Hlavní navigace

Jaké budou politické dopady současné celosvětové krize?

Martin Pavlík

Současná celosvětová krize je označována za krizi finanční, ale skutečnou příčinou jsou především politicky motivované zásahy do ekonomiky.

Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Krize v tržních hospodářstvích bývají přirozenou součástí hospodářského cyklu a mají obvykle samočisticí efekt. Slabé, neschopné objekty zanikají a ty schopné, silné či nové se stávají motorem ekonomiky, jejichž růst je součástí přirozeného procesu sloužícího k tolik potřebnému ukončení krize.

Nynější krize přestává být krizí čistě ekonomickou a stále více se stává krizí politickou, jenž svými dopady narušuje politickou stabilitu nejenom Evropy, ale i celého světa. Důsledky stále pokračujících politicky motivovaných státních zásahů do ekonomik na politickou i ekonomickou stabilitu celého světa si zatím ani nedovedeme představit. Avšak již nyní je více než jasné, že je poneseme několik dalších let, možná i desetiletí.

Konkrétní politické dopady je velice těžké odhadnout a budou se lišit země od země. Při ekonomických a následně sociálních nejistotách může dojít k uchýlení voličů k radikálnějším názorům, čehož jsme byli svědky při nedávných volbách v Řecku nebo Francii. Ve většině Evropy je také více zakořeněný sociální systém bohatý na přerozdělování, od kterého se voliči při současné ekonomické situaci budou jen velice neradi odklánět.

I když napjatě očekávané opakované  volby v Řecku nakonec dopadly vítězně pro proevropskou Novou demokracii a ukázaly tak, že řečtí občané stojí o svoji budoucnost v eurozóně, růst preferencí stran pohybujících se v levé až radikálně levé části politického spektra je očividný. Sílí ale také radikální hlasy z druhé, pravé, strany politického spektra, a prostor pro rozumnou, dlouhodobě udržitelnou politiku hospodářské a sociální stability se tak zužuje. A to vše v době stále ještě přetrvávajícího relativního blahobytu, kdy do opravdové nouze chybí Evropanům pořádný kus cesty. Těžko se pak divit nervozitě na kapitálových trzích.

Avšak najdou se i země s voliči uvědomujícími si výhody zdravých veřejných financí, které se projevují ve stabilitě ekonomiky a poskytují možnost reakce na neočekávané události. Nerozvážnému zadlužování příštích generací řekli například nedávno jasné ne estonští a lotyšští voliči, kteří dali hlasy stejným stranám, jež dříve zavedly tvrdé škrty a vyvedly zemi z krize. Dosud váhající země a jejich obyvatelé tak mají příkladů na obou stranách vyhlídek do budoucnosti celkem dost a bude jen na nich, jak jejich země touto zkouškou projdou. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).