případě, že sám cestu také užívá.

Diners_Vanoce2019

Závěrem

Služebnosti bývají mnohdy užívané při nakládání s nemovitostmi, kdy pro každou inženýrskou síť, která překlenuje cizí pozemky, je nutné zřídit služebnost (věcné břemeno) a upravit podmínky jejího užívání. Z toho důvodu bývají služebnosti v praxi zpravidla zřizovány smlouvou a za jejich zřízení musí oprávněný většinou zaplatit tak, aby patřičně vykompenzoval všechna omezení, která s sebou zřízené služebnosti nesou.

V případě zřizování služebnosti pozemkové je rovněž důležité nezapomenout na to provést její zápis do katastru nemovitostí – v opačném případě by totiž podle zákona formálně nedošlo k jejímu vzniku, což by mohlo mít pro zřizovatele neblahé důsledky.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).