Hlavní navigace

Jak vysoké platíme daně?

9. 3. 2004
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Většina lidí by nejraději neplatila daně žádné. Prohlubující se deficit státního rozpočtu naopak žádá buď snížit výdaje, nebo objem vybraných daní zvýšit. Přestože se daňové zatížení v Česku stále mírně zvyšuje, zatím k úplně nejvyšším nepatří.
V prvním dílu našeho miniseriálu o daních, nazvaném Nutné zlo jménem daně, jsme si ujasnili, co to daně jsou, jaké jsou a k čemu slouží. V druhém dílu se budeme věnovat především výši daňového zatížení.

Stát není perpetuum mobile

Daně jsou hlavní příjmovou položkou naprosté většiny státních rozpočtů. Protože platí zákon zachování hmoty, energie i peněz, mohou nastat jen tři situace. V ideálním případě jsou příjmy a výdaje státního rozpočtu v rovnováze a rozpočet je tedy vyrovnaný. Druhá možnost nastane, jsou-li výdaje vyšší než příjmy. Státní rozpočet je pak deficitní a stát žije na dluh, který jednou budou muset i s úroky splatit daňoví poplatníci. Třetí eventualita, přebytek státního rozpočtu, je jevem velmi vzácným. V dalších úvahách se pro jednoduchost budeme zabývat situací, kdy je státní rozpočet vyrovnaný. Vyrovnaný přitom může být na různých úrovních celkové výše příjmů a výdajů.

Je-li role státu omezená, jsou menší i jeho výdaje, a proto mohou být nižší i jeho příjmy. Občanům stát tolik nedává, takže jim na daních nemusí tolik brát. Podstatně menší, levnější a tedy efektivnější může být i státní aparát. Posílena je naopak zodpovědnost občanů za svůj vlastní osud. Ti by měli umět se svými penězi ušetřenými na daních hospodařit lépe, nežli to umí stát. Chtějí-li však slušnou penzi nebo dobré vzdělání pro děti, musí si na ně sami ušetřit. Chtějí-li kvalitní zdravotní péči, musí si sami platit dobré pojištění atd. To je cesta, kterou za jedině správnou pokládají liberální ekonomové.

Každé posílení sociální role státu znamená vyšší výdaje, tedy i potřebu vyšších příjmů. Zajistit je lze nejlépe růstem výkonnosti ekonomiky, tedy růstem hrubého domácího produktu. Řeč je o zvýšení produktivity práce, zavádění nových moderních technologií, přilákání zahraničních investorů atd. Vyrobí-li se více, bude na daních i při zachování úrovně daňové zátěže odveden větší objem finančních prostředků. Nedaří-li se objem příjmů zvýšit tímto způsobem, je tu druhý parametr, který objem daňových příjmů ovlivňuje. Zvýšení daňové zátěže však zpravidla mívá efekt zcela opačný, protože naopak ekonomiku přibrzdí a výběr daní ztíží.

Den daňové svobody

Daně neplatíme jen koncem března, ale vlastně každý den. Největší příjem do státního rozpočtu plyne z nepřímých daní, kterými je zdaňována spotřeba, tedy každý nákup zboží a služeb. Málokterý občan si při placení v samoobsluze uvědomí, že právě odvedl státu na daních podstatnou část peněz utracených za svůj nákup. U benzinové pumpy, v trafice nebo obchodu s alkoholem připadne státu dokonce většina tržby.

Dostáváte-li mzdu, můžete se na výplatní pásce dočíst, že státu platíte nejen zálohy na daň z příjmu, ale také pojistné na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Jeho část, kterou za vás musel odvést zaměstnavatel, však na pásce neuvidíte. Přitom tuto částku neplatí zaměstnavatel ze svého zisku, ale museli jste na ni vydělat svou prací stejně, jako na zbylou část mzdy. Takže se vlastně jedná o další skryté zdanění.

Je tedy zřejmé, že systému odvodů státu bývá nepřehledný a na jednoduchou otázku, kolik státu přispíváme na jeho provoz, není odpověď jednoduchá. Proto se propočítává den daňové svobody, což je fiktivní datum v kalendáři, rozdělující rok na dvě části. V první pracujeme na stát, v druhé pak sami na sebe. Jinými slovy: den daňové svobody určuje, jak dlouho byste museli odevzdávat celý svůj výdělek státu, abyste odvedli celou částku potřebnou pro jeho provoz. Čím je den daňové svobody vzdálenější od počátku roku, tím větší je daňové zatížení. Podle tohoto data lze porovnávat vývoj daňového zatížení v jednotlivých letech, a to i mezi státy.

Den daňové svobody v ČR
2000 2001 2002 2003
6.června 7. června 11. června 12. června

Zdroj: Liberální institut

Den daňové svobody není datum ledajaké. V našem parlamentu před časem dokonce zazněl návrh, že den daňové svobody by měl být slaven jako oficiální pohyblivý svátek. Návrh neprošel – asi proto, že by to nebyl ani tak svátek státní, jako spíše svátek daňových poplatníků.

Je daňové zatížení v Česku vysoké?

Tak nějak si představuji otázku do pranice! Naprostá většina lidí bez rozmyšlení odpoví, že ano. Pan premiér se naopak nechal slyšet, že daňové zatížení pokládá za přiměřené a že jinde je i vyšší. Jaká je však skutečnost? Srovnávat lze podle různých ukazatelů. O jednom z nich už řeč byla. Pro seriózní srovnání daňové zátěže se však spíše používají daňové kvóty, které vyjadřují podíl výnosů daní na hrubém domácím produktu (HDP). Zahrnuje-li daňová kvóta i odvody na sociální, popř. i zdravotní pojištění, jedná se o tzv. složenou daňovou kvótu.

Daňové zatížení v České republice je i není ve srovnání s ostatními zeměmi vysoké. Porovnáváme-li podle daňové kvóty, patří naše země podle údajů Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) mezi státy s poměrně nízkým daňovým zatížením. Použijeme-li ovšem srovnání podle složené daňové kvóty, už to vůbec neplatí. Svědčí to o vysokém podílu sociálního pojištění na celkovém daňovém zatížení v České republice. Výše zdanění obvyklé v severských státech (zatím) sice nedosahujeme, ale ve srovnání se zeměmi EU, jejichž hospodářská úroveň je nám nejbližší (Španělsko, Portugalsko, Řecko), jsou naše daně vysoké.

Použijeme-li pro srovnání rok 2001, který jako výchozí základnu uvažuje ve svých propočtech česká vláda, zjistíme, že nejvyšší zdanění je ve Švédsku a Dánsku naopak nejnižší je v Irsku, Španělsku, Portugalsku a Řecku, ale také třeba v USA a Japonsku. Česká republika je mírně pod průměrem EU, ale nad průměrem zemí OECD.

Složená daňová kvóta ve světě(% HDP, 2001)
Země Složená daňová kvóta
Švédsko 55,6
Dánsko 56,0
Rakousko 46,7
Británie 40,4
Česká republika 41,9
Maďarsko 39,4
Španělsko 36,8
Japonsko 30,9
USA 30,6
Průměr EU 44,9
Průměr OECD 36,5

Zdroj: OECD

K podobným výsledkům dospěla i studie „Zdanění podniků v nových členských zemích EU“, kterou zpracovala v loňském roce firma Ernst & Young společně s německým institutem ZEW. Vyplývá z ní, že efektivní daňové zatížení firem (propočet uvažující „vzorový podnik“, který má formu právnické osoby investující do budov, strojů, nehmotného investičního majetku, zásob a finančních investic) je nižší než zemích EU. V rámci zemí nově přistupujících k EU je však třetí nejvyšší.

Průměrné efektivní daňové zatížení právnických osob v současných patnácti zemích EU činí 29,4 % (např. v Německu je 37 %, ve Francii 35 % a ve Velké Británii 29 %). Průměr v deseti nových členských zemích činí 21,3 %. V České republice dosahuje efektivní zdanění modelové investice hodnoty 24,18 %. Vyšší zátěž mají jen podniky na Maltě (32,18 %) a v Polsku (24,73 %). Naproti tomu v Maďarsku činí zdanění jen 19 %, v Lotyšsku 18 % a v Litvě pouhých 13 %.

Daňové zatížení se v ČR zvyšuje

Pro posuzování úrovně daňové zátěže je třeba uvažovat nejen aktuální okamžité hodnoty, ale i jejich časový vývoj. Zatímco v zemích EU průměrná daňová zátěž pozvolna klesá, v České republice stoupá. Je to zřejmé třeba z uvedeného vzdalování dne daňové svobody nebo v podstatě z jakýchkoliv dalších dostupných informací o výběru daní, přinášejících časové srovnání. Jako příklad uvádím tabulku z přehledu zveřejněného v rámci predikce makroekonomického vývoje na rok 2004 Ministerstvem financí v lednu letošního roku.

Vývoj daňového zatížení v ČR
Vládní sektor – poměrové ukazatele
v % HDP
1998 1999 2000 2001 2002 předb. 2003 predikce 2004
Konsolidovaná daňová kvóta *) 35,5 36,2 36,3 36,0 36,6 37,1 37,4
Daně na zboží a služby 11,8 12,6 12,5 11,7 11,7 11,7 11,8
Pojistné na soc. zabezpečení 14,3 14,3 14,5 14,7 14,7 14,9 15,0
Daně z příjmu, majetku a ostatní 9,4 9,3 9,4 9,5 10,2 10,5 10,6

*) Daňová kvóta podle metodiky GFS (Government Finance Statistics) Mezinárodního měnového fondu s konsolidací pojistného na sociální a zdravotní pojištění hrazené vládním sektorem jako zaměstnavatelem.

Jednoduchá daňová soustava a nízké daně!

Jedna z nejhorších věcí, které může stát v daňové politice udělat, je mít komplikovanou daňovou soustavu a daňové předpisy stále měnit. Zákonitě tak nastane stav, že v tom, kdy a jak platit daně se obtížně vyzná i odborník, natož běžný občan či podnikatel. Placení daní je potom strašákem i pro lidi, kteří chtějí mít své účty se státem vyrovnány. Obtížná je také kontrola, a proto bývá zkontrolována jen malá část daňových poplatníků, a to často až s větším časovým odstupem. Penále za případné nedoplatky, za jejichž vznikem ani nemusel být úmysl daň zkrátit, pak bývá vysoké. Spousta právnických osob, které dluží na daních vysoké částky také mezitím stačí zaniknout, takže daně nejsou vybrány vůbec. Čím je naopak daňová soustava jednodušší a přehlednější, tím je administrativně jednodušší a méně nákladný i výběr daní. Zároveň je lépe kontrolovatelný i vynutitelný.

skoleni_15_4

Tomáš Mužík, ePrávo.cz
Chcete mít své závazky vůči státu vyrovnány a nevíte, jak na to? Zeptejte se Mgr. Tomáše Mužíka, šéfredaktora serveru s právní informatikou – právního informačního deníku www.epravo.cz v poradně Jak na daňové přiznání na Měšci.

Jak bylo uvedeno, vysoké daňové zatížení funguje jako brzda v rozvoji ekonomiky, komplikuje výběr a správu daní kvůli větším daňovým nedoplatkům a způsobuje přesun ekonomických aktivit do států s příznivějším daňovým systémem nebo do sféry šedé a černé ekonomiky. Nízké daně naopak vedou k rozvoji podnikání a lákají i zahraniční investory.

S ohledem na nižší daňové zatížení a levnější pracovní sílu jsou kandidátské země vstupu do EU v tomto směru pro investory atraktivní. I mezi nimi však panuje značná konkurence a např. zavedení rovné 19% daně na Slovensku značně posílilo jeho pozici v boji o zahraniční investory. Lze tedy očekávat, že investoři, kteří by třeba váhali mezi Českou a Slovenskou republikou, bohužel pro nás skončí, nebo spíše začnou, na Slovensku.

Ve třetím dílu našeho miniseriálu o daních se budeme věnovat tomu, jak je při výběru daní náš stát úspěšný.

V jakém pásmu zadanění se pohybuje váš příjem?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).