Hlavní navigace

Jak vymáhat úroky z prodlení z výživného, které není včas zaplaceno?

25. 10. 2017
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Aktualizováno 3. 11. 2017 11:03
Pokud neplatíte včas výživné, zaplatíte také úroky z prodlení. A navíc nově lze nezletilým dětem přiznávat úroky z prodlení i preventivně do budoucna, které není nutné žalovat, ale lze je přímo vymáhat exekučně.

V rozhodovací činnosti soudů vždy převažoval majoritní názor, že v řízení o určení výživného podle zákona o rodině (od 1. 1. 2014 podle nového občanského zákoníku) vám nelze společně s dlužným (ani běžným) výživným přiznat i úroky z prodlení (tedy ani zpětně, pokud by byly vymáhány samostatně, když povinný řádně a včas neuhradil soudem určené výživné, ani podmíněně, pro případ, že by soudem určené výživné povinný neplatil řádně a včas).

S ohledem na oponentní, leč minoritní, názory některých právníků, jakož i ojedinělá rozhodnutí soudů (např. rozhodnutí Krajského soudu v Praze spis. zn. 28 Co167/2011, které se vyslovilo ve prospěch přiznání úroků z prodlení za situace, že již bylo o výživném pravomocně a vykonatelně rozhodnuto, tedy sice nikoliv pro podmíněné přiznání úroků z prodlení, ale aspoň pro úspěšnou možnost jejich následného vymáhání) k této otázce zaujal autoritativní stanovisko Nejvyšší soud ČR spis. zn. Cpjn 204/2012, ze dne 19. 10. 2016, a to negativní: Rozhoduje-li soud po 1. 1. 2014 o dlužném výživném pro děti, nelze oprávněnému společně s dlužným výživným přiznat i zákonné úroky z prodlení.

Situaci však radikálně změnila s účinností od 28. 2. 2017 novela občanského zákoníku – zákon č. 460/2016 Sb., jež doplnila do občanského zákoníku nové ust. § 921 odst. 2, které zní: Po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, může osoba oprávněná požadovat zaplacení úroku z prodlení. (Aktuálně a podrobně jsme o tom informovali v článku Změna: úroky z dlužného výživného už konečně dostanete.

Od 28. 2. 2017 byl konečně uzákoněn nárok také na úroky z prodlení, pokud neplatíte výživné na dítě včas.

Od 30. 9. 2017 lze navíc přiznávat nezletilým dětem úroky i do budoucna, nemusí se tedy žalovat na přiznání úroků a lze je rovnou exekučně vymáhat, pokud dlužník včas nezaplatí.

Od kdy lze požadovat úroky? Od 28. 2. 2017, anebo i 3 roky zpět?

Přechodná ustanovení novely k otázce úroků z prodlení z výživného nic neuvádějí, není tedy zcela zřejmé, od kdy nárok na úroky z prodlení vzniká, resp. od kdy je můžete požadovat – zda se lze úroku z prodlení domáhat až za prodlení nastalá od 28. 2. 2017 a dále, anebo i úroku z prodlení z dlužných splátek výživného, ohledně nichž došlo k prodlení již před účinností novely, tedy před 28. 2. 2017.

Podle § 613 o. z. sice právo na výživné nepodléhá promlčení, protože jde o osobní právo, avšak jednotlivé splátky výživného jako forma plnění vyživovací povinnosti představují majetkovou složku, která promlčení podléhá. Promlčecí lhůta pak začíná plynout u každé dávky zvlášť od okamžiku její splatnosti. Proto, pokud v judikatuře převáží výklad, že lze přiznat úroky z prodlení z dlužných splátek výživného i zpětně za dobu před účinností novely o. z., tedy před 28. 2. 2017, tak půjde o dobu maximálně 3 let zpětně (obecná promlčecí lhůta dle ust. § 629 odst. 1 o. z. činí 3 roky), neboť dřívější nároky budou promlčeny.

Jak požadovat úroky za nastalé zpoždění s placením výživného

Připomeňme si, jak žádat soud o úroky z prodlení z výživného, tedy jak napsat do žaloby tzv. petit, tedy požadovaný výrok soudu – to, jak má soud rozhodnout, pokud povinný jednotlivé splátky výživného zaplatil se zpožděním (nebo nezaplatil vůbec) a vy chcete, aby doplatil i úroky z prodlení. Ostatně minule (v článku Změna: úroky z dlužného výživného už konečně dostanete) jsme v zájmu toho, aby příspěvek nebyl příliš rozsáhlý, a byl tak přístupný běžnému čtenáři, důsledně nerozlišili všechny situace, které mohou v praxi nastat.

Povinný zaplatil splátky výživného se zpožděním

Pokud povinný výživné, resp. jeho jednotlivé splátky doplatil se zpožděním, avšak odmítá dobrovolně uhradit úroky z prodlení, ačkoliv je po něm požadujete, pak částku úroků vyčíslíte celou až do dne zaplacení (včetně tohoto dne):

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku (celková výše úroků)… Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Jak spočítat dlužné úroky

Nyní je tak rozhodně na místě připomenout, jak jsou zákonné úroky z prodlení vysoké, jak se určují a jak se počítají. Od 1. ledna 2014 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

Procentní sazba úroků zůstává a bude zůstávat pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změní (změnila) repo sazba ČNB. (Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjí od repo sazby platné v první den prodlení, nýbrž od repo sazby platné v první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení.) Sazba úroků z prodlení momentálně (a to již od 1. 7. 2013) činí a (až do 31. 12. 2017) bude činit 8,05 % ročně. Ve 2. pololetí r. 2017 byla reposazba ČNB zvýšena k 4. 8. 2017 na 0,25 % a od 3. 11. 2017 na 0,5 %, takže – pokud se do 1. ledna 2018 nezmění, měla by činit k 1. 1. 2018 sazba úroků z prodlení 8,5 % ročně.

Pokud tedy již máte výživné přisouzeno nebo dohodnuto a povinný se dostal do prodlení s jednotlivými splátkami, můžete do 3 let žalovat na doplacení úroků z prodlení z dlužných částek (splátek) výživného, které však nebudete požadovat jako příslušenství dluhu, ale jako samostatnou pohledávku, kterou si vypočítáte podle tohoto vzorce:

úrok za určité období (prodlení) v daném kalendářním roce v Kč = dlužná částka v Kč x příslušná roční úroková sazba v % / 100 x počet dnů určitého prodlení (od 1. dne prodlení, resp. od 1. dne dalšího kalendářního roku, v němž pokračuje prodlení, do dne úhrady dluhu včetně, resp. do posledního dne příslušného kalendářního roku, v němž trvá prodlení, včetně) / počet dnů daného kalendářního roku.

Úroky spočítáte vždy zvlášť za prodlení s jednotlivou splátkou výživného. A vše pak sečtete a výslednou částku budete vymáhat. Přitom právo na zákonné úroky z prodlení vzniká dnem, kdy se povinný coby dlužník dostal do prodlení, tedy dnem následujícím po dni, kdy byl povinný podle rozhodnutí soudu nebo dohody schválené soudem povinen výživné nejpozději zaplatit. Úrok z prodlení vám přísluší za dobu od prvního dne prodlení dlužníka (tj. ode dne následujícího po dni (splatnosti), kdy (v němž) mělo být nejpozději zaplaceno) do uspokojení pohledávky, tedy do dne zaplacení včetně.

Když povinný nezaplatil smluvně dohodnuté výživné

Pokud však bylo dohodnuto výživné pouze smluvně, což zásadně nepřichází v úvahu u dětí, potřebujete rozhodnutí soudu nejen o povinnosti povinného zaplatit úroky z prodlení, ale též samotné výživné. Požadovaný výrok soudu proto uvedete do žaloby např. takto:

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku (celková výše dlužného výživného)… Kč,

a dále úroky z prodlení

z částky (výše dohodnuté měsíční splátky výživného) ................ Kč s ......... % (repo sazba ČNB k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž byl žalovaný v prodlení se splátkou výživného, zvýšená o osm procentních bodů) úroků z prodlení p.a. (ročně) od ................... (první den prodlení žalovaného) do zaplacení;

…. (a takto podobně znovu ohledně všech neuhrazených splátek výživného);

to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

Když povinný nezaplatil soudem určené výživné

Pokud povinný dlužné výživné (určené mu soudním rozhodnutím) nezaplatil ani se zpožděním, tedy nezaplatil vůbec (a vymáháte jej např. exekučně, ale chcete, aby byly vymoženy i úroky z prodlení), vyčíslíte úrok z prodlení za každou jednotlivou splátku do určitého data, nejspíš do dne sepsání nebo podání žaloby, a další úroky z prodlení již budete požadovat analogickou standardní formulací, jak už byla uvedena:

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku (celková výše úroků k určitému dni X)… Kč,

a dále úroky z prodlení

z částky (výše soudem určené měsíční splátky výživného) ................ Kč ......... % (repo sazba ČNB k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž byl žalovaný v prodlení se splátkou výživného, zvýšená o osm procentních bodů) úroků z prodlení p.a. (ročně) od ................... (den X + 1) do zaplacení;

…. (a takto podobně znovu ohledně všech neuhrazených splátek výživného);

to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Od 30. 9. 2017 – pro nezletilé děti i podmíněně pro budoucí prodlení

Novelou, tedy zákonem č. 296/2017 Sb, byla do zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (z. ř. s.) s účinností od 30. 9. 2017 vložena nová ust. § 472a nazvaného Úroky z prodlení: (1) Rozhoduje-li soud o výživném pro nezletilé dítě, může v rozhodnutí uložit i povinnost zaplatit úrok z prodlení. O úroku z prodlení soud rozhodne jen na návrh. (2) Povinnost zaplatit úrok z prodlení lze uložit i pro dávky výživného splatné v budoucnu, dostane-li se osoba výživou povinná s jejich placením do prodlení.

Přechodná ustanovení novely pak určují, že není-li dále stanoveno jinak, použije se zákon o zvláštních řízeních soudních, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. 30. 9. 2017), i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Ust. § 472a odst. 1 z. ř. s. v podstatě jen opakuje hmotně právní úpravu v o. z. (jeho ust. § 921 odst. 2), je proto spíše nadbytečné, vyvolává jen otázku, zda lze přiznat úroky z prodlení u výživného, o kterém soud rozhoduje v řízeních zahájených soudem bez návrhu. Soud tedy zřejmě sám ze své iniciativy o úrocích z prodlení rozhodnout nemůže, je třeba, aby návrh na jejich přiznání podal účastník řízení, tedy zástupce nezletilého.

U výživného pro děti netřeba na úroky zvláště žalovat, ale jak u jiných typů výživného?

Zajímavější je ust. § 472a odst. 2 z. ř. s., protože výslovně umožňuje, aby soud přiznal nejen úroky ze splátek výživného, u nichž již došlo k prodlení, ale aby rozhodl i podmíněně, pro případ, že povinný řádně a včas nezaplatí budoucí splátky výživného. Soud tedy může povinnému uložit pro budoucno povinnost zaplatit vám úrok z prodlení z výživného, které bude splatné teprve v budoucnu, pro případ, že dojde u jednotlivých splátek výživného k prodlení s jejich plněním.

Nicméně to platí toliko o prodlení při placení výživného pro nezletilé dítě, jelikož ust. § 472a se zabývá toliko výživným pro nezletilce. Zda lze přiznat podmíněně úroky z prodlení pro případ budoucího prodlení s jeho placením i jiným povinným, musí tedy dořešit judikatura.

Zopakujme si tedy, jak žádat soud o úroky z prodlení z výživného, které bude splatné teprve v budoucnu, pro případ, že by nebylo zaplaceno řádně a včas, nýbrž by se povinný dostal do prodlení s placením jednotlivých splátek, tedy jak napsat do žaloby tzv. petit, tedy požadovaný výrok soudu – to, jak má rozhodnout:

Žalovaný je povinen platit výživné na … ve výši … měsíčně předem vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám … vždy s úrokem z prodlení ve výši zákonných úroků z prodlení platných ke dni, v němž nastalo prodlení s každou jednotlivou měsíční platbou (splátkou) výživného, a to od 16. dne příslušného měsíce do zaplacení.

Minule – v článku Změna: úroky z dlužného výživného už konečně dostanete – jsme ve vzoru uvedli formulaci vycházející ze současné právní úpravy úroků z prodlení, což nebyl zcela správný návod, neboť není jisto, zda se někdy v budoucnu nezmění (v minulosti se měnila často), a to právě v době, kdy se povinný dostane do prodlení.

Vhodnější je proto pouze obecná formulace – zákonné úroky, a nikoliv již uvedení způsobu určení výše úroků dle aktuální právní úpravy – tj. není radno uvádět slova repo sazba ČNB, zvýšená o osm procentních bodů, platná k 1. dni kalendářního pololetí, v němž nastalo prodlení s každou jednotlivou měsíční platbou výživného, jak bylo autorem nevhodně v aktualitě bezprostředně reagující na novelu o. z. doporučeno.

skoleni_15_4

Dle ust. § 642 o. z. platí, že byl-li dluh uznán nebo bylo-li právo přiznáno rozhodnutím orgánu veřejné moci, neplatí desetiletá promlčecí lhůta pro úroky a pro opětující se plnění, které dospěly po uznání dluhu nebo po přiznání práva. Z uvedeného vyplývá, že úroky a opakující se plnění, které nabudou dospělosti až po uznání dluhu dlužníkem nebo po právní moci rozhodnutí soudu či jiného orgánu, tedy i úroky podmíněně přiznané, se nepromlčují v 10leté lhůtě, nýbrž v obecné promlčecí lhůtě podle ust. § 629 o. z., tedy po 3 letech, a mělo by to platit i pro úroky z prodlení z výživného, ať už pro nezletilé dítě, nebo pro jiného oprávněného, ač to u některých právníků vyvolává pochybnosti.

Použitá literatura:
Hobl, J.: Aktuální problémy týkající se pohledávek na výživném na dítě, Bulletin-advokacie.cz, 9. 12. 2016
Chalupa, L.: K otázce úroků z prodlení v soudních rozhodnutích, Právní rozhledy č. 9/1998
Grygar, J.: Úrok z prodlení z výživného a insolvenční řízení, Bulletin-advokacie.cz, 17. 10. 2017 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).