"Základ pro výpočet úroků si lze dohodnout…" - podle citace soudu to spíš vypadá, že tato možnost je připuštěna jen v obchodních věcech.
V režimu občanského zákoníku bych si tím moc jistý nebyl (resp. spíš s ohledem na další pasáž bych to považoval za vyloučené), a ve spotřebitelských věcech bych to považoval za vyloučené zcela nepochybně.
A ten druhý je ještě horší:
"… ale výši úroku z prodlení určují právní předpisy!"
Protože se to týká zase jen občanskoprávních věcí - v obchodních věcech (pokud není účasten spotřebitel) to nepochybně jde.
1) Splatnost faktury 14.5., částka 10.000 Kč. Klient zaplatí 29.5. 2000 Kč, 8.7. 3000 Kč a 18.8. 3000 Kč. Zbytek 2000 Kč nezaplatí nikdy (nebo až po letech vymůže exekutor). Jaké částky budou základem pro výpočet úroku z prodlení, když úrok z prodlení nebyl ve smlouvě sjednán?
Mám to správně?
a) dlužná doba 15.5.-29.5., základ pro výpočet úroku je 8000 Kč
b) dlužná doba 15.5.-18.8., základ pro výpočet úroku je 5000 Kč
c) dlužná doba 15.5.-8.7., základ pro výpočet úroku je 2000 Kč
d) dlužná doba 15.5.-donekonečna, základ pro výpočet úroku je 2000 Kč
2) Dluh činí 15.000 Kč. Byl sjednán splátkový kalendář 1500 Kč vždy k 15. dni v měsíci, dlužník kalendář nerespektuje, platí nahodile a pokaždé v různé výši, např. jednou zaplatí 100 Kč, po pár dnech 700 Kč, pak zase 100 Kč - platí kdy chce a kolik chce, až přestane být jasné, ke které splátce se vlastně částky vztahují, úhrady se stanou nepřehlednými.
Z jakého základu a pro jaké období počítat úrok z prodlení? Ve smlouvě nebyl úrok z prodlení sjednán.