Do řádného starobního důchodu můžete odejít při dosažení důchodového věku. Před tím byste se ale měli přesvědčit, jestli se vám nevyplatí pár dní počkat, nebo jít naopak do předčasné penze. Správné načasování odchodu do důchodu pro vás totiž může znamenat peníze navíc.
Na úvod se sluší připomenout, že na starobní důchod vzniká nárok při dosažení důchodového věku a získané době pojištění v délce minimálně 35 let. Druhá podmínka ale připouští výjimky například pro lidi v invalidním důchodu nebo prostřednictvím zápočtu tzv. náhradních dob.
Pravidla na přelomu roku
Do penze můžete odejít i před dosažením důchodového věku. Pokud vám důchodový věk vychází na věk nižší 63 let, můžete do předčasné penze nejvýše o tři roky dříve. Je-li důchodový věk alespoň 63 let, můžete si čekání na něj ukrátit až o pět let, ale zároveň platí, že do něj nemůžete dříve než do dosažení 60 let.
Možná vám přijde divná poznámka o tom, že by se mělo finančně vyplatit odejít do předčasného důchodu, protože podle toho, jak si čekání na důchodový věk zkrátíte, se vám pokrátí také výše dávky. Většinou také platí, že máte-li dosáhnout důchodového věku na konci roku, vyplatí se s odchodem do penze pár dní počkat a odejít až v dalším roce. Na přelomu roku 2020 a 2021 tomu tak ale nebylo a řadě lidem se naopak vyplatil odchod do předčasné penze i přes krácení důchodu tak, aby byl jejich důchod stanoven podle pravidel roku 2020.
Pravidelná novoroční valorizace již přiznaných důchodů totiž nevychází ze stejných parametrů jako koeficient pro přiznání nových důchodů. Valorizace vychází (zjednodušeně vyjádřeno) z růstu spotřebitelských cen a z růstu reálné mzdy ve vztahu k průměrnému starobnímu důchodu, kdežto výše nově přiznaných důchodů se odvíjí od vývoje průměrných mezd,
vysvětlil serveru Měšec.cz Jiří Šafařík ze společnosti Freedom Financial Services. Právě na přelomu minulého a letošního roku koeficienty nárůstů všeobecného vyměřovacího základu v roce 2021 nestačily překonat valorizaci důchodů přiznaných v roce 2020.
Pokud se tedy blíží váš důchodový věk, vyplatí se zajímat se na příslušné pobočce okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), zda se vám více vyplatí pravidla nově přiznaných důchodů ve stávajícím roce, nebo pravidla valorizace v novém roce.
Více si o tématu přečtěte: Máte blízko do důchodu? Jděte do něj ještě letos, i kdyby měl být předčasný
Dorovnejte dobu pojištění na celý rok
Pro správně načasovaný odchod do penze je důležité vědět, že se do doby pojištění počítají pouze celé roky. Pokud tedy při dosažení důchodového věku budete mít dobu pojištění v délce např. 40 let a 340 dní, započte se pouze 40 let. Přitom zbývá jen málo k tomu, abyste získali celý další rok pojištění, a měli tak vyšší penzi.
Chcete mít co nejvyšší penzi? Sledujte náš seriál Jak dosáhnout na co nejvyšší důchod?
Podle § 34, odst. 1 zákona o důchodovém pojištění výše procentní výměry starobního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Pokud si tedy ještě před podáním žádosti o penzi zajdete na vaši OSSZ a necháte si spočítat vaši získanou dobu pojištění, můžete zjistit, že stačí odpracovat něco málo navíc, abyste získali celý další rok pojištění (jak říkají přímo na OSSZ, tzv. na procenta). A tím si můžete doživotně přilepšit pár stovek na vyplácené penzi.
Pro ilustraci jsme poprosili Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) o modelový výpočet rozdílu v důchodu u pojištěnce, který do penze odejde s dosažením důchodového věku, když mu chybí necelý měsíc k dovršení celého dalšího roku pojištění a když těch pár dní ještě v práci počká.
Příklad
Pojištěnec narozený 1. 8. 1956 dosáhl důchodového věku v roce 2020 (1. 2. 2020) získal k tomuto datu 47 let a 340 dní pojištění. Po dosažení důchodového věku nadále pracuje.
Pokud by žádal přiznat starobní důchod ke dni dosažení důchodového věku, náležel by mu za 47 let pojištění ve výši 15 000 Kč (základní výměra 3490 Kč + procentní výměra 11 510 Kč).
Kdyby si zvolil datum přiznání až od 26. února 2020, kdy získá další celý rok pojištění, bude výše jeho starobního důchodu za 48 let pojištění činit celkem 15 244 Kč (základní výměra 3490 Kč + procentní výměra 11 754 Kč), tj. o 244 Kč více jak v prvním případě.
Zdroj: ČSSZ
Za odsunutí odchodu do penze o necelý měsíc získá pojištěnec z modelového příkladu na dávce starobního důchodu o 244 měsíčně víc. To znamená 2928 Kč za rok, 29 280 Kč za 10 let a za 20 let penze už to bude rozdíl ve výši 58 560 Kč.
S prací při důchodu to jde taky, ale jen omezeně
Podobnou, ač omezenou, možnost máte i v případě, že už vám byl důchod přiznán (získaná doba pojištění je tím daná), a vy přesto pořád pracujete. Vezmeme to postupně.
Podle § 34 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění se procentní výměra zvyšuje tomu, kdo i po vzniku nároku na penzi dál vykonává výdělečnou činnost a nepobírá starobní či invalidní důchod pro invaliditu III. stupně. Za každých odpracovaných 90 kalendářních dnů se navýší o 1,5 % výpočtového základu.
A teď se dostáváme k našemu získávání celých let pojištění u osob, které při penzi pracují. Ty totiž mají možnost si dobu kratší než 90 kalendářních dnů, která nebyla zhodnocena způsobem popsaným o odstavec výš (navýšení o 1,5 % výpočtového základu za každých odpracovaných 90 dní, pokud nepobíráte důchod) nechat přičíst k době pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod, pokud se tím získá celý rok doby pojištění.
Na vaši žádost se tak nenavýší procentní výměra penze a doba výdělečné činnosti se přičte k době pojištění do vzniku nároku na penzi. Může se to hodit v případě, že s prací už končíte a stejně byste už nedosáhli na celých 90 kalendářních dnů k navýšení procentní výměry, ale zároveň když jste odcházeli do penze, k dorovnání celého dalšího roku pojištění vám chyběl jen kousek a vy jste si ho nedopracovali (tedy neoddělali jste ještě kousek doby pojištění „na procenta“).
Informace o dobách pojištění získáte na OSSZ. Stejně tak by vám tam měli poradit právě s co nejefektivnějším odchodem do samotného důchodu či načasování odchodu z práce, pokud jste měli důchod přiznaný, ale přesto jste dál pracovali.
Pamatujte na to, že informace evidované správou sociálního zabezpečení najdete na Informativním osobním listu důchodového pojištění (IOLDP).
Jak napovídá název samotný, jde o jakýsi výpis z vašeho důchodového účtu, kde jsou zaevidovány informace o studentském a pracovním životě, na jejichž základě vám bude jednou stanoven starobní či invalidní důchod. Jsou zde tedy údaje o studiu, zaměstnání, podnikatelské činnosti, doby v evidenci úřadu práce, účasti ve II. důchodovém pilíři apod. Podklady slouží i pro výpočet vdovského či vdoveckého a sirotčího důchodu po vás. Takže kompletní a správná evidence může jednou posloužit nejen vám, ale v případě vaší předčasné smrti i vašim nejbližším.
O IOLDP můžete požádat:
- prostřednictvím ePortálu ČSSZ, kde využijete službu Žádost o sestavení informativního osobního listu důchodového pojištění (pro majitele datových schránek, eObčanek či uživatelských účtů aktivovaných na www.eidentita.cz) nebo vyplníte a odešlete formulář Žádost o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění, případně si ho vytisknete a pošlete poštou,
- písemně na adresu ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5,
- v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem na adresu e-podatelny: posta@cssz.cz,
- datovou zprávou zaslanou do datové schránky ČSSZ ID: 49kaiq3.
Ať už využijete kterýkoli způsob, žádost musí vždy obsahovat vaše rodné číslo, jméno a příjmení a adresu nebo ID datové schránky, kam vám bude IOLDP zaslán.
O bezplatné zaslání tohoto dokumentu si můžete požádat jednou za kalendářní rok. ČSSZ vám ho zašle do 90 dnů ode dne doručení žádosti. Automaticky ho úřad zasílá jen pojištěncům, kteří se blíží důchodovému věku.
K tématu si přečtěte: Z čeho se vám bude počítat důchod? Včasnou kontrolou předejdete nižší penzi
Mimořádné příjmy těsně před důchodem
Odhlédneme-li od problematiky dob pojištění, může být správné načasování důležité i z jiných důvodů. Například kvůli vysokému příjmu v posledním roce před důchodem.
Do penzí se započítávají příjmy (vyměřovací základy) za tzv. rozhodné období. V něm se zjišťují příjmy dosažené výdělečnou činností a vyloučené doby pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu. Pro pojištěnce, kteří mají odejít do důchodu, bude rozhodné období končit rokem předcházejícím tomu, ve kterém odejdou do penze.
Pokud vám tedy bude důchod přiznán v letošním roce, končí rozhodné období rokem 2020 a vyměřovací základ za rok 2021 už se do výpočtu nezahrne. V případě, že vám bude důchod přiznán v roce 2022, končí vaše rozhodné období v roce 2021 a vyměřovací základ za letošní rok se zahrne do výpočtu penze. To by mohlo hrát svou roli v případě, že budete mít v letošním roce výrazně vyšší příjmy, než bylo obvyklé v minulých letech. Pak byste totiž měli zvážit, zda při načasování odchodu do penze nezohlednit i tyto vysoké příjmy tím, že posunete odchod do důchodu na další rok tak, aby se do rozhodného období započítal právě i rok s vysokými příjmy.
Taková situace může nastat třeba u podnikatelů. Když si vezmeme běžného zaměstnance, tak jeho příjem je celé roky stabilní a nedochází u něj k výrazným výkyvům. Málokterý zaměstnanec dosáhne zvýšení platu o desetitisíce. Zatímco u OSVČ se běžně stává, že jeden rok mají daňový základ nízký, druhý rok vysoký. Je to u nich hodně variabilní,
vysvětlil pro server Měšec.cz Šafařík z Freedom Financial Services.
Rozhodnutí by mělo ale padnout až poté, co si necháte obě varianty propočítat.
