Hlavní navigace

Názor k článku Jak vysoké platíme daně? od Jan Ludvicek - No, ja tam tu literaturu napraskal jen tak...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 16. 3. 2004 18:58

    Jan Ludvicek (neregistrovaný)
    No, ja tam tu literaturu napraskal jen tak narychlo, urcite ji najdete daleko vic.

    Ano, clovek je omezovan fyzikalnimi zakony, ale nejen jimi - treba i moralkou, svedomim, atd... To ale nijak nevyvraci vlastnictvi sebe sama.

    Pokud vim, zvirata se ridi pudy a ne vuli. Zvire neni schopne myslet, planovat, uvedomit si sebe sama, chovat se moralne, zvazovat dopady vlastniho jednani, atd... A pokud by se prokazalo, ze ano (napriklad u simpanzu), zcela jiste by si pak zaslouzili i lidska prava a uznani vlastnictvi sebe sama.

    Uznavam, ze obcas se nad nejakym "dukazem" podivuji take. Kdyz jsem cetl Hoppeho, v mnoha castech me napadlo, proc argumentuje tak nedobre a nepresvedcive, kdyz pro jeho tvrzeni existuji lepsi dukazy. Nikdo holt neni dokonaly.

    Nikdo netvrdi, ze by ta spolecnost byla "podobna" te na Islandu. Pokrok by se samozrejme projevil i v techto oblastech. Treba nektere predstavy zastancu freebankingu jsou evidentne ponekud zastarale (nekolik narodnich mezi sebou konkurencnich komoditou krytych men). Zcela jiste by se i ve svobodnem bankovnictvi projevila globalizace, takze bychom tu meli (placnu) 5 mezinarodnich silnych men, za kterymi by stalo 5 nadnarodnich financnich uskupeni. Ta mena by nebyla ani americka, ani evropska, natoz ceska. Byly by to proste nadnarodni produkty, jakych jsme svedky ve vsech komercnich odvetvich (je SkodaAuto ceska? A je Ford americky, nebo nemecky?). Stejne tak by se tento trend projevoval i v nabidce bezpecnosti. X nejvetsich pojistoven by melo svoje bezpecnostni sily. Treba by existovalo X mezinarodnich "armad" a kazdy by se rozhodl, kterou (a jestli vubec) chce byt chranen (logicky ne kazda pojistovnicka typu Kooperativa by mela na to koupit Grippeny na ochranu majetku jejich klientu - na to by si najala treba sedmou celosvetovou armadu - tedy pokud by najeke tak velke nebezpeci ve svobodnem globalizovanem svete vubec existovalo). Ale to jsou vsechno jenom spekulace, nikdo nemuze ani nahodou tusit, kam by se svobodna spolecnost ubirala. Za socialismu, kdybychom nekoukali pres hranice na Zapad, bychom si take neumeli predstavit, ze jako alternativu k nasim analogovym ustrednam by trh nabidl GSM, GPRS, UMTS, WiFi, ADSL, ISDN, atd... Kdyby byl na celem svete relany socialismus (tak jako je dnes na celem svete "statismus"), nikdo by si nic jineho, nez relatkovou ustrednu ani neumel predstavit. A to ten socialismu s trval jen 50 let, kdezto "statismus" nas od normalniho a prirozeneho systemu odtrhuje jiz mnoho staleti.

    Co se tyce te armady - USA kdysi davno zadnou pravidelnou armadu nemeli, svolavali ji jen v pripade nutnosti a pak zase rozpustili. Netvrdim, ze je to dnes mozne, jen tvrdim, ze to tak fungovalo. Ale k te zranitelnosti svobodne spolecnsti - vsimnete si, jak vznikla neporazitelnost USA a jejich rozhodujici vliv ve svete. Nebylo to organizovanosti a statnim centralismem (ten byl nizsi, nez u jejich protivniku), ale naopak relativne vyssi mirou svobody a tim vyssi produktivitou a technologickou urovni. Japonci si nebyli schopni ani predstavit, ze po zniceni cele tichomorske flotily v Pearl Harboru USA tak rychle ztraty nahradi. Pokud by svobodna spolecnost mela nekolikanasobne vyssi hospodarsky rust, nez dnesni socialisticke staty, kompenzovala by nizsi organizovanost vice nez dostatecne hospodarskou nadrazenosti. Pokud by byl rust socstatu 0,7% (jako v dnesni EU) a v hypotetickem svobodnem teritoriu treba 10%, za par let by potencionalni konflikt mezi svobodnym teritoriem a socialistickou EU vypadal asi jako valka mimozemstanu proti krovakum. Uvedomte si, ze bohatstvi produkovane svobodnou spolecnosti by bylo velmi vysoke. Kdyz mate penize, ani nemusite hnat vlastni lidi do valky - ty si pri nejhorsim najmete. Nehlede k tomu, ze cim lepsi technologie, tim mene potrebujete "pesaky". Nehlede k tomu, ze kdyz vam diky vasemu bohatstvi budou patrit strategicke surovinove zdroje na celem svete, bude vam patrit velka cast vyrobnich prostredku v ostatnich statech, kdyz budete vyhradnim dodavatelem terrabytovych pametovych cipu a terraherzovych mikroprocesoru, atd... nikdo si na vas moc vyskakovat nebude.


    Monopoly: stat monopoly nekontroluje. Sam stat je nejhorsim monopolistou. A navic statu vdecime i za vznik soukromych monopolu. Staty si mysli, ze velke firmy na jejich uzemi jim davaji vetsi vahu a proto podporuji monopoly. Staty zadavaji megalomanske statni zakazky, ktere vetsinou opet dostanou velke firmy. Tak stat podporuje monopoly. Vsimnete si, proti jakym monopolum stat bojuje - zejmena proti tem, ktere sam vytvoril. Existuje neco jako teorie optimalni velikosti podniku - nad urcitou mez jiz ztraci efektivitu a trh jej pohlti. To je samocistici mechanismus. Nehlede k tomu, ze monopol jako takovy az tak nevadi - stejne nemuze sve chovani prehanet, protoze by riskoval vstup noveho konkurenta na trh. Nehlede k tomu, ze v globalizovanem svete zadne monopoly nejsou - nejen ze nejsou ani v narodnich meritkach, ale i kdyby byly, je tu vzdy mezinarodni konkurence. Kdyby microsoft zacal prodavat licenci na Windows za 100000Kc, lidi prejdou na Linux ci na neco jineho, nebo nejaky Soros ci jiny investor pochopi, ze zde existuje velka poptavka po levnejsim alternativnim systemu. Takze jedniny opravdu skodlivy monopol je ten statem vynuceny, kde zadny konkurent prijit nesmi, i kdyby monopolni sluzba byla nekvalitni a predrazena.

    Ale trh dokaze vyresit (na rozdil od statu) ekologii! To jsou prave ty hluboce zakorenene omyly. Prectete si treba toto:

    Terry L. Anderson, Donald R. Leal - Tržní přístup k problematice životního prostředí
    http://www.libinst.cz/clanek.php3?highlight=tr[žŽ]n[íÍ]&no=0&tisk=n&soubor=data/lf99-6-3&strana=publik&tema=publikace

    Nebo toto:

    Tereza Urbanová: Tržní přístup k ochraně životního prostředí
    (Sázka Juliana Simona s Paulem Ehrlichem)
    http://www.libinst.cz/etexts/urbanova_fme_dodatek.pdf
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).