Hlavní navigace

Jak vyčerpáte loňskou dovolenou, i když se to zaměstnavateli nehodí?

Autor: Depositphotos
Tomáš Zilvar

Poslední červnový den je varováním zaměstnavatelům, kteří při určování dovolené nedodržují zákon a neumožňují zaměstnancům včas vyčerpat dovolenou. První červencový den totiž může přejít právo určit termín dovolené na zaměstnance.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Měl by pro pořádek, aby se v tom on i zaměstnanci vyznali, sestavovat ve spolupráci s odbory nebo radou zaměstnanců, pokud u něj působí, rozvrh čerpání dovolené. Při sestavování rozvrhu čerpání dovolených nebo určování termínu dovolené jednotlivým zaměstnancům zaměstnavatel samozřejmě vychází ze svých provozních potřeb, z toho, kdy kterého zaměstnance podle jeho druhu práce potřebuje, ale má podle zákona přihlížet i k oprávněným zájmům zaměstnance. Třeba k tomu, aby rodiče dětí školou povinných s nimi mohli trávit letní prázdniny.

Jaká jsou pravidla pro určení termínu dovolené

Čerpá-li se dovolená po částech, a ne vcelku, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Ne vždy se však samozřejmě podaří plán dovolených naplnit, protože ani naplánovaná dovolená se nemusí uskutečnit. Zaměstnavatel sice dovolenou zaměstnanci naplánuje, ale nakonec mu neurčí její nástup, nebo sice určí, ale nakonec ho z dovolené odvolá.

Zaměstnavatel je potom povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené (jako příklad se typicky uvádějí stornopoplatky účtované cestovní kanceláří) nebo že ho odvolal z dovolené. Zaměstnavatel pak rozhoduje operativně, jednak neurčí dovolenou na plánovaný termín a jednak ji určí na jiný termín. Nemůže však zaměstnanci určit dovolenou ze dne na den, říci mu třeba: „Zítra tě už nepotřebuji, budeš čerpat dovolenou.“ O tom, že má čerpat dovolenou, musí zaměstnanec vědět nejméně 14 dnů předem, leda by souhlasil s kratším časem.

Je-li to nezbytné z provozních důvodů, může zaměstnavatel rozhodnout i o celozávodní dovolené. Takové hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny. Zaměstnavatel však nesmí určit čerpání dovolené zaměstnanci na dobu, kdy ten vykonává vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení, kdy je uznán dočasně práce neschopným, ani na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit čerpání dovolené jen na jeho žádost. Vedle dovolené určené zaměstnavatelem, ať už naplánované v rozvrhu, nebo operativně nařízené, ovšem zásadně v předstihu alespoň 14 dnů, může i zaměstnanec kdykoliv zaměstnavatele o poskytnutí dovolené také požádat sám.

Dovolená se má čerpat v tom roce, kdy na ni vznikl nárok

Zaměstnavatel by měl všem zaměstnancům určit dovolenou tak, aby byla vyčerpána v tom roce, ve kterém na ni vznikl nárok. Ale ne vždy se to podaří, ať už z naléhavých provozních důvodů na straně zaměstnavatele, protože má hodně zakázek, a proto neumožní zaměstnancům vyčerpání celé dovolené v plném rozsahu, nebo z důvodů překážek v práci na straně zaměstnance, jako je nemoc, zmíněná mateřská dovolená apod. Nepodaří-li se dovolenou vyčerpat v tom roce, za který náleží, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.

V případě, že zaměstnanec nestihne dovolenou vyčerpat ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit mu dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci. Takže třeba až v přespříštím roce.

Ovšem neurčí-li zaměstnavatel čerpání dovolené nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení. Platí pro něj tedy stejná lhůta jako pro zaměstnavatele.

Diners_Vanoce2019

Kdy právo rozhodovat o volnu přechází na zaměstnance

Pokud tedy nějaký zaměstnavatel dosud neurčil nebo nestihne určit nástup nevyčerpané loňské dovolené svému zaměstnanci za rok 2018 do 30. června 2019, může si čerpání této dovolené určit zaměstnanec od 1. července 2019 sám. Jestliže o termínu své dovolené rozhodne hned 1. července 2019 a oznámí jej zaměstnavateli, může klidně na dovolenou už 15. července 2019, i když se to zaměstnavateli nebude líbit a nebude mu to vyhovovat.

Zaměstnanec za to nesmí být postihován. Zaměstnanec přitom nemusí respektovat rozvrh čerpání dovolené vypracovaný zaměstnavatelem – pouze by i on měl dovolenou z předchozího roku určit tak, aby ji vyčerpal do konce roku následujícího – tedy dovolenou z roku 2018 do konce roku 2019. Leckomu však zaměstnavatel nemohl nařídit čerpání dovolené v roce 2018 z důvodu jeho pracovní neschopnosti, čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené a nemůže mu čerpání určit ani dosud, taková dovolená se pak převádí do budoucna, nárok na ni nezaniká, dovolená nepropadá.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).