V rámci našeho seriálu Na návštěvě jsme se tentokrát vydali na Výstavu „90 let se Státní tiskárnou cenin“. Ta se koná od pátku 6. dubna 2018 do 31. května 2018 a návštěvníkům umožní nahlédnout na to, jak vypadaly bankovky používané na českém území například v roce 1800, v období první republiky, protektorátu atd. Výstavu můžete navštívit v prostorách zimního refektáře Strahovského kláštera.
Výroba bankovek, pasů i stravenek
Státní tiskárna cenin je státním podnikem, který byl založen v roce 1928. Výrobu bankovek pak zahájila v lednu 1928. Od té doby je výhradně tato instituce zodpovědná za výrobu bankovek, dokladů a cenin potřebných pro chod státu. Zmíněné dokumenty a bankovky vyrábí například pro:
- Českou národní banku,
- Ministerstvo vnitra,
- Ministerstvo dopravy,
- Ministerstvo financí,
- Ministerstvo zahraničních věcí,
- Celní správu,
- Policejní prezidium ČR,
- Úřad práce atd.
Kromě těchto institucí ale zajišťuje výrobu dokladů a tiskopisů i pro organizace finanční a úvěrové soustavy, které tyto dokumenty potřebují.
Kromě výše uvedeného tiskárna vyrábí i jízdenky, stravenky, plastové karty, šeky, směnky, dálniční známky, alkoholové pásky a další produkty spadající do komerční sféry.
Ocenění za zpracování bankovek
V průběhu svého působení získala Státní tiskárna cenin i řadu ocenění. V roce 1937 získala na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži čestný diplom za realizaci bankovky v hodnotě 1000 Kčs podle návrhu Maxe Švabinského.
V roce 2008 pak byla bankovka v hodnotě 1000 Kč s novými ochrannými prvky vyhlášena společností Association of Currency Affairs jako druhá nejlepší bankovka roku.
Historické milníky
- 1928 – Zahájení činnosti tiskárny v rámci Národní banky Československé
- 1937 – Získání ocenění na mezinárodní výstavě v Paříži
- 1950 – Zřízení státní banky československé s oprávněním k tisknutí platidel ve vlastní tiskárně
- 1953 – Zřízení Státní tiskárny cenin jakožto státního podniku
- 60. léta – Posílení exportních aktivit
- 70. léta – Rozšíření portfolia o cestovní doklady, stravenky, cestovní šeky, trestní bloky, malé loterie atd.
- 1988 – Ocenění bankovky 20 Kčs s portrétem Jana Amose Komenského od Francouzské asociace notafilistů pro uměleckou hodnotu bankovky.
- 1989 – Modernizace tiskárny v souvislosti s přípravou nové emise bankovek
- 2008 – Ocenění 1000Kč bankovky s novými ochrannými prvky jakožto druhou nejlepší bankovky roku
První bankovka z nové tiskárny
Ještě před zahájením výroby bankovek byl v roce 1924 zakoupen Tiskárnou státovek Bankovního úřadu Ministerstva financí gilošovací stroj.
Tento stroj značky NADHERNY byl sestrojen ve Vídni v roce 1910.
První dotiskovanou bankovkou, která byla po vzniku Tiskárny bankovek Národní banky Československé v roce 1928 v tiskárně vytištěna, byla bankovka hodnoty 20 Kčs s portréty Aloise Rašína a Milana Rastislava Štefánika. Bankovky byly v oběhu od roku 1926 a původně je tiskla firma HAASE.
První zcela bankovka, která byla v tiskárně vytištěna, byla bankovka v hodnotě 50 Kčs v roce 1929, a to podle návrhu Alfonse Muchy.
První nová bankovka vytištěná v Tiskárně Národní banky Československé v roce 1929. Bankovka je vytvořena podle návrhu Alfonse Muchy.
Alfons Mucha (1860–1939) patří k našim secesním malířům a byl jedním z tvůrců nového stylu umění – ART NOUVEAU. Zároveň byl autorem prvních návrhů bankovek a poštovních známek po vzniku samostatného Československa v roce 1918.
V roce 1931 pak následovala další bankovka, a to v hodnotě 100 Kčs.
Oceněná bankovka v roce 1934
V roce 1937 získala naše již zmíněná 1000Kčs bankovka na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži čestný diplom za realizaci bankovky podle návrhu Maxe Švabinského.
Bankovka však byla vyrobena už v roce 1934 a následovat ji měla bankovka v hodnotě 5000 Kčs od stejného autora s portrétem Antonína Švehly. Kvůli tehdejší mezinárodní politické situaci ale nemohla být použita a stejně jako s některými dalšími bankovkami se ani s touto Češi nikdy v oběhu nesetkali.
Originál návrhu 5000Kčs bankovky od Maxe Švabinského s portrétem Antonína Švehly. Z politických důvodů nebyla bankovka nikdy zařazena do oběhu.
Max Švabinský (1873–1962) byl malíř, grafik a je považován za jednoho s nejvýznamnějších umělců své doby. Zároveň je také autorem několika českých bankovek z meziválečného období.
Bankovky za protektorátu
Bankovky tištěné za Protektorátu Čechy a Morava často sloužily i k oklamání a zmatení. Například pro oklamání mezinárodního Červeného kříže byly pro koncentrační tábor v Terezíně vytištěny bankovky v hodnotě 10–100 Kč s portrétem Mojžíše.
Na protektorátní bankovku v hodnotě 50 Kč bylo tehdy v úmyslu použít například portrét od Josefa Mánesa s vyobrazením dívky Veruny Čudové.
Na protektorátní 50Kč bankovku byl však nakonec použit portrét Republiky.
Josef Mánes (1820–1871) byl český malíř, ilustrátor a grafik. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů českého romantismu.
Bankovky v průběhu času
Takto vypadala v roce 1958 bankovka v hodnotě 25 Kčs.
Za jejím vytvořením stojí malíř, grafik a ilustrátor Karel Svolinský. Za nejdéle platící bankovku na našem území se považuje 100Kčs bankovka z roku 1961.
Karel Svolinský (1896–1986) byl český malíř, grafik, ilustrátor a typograf. Ilustroval řadu knih, hudebnin, poštovních známek a také bankovek.
V roce 1964 se na vytváření jedné bankovky podíleli dva Umělci. Návrh přední strany 50Kčs bankovky vytvořil Václav Fiala. Zadní stranu pak navrhl L. Jirka.
Václav Fiala (1896–1980) byl český akademický malíř, ilustrátor a grafik. Věnoval se známkové tvorbě, bankovkové grafice a knižní ilustraci.
V roce 1973 vytvořil návrh na českou 500Kčs bankovku Jaroslav Lukavský.
Tato bankovka následně byla zařazena i do oběhu.
Jaroslav Lukavský (1924–1984) byl český akademický malíř, ilustrátor a grafik. Věnoval se dřevořezu, dřevorytu a knižním ilustracím. V letech 1966–1973 získal několikrát první cenu za nejlepší československou známku.
Bankovky po roce 1980 navrhoval slovenský malíř, grafik a ilustrátor Albín Brunovský. Ne všechny jeho návrhy se však dostaly skutečně do oběhu. Znát můžete například 1000Kčs bankovku z roku 1985, na jejímž vzhledu se podílel a která v oběhu opravdu byla.
Stejný autor navrhl i 500Kčs bankovku, která se ale do oběhu nikdy nedostala.
Albín Brunovský (1935–1997) byl slovenský malíř, grafik a ilustrátor. Ilustroval například díla Nikolaje Vasiljeviče Gogola, Miguela de Cervantese či Hanse Christiana Andersena. Rovněž se zabýval tvorbou designu poštovních známek a bankovek.
První emise z rukou jednoho autora až v roce 1990
Většina autorů bankovek neměla bohužel nikdy možnost vytvořit celou emisi českých bankovek. Dříve se totiž na návrhu vzhledu jedné bankovky pracovalo i několik let. Dnes toto už z časových důvodů není možné a design jedné bankovky je potřeba kompletně vyřešit v řádu několika měsíců.
První autorem, který vytvořil celou emisi českých bankovek, byl v roce 1990 profesor Albín Brunovský z Bratislavy. Ačkoli však vytvořil návrhy pro všechny bankovky, jeho návrh pro 500Kč bankovku nebyl z technických důvodů nikdy realizován a zůstal jen v rozpracované fázi.
Poznáte rozdíl v tiskárně?
Na tisknutí bankovek na našem území se v průběhu času podílely různé tiskárny. Takto například vypadaly bankovky z vídeňské tiskárny.
A takto z několika dalších tiskáren po celém světě.
Bankovky nad číslem 4 vytiskla sovětská tiskárna Goznak v roce 1953. Nad číslem 3 se ukrývají bankovky z anglické tiskárny Bradbury Wilkinson & Co. z roku 1945. A nad číslem 2 jsou bankovky, jež vyšly z americké tiskárny ABCO v letech 1919–1923.
Bankovky po roce 1990
Po roce 1990 začaly do oběhu pronikat bankovky, z nichž některé v mírných obměnách používáme až dodnes.
Bankovkou v hodnotě 50 Kč se přestalo platit k 1. dubnu 2011. Stejný osud potkal i 20Kč bankovku.
Její platnost byla ukončena k 31. srpnu 2008. Se stokorunovou bankovkou se však setkáváme dodnes, a to pouze v mírných obměnách.
Co se do oběhu nedostalo
Z historických dochovaných záznamů je patrné, že mnoho návrhů bankovek se do oběhu vůbec nedostalo. Jednou z nich jsou například návrhy bankovky v hodnotě 20 Kč od Bohumila Heinze.
Na další bankovky se můžete podívat v naší fotogalerii.