Hlavní navigace

Jak vypadaly bankovky za první republiky nebo za protektorátu? (Fotogalerie)

Autor: Karel Choc

Někteří ještě pamatují papírové padesátikoruny a dvacetikoruny. Viděli jste ale někdy, jak vypadaly bankovky za první republiky nebo v době protektorátu? Vyrazili jsme na návštěvu na výstavu cenin.

Doba čtení: 7 minut

V rámci našeho seriálu Na návštěvě jsme se tentokrát vydali na Výstavu „90 let se Státní tiskárnou cenin“. Ta se koná od pátku 6. dubna 2018 do 31. května 2018 a návštěvníkům umožní nahlédnout na to, jak vypadaly bankovky používané na českém území například v roce 1800, v období první republiky, protektorátu atd. Výstavu můžete navštívit v prostorách zimního refektáře Strahovského kláštera.

Výroba bankovek, pasů i stravenek

Státní tiskárna cenin je státním podnikem, který byl založen v roce 1928. Výrobu bankovek pak zahájila v lednu 1928. Od té doby je výhradně tato instituce zodpovědná za výrobu bankovek, dokladů a cenin potřebných pro chod státu. Zmíněné dokumenty a bankovky vyrábí například pro:

  • Českou národní banku,
  • Ministerstvo vnitra,
  • Ministerstvo dopravy,
  • Ministerstvo financí,
  • Ministerstvo zahraničních věcí,
  • Celní správu,
  • Policejní prezidium ČR,
  • Úřad práce atd.

Kromě těchto institucí ale zajišťuje výrobu dokladů a tiskopisů i pro organizace finanční a úvěrové soustavy, které tyto dokumenty potřebují.

Kromě výše uvedeného tiskárna vyrábí i jízdenky, stravenky, plastové karty, šeky, směnky, dálniční známky, alkoholové pásky a další produkty spadající do komerční sféry.

Ocenění za zpracování bankovek

V průběhu svého působení získala Státní tiskárna cenin i řadu ocenění. V roce 1937 získala na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži čestný diplom za realizaci bankovky v hodnotě 1000 Kčs podle návrhu Maxe Švabinského.

Originální návrh přední strany 1000 Kč bankovky od Maxe Švabinského z roku 1934.
Autor: Karel Choc

Originální návrh přední strany 1000Kčs bankovky od Maxe Švabinského z roku 1934.

Originální návrh zadní strany 1000 Kč bankovky od Maxe Švabinského z roku 1934.
Autor: Karel Choc

Originální návrh zadní strany 1000Kčs bankovky od Maxe Švabinského z roku 1934.

V roce 2008 pak byla bankovka v hodnotě 1000 Kč s novými ochrannými prvky vyhlášena společností Association of Currency Affairs jako druhá nejlepší bankovka roku.

Historické milníky

  • 1928 – Zahájení činnosti tiskárny v rámci Národní banky Československé
  • 1937 – Získání ocenění na mezinárodní výstavě v Paříži
  • 1950 – Zřízení státní banky československé s oprávněním k tisknutí platidel ve vlastní tiskárně
  • 1953 – Zřízení Státní tiskárny cenin jakožto státního podniku
  • 60. léta – Posílení exportních aktivit
  • 70. léta – Rozšíření portfolia o cestovní doklady, stravenky, cestovní šeky, trestní bloky, malé loterie atd.
  • 1988 – Ocenění bankovky 20 Kčs s portrétem Jana Amose Komenského od Francouzské asociace notafilistů pro uměleckou hodnotu bankovky.
  • 1989 – Modernizace tiskárny v souvislosti s přípravou nové emise bankovek
  • 2008 – Ocenění 1000Kč bankovky s novými ochrannými prvky jakožto druhou nejlepší bankovky roku

První bankovka z nové tiskárny

Ještě před zahájením výroby bankovek byl v roce 1924 zakoupen Tiskárnou státovek Bankovního úřadu Ministerstva financí gilošovací stroj.

Gilošovací stroj.
Autor: Karel Choc

Gilošovací stroj.

Gilošovací stroj.
Autor: Karel Choc

Gilošovací stroj.

Tento stroj značky NADHERNY byl sestrojen ve Vídni v roce 1910.

První dotiskovanou bankovkou, která byla po vzniku Tiskárny bankovek Národní banky Československé v roce 1928 v tiskárně vytištěna, byla bankovka hodnoty 20 Kčs s portréty Aloise Rašína a Milana Rastislava Štefánika. Bankovky byly v oběhu od roku 1926 a původně je tiskla firma HAASE.

Bankovka z roku 1926 s portrétem Aloise Rašína.
Autor: Karel Choc

Bankovka z roku 1926 s portrétem Aloise Rašína.

Bankovka z roku 1926 s portrétem Milana Rastislava Štefánika.
Autor: Karel Choc

Bankovka z roku 1926 s portrétem Milana Rastislava Štefánika.

První zcela bankovka, která byla v tiskárně vytištěna, byla bankovka v hodnotě 50 Kčs v roce 1929, a to podle návrhu Alfonse Muchy.

První nová bankovka vytištěná v Tiskárně Národní banky Československé v roce 1929. Bankovka je vytvořena podle návrhu Alfonse Muchy.
Autor: Karel Choc

První nová bankovka vytištěná v Tiskárně Národní banky Československé v roce 1929. Bankovka je vytvořena podle návrhu Alfonse Muchy.

Alfons Mucha (1860–1939) patří k našim secesním malířům a byl jedním z tvůrců nového stylu umění – ART NOUVEAU. Zároveň byl autorem prvních návrhů bankovek a poštovních známek po vzniku samostatného Československa v roce 1918.

V roce 1931 pak následovala další bankovka, a to v hodnotě 100 Kčs.

100 Kč bankovka z roku 1931.
Autor: Karel Choc

100Kčs bankovka z roku 1931.

100 Kč bankovka z roku 1931.
Autor: Karel Choc

100Kčs bankovka z roku 1931.

Oceněná bankovka v roce 1934

V roce 1937 získala naše již zmíněná 1000Kčs bankovka na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži čestný diplom za realizaci bankovky podle návrhu Maxe Švabinského.

Bankovka však byla vyrobena už v roce 1934 a následovat ji měla bankovka v hodnotě 5000 Kčs od stejného autora s portrétem Antonína Švehly. Kvůli tehdejší mezinárodní politické situaci ale nemohla být použita a stejně jako s některými dalšími bankovkami se ani s touto Češi nikdy v oběhu nesetkali.

Originál návrhu 5000 Kč bankovky od Maxe Švabinského s portrétem Antonína Švehly. Z politických důvodů nebyla bankovka nikdy zařazena do oběhu.
Autor: Karel Choc

Originál návrhu 5000Kčs bankovky od Maxe Švabinského s portrétem Antonína Švehly. Z politických důvodů nebyla bankovka nikdy zařazena do oběhu.

Max Švabinský (1873–1962) byl malíř, grafik a je považován za jednoho s nejvýznamnějších umělců své doby. Zároveň je také autorem několika českých bankovek z meziválečného období.

Bankovky za protektorátu

Bankovky tištěné za Protektorátu Čechy a Morava často sloužily i k oklamání a zmatení. Například pro oklamání mezinárodního Červeného kříže byly pro koncentrační tábor v Terezíně vytištěny bankovky v hodnotě 10–100 Kč s portrétem Mojžíše.

Bankovky s portrétem Mojžíše, které byly vytištěny za účelem zmatení mezinárodního Červeného kříže.
Autor: Karel Choc

Bankovky s portrétem Mojžíše, které byly vytištěny za účelem zmatení mezinárodního Červeného kříže.

Na protektorátní bankovku v hodnotě 50 Kč bylo tehdy v úmyslu použít například portrét od Josefa Mánesa s vyobrazením dívky Veruny Čudové. 

Fotomontáž protektorátní bankovky 50 Kč od Josefa Mánesa s využitím portrétu Veruny Čudové.
Autor: Karel Choc

Fotomontáž protektorátní bankovky 50 Kč s využitím portrétu dívky od Josefa Mánesa Veruny Čudové.

Na protektorátní 50Kč bankovku byl však nakonec použit portrét Republiky.

Protektorátní bankovka 50 Kč s využitím portrétu Republiky.
Autor: Karel Choc

Protektorátní bankovka 50 Kč s využitím portrétu Republiky.

Josef Mánes (1820–1871) byl český malíř, ilustrátor a grafik. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů českého romantismu.

Bankovky v průběhu času

Takto vypadala v roce 1958 bankovka v hodnotě 25 Kčs.

25 Kčs bankovka z roku 1958.
Autor: Karel Choc

25Kčs bankovka z roku 1958.

Za jejím vytvořením stojí malíř, grafik a ilustrátor Karel Svolinský. Za nejdéle platící bankovku na našem území se považuje 100Kčs bankovka z roku 1961.

Nejdéle platící bankovka.
Autor: Karel Choc

Nejdéle platící bankovka.

Karel Svolinský (1896–1986) byl český malíř, grafik, ilustrátor a typograf. Ilustroval řadu knih, hudebnin, poštovních známek a také bankovek.

V roce 1964 se na vytváření jedné bankovky podíleli dva Umělci. Návrh přední strany 50Kčs bankovky vytvořil Václav Fiala. Zadní stranu pak navrhl L. Jirka. 

50 Kčs bankovka z roku 1964. Přední stranu vytvořil Václav Fiala, zadní stranu L. Jirka.
Autor: Karel Choc

50 Kčs bankovka z roku 1964. Přední stranu vytvořil Václav Fiala, zadní stranu L. Jirka.

Václav Fiala (1896–1980) byl český akademický malíř, ilustrátor a grafik. Věnoval se známkové tvorbě, bankovkové grafice a knižní ilustraci.

V roce 1973 vytvořil návrh na českou 500Kčs bankovku Jaroslav Lukavský.

Originální návrh Jaroslava Lukavského na zadní stranu 500 Kč bankovky z roku 1973.
Autor: Karel Choc

Originální návrh Jaroslava Lukavského na zadní stranu 500Kčs bankovky z roku 1973.

Tato bankovka následně byla zařazena i do oběhu.

500 Kč bankovka podle návrhu Jaroslava Lukavského byla nakonec zařazena do oběhu.
Autor: Karel Choc

500Kčs bankovka podle návrhu Jaroslava Lukavského byla nakonec zařazena do oběhu.

Jaroslav Lukavský (1924–1984) byl český akademický malíř, ilustrátor a grafik. Věnoval se dřevořezu, dřevorytu a knižním ilustracím. V letech 1966–1973 získal několikrát první cenu za nejlepší československou známku.

Bankovky po roce 1980 navrhoval slovenský malíř, grafik a ilustrátor Albín Brunovský. Ne všechny jeho návrhy se však dostaly skutečně do oběhu. Znát můžete například 1000Kčs bankovku z roku 1985, na jejímž vzhledu se podílel a která v oběhu opravdu byla.

1000 Kčs bankovka z roku 1985. Autorem Albín Brunovský.
Autor: Karel Choc

1000Kčs bankovka z roku 1985. Autorem Albín Brunovský.

Stejný autor navrhl i 500Kčs bankovku, která se ale do oběhu nikdy nedostala.

Fotokopie návrhu nevydané 500 Kčs bankovky od Albína Brunovského.
Autor: Karel Choc

Fotokopie návrhu nevydané 500Kčs bankovky od Albína Brunovského.

Albín Brunovský (1935–1997) byl slovenský malíř, grafik a ilustrátor. Ilustroval například díla Nikolaje Vasiljeviče Gogola, Miguela de Cervantese či Hanse Christiana Andersena. Rovněž se zabýval tvorbou designu poštovních známek a bankovek.

První emise z rukou jednoho autora až v roce 1990

Většina autorů bankovek neměla bohužel nikdy možnost vytvořit celou emisi českých bankovek. Dříve se totiž na návrhu vzhledu jedné bankovky pracovalo i několik let. Dnes toto už z časových důvodů není možné a design jedné bankovky je potřeba kompletně vyřešit v řádu několika měsíců.

První autorem, který vytvořil celou emisi českých bankovek, byl v roce 1990 profesor Albín Brunovský z Bratislavy. Ačkoli však vytvořil návrhy pro všechny bankovky, jeho návrh pro 500Kč bankovku nebyl z technických důvodů nikdy realizován a zůstal jen v rozpracované fázi.

Poznáte rozdíl v tiskárně?

Na tisknutí bankovek na našem území se v průběhu času podílely různé tiskárny. Takto například vypadaly bankovky z vídeňské tiskárny.

Bankovky z vídeňské tiskárny.
Autor: Karel Choc

Bankovky z vídeňské tiskárny.

Bankovky z vídeňské tiskárny.
Autor: Karel Choc

Bankovky z vídeňské tiskárny.

A takto z několika dalších tiskáren po celém světě.

Sovětská, anglická a americká tiskárna.
Autor: Karel Choc

Sovětská, anglická a americká tiskárna.

Bankovky nad číslem 4 vytiskla sovětská tiskárna Goznak v roce 1953. Nad číslem 3 se ukrývají bankovky z anglické tiskárny Bradbury Wilkinson & Co. z roku 1945. A nad číslem 2 jsou bankovky, jež vyšly z americké tiskárny ABCO v letech 1919–1923.

Bankovky po roce 1990

Po roce 1990 začaly do oběhu pronikat bankovky, z nichž některé v mírných obměnách používáme až dodnes.

50 Kč a 100 Kč bankovky.
Autor: Karel Choc

50Kč a 100Kč bankovky.

Bankovkou v hodnotě 50 Kč se přestalo platit k 1. dubnu 2011. Stejný osud potkal i 20Kč bankovku.

20 Kč bankovka.
Autor: Karel Choc

20Kč bankovka.

Její platnost byla ukončena k 31. srpnu 2008. Se stokorunovou bankovkou se však setkáváme dodnes, a to pouze v mírných obměnách.

FIN18_tip_v_clanku_obecny2

Co se do oběhu nedostalo

Z historických dochovaných záznamů je patrné, že mnoho návrhů bankovek se do oběhu vůbec nedostalo. Jednou z nich jsou například návrhy bankovky v hodnotě 20 Kč od Bohumila Heinze.

Nerealizované návrhy bankovek od Bohumila Heinze.
Autor: Karel Choc

Nerealizované návrhy bankovek od Bohumila Heinze.

Na další bankovky se můžete podívat v naší fotogalerii.

Našli jste v článku chybu?